Hanobení prezidenta republiky – jak je to v Německu?

V posledních dnech rozpoutala vášnivé diskuse na sociálních sítích i ve veřejnoprávní televizi iniciativa několika desítek českých zákonodárců znovuzavést trestný čin Hanobení prezidenta republiky. Zastánci návrhu zákona (zatím je nelze označit za „předkladatele“, jak někdy mylně informují média, protože návrh zvažované právní úpravy není dosud v legislativním procesu), argumentují tím, že úřad prezidenta republiky, a tedy i prezident sám, není spjat s konkrétní osobou, ale je sám o sobě jedním ze symbolů státnosti, a to přímo ex constitutione (tzv. přímo „z Ústavy“), podle jejíhož čl. 54 platí, že „Prezident je hlavou státu“. Podle těchto názorů je tedy ochrana prezidenta před veřejnou kritikou, která se vymyká věcnému rámci a je urážlivá, ochranou prezidenta jako jednoho ze symbolů republikánského charakteru českého státu a české státnosti obecně. Jakýkoliv útok na osobu prezidenta by neměl být předmětem trestněprávní ochrany, ale jen takový, který lze pojímat jako útok, který se vymyká standardní kritice, můžeme říci zjednodušeně. Naopak, podle odpůrců zvažované právní úpravy, je takovýto nápad nezodpovědný a jeho přijetí by bylo návratem do časů dávno minulých, časů, kdy před listopadem 1989 byl podobný trestný čin obsažen v tehdejším trestním zákoně, a sloužil socialistickému zákonodárství jako jedna z mnoha legislativních pojistek, jak eliminovat jakoukoliv kritiku vládnoucí komunistické strany a jejích orgánů, včetně prezidenta republiky, jakožto jednoho z reprezentantů a symbolů socialistické společnosti.

03_František Štorm, znak České republiky, barevný

Při zvažování, který názor je ten „správný“, si jistě musí každý udělat úsudek sám. Cílem tohoto blogu není se stavět na jednu či druhou stranu, pouze chci zmínit jeden fakt, který v debatě nezaznívá, a mlčení o něm vyčítám České televizi, která si z návrhu českých zákonodárců očividně udělala jedno ze svých témat v rámci svého dalšího mediálního tažení proti Miloši Zemanovi. Je to totiž argument důležitý, neboť vyvrací tvrzení o tom, že návrat ustanovení o Hanobení prezidenta republiky do českého trestního zákonodárství by byl obratem k totalitě. V této souvislosti mi ve veřejné rozpravě na toto téma chybí názor právníků specializujících se na obor srovnávací právní vědy, v tomto případě z oboru ústavního zákonodárství. Pokud bychom totiž podobnou diskusi otevřeli, viděli bychom, že ochrana majestátu hlavy státu je v zemích západní Evropy naprosto běžná a že úprava ochrany prezidenta republiky před slovním a písemným napadání není vlastně zdaleka jen tzv. totalitním právním režimům, ale nalézá své praktické uplatnění i ve státech, které se ve svých ústavách deklarují jako demokratické právní státy.

4-P201412010384001

Příkladem může být právní úprava ochrany prezidenta v německém právním řádu. Připomínám, že ústavní úprava úřadu prezidenta je v německém „Základním zákoně“ (jak Němci označují svoji Ústavu), je z hlediska ústavních pravomocí a definičního vymezení úřadu prezidenta podobná ústavní úpravě české, až na několik ustanovení, která ovšem v konečném důsledku činí postavení německého prezidenta z ústavního pohledu výrazně slabším, než je postavení prezidenta v České republice, příkladmo vyjmenujme absenci úpravy, že prezident je hlavou státu, kterou v Základním zákoně SRN nenajdeme, nebo jeho volbu parlamentem, zatímco v ČR jde o volbu přímou.  Přes toto slabší postavení je úřad prezidenta v SRN chráněn i normami trestního práva, a to konkrétně v § 90 Strafgesetzbuch (německý trestní zákoník), kde se pod rubrikou „Verunglimpfung des Bundespräsidenten“ (v překladu „Hanobení spolkového prezidenta“) stanoví, že „Wer öffentlich, in einer Versammlung oder durch Verbreiten von Schriften (§ 11 Abs. 3) den Bundespräsidenten verunglimpft, wird mit Freiheitsstrafe von drei Monaten bis zu fünf Jahren bestraft.“, jinými slovy, že odnětím svobody na 3 měsíce až 5 let bude potrestám každý, kdo veřejně hanobí spolkového prezidenta, a to ať již na veřejném shromáždění (typicky bychom mohli říci na demonstraci), nebo rozšiřováním tiskovin, typickým příkladem by zde mohla být jakákoliv nevěcná a neúměrná kritika neměckého prezidenta v tisku nebo na internetu. Německá trestněprávní úprava však na rozdíl od mého komentáře umožňuje stíhání osoby kritizující prezidenta bez toho, aby hanobení vybočovalo z mezí nevěcné a neúměrné kritiky, jak je výkladem zužuji já, a pro naplnění skutkové podstaty trestného činu Hanbení prezidenta postačí v Německu jen toto hanobení samotné, bez toho, aniž by byla zkoumána otázka jeho intenzity (např. míra a síla urážky apod.).

2014-05-06joachim-gauck

Jak vidno, vedle dalších zemí EU i Němci tedy úřad svého prezidenta chrání trestního práva, a to bez ohledu na to, kdo jej vykonává, a mají za to, že ochrana majestátu prezidenta je i v demokracii vhodná, neboť vylučuje z oprávněné a věcné kritiky excesivní prvky, jako jsou vulgarity nebo vědomé lži a nepravdy šířené proti prezidentovi. Mějme to na paměti, až budeme hovořit o tom, že návrat trestného činu Hanobení prezidenta republiky do českého trestního práva by byl návratem do normalizačních časů. Já osobně trestné činy na ochranu ústavních činitelů vidím v trestním zákoníku nerad a myslím, že patří do oblasti správního práva, a hanobení prezidenta má podléhat správněprávní penalizaci (typicky peněžitá pokuta), nikoliv  trestněprávnímu postihu. To však není podstatné. Důležité je v rámci diskuse disponovat vědomostí, že podle právní úpravy Německa a dalších států EU by zavedení trestu Hanobení prezidenta bylo spíše „návratem do Evropy“, kde je prezident jedním z důležitých symbolů státnosti a kde jej ústavodárce z tohoto důvodu přiměřeným způsobem chrání.

  • Martin Kryl

    Píšete, že taková ochrana (prezidenta v demokratických státech) „nalézá své praktické uplatnění“, z čehož mi plyne, že příslušná právní úprava není „mrtvou normou“, ale že je běžně uplatňována v praxi. Ve skutečnosti se ve zmiňovaném Německu užívá velmi zřídka – z dostupných zdrojů vyplývá, že za 15 let bylo zahájeno 41 případů, ale jen ve dvou z nich dal příslušný spolkový prezident potřebný souhlas se stíháním. A přestože ustanovení § 90 StGB i po nedávné diskuzi ve Spolkovém sněmu zůstalo v platnosti, je i nadále řadou politiků kritizováno, mj. i proto, že jeho původ leží v pruském trestním zákoníku z r. 1851, který chránil absolutistického monarchu. Zda je to vzor hodný následování, je otázkou do diskuze.

    • Jiri_Zahradka

      Je jedno, jak často (mimochodem, 41 zahájených případů za 15 let je docela dost, stejně tak jako dva případy se souhlasem prezidenta). Navíc nejde jen o Německo. Prostě se snažíte jen křečovitě vybruslit z důkazu, že kolem návrhu (jakkoli s ním osobně spíše nesouhlasím) zamindrákované, proto přepjatě „evropské“ hysterky udělaly drama úplně mimózní.

  • Radek Donát

    V Německu je trochu jiná politická kultura. Jsem toho názoru, že pokud by se to mělo zavést u nás, pak jedině recipročně. Tedy penalizovat podobně i „vulgarity nebo vědomé lži a nepravdy“ šířené prezidentem.

    • Jiri_Zahradka

      To je argument všech strašně progresivních vždy, když jsou zahnáni do kouta. „U nás je to jinak…“ Není, Radku Donáte. Že se Zeman chová jako hovado (často, ne vždy) je zcela jiná kapitola než fakt, že hanobení prezidenta jako trestný čin není znakem totality, jelikož je přítomné v právních řádech zemí, které za totalitní nepovažujeme. To píši navzdory tomu, že pro znovuzavedení trestnosti nejsem.

      • Radek Donát

        A nemyslíte si, že to spolu přímo souvisí? Že jaký je prezident, taková je (logicky) odezva na něj? Ve vyspělé Evropě si nedokážu vybavit žádného prezidenta Zemanova stylu, tam jsou taková ustanovení čistě formální a v praxi nepříliš využívaná. U nás se ale obavám, že bohužel opravdu hrozí cílené provokace ze strany prezidenta a jeho příznivců a následné sankcionování těchto „delikventů“. Naše společnost ještě politicky nedospěla.
        P.S. A prosím Vás, abyste komentoval moje názory, nikoli mě. Díky ;-)

        • Martin Kryl

          Zrovna v Německu prezident Wulff odstoupil po aférách, které byly proti tomu, co se děje poslední roky u nás, naprosto banální. Problém je ale v nevyváženosti postavení. Z prezidenta chtějí poslanci udělat nedotknutelný symbol, který zároveň nenese žádnou odpovědnost za výkon funkce. Má-li být hanobení prezidenta trestným činem, nechť je pak vypuštěn poněkud absurdní čl. 54 odst. 3 Ústavy. Zároveň jsem ale přesvědčen, že Ústavu a zákony bychom neměli přepisovat kvůli jednomu politikovi, který se neumí ovládat.

        • Jiri_Zahradka

          Samozřejmě, že je akce a reakce. Na druhou stranu, Klaus se jako hovado nechoval – možná by to bylo na delší diskusi s tím nejmenováním soudců, ale jinak ne – a reakce na něj byly podobné, jako na Zemana.
          Jenže o to nejde. O co jde je to, jestli argument o návratu k totalitě je oprávněný. Odpověď je jasná: jestli v Německu mají totalitu kvůli svému paragrafu o hanobení prezidenta, pak lze spojovat totalitu s takovým ustanovením i u nás. O tom je diskuse. 25 let omílaný argument, že v Německu (v EU, ve světě, ve vyspělých zemích) je to jinak, protože tam jsou vyspělejší, je úhybný manévr. Chirac a jeho „příležitost být zticha“ pro východní Evropu byla prasárnou fakticky minimálně srovnatelnou s nějakými blbými vejžblebty Zemana. Před pár lety měli v Izraeli (což sice není evropská, ale je vyspělá země) prezidenta, který novináře klidně okřiknul „shut up!“ Akorát se to nějak nerozebíralo. Prostě byl svůj.
          P. S.: autor výroku je relevantní pro posouzení hodnověrnosti výroku, pro jeho zasazení do kontextu apod. Nicméně, vás jsem ani přímo nehodnotil. Jen jsem zmínil obecný jev u českých rádobyprogresivistů.

          • Radek Donát

            Přijde mi, že takhle vyhrocené emoce Klaus rozhodně ve veřejnosti nevyvolával. A taky nikoho nenapadlo žádný takový zákon předkládat. Je zřejmé, že je to účelová věc, protože díky našemu „prezidentu sjednotiteli“ atmosféra prostě reálně houstne.

          • uplnej vypatlanec

            Klaun je zvanil vo klimatu a ukrad pero v primym prenosu ty ruda komousska tlamo

  • Jan Rambousek

    Je tu ještě jeden fakt. Lidé by se měli chovat obecně mravně. Potom bychom si vystačili s přirozeným právem a nemuseli používat právo pozitivní. I my měli v zákonech trestný čin hanobení prezidenta, ale ustoupili jsme od něj, protože se jevilo v jednu chvíli jako zbytečné. Čertužel současný prezident se chová tak jak se chová, což s sebou přineslo diskuze o znovuzavedení tohoto trestného činu. Když se tak rozhlížíme po okolí kde kdo co, tak bychom se v první řadě měli ptát, proč to již Němci dávno nezrušili. A jestli naše zrušení bylo neuvážené a je potřeba to napravit, nebo jestli se opravdu vracíme tam kde jsme již byli. A proč tato diskuze nebyla potřebná u předchozích prezidentů.

  • Petr Toman

    První otázkou je, proč určité právo, které je chráněno vcelku efektivně občanským zákoníkem, chránit navíc ještě trestním zákoníkem?
    Druhou otázkou je, proč vedle trestného činu pomluvy podle § 184 tr. z. a křivého obvinění podle § 345 tr. z. ještě konstituovat novou skutkovou týkající se pouze prezidenta?
    Třetí otázkou je, proč chránit prezidenta, a nechránit taky premiéra? A předsedu Poslanecké sněmovny? A taky předsedu Senátu? A samozřejmě taky ministry…..??? Nebo také starosty??? Kde se to zastaví?
    Osobně se domnívám, že trestný čin hanobení prezidenta republiky (ale ani trestný čin pomluvy) do českého trestního zákoníku nepatří. Nekriminalizujme vše, co se nám nelíbí!!! Překročení stanovených mezí slušnosti postačí postihovat prostředky občanského práva.