§ Zastavte taxi…

(Ze soudní síně)

Emil. Přesto, že mu není ještě ani třicet let, má už dostatek zkušeností. Nejen životních, ale i pracovních. Protože vystřídal již několik zaměstnání, dobře ví, kde mu to může nejvíce „sypat.“ „ Stačí jen trochu zavrzat mozkem a je po starostech,“ je jeho životní krédo. Tím se také řídil. Výsledek jeho usilovných úvah, jak přijít k penězům bez větší námahy, se dostavil. Večer vytáhl z garáže modrou škodovku a vydal se do ztichlých městských ulic. Vybral si nejvhodnější dobu, kdy končily kulturní a společenské akce, na střechu připevnil tabulku s nápisem „Taxi“ a o zábavu, vlastně zaměstnání, bylo postaráno.

 unnamed

„Tak to máme za třista šedesát korun,“ oznámil Emil alias úslužný „taxikář“ výsledek jízdy milenecké dvojice nočním městem. Ani jeden z těch dvou pasažérů se však nedověděl počet ujetých kilometrů. Stejně tak tomu bylo i v příštích jízdách u dalších cestujících. Korunky přibývaly a přibývaly.

Podnikavý Emil by tak asi jezdil dodnes, nebýt nešťastné události. Způsobil si ji vlastně sám, neboť síť své činnosti rozprostřel i do dopoledních hodin. A tak se jednou stalo, že vezl na poradu člena představenstva jedné akciové společnosti. Na tom by nebylo jistě nic zvláštního, nebýt menší nehody. Při prudkém zabrzdění pasažér narazil pravou rukou na přístrojovou desku tak nešťastně, že si ji zlomil v předloktí. Samozřejmě, že poškozený si poznamenal poznávací značku taxíku. Později se ukázalo, že tato předvídavost měla téměř cenu zlata.

Ze záležitosti vznikl soudní spor, neboť poškozený uplatňoval na zaměstnavateli nárok na náhradu škody za bolestné a ušlý výdělek v době pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu. Leč neúspěšně.  Zaměstnavatel u soudu namítal, že se jednalo o cestu do zaměstnání a že poškozený má náhradu uplatňovat na taxikáři. Ten byl k soudu také předvolán, ale k prvnímu jednání jako svědek. Když se nedostavil k již dvakrát odloženému jednání, požádal soud o spolupráci orgány bezpečnosti. A tak teprve po výzvě Zastavte taxi… byl Emil zadržen a předveden k soudu. Motiv jeho jednání byl pochopitelný. Protože neměl povolení k provádění taxislužby, vyhýbal se soudním a bezpečnostním orgánům.

Záležitost pak dostala rychlý spád. Pracovníku akciové společnosti soud přiznal náhradu za pracovní úraz, neboť k poškození zdraví došlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů a nikoliv o cestu do zaměstnání.

Hůře však dopadl Emil. Dojezdil a ze svědka se stal obviněný. Pro nedovolené podnikání mu trestní senát uložil trest odnětí svobody na šest měsíců. Jenom proto, že jeho činnost nebyla dlouhodobá, mu poskytl jednoroční podmíněnou lhůtu k přemýšlení. Náhradu škody, představující i hodnotu škody za pracovní úraz, byl však povinen vyrovnat ve lhůtě nepoměrně kratší – v patnácti dnech.

Příspěvek byl publikován | Rubrika: Aktuality | Autor: .
JUDr. Ladislav Jouza

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.