O muslimských šátcích

ErikSmola_2014Tak, jak postupují vojska Islámského státu na území Sýrie a Iráku, tak trvá v českých zemích debata na téma povolení či zakázání nošení pokrývky hlavy v případě muslimských žen a dívek. Debata, která již překročila uvedený princip povolení nošení ženských pokrývek hlavy na veřejném prostranství (ve školách, nemocnicích,…) a zasahuje samotné principy a kořeny muslimské víry, se již několik měsíců drží ve striktně bipolární rovině, kdy na jedné straně argumentují zastánci multikulturní společnosti, aktuálně připravení uspořádat sérii sbírek a workshopů za myšlenku otevření hranic muslimským migrantům a stavění mešit na území České republiky. Na druhé straně pak stojí odpůrci čehokoliv muslimského připraveni bránit základy západní civilizace snad i za cenu obnovení provozu v Osvětimi a Březince. Na celé debatě považuji nejzajímavější nikoliv to, co by snad měla vypovídat o muslimech či jejich věrouce, ale primárně to, co vypovídá o obyvatelích našeho státu. Celou debatou se jako stín bez začátku a konce nese neporozumění a neznalost provázená strachem.

Dovolím si pro někoho troufalé tvrzení, že naše civilizace toho má s civilizací arabského světa více společného než by se mnohým líbilo. Již samotná pokrývka hlavy, mnohými chápána jako symbol útlaku ženských práv v muslimské kultuře, je též tradičním evropským prvkem. Není to tak dlouho, co ctnostné a vdané ženy nosily jako symbol svého stavu a smýšlení pokrývku hlavy (šátek či čepec), zatímco dívky lehkých mravů (např. kurtizány) nechávaly své vlasy volné, podtrhujíc tak vyzývavost ženství. Skutečnost, zda evropské ženy nosily pokrývku hlavy podobnou spíše čádoru či hidžábu, výše uvedenou skutečnost nijak nezpochybňuje (zcela pomíjím tu skutečnost, že pravděpodobně velké procento odpůrců islámu není schopno rozdíl mezi uvedenými druhy muslimských pokrývek hlavy identifikovat).

Muslimům je masově vyčítána netolerance a snaha šířit svoji víru formou džihádu. Oproti džihádu je vyzdvihována evropská tolerance. Historie nám však dokazuje, že tento stav nebyl standardní vždy. Jako bychom tváří v tvář aktuální situaci zapomněli na miliony mrtvých, kteří zemřeli ve jménu Krista, boha lásky a odpuštění. Jako bychom zapomněli, že zatímco dnes, když se řekne Ir, každý si představí veselého Luchrupána oblečeného v zeleném, několik desítek let zpět se člověku mohla vybavit spíše Irská republikánská armáda. Tedy katolická teroristická organizace, na jejíchž rukou se mísila krev nevinných spolu se střelným prachem. Jako bychom zapomněli, že mostem mezi antickou civilizací a zrodem humanismu a renesance byla právě arabská učenost, která neodmítla učení Aristotela a Pythágora, tak, jak to udělala středověká Evropa.

200216514-002Jisté paralely mezi muslimským a západoevropským chápáním věci lze spatřovat i ve vztahu k samotným ženám. Vždyť to byla Eva, kdo Adamovi nabídl plod ze Stromu poznání, čímž zapříčinila vyhnání z ráje. Postavení ženy ve středověké Evropě předpokládám netřeba nijak připomínat. Co však stojí za zmínku, že je to zhruba 400 let, kdy z věty „Nenecháš čarodějnici žít“ obsažené v prvních Pěti knihách Mojžíšových mnohou ženu mrazilo. Ta samá věta pak byla důvodem, proč byly zapáleny stovky či tisíce hranic, na nichž v Evropě umíraly ženy a dívky protivící se výkladu křesťanské věrouky své doby.

Cílem tohoto textu rozhodně není vyjádření podpory aktuální formě islámu tak, jak je prezentována na Blízkém východě či na evropském kontinentu, stejně jako není jejím cílem odsouzení lidí, kteří mají strach z rostoucího vlivu islámu v Evropě a proti tomuto jevu více či méně aktivně vystupují. Mojí snahou je upozornit na několik skutečností týkajících se aktuální situace, které ve výše uvedené debatě zapadly.

Rozhodně nelze popřít, že jakkoliv současné protiislámské hnutí v naší zemi představuje jistou formu extremismu, je pouze odpovědí na situaci, která aktuálně krystalizuje v západní Evropě. Situaci, kdy obyvatelé evropských států mají pocit, že jejich práva pomalu, ale jistě ustupují právům přistěhovalců, zatímco rozložení povinností má zcela opačný charakter. Stejný extrém však dle mého názoru představuje islamismus (chytře vymyšlený novotvar pro náboženský extremismus některých muslimských skupin). A podle extrému nelze soudit celek, ani na jedné straně.

Co se české kotliny týče, osobně věřím tomu, že speciální útvary Policie České republiky ve spolupráci s Bezpečnostní a informační službou včas odhalí případné nebezpečí ze strany muslimského obyvatelstva našeho státu (mimochodem, k této víře se při posledním sčítání lidí přihlásilo cca 0,25 % z celkového počtu obyvatel). Buďme upřímní, muslimský extremista by se v našem státě nechal identifikovat poměrně snadno (i s ohledem na skutečnost, že šátek se jako pokrývka hlavy nijak masově do módy nevrací).

V otázce povolení či zakázání nošení šátků v případě muslimek doufám, že nakonec v aktuální debatě vyhraje tradiční čapkovský nadhled a smysl pro rozumnou střední cestu krásně vyjádřenou v hesle „Žij a nech žít“ (nutno upozornit, že tuto větu si nelze vykládat jako cestu k servilnosti, jedná o vzájemně vyvážený vztah). Toto stanovisko zastávám i s ohledem na to, že se dle mého názoru jedná o tzv. bouři ve sklenici vody. Osobně vnímám jako větší problém než muslimské ženy a dívky se šátkem na hlavě, které se dají v celorepublikovém měřítku napočítat na prstech jedné ruky, desetitisíce nepřizpůsobivých občanů této země, kteří oblečení do tepláků zatěžují státní rozpočet. Na rozdíl od této skupiny lidí drtivá většina muslimů v této zemi, a je jedno, s jakým občanstvím, do obecní kasy spíše přispívá.

  • Osterman

    Pane kolego, pokud je toto souhrnem váš názor, tak budiž, na ten máte nárok, ale bohužel, ač jsou vaše zjevné sympatie k muslimům ovlivněné čímkoli, žijete v mnohých svých názorech ve velkém omylu. Možná vám smutná realita nastaví zrcadlo ještě za vašeho života (v mnohém stinném z jejich prostředí co k naší nechuti sem do naší kultury a země k naší tíži dovlečou – pěkně tiše, plíživě – a co budeme muset strpět), ale spíše to pocítí generace vašich dětí a ta následující…. Oni mají (k naší tíži) hrdost a víru, mají cíl, my umíme leda tak ohýbat záda….

    Nepřál bych vám, a ani nikomu jinému, aby se z té vaší bouře ve sklenici vody stala realita, a někdo se zde z jejich radikální komunity (v rámci katuálního dění) realizoval „po jejich“ a někoho to stálo život – vás, mě kohokoli, a je to víc než reálné. A věřit, že BIS (pro vás – ne Bezpečnostní a informační služba, ale Bezpečnostní informační služba) to ze 100% zachytí předem je utopická.

    A jen to nejmenší a nejbanálnější z celé problematiky na okraj – nevěřte, že s tím přispíváním do obecní kasy je to nějak horké aby bylo hodno to opěvovat. Ani netusíte, kolik investic ze zde z jejich prostředí (zejména přes prostředníky) alokováno a naše kasa z toho opravdu moc nemá.

    Zkrátka, vzato jazykem církevního práva (ač jsem ateista), rouháte se!

  • A.K.

    „Žij a nech žít“, jo to je krásné heslo, jenomže lze jej uplatňovat pouze tam, kde s ním obě strany souhlasí. Autor teortetizuje o věcech, které jsou již dávno v praxi (Británie, Belgie, Francie) vyzkoušené a je dokázáno, že nechat žít po našem nás islám rozhodně nechat chtít nebude, jakmile posílí.
    Představa, že si muslimové ve jménu jakéhosi světového „mírumilstva“ z islámu vyberou jen to pozitivní je blud a navíc nebezpečný blud.
    A tvrdit, že arabská (islámská) učenost byla mostem mezi antikou a humanismem, je již pouhá lež a nic na tom němění fakt, že tato lež se objevuje i v tendenčních učebnicích dějepisu. Tím více, že to byl právě islám, který antickou civilizaci rozežral…

  • Jiří Čížek

    Vážený autore – před tím než začnete porovnávat naši civilizaci a naše zvyky s těmi islámskými, doporučuji Vám dobře si ověřit správnost svých informací. Pokrývka hlavy nebyla nikdy v rámci našich tradic povinná a běžně šátek téměř nikdy nenosily mladé vdané ženy, ale pouze starší vdané ženy a vdovy. Naopak – podle Koránu starší ženy závoje nosit nemusí. Porovnávat středověk s islámem, to je další nesmysl. – Evropská kultura k toleranci a snášenlivosti dospěla vlivem a vývojem staletí. Netolerance, brutalita, zabíjení nevěřících, nenávist, bití žen a potlačování jejich práv, to je v islámu a islámském učení součástí pravidel, tak jak s nimi přišel islámský prorok Mohamed, příklad pro všechny správné muslimy.

  • Exmuslimové z Česka

    Trocha vědomostí neuškodí. Islám opravdu dodnes vnímá hidžáb (obecný název pro povinné shariátské zahalení) jako znak, který odlišuje muslimku,jejíž neknutost chrání celá umma, a nemuslimky, které jsou pro muslimy rezervoárem sexuálních otrokyň. Dle sunnitského práva se otrokyně zahalovat ani nesmí.

    Ano, islám má mnoho společného s křesťanstvím a judaismem, neboť z nich v sedmém století vyšel. To není neznámá věc :) Zatímco čepec byl nepsanou tradicí a nebylo problémem ho během jediné generace opustit, hidžáb je „tradice“ předepsaná vzorem ve skutcích a slovech proroka Mohameda, kterým se říká sunna. Sunna a Korán spolu tvoří východisko práva sharia. Hidžáb není zvykem, hidžáb je příkazem práva sharia.

    Čímž se dostáváme k tomu, že ustupovat v našem právním prostředím požadavku práva sharia je precedens. Podle některých výkladů ani není hidžáb pro muslimku povinnosti. Rozhodně nemá hřích odložit hidžáb, pokud je to nutné z vnějších důvodů. Takže islámsky nemá muslimka problém hidžáb kvůli školnímu řádu odložit. Jiným požadavkem, který právo sharia na ženy klade, je ženská obřízka. Kde je hranice, podle které shariátský hidžáb umožníme a stejně shariátskou obřízku zakážeme?

    Doporučuju třeba nově vydanou publikaci CSPI Právo sharia pro nemuslimy.

  • Martin Konvicka

    Znám 3 typy motivací, které mohou vést vzdělaného dospělého Evropana k obhajobě islámu:

    1. nebetyčná hloupost
    2. nebeská naivita
    3. nějaké opravdu trapné „tajemství“ psychosexuálního charakteru, nejčastěji nekonsensuální pedofilie.

    Autor není ani hlupák, ani naivní.

  • Artur Krejčík

    Autor je exekutorský kandidát…. Takže nejen úchyl ale i kandidát na hyenu.