§ Knoflík

(Ze soudní síně)

„Zahajuji hlavní líčení proti obžalovanému Ivo Klarusovi,“ ozvalo se v soudní síni a před senátem se objevil pětadvacetiletý mladík. Chtěl předložit občanský průkaz, ale na pokyn předsedy senátu jej zase vzal zpět. „Vždyť se přece už dobře známe, tak půjdeme rovnou k věci,“ oznámil soudce. Otevřel spis na stránku obžaloby, podle níž měl Klarus na svědomí vloupání do několika chat.

„Vloupání tam a tam, tehdy a tehdy, odcizeno video a rum, doznáváte?“, zahájil soudce hlavní líčení.

knoflik

Obviněný: „ Byl tam knoflík?“

Soudce: „Byl, tenhle,“ a vytáhl z obálky knoflík, který byl přiložen ke spisu jako doličný předmět. Sled otázek se zase opakoval. Soudce se dotazoval na další vloupání a obviněný na knoflík. Po soudcově odpovědi, že v místě vloupání se knoflík nenalezl, se obviněný zaradoval: „Tak to tedy není moje práce, to popírám.“

A tak knoflíková partie mezi soudcem a obviněným zdárně pokračovala ve vzájemné důvěře, že ten zmatek ve vyloupání mnoha chat a chalup bude možno uspořádat a jednotlivé případy dalším šetřením prokázat.

Obviněný jako zkušený poberta a u soudu známý jako „falešná pětka“ věděl, že se odcizené věci „sčítají“ a tak, aby za ně nebyl odsouzen nevinně, udělal si i po stránce technické u těch vloupání pořádek. „To víte, pane předsedo, snad na mně nebudete chtít, abych si pamatoval název vesnice nebo osady, ve které jsem byl. Člověk je v noci rád, že se ven vymotá se zdravou kůží,“ upřímně doznal obviněný. „Proto jsem se rozhodl, že si ta místa nápadně poznamenám. Předem jsem si nasbíral různé knoflíky, ne ty co mám na svých šatech, to by se hned poznalo, a na každém „navštíveném“ místě v chatě nebo v chalupě jsem pohodil knoflík,“ vysvětlil obviněný svou technickou originalitu. Jako člověk, který  věděl, že každá věc nápadně umístěná u místa činu je vhodnou stopou pro kriminalisty, kteří ji uloží do trestního spisu.

Knoflík se tak stal důvěrným pojítkem mezi soudcem a obviněným. Za jeho pomoci se  podařila přesně zjistit všechna vloupání. Ovšem ani dobrý nápad s knoflíkem nezbavil Klaruse odpovědnosti za jeho trestné činy krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na sedm měsíců nepodmíněně.

Po odchodu Klaruse ze soudní síně si soudce slabě povzdechl: „Takoví galantní zloději snad už ani nejsou. Kdyby všichni pobertové si udělali v kradených věcech pořádek, to by se to soudilo…

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
JUDr. Ladislav Jouza

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.