Tisk

Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku

doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.


Některé charakteristické rysy islámského hospodářství, bankovnictví a platebního styku

I. Úvod

Islám je mezi ostatními světovými náboženstvími nejmladší věroukou a vedle manicheismu, který zanikl ve 13. století, je jediným náboženstvím vzniklým po křesťanství, které již od samého počátku vědělo o existenci jak křesťanství, tak staršího judaismu. Projevil se jako silný integrační a tmelící fenomén a dlužno říci, že je tomu tak do jisté míry i v současnosti.

Na úvod bych chtěl předeslat, že jsem si plně vědom zvýšené mediální frekvence islámské problematiky v posledních letech. Důvody jsou bohužel málo povzbudivé a přetrvávající aktivity stoupenců výbojné islamizace nesvědčí o tom, že by se v dohledné době přízeň větší části tzv. demokratického světa naklonila i k těmto skupinám. Je přitom charakteristické, že každý zájemce o dialog brzo zjistí, že zatímco znalců islámu mezi křesťany neustále přibývá, mezi muslimy počet znalců křesťanství nijak viditelně neroste, neboť muslimové věří, že proti křesťanství hovoří to či ono místo Koránu.[1]

Věc se má prostě tak, že v rámci mé víceleté orientace na některé vybrané otázky finanční a daňové historiografie jsem už dříve pojal úmysl přiblížit postupně některé parciální segmenty této problematiky v podmínkách islámského prostředí. Po zhodnocení ohlasů na svůj první příspěvek[2] jsem dočasně utlumil své plánované další publikační aktivity v tomto směru a uvědomil jsem si, že nutno nejdříve velice koncentrovaně přiblížit některé esenciální rysy islámského prostředí, v duchu a maiori ad minus, především některé aspekty hospodářství těchto zemí a zajímavé momenty jejich bankovnictví, včetně platebního styku. O tomto pojednává nyní tento příspěvek.

II. Nástin hospodářství a bankovnictví

Znepokojující prosazování se muslimského světa v posledních letech vedlo zákonitě i ke zvýšení zájmu o hospodářské a finanční poměry těchto zemí - poměry, které vyplývají z rozdílu daného samotnou podstatou jejich „státní religiozity".

Podle islámu existují dva druhy vlastnictví - soukromé a společenské neboli komunitní. Většina autorů se přiklání k názoru, že i soukromé vlastnictví by mělo ctít vyšší zájem celospolečenský, a proto se také zdůrazňuje absence prvku vykořisťování. Soukromé vlastnictví se zde spojuje zpravidla s hodnotami a majetkem získaným výlučně nebo převážně vlastní prací. Hospodářským faktorům by se podle teoretiků islámského hospodářství neměl připisovat zvláštní význam; zdůrazňují přitom často optimalizaci využívání zdrojů a opomíjejí faktor maximalizace zisku. Určujícími kvalitami člověka charakterizovaného jako homo islamicus má být podle nich humanismus a altruismus. Muslimové by se podle nich měli vyvarovat přílišné honbě za majetkem a hmotnými statky vůbec, chamtivého kapitalismu, který podle nich naopak charakterizuje západního člověka jako homo economicus.

Cílem islámského hospodářství je dosáhnout spravedlivé rozdělení (či spíše přerozdělení) statků. Konkrétně to znamená, že chudí mají právo na určitou část majetku bohatých. Ve výrobě sehrávají podle islámských podnikatelů zásadní roli mechanismy svobodného (volného) trhu, avšak při přerozdělování by si měl hlavní slovo ponechat stát v pozici určujícího korektora. Podobný podíl redistribuce v sobě zahrnuje i jeden z pilířů islámu - náboženská daň nebo almužna (zakát). Majetnější spoluvěřící jsou podle této povinnosti platné pro každého pravověrného muslima, po překročení určité majetkové nebo příjmové úrovně zavázáni (jde ovšem o povinnost nepsanou mající oporu především v Koránu) odvést určité procento ze svého příjmu nebo majetku do zvláštních náboženských nadací, které pak tento výnos dále rozdělí mezi lidi v nouzi. Řečeno poněkud eufemisticky, zmíněný zakát očišťuje majetek zámožných od té jeho části, která jim už nepatří.

Není docela jasné, představuje-li zakát v moderní společnosti daň z příjmu nebo daň z majetku. Mnozí muslimové jsou toho názoru, že zakát lze vybírat pouze z toho, co přináší zisk. Výše zakátu z majetku, jde-li o nemovitosti, by se měla podle nich řídit výší čistého zisku, který tento majetek přináší, a ne hodnotou majetku samého. Pokud však jednotlivec vybudoval například administrativní nebo obchodní prostory, pak by se už zakát měl vypočítávat z celkové hodnoty majetku. Výše zakátu se nejčastěji udává na úrovni přibližně 2,5% z příjmu nebo z majetku, horní hranice však omezena není.[3]

Islámské hospodářství jako model představovaný nezřídka jako téměř ideální je však v mnoha směrech spíše něčím utopicko - romantickým a v teoretické rovině je většinou vzdálené od reality. V zásadních etických principech sice existuje mezi jeho přívrženci shoda, při hodnocení jednotlivých kategorií a konkrétních realizačních cest však tato shoda často mizí. Jako skutečný deficit vědy o islámském modelu hospodářství lze vnímat skutečnost, že přes unisono proklamovanou odbornost většina autorů nepatří k ekonomické obci tvořené odborníky s patřičným vzděláním. Otázky morálního charakteru vyvolávají také některé parciální problémy, např. v případech zpronevěry, což je jev, který se nevyhýbá ani velice ortodoxním islámským zemím. Je ostatně realitou, že v praktickém životě se hospodářské principy striktně vycházející z náboženských základů neprosadily globálně v ekonomickém životě žádné z islámských zemí.

Samostatně chceme na všeobecnou charakteristiku hospodářského systému navázat několika poznámkami o islámském bankovnictví a platebním styku, především z pohledu přiblížení některých klíčových institutů. Nejprve snad poznámka, že islámské bankovnictví není z celosvětového hlediska zanedbatelným hráčem na bankovním trhu, i když se to průměrně informovanému občanu střední Evropy může jevit jinak. Je to nejen tím, že v našich i větších městech jaksi nevidíme etablovat se pobočky islámských bank, ale hlavě proto, že islámské principy se výrazně odrážejí i v činnosti nadmíru světské, jakou je i islámské bankovnictví. To funguje na základě dosti odlišných pravidel oproti těm našim evropským s několikasetletou tradicí, jak se zdá již pevně zakořeněnou v myslích našeho obyvatelstva.

Již na úvod bylo nepřímo naznačeno, že islám jako takový nemá žádné morální nebo jiné výhrady proti rozmnožování majetku nebo proti institutu zisku - koneckonců i prorok Mohamed byl obchodník[4] - a akceptuje tak i mnohé formy legitimního příjmu. Klíčovou skupinou pojmů, se pro nás stává ono „jedna plus dva plus tři plus jedna", jinak „R plus I plus M plus W".

Ono „R" znamená ribá, tedy úrok; Korán striktně odmítá ztotožnit jej se ziskem. Coby odměna za poskytnutí úvěru je podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. A naprostá většina muslimského obyvatelstva od Maroka po Indonésii vnímá úrok jako skutečnost protiřečící islámu. Všechny bankovní operace musí být proto kvalifikovány a zahrnuty pod společným pojmem „obchodní činnost". V každé islámské bance působí výbor, složený z bankovních úředníků a islámských duchovních, který posuzuje, zda jednotlivé transakce odpovídají liteře tradičního islámského práva (šari'a).[5]

První ze dvou „I" je ijara. Jde o formu leasingu, který v praxi probíhá tak, že banka nakoupí a pak pronajme dohodnuté zboží svému klientovi. Doba pronájmu a poplatek za pronájem jsou dohodnuty předem. Další „I" vlastně představuje dvě podskupiny prvního. Je to ijara-waiktana; rozdíl oproti klasickému institutu ijara je v tom, že po ukončení pronájmu zákazník danou věc odkoupí, a to za předem dohodnutou cenu. Jinak je tomu v případě, že jde o institut ijara se zmenšující se musharakou. Pod pojmem musharaka se rozumí partnerství; klient investuje své prostředky do nějakého podniku a proporcionálně (v závislosti na výši vloženého kapitálu) se pak podílí na hospodářském výsledku, tedy na zisku nebo i případné ztrátě z dané investice. Tato varianta se nejčastěji používá při výstavbě domu nebo jiné nemovitosti. Podíl banky na domě se snižuje v závislosti na výši plateb (neboli splátek) zákazníka. Podíl banky na daném majetku tedy postupně klesá a podíl zákazníka na tomto majetku naopak narůstá.

První ze tří „M" je mudaraba. Často nahrazuje akreditiv a uplatňuje se hlavně tam, kde investici realizuje ve prospěch klienta nějaká zkušenější osoba. Ve smlouvě je zajištěno, že jedna ze stran poskytuje prostředky a druhá strana odborné expertízy, přičemž souhlasí s rozdělením předpokládaných budoucích zisků; v případě ztráty se zavazuje, že si za své služby nebude účtovat žádné sankční ani jiné poplatky. Jako mudarib se označuje expert, který řídí postup investičních prací.

Murabaha je smlouva o nákupu a dalším prodeji. Umožňuje klientovi nakupovat bez toho, aby musel platit úroky z úvěru. Průběh je takový, že banka pro zákazníka nakoupí určité zboží a prodá mu ho s tím, že nákupní cenu zaplatí později; k ceně zboží si banka ovšem připočte svoji ziskovou přirážku. Zákazník tak zaplatí prodejní cenu a získá úvěr bez nutnosti zaplatit jinde standardní úrok.

Institut zvaný wakala je vlastně smlouva o zastoupení. Garantuje kromě jiného i poplatek za expertizní činnost pro agenta.

Kromě zákazu úroku se zde ještě setkáme se zákazem jakýchkoli záruk, tedy i pojištění - islám jednoznačně přikazuje neprotivit se vyšší moci, tedy vůli Alláha, a pojištění se vůči nepřízni osudu by vlastně znamenalo přímé porušení tohoto příkazu. V této souvislosti nutno také poznamenat, že islámské banky se zásadně nepodílejí na financování jakýchkoli aktivit spojených s konzumací nedovolených potravin, jako např. výrobu či prodej alkoholu, tabáku nebo vepřového masa. I když to evropskýma očima může působit poněkud zvláštně, je zatím zcela jisté a prokazatelné, že současná finanční krize se výrazněji nedotkla bank, které se těmito (a dalšími) pravidly islámu řídí při svých obchodech.

Při všech těchto a mnoha dalších specifických rysech islámského hospodářského a bankovního světa nutno říci, že řada islámských bank (např. Islamic Bank of Britain) působí i v jiných zemích.[6] Od roku 1999 je také na burze v New Yorku zvlášť kótovaný index pro islámské trhy.[7]

III. Nástin platebního styku

Pokud jde o platební styk, je možné ho v islámském světě uskutečňovat specifickým způsobem nazývaným hawala. Jde o tradiční institut, jehož počátky lze zcela prokazatelně klást do historicky dřívějšího období, než se v Evropě a následně v USA zformoval a rozvinul bankovní systém v jeho dnešní podobě. Jeho prvotní formy vznikly ve zcela odlišném, vzdáleném prostředí starověké Číny. Převzali jej arabští obchodníci, kteří se i takto snažili minimalizovat existující rizika při obchodování na tzv. Hedvábné cestě.

Princip hawaly spočívá v převodech finančních prostředků bez korespondujícího pohybu peněz a také bez účasti služeb obchodní banky. Poněkud zjednodušeně lze říci, že jde o specifickou, svébytnou formu cese, tedy postoupení pohledávek nebo závazků. Obvykle - z našeho hlediska - záznamy o jednotlivých transakcích jsou zde nahrazeny systémem nejrůznějších symbolů nebo hesel. Jediné pravidelně a pečlivě vedené záznamy se týkají vzájemné bilance zprostředkovatelů (hawalerů), tedy vlastně salda mezi „odeslanými" a „přijatými" peněžními částkami. Systém hawaly spočívá právě na páteřní síti těchto hawalerů, mezi kterými se uskutečňují časté a mnohonásobné bezhotovostní operace. Na vstupu a výstupu ze systému se provádí množství drobných hotovostních operací mezi klienty a jednotlivými hawalery. Nejde však o jedinou síť, takových existuje vedle sebe několik.

Uveďme si pro demonstraci a snazší pochopení příklad typické, modelové hawalové operace. Tak například pakistánský dělník, který pracuje na stavbě v Kuvajtu, chce poslat svůj výdělek rodině domů, řekněme do Karáčí. Nejprve se obrátí na specializovanou agenturu a požádá ji o převod svých finančních prostředků. Následně jí sdělí potřebné informace o adresátovi (příjemci) peněz a současně této agentuře tyto finanční prostředky odevzdá. Pak obdrží od hawalera klíčové heslo, které musí následně sdělit příjemci platby, pokud se na něm již předem nedohodl se svou rodinou v Pákistanu. Zaměstnanec oslovené agentury následně kontaktuje svého partnera v Karáčí (zde již přijdou vhod „západní" vymoženosti jako telefon, e-mail nebo tak lze učinit i prostřednictvím SMS zprávy) a sdělí mu heslo dané operace a jméno osoby, které má příslušnou finanční částku odevzdat. Následně příjemce vyhledá pákistánského hawalera v Karáčí, sdělí mu heslo a obdrží příslušnou částku peněz. Za provedení této operace si hawaler účtuje přibližně jedno procento převáděné částky. Převládá praxe, že hawalové operace probíhají v reálném čase, většinou do 24 hodin, výjimečně o jeden nebo dva dny déle.

I z letmého pohledu na tuto jednoduchou modelovou situaci je zřejmé, co je velikou výhodou hawaly - hawalera ani klienta nezatěžuje (hlavně časově) následné vzájemné účetní vypořádání transakcí, které se uskutečnily mezi jednotlivými hawalery. Saldo platební bilance mezi nimi bývá obvykle vyrovnáváno jednorázovým fyzickým přesunem - někdy to tak lze nazvat - likvidních hodnot. Konkrétní forma tohoto vyrovnání totiž může být různá - lze se setkat např. s tím, že se jedná o komoditu, která v malém množství akumuluje velkou hodnotu (např. zlato, stříbro nebo drahokamy). Není nijak ojedinělé, jestliže k vyrovnání vzájemného salda hawalerů dojde nedofakturováním nebo naopak přefakturováním nějaké konkrétní dodávky běžně obchodovaného zboží.

Jelikož se zde často pro vyrovnání „hawalové špičky" používá již zmíněné zlato, provozování hawaly se opírá o zlatý standard - např. směnné kurzy jsou stanovovány podle aktuální ceny či hodnoty tohoto drahého kovu. Zlato je totiž v zemích, kde se hawala nejčastěji praktikuje, považováno stále za základního, spolehlivého a nejdůležitějšího uchovatele hodnot.

Využívání hawaly je pro její klienty výhodné také proto, že hawalová operace je obvykle výrazně rychlejší, spolehlivější, dostupnější a také levnější než tradiční služby obchodních bank v oblasti mezinárodního platebního styku. Vedle toho je pro uživatele hawaly výhodná i skutečnost, že hawaleři jsou svým klientům zpravidla blíž než pobočky obchodních bank, a to nejen z hlediska vzdálenosti nejbližšího obchodního místa banky od klientů, ale také z hlediska jejich pracovní doby a nezanedbatelného psychologického aspektu, že u všech zainteresovaných se jedná tak řečeno o strany z téhož břehu.

IV. Závěr

Na závěr lze poznamenat, že seznamování se s některými pro nás atypickými a někdy až exotickými finančními a bankovními instituty má svůj význam i pro řadového Evropana. Kromě rozšíření znalostí se zde nabízí i srovnání životaschopnosti těchto institutů a možnost případné transformace některých prvků sledovaného systému do našeho stále více globalizovaného prostředí.



doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.

Katedra finančního práva, národního hospodářství a ekonomie

Právnická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci


Summary

Some features of Islamic economy, banking sector and the system of payments

Lubomír Grúň

Ever more frequent issue of the Islam, and everything else related to this religion, currently motivates many authors to pay attention some partial issues of the functioning of a society based on the principles of this monotheistic religion. The article describes, in outline and in basic proportions, Islamic model of economy and banking sector. A separate article is dedicated to a hawala system as one of characteristic institutions in the field of the system of payments


[1] König, F. - Waldenfels, H.: Lexikon náboženství. Victoria Publishing, a.s., Praha 1994, s. 202.

[2] Grúň, L.: Některé charakteristické rysy islámského daňového prostředí v dávné i nedávné minulosti. Acta Iuridica Olomoucensis, Vol. II/VIII/, 2006, No. 3, Pagina 99.

[3] Pilický, G.: Moslimské finančníctvo a ekonomika. SME, 14. 2. 2002, s. 4.

[4] Původní jméno Muhammada neznáme. Ve svých 25 letech se oženil s bohatou vdovou Chadidži, u níž pracoval. Zbavil se tak existenčních starostí, začal se zabývat náboženskými problémy a pod vlivem údajných zjevení se stal zakladatelem islámu po svém vynuceném odchodu do Mediny. Zemřel v roce 632.

[5] Nejde o kodifikované právo a interpretační pravidla poskytují vysocí církevní hodnostáři (muftí). Vejmělka, A.: Islámské bankovnictví I. Bankovnictví č. 7, 1999, s. 30.

[6] Např. Islámská rozvojová banka (finanční instituce zřízená v r. 1976 pomocí zemí OAPEC) a Islámské finanční centrum sídlí v Ženevě.

[7] V roce 2000 vznikl Dow Jones Islamic Fund investující do společností v souladu s právem šaría. Blíže Machala, K.: Islámské bankovnictví prožívá rozvoj. Bankovnictví, č. 6 - 7/2009, s. 9.



ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

 
Přihlaste se a získejte studium prestižních manažerských programů MBA, LL.M., MPA a MSc. za cenu 89.000 Kč. Platí pouze při úhradě studia do 31. 7. 2017. Jako bonus získáte 5 seminářů zdarma!


DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Na Dni otevřených dveří Vás budou očekávat lidé z vedení školy, jakož i lektoři, kteří Vám zodpoví veškeré Vaše dotazy týkající se studia MBA, BBA, LL.M., MPA, MSc. a DBA programů. Dozvíte se informace o průběhu studia, jak si správně zvolit studijní program, kdy se konají tematická setkání, jaké jsou podmínky přijetí ke studiu atd. Kromě malého občerstvení pro Vás budou připraveny materiály obsahující informace o studiu.


Nejbližší termín Dne otevřených dveří: 26. 7. 2017. Více informací zde

Chcete se dozvědět více?
Kontaktujte nás na bezplatné Zelené lince 800 208 008 nebo na tel.: +420 608 579 570, případně na e-mailové adrese cps@ustavprava.cz, kde si můžete sjednat osobní návštěvu.
 
Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

 

Ing. Tereza Marková, DiS.
výkonná ředitelka
 
markova@ustavprava.eu
Tel.: 224 247 011
Zelená linka : 800 208 008

 

 

Proč studovat u násJak studium probíháPodmínky přijetí Lektorský týmPoplatky za studium

                      

 

 

800 208 008
ZAVOLEJTE NÁM
envelop
ZEPTEJTE SE
Odeslat
mobile
OZVEME SE
Odeslat
brochure
CHCI BROŽURU
Odeslat
Dotazy ke studiu Vám zodpovíme:
Po – Pá od 9 – 17hod.
Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

Zelená linka.: 800 208 008
Mobil: 608 579 570
Telefon: 224 247 011

cps@ustavprava.eu

Newsletter

Přihlaste se k odběru newsletteru a budeme Vás informovat o novinkách, které jsme pro Vás připravili.



 


 

 

Volejte zdarma

Zavolejte nám zdarma, rádi zodpovíme Vaše dotazy na MBA studia. Po-Pá od 9-17 hodin.

800 208 008
X
X