Chyby českých manažerů a jak jim čelit

brodskyKaždý by chtěl být manažerem. Mnohým z nás se to i splní a na takovou pozici se skutečně propracují, nebo jinak dostanou. Každý, bohužel v naší společnosti lze vážně říci každý, pak ví, jak se má správný manažer chovat, jak má vystupovat, jaký má být. Začne se velmi často nejdříve zajímat o to, na co má z titulu své funkce nebo pozice nárok, co může dostat, co může čerpat. Mnoho budoucích manažerů si dle těchto funkčních požitků dokonce své budoucí zaměstnání vybírá. Všude, zejména pak ve více či méně odborné literatuře, se popisuje, na čem má prvních 100 dní ve funkci manažer pracovat, čeho si má všímat, co má zlepšovat, v čem se učit. Ale už málokdo skutečně řeší, jestli se následně manažer ve svých dovednostech a kompetencích zdokonaluje a dovzdělává. Jedná se o mylnou představu – ve skutečnosti to nikdo neřeší, protože nemají dost síly uhánět dospělé jedince, navíc povětšinou své vlastní nadřízené, aby se účastnili nějakých kurzů. Mnoho českých manažerů nebo osob na manažerských postech nemá sebemenší ochotu se vzdělávat a pracovat na svých kompetencích podle hesla „kdybych tyto kompetence neměl, ani bych se manažerem nestal“. A už vlastně skoro nikdo neřeší, co s takovým manažerem když začne naplno projevovat své manažerské nedostatky. Nástroje přesto existují. Vždy je k dohledání nějaký vlastník, správní či dozorčí rada společnosti, případně zřizovatel organizace. Jenže mnohdy chybí ochota. Ochota řešit, případně radikálně řešit, když je u osoby manažera jistá nekompetentnost v oblasti sociálních a komunikačních dovedností odhalena. Akcent je kladen na růst, úspory, výkon, zisk. A pokud v těchto oblastech manažer slaví úspěch, pak to dělá dobře a plní zadání. V tu chvíli je ochota nadřízených orgánů takovou nekompetentnost řešit ještě daleko nižší než v případě opačném. No a podřízení? Těm se v případě ekonomického úspěchu pod manažerovým vedením ještě více snižuje šance na dosažení změny v přístupu, než kdyby úspěšný nebyl.

Podle výzkumů, které probíhaly v zahraničních firmách, shledávali zahraniční manažeři u českých kolegů převážně tyto nedostatky:  jsou autoritativní, jsou příliš velcí individualisté, neschopni týmové spolupráce, neumějí delegovat pravomoci a využívat schopnosti spolupracovníků, neumějí zadávat úkoly, vytyčit strategii, neumějí motivovat pracovníky, neumějí se zbavit neschopných pracovníků, neumějí efektivně řídit svůj čas.

Autor___Eman_MacounPřitom už v roce 2000 vytyčila Evropská komise své priority skrze Memorandum o celoživotním učení. Memorandum samotné je poměrně dlouhý a nezáživný text, nicméně je z něj patrná skutečnost, že orgány Evropské unie zařadily na nejvyšší příčky své celkové politiky právě rozvoj celoživotního učení. A to napříč profesemi. Navíc stanovuje následující dovednosti a schopnosti manažera jako klíčové v současné době: sociální dovednosti – schopnost týmové práce, kooperace s druhými, řízení projektů, komunikační dovednosti – prezentace zpráv, schopnost pracovat ve dvou cizích jazycích, tvořivost, pružnost, samostatnost, schopnost řešit problém a syntetizovat jej, schopnost učit se a vůle dále se rozvíjet v procesu celoživotního vzdělávání, schopnost zpracovat informace, širší vědecká a technická vzdělanost, znalosti a dovednosti z oblasti organizace podnikání, řízení jakosti. A to se bavíme o době před 13 lety! Je proto naprosto přirozené, že by se všichni lidé na všech úrovních manažerského řízení měli průběžně vzdělávat a navíc, tyto jejich vzdělávací aktivity by měly být i pravidelně testovány. Vždyť například každý profesionální řidič musí pravidelně chodit na profesní přezkoušení, každý kuchař nebo cukrář musí pravidelně obnovovat svůj zdravotní průkaz, každý policista nebo hasič musí pravidelně prokazovat svoji fyzickou zdatnost, každý svářeč, topenář, plynař, instalatér či kominík musí pravidelně, a navíc povinně, absolvovat školení ve svém oboru na nové technologie….a manažer? Nic! Žádné povinné vzdělávání, žádné povinné přezkoušení z manažerských dovedností a kompetencí. Ale jedno kriterium zde přesto existuje. Tím je trh, trh práce a konkurenceschopnost.

Ti, kteří skutečně chtějí uspět a dlouhodobě se držet na jimi vybrané nebo dosažené úrovni mají příležitost.

got degreeStudují pak v profesních vzdělávacích programech, zakončených různými diplomy nebo certifikáty a k dříve získaným odborným znalostem a dovednostem přidávají ty manažerské. Chtějí uspět a chtějí být lepší. A statistiky tento trend jednoznačně podporují. Při výběrových řízeních na odborné pozice, kdy vedle sebe sedí dva odborníci na danou problematiku s přiměřeně podobnými zkušenostmi a úspěchy, ale jeden z nich má navíc nějaký profesní titul nebo certifikát, tak kdo má u zaměstnavatele nebo hodnotící komise pravděpodobně vyšší šanci uspět a pozici získat?

Ono totiž samotné osvědčení o absolvování nějakého průběžného vzdělávání svědčí ještě o něčem jiném, než jen o tom, že by pravděpodobně daný kandidát měl umět a znát něco navíc. Svědčí to také o ochotě konstruktivní sebereflexe daného člověka (uvědomuji si, že neumím vše, jsem si vědom nedostatků) a ochotě nahlas říci – nebojím se výzev, chci na sobě pracovat, umím kombinovat činnosti (vzdělávání a práce). A to je pro případného nového zaměstnavatele dobrá zpráva!

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
Bc. Jan Brodský, DiS.

Autor: Bc. Jan Brodský, DiS.

Absolvent VŠ oboru Mezinárodní vztahy a Vyšší odborné školy Veřejnoprávní. Po několika letech na manažerských pozicích v komerční sféře působil od počátku roku 2009 do srpna 2013 v Institutu pro veřejnou správu Praha, organizaci, která se zaměřuje na vzdělávání úředníků a zaměstnanců české veřejné správy, kde měl na starosti právě zajištění a organizaci mnoha typů akcí. Působil také na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha a zároveň je absolventem několika kurzů Diplomatické akademie. Je autorem desítek školení a odborných seminářů na klíč pro klientelu ve veřejné správě i komerčním sektoru a autorem nebo spolupracovníkem na dvou knihách. Zabývá se problematikou managementu, time managementu, diplomatického, obchodního a společenského protokolu.

  • Guest