Magna Charta Libertatum. Díl IV.

Jan-Kust_avatarPravé kouzlo Magny charty spočívá v tom, že je v jejím centru ukryta naděje.

K 800. výročí vzniku jednoho z nejzásadnějších právních textů všech dob – Magna charta libertatum, přinášíme seriál našeho lektora Mgr. Jana Kusta, dnes poslední, čtvrtý díl.

(Pokračování I., II. a III. dílu, které byly publikovány na www.ustavprava.cz ve dnech 17.-22.6.2015)

Mezi nacionalisty a radikály Magna charta vynikla zvláštním důrazem na vládu práva. Na příklad původem německý autor John Sebastian Miller publikoval v roce 1780 své dílo nazvané Potvrzení Velké listiny Jindřichem III. a v popisku uvádí, že se samotnou existencí podobného dokumentu vyčleňují Angličané nad ostatní národy a činí je na světě jedinečnými.

Pro konzervativní představitele – kterým byl na příklad Jiří III., se Magna charta a její středověký původ staly obdobným nástrojem k dokazování vlastních idejí. Tím, že se jednalo o tak starý dokument, poukazovali konzervativci na to, že pojem lidských svobod má hlubokou a starou tradici, jejíž vývoj probíhá postupně a pomalu a není možné jej překotnými rozhodnutími a změnami narušovat. Radikálové naopak poukazovali na fakt, že Král Jan v roce 1215 nepřijal Velkou listinu o své vlastní, svobodné vůli. Magna charta mu byla vnucena silou – jednalo se o akt revoluce, dokument bořící zaběhnuté pořádky a uspořádání.

Když Thomas Paine publikoval ve Filadelfii v roce 1776 svůj bestseller Zdravý rozum (Common sense), kterým položil argumentační základy boji o nezávislost USA, neopomněl Američany burcovat k tomu, aby svou nezávislost otiskli do tvorby nové Velké listiny.

magna_charta_4Na druhé straně se však ozývali i hlasy, které zastupoval i slavný právník a reformátor Jeremy Bentham (1748 – 1832), které označovaly Velkou listinu za přestárlý a překonaný dokument. Bentham označil Kult Velké listiny za kamufláž, která má maskovat nerovnosti ve společnosti a domníval se, že Magna charta bude moderním vývojem naprosto vyprázdněna a dojde v zapomnění, v čemž se, jak se zdá, mýlil.

Přestože se, především skrze Ústavu USA stala Magna charta zdrojem a inspirací velkého množství psaných ústav po celém světě, v domovině ji tento trend minul a Velká Británie nadále zůstává bez psané ústavy. Právě absence psané konstituce může stát i za přetrvávajícím zájmem Britů o Velkou listinu. Politická reprezentace v Británii velice rychle počala prezentovat Velkou listinu jakožto zároveň prapůvod psaných ústav, stejně tak i jako její adekvátní náhradu.

Jak například napsal v roce 1917 britský státovědec, politik a diplomat James Bryce  – Na Runnymede preláti a baroni sepsali něco, co zdaleka překročilo jejich vnímání světa a stalo se vzorem pro všechny méně šťastlivé národy při tvorbě jejich psaných ústav. Z pohledu této argumentace tak dochází k zajímavému paradoxu, kdy z jedné strany má Velká listina sloužit namísto psané ústavy v Británii, aby jinde inspirovala vznik jiných psaných ústav.

Magna charta byla a zůstává jedním z nejzajímavějších dokumentů právní historie. Přes všechnu svou sílu a občasná konstatování o tom, že se jedná o podobu psané ústavy, nelze pominout, že v platnosti zůstávají pouze 3 původní články Velké listiny. Velké listině je letos 800 let – oslavme toto výročí, s vědomím toho, o jaký silný symbol se jedná, o jak nadčasové dílo se jedná – Magna charta postavila krále pod úroveň zákonů, stanovila vládu práva a stanovila některá nepřekročitelná základní lidská práva.

Velká listina slavila 700 let v průběhu I. světové války a byla vnímána nejen jakožto odkaz dávných předků, ale i jako zdroj inspirace pro tvorbu nových dokumentů – byla dokonce vnímána i jakožto inspirativní zdroj pro možné budoucí kodifikované uspořádání vlády ve sjednocené Evropě. Jak napsala Helena Normanton – pravé kouzlo Magny charty spočívá v tom, že je v jejím centru ukryta naděje.

Mgr. Jan Kust

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
Mgr. Jan Kust

Autor: Mgr. Jan Kust

Autor v roce 2005 vystudoval obor právo na FPR-ZČU a v roce 2006 úspěšně absolvoval studia na Sydney Australian Pacific College (AUS) v oboru ekonomie. Během svých studií vykonal několik studijních pobytů v zahraničí, včetně USA. Během své kariéry pak působil mj. v letech 2006 –2009 v Parlamentním institutu, v roce 2009 na Úřadu vlády ČR a mezi léty 2009 až 2011 coby vedoucí oddělení migrace na MPSV. V rámci lektorské praxe působil na Institutu státní správy a Vysoké škole CEVRO Institut. V současné době pracuje v Odboru podpory legislativy VZP ČR a spolupracuje s Ústavem práva a právní vědy, o.p.s.