Chcete si přivydělat?

Jistě nebudu daleko od pravdy tvrzením, že jen někteří z nás odpoví na otázku vyslovenou v titulku blogu záporně. To lze očekávat. Ovšem i pro získání „vedlejšího“ finančního příjmu existují určitá pravidla, která v oficiální mluvě nazýváme právními. Jinak bychom se dostali do střetu s právem. Hranice mezi řádným přivýdělkem a prací načerno (legislativně : prací nelegální) nejsou totiž příliš zřetelné a pro laika i neznámé.

Smutná statistika

Podle odhadů z odborových svazů nestačí plat z hlavního zaměstnání pětině zaměstnanců. S řádně přiznanou penzí těžce vychází čtvrtina důchodců. I proto jich kolem 150 tisíc v důchodovém věku pracuje. Dvě zaměstnání oficiálně přiznává přes sto tisíc lidí, neoficiální odhady zjišťují, že různé způsoby, jak si přivydělat, využívá přes milion lidí. Jde většinou o práci načerno. Je to způsobeno i tím, že firmy se v důsledku ekonomické stagnace často snaží „krytím“ práce načerno snížit náklady na pracovní sílu. Potvrzuje to i několik nelichotivých statistických čísel.
V roce 2012 bylo odhaleno inspektoráty práce 5078 načerno zaměstnaných lidí. Z toho bylo 3041 Čechů, 432 občanů EU, 1605 cizinců ze zemí mimo EU. Kontrolní orgány uložily 870 pokut ve výši přesahující 170 mil. korun. Za rok 2013 (do listopadu) bylo zjištěno 3170 nelegálně zaměstnaných lidí. Přitom firmy asi nevědí, že mohou dostat maximální pokutu za práci načerno až 10 milionu korun (minimální pokuta je 250 tisíc korun) a maximální pokuta pro fyzickou osobu, která pracuje načerno, je 100 tisíc korun.

Kontrolní činnost úřadů práce, která zahrnuje i kontrolu zaměstnávaných cizinců, je každoročně vyhodnocována. Úřady práce provedly v roce 2009 celkem 10 559 kontrolních akcí. Z tohoto celkového počtu byly uskutečněny 1 484 kontroly u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali i zahraniční pracovníky. Pochybení v oblasti zaměstnávání cizinců bylo zjištěno u 471 kontrolovaného zaměstnavatele, což z celku 1 484 kontroly představuje 31,74 %.
Musíme si však vysvětlit, co je prací načerno.Někdy se tato práce zužuje pouze na zaměstnávání cizinců bez povolení k práci a bez povolení k pobytu. Nelegální zaměstnávání nelze však omezovat jen na práci cizinců. Příklady z praxe potvrzují daleko širší vymezení tohoto pojmu. Například občan pracuje u zaměstnavatele a pracovní úkoly vykonává bez smlouvy, jen jako “ výpomocnou“ formu nebo podle dohody o provedení práce. Např. ve firmě, jejíž předmětem činnosti je “ výroba kovonářadí,“ plní pracovní úkoly občan bez pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr,nebo nemá na tuto činnost živnostenské oprávnění.
Každý z nás zná mnoho dalších příkladů. V supermarketu pracuje pokladní a každý zákazník ví, že je u pokladny od rána do večera. Při kontrole však majitel (zaměstnavatel) uvádí „přesvědčivě“ : paní má dohodu o provedení práce. Je však všeobecně známé, že povolený roční rozsah pracovních hodin (300) daleko převyšuje. To je nepochybně práce načerno. Nebo zaměstnavatel poskytuje oficiálně zaměstnanci jen část mzdy, zbytek bez písemného potvrzení ve mzdovém výměru nebo ve smlouvě, jen aby „ušetřil „ na odvodech.
Zaměstnavatelé svůj postup odůvodňují nejrůznějším způsobem. Např., že se jedná pouze o výpomoc, že jde o rodinného příslušníka, že občan má sjednánu ústní smlouvu apod.
Práce na černo může mít mnoho podob. Důsledek je však jediný: únik z daňového systému, neodvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, případně krácení odvodu zdravotního pojištění apod. K tomu musíme „připočítat“ i další negativní jev: odnímání pracovních příležitostí pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadech práce.

Závislá práce

A zde jsme u hlavního problému. Pokud zaměstnanec vykonává činnost v závislé práci, musí ji vykonávat v pracovněprávním vztahu. Obsah závislé práce vyplývá ze zákoníku práce (§ 2 a 3). Jde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Ani jeden z těchto znaků u podnikatelské činnosti neexistuje. U závislé práce musí být splněny všechny uvedené zákonné znaky. Znamená to, že pracuje –li u firmy občan v závislé práci, musí to být podle pracovní smlouvy nebo podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Jinak by se jednalo o práci načerno.

Zastřený pracovněprávní vztah

Posoudit, zda se jedná o práci načerno nebo o živnostenskou činnost, není tedy zrovna jednoduché. Existuje však „právní“ hledisko: určit zda se jedná o závislou práci nebo o podnikatelskou činnost,např. podle živnostenského oprávnění.
Nemůžeme však jít do opačného extrému, jak se mnohdy v praxi stává. Firma sjedná se zaměstnancem práci podle živnostenského zákona, ovšem řemeslník ji pak vykonává v pracovněprávním vztahu, kdy jsou splněny prvky závislé činnosti. Nejde o nic jiného, než o protiprávní jednání, o tzv. zastřený pracovněprávní vztah. Ani nový občanský zákoník takový vztah netoleruje.Posuzuje se pak podle jeho pravé povahy.
Naše pracovněprávní předpisy tedy možnost přivýdělku umožňují. Záleží však na každém z nás, zda toho využije zodpovědně a zákonným způsobem.




Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.