§ Damoklův meč (ze soudní síně)

jouzaFranta s Otou byli dobří kamarádi. Předpoklady k jejich vzájemné souhře vytvořilo nejen společné obývání kancelářské místnosti na pracovišti, kde trávili den co den za počítači nejméně osm hodin, ale i zájem mimopracovní: oba byli náruživými fotbalovými fanoušky. Proto zasvěcenými sportovními úvahami a komentáři si zpestřovali život při práci s počítačovými programy, společně chodili na pravidelný gáblíček a vzájemně čelili všem „nástrahám“ vedoucích…

Poklidný stereotyp jejich vztahu nenarušilo dlouho očekávané fotbalové derby, ale neradostná událost: vedení podniku se rozhodlo pro organizační změny, aby se ušetřilo. Pracovníci o ničem jiném nehovořili, šuškalo se i na chodbách. I Franta s Otou chodili se sklopenými hlavami, starosti jim nedávaly spát. Nebylo žádným tajemstvím, že zavedení nové výpočetní techniky nahradí oba starší počítače. Po uskutečnění racionalizačního opatření se sníží počet pracovníků a jeden ze dvou věčných kamarádů se bude muset s podnikem rozloučit.

„To bych byl blázen, abych odcházel,“ odporoval Franta. „Ani mne nenapadne, abych dobrovolně opustil podnik,“ lamentoval Ota. Situace tedy na ostří nože, navíc okořeněná překvapujícími názory obou kamarádů. Jeden začal pomlouvat druhého, aby pracovní místo u nového počítače dostal on a právě na druhého spadl Damoklův meč. Dokonce oba s určitou pravidelností navštěvovali svého nadřízeného s tím, aby se vedoucí rozhodl pro propuštění toho druhého.

Podle zákoníku práce však o výběru zaměstnance, který je v důsledku organizačních změn na pracovišti nadbytečný, nerozhodují zaměstnanci, ale vedoucí. Žádné pomluvy nebo nářky nemají opodstatnění.

mmm

O tom, kdo to bude, rozhodl vedoucí, když si předtím vyžádal stanovisko odborové organizace. K novému počítači přidělil Otu a Franta dostal výpověď z pracovního poměru. V jeho prospěch rozhodly hodnoty celkem prosté: kvalitnější a svědomitější práce, využívání pracovní doby, lepší pracovní výsledky.

Franta se však nevzdal a podal návrh k soudu. Uvedl, že vedení podniku postupovalo nesprávně a že mělo skončit pracovní poměr s druhým spolupracovníkem.  Soud potvrdil rozhodnutí vedení, které postupovalo přesně podle zákoníku práce. Ten umožňuje v § 52 písm c) rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, který se stal po rozhodnutí zaměstnavatele nadbytečným pro změnu úkolů, technického vybavení, organizačních změn nebo proto, že se snižuje stav pracovníků za účelem zvýšení efektivnosti práce.

Franta tedy hrozbu Damoklova meče neodvrátil. Je to pro něj poučení pro příště. Vždy rozhodují pracovní kvality zaměstnance, a to nejen při organizačních změnách.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
JUDr. Ladislav Jouza

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.