§ Cesta kolem světa (ze soudní síně)

paragrafKoho by nelákala! Jules Verne na ni potřeboval 80 dní s notnou dávkou fantazie, tuzemské cestovní kanceláře ji nabízejí letecky za 20 dní. Po místech opravdu lákavých: Dillí, Tokio, San Francisco, Niagarské vodopády…I když pro mnoho lidí stále zůstává defilé těchto světových velkoměst a atrakcí jenom touhou, řadě jednotlivců se plní jejich dávné romantické sny o cestování…

Ušetřit však přes 120 tisíc korun (taková je mnohdy cena zájezdu) není maličkost. Aby se někdo mohl podívat kolem země, musí trpělivě střádat  dlouhou dobu – pokud nevyhrál ve Sportce nebo v jiné sázkové hře. V manželství je uskutečnění zájezdové touhy ještě obtížnější. Obvyklých každodenních výdajů se najde dost a dost…

Přesto se však peníze po dlouhodobém střádání dají dohromady a nastává dvoustranné jednání (rozumně mezi manželem a manželkou) o realizaci výsledků spoření. Manželské dilema někdy vyřeší jeden z manželů po svém. Třeba žena: „To se bude Karel divit, až mu pošlu pohled nebo mobilem obrázek z Havajských ostrovů!“ myslí si jen tak pro sebe.

Karel se opravdu nestačil divit. To se jednou vrátil ze zaměstnání dříve než obvykle a otevřel schránku na dopisy (jinak tato běžná záležitost patří manželce, která má o hodinu kratší pracovní dobu než manžel). Ve schránce našel zajímavou písemnost. Byla adresována manželce: “Oznamujeme Vám, že jste byla zařazena do zájezdu kolem světa. Zbytek finanční částky složte do 10 dnů…“, podepsána cestovní kancelář.

trip_worldA pak to šlo ráz na ráz. Žena marně manželovi argumentovala tím, že si poslední dobou vůbec nic nekoupila moderního na sebe, co z toho života má, když nikam nejede, jen samé starosti apod. Manželovo tvrzení, že jde o společné peníze, které si v manželství ušetřili, neobstálo. Manželka trvala na svém, neboť přihlášku na zájezd již podala a zaplatila vysokou zálohu.

A protože se v tomto případě manželé nedohodli, přišly na pomoc právní předpisy – nový občanský zákoník. Ten v § 694 říká, že v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně. Soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Protože se v našem případě nejednalo o běžnou záležitost, je třeba k právnímu jednání souhlasu druhého manžela. Bez tohoto souhlasu je jednání jednoho z manželů neplatné, a to jak ve vztahu mezi manželi, tak i ve vztahu k osobám třetím, v uvedeném případě k cestovní kanceláři.

A tak nebylo obtížné, aby se postižený manžel obrátil na soud. Ten prohlásil smlouvu manželky s cestovní kanceláří za neplatnou.

Sám si nedovedu představit, že by se v řádném manželství jeden z manželů domáhal svého práva u soudu. Ale stává se…I když uvedený soudní příběh je tedy spíše výjimkou, vyplývá z něho zobecňující závěr: podstatné záležitosti nemůže řešit jeden manžel bez druhého. Nutnost dohody v těchto věcech by pro oba měla být zákonem.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
JUDr. Ladislav Jouza

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.