Tisk

Právní aspekty rady obce

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

Právní aspekty rady obce

Rok 2010 bude mimo jiné zajímavý tím, že se na podzim budou konat tzv. komunální volby - tedy, že v našich 6248 obcích proběhnou demokratické volby do zastupitelstev obcí.[1] V předloženém článku se budeme věnovat právním aspektům rady obce (města), tedy jednoho z klíčových obecních orgánů.

Radu obce můžeme charakterizovat jako výkonný orgán pro samostatnou působnost obce. Vzhledem k tomuto „samostatně-působnímu" legálnímu charakteru jí, až na výjimky stanovené právními předpisy, nepřísluší rozhodovat ve věcech přenesené působnosti obce.[2] Rada obce ze své činnosti ex lege odpovídá zastupitelstvu obce.

V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc, podle § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších přepdisů (dále jen „zákon o obcích" nebo „ZoOb") starosta, nestanoví-li tento zákon jinak [§ 102 odst. 4 ZoOb].[3] V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce je zastupitelstvu absolutně vyhrazeno:

-          rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

-          vydávat nařízení obce,

-          stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu,

-          zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,

-          stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

-          přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi.

Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. V  ČR musí být tedy člen rady obligatorně i zastupitelem, pro zajímavost můžeme porovnat s Nizozemím, kde je od roku 2002 v účinnosti tzv. dualistický model, kdy člen rady obce nemusí být členem zastupitelstva.[4] Výhodou tohoto modelu je skutečnost, že vítězná koalice může obsadit místa v tomto výkonném orgánu obce i nezávislými odborníky („nezastupiteli"), charakter rady se pak spíše přibližuje „municipální úřednické vládě". Za nevýhodu pokládám, že se tak marginalizuje význam obecních voleb a rovněž do jisté míry klesá odpovědnost nezávislé rady vůči zastupitelstvu. Autor pokládá zmíněný dualistický model vhodný pro větší územní samosprávné celky - v ČR kraje, na úrovni obcí (zejména menších) jej v současnosti nedoporučuje.[5]

Počet členů rady obce je vždy lichý a současně musí splnit zákonný předpoklad, že se nachází v intervalu nejméně 5 a nejvýše 11 členů, a současně nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce.  Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. 

V právní publicistice se dříve bylo možno setkat s názorem, že v teoretické rovině zastupitelstvo nemusí zvolit radu ani v případě, že má více než patnáct členů.  Argumentovalo se zde tím, že dikce zákona sice jakoby nasvědčuje tomu, že ve všech obcích, které mají 15 a více členů zastupitelstva, rada volena být musí. Ovšem v této souvislosti nutno vidět též to, že členové zastupitelstva nemohou být nuceni, aby zvolili toho či onoho člena zastupitelstva „radním" - pokud prostě nikoho nezvolí, rada nebyla ustavena. Zákon potom obsahuje ustanovení o řešení případu, kdy rada není ustavena. Její působnost by pak vykonával - až na pár výjimek starosta (popř. v mezích usnesení zastupitelstva i místostarosta). Tento „právně-liberální" názor nesdílím, i když pomineme, že i z ryze praktického hlediska by se jednalo o velice „neoperativní" řešení a není mi znám z veřejnosprávní praxe případ, že by si obecní zastupitelstvo, záměrně nezvolilo svou radu. Musíme vzít v úvahu kogentní ustanovení § 5 zákona o obcích, kde se mj. stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou (tedy nikoliv mohou být) rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.[6] Z tohoto ustanovení usuzuji, že rada obce při splnění zákonem předepsaných náležitostí musí být skutečně obligatorně zřizována.

Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá[7], přestává být i členem rady obce. Myslím, že takto koncipovaná právní úprava je správná, tedy, že váže na akt odvolání z funkce starosty nebo místostarosty i ztrátu členství v tak důležitém výkonném orgánu obce, jakým rada obce nepochybně je. Lze presumovat, že pokud určitá fyzická osoba ztratí důvěru jako starosta nebo místostarosta, tak ve většině případů není pro zastupitele přijatelná ani jako člen rady - zde lhostejno zda se jedná o důvody politické, odborné či morální.

Odvolaný starosta nebo místostarosta samozřejmě ex lege zůstává zastupitelem obce (se všemi právy a povinnostmi s tím spojenými) a může znovu kandidovat na původní místo. Dalším ryze praktickým důvodem tu je skutečnost, že pokud by bývalý starosta nebo místostarosta zůstal členem rady, tak by se zákonitě navýšil počet členů rady - jelikož nově zvolený starosta nebo místostarosta se automaticky stává členem rady - „hromaděním" bývalých starostů nebo místostarostů by lehce vedlo k překročení zákonem stanoveného limitu počtu členů rady obce a rovněž i při pouhém jednom exstarostovi nebo exmístostarostovi by došlo - díky matematickým zákonitostem[8] - ke kolizi s požadavkem zákona [§ 99 odst. 3ZoOb] na lichý počet zastupitelů, který v rámci obecního zřízení nepochybně slouží k vytvoření předpokladů efektivnosti při hlasování.

Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod pět a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na pět, vykonává od tohoto okamžiku  její pravomoc zastupitelstvo obce, které může  rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 ZoOb svěřit zcela nebo zčásti starostovi.[9] Zde je si ovšem potřeba uvědomit, že zbylým členům rady jejich funkce nezaniká - není zde žádný právní důvod pro automatický zánik. Jen rada obce nerozhoduje jako kolektivní orgán.  Takovým „zbytkovým" radním náleží i finanční odměna, pokud zastupitelstvo nerozhodne jinak, neboť nadále mohou jako jednotlivci plnit různé úkoly.[10]

Poklesne-li kdykoliv v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod jedenáct a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého kalendářního dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Samozřejmě nejen v souladu se zásadou dobré správy žádná činnost ve veřejné správě nesmí zůstat nevykonávána, proto úkoly a činnosti rady obce vykonává v takovém případě ex lege zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi. Při zmíněném fakultativním převodu úkolů směrem ke starostovi obce by zastupitelstvo obce mělo zohlednit především vliv tohoto předání kompetencí na efektivnost a hospodárnost výkonu veřejné správy na tom kterém konkrétním úseku realizace činnosti veřejné správy.

Jestliže kdykoliv v průběhu funkční periody převýší počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod jedenáct, může rada obce vykonávat nadále své funkce.

Rada obce se schází na základě svolání starosty ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady jsou - na rozdíl od schůzí zastupitelstva -  neveřejné, podle svého uvážení může rada přizvat i jiné osoby, jak ostatní zastupitele-neradní, tak i další fyzické osoby. Mohou být samozřejmě přizvány i osoby, které nejsou občany předmětné obce.

Rada vždy rozhoduje (či se „pouze" usnáší) nadpoloviční většinou všech svých členů, tedy nikoliv jen většinou přítomných. Zákon o obcích sice přímo nestanoví povinnost účasti člena rady obce na zasedání, jak je tomu v případě obecních zastupitelů[11], nicméně je v zákoně o obcích obsažena implicitně.

Ze schůzí rady se obligatorně vyhotovuje zápis[12], v němž se minimálně uvede počet přítomných členů a případná změna počtu, schválený program, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis se vyhotoví do 7 dnů a podepíše jej starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním.

Ze stávající právní úpravy neplyne, že by zápis musel vyhotovovat přímo starosta, místostarosta ani člen rady.

Zápis musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.  Další osoby mají právo na sdělení informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve věci námitek proti zápisu má „radní" exkluzivní postavení, jelikož pouze o námitkách člena rady (tedy nikoliv zastupitele obce) obligatorně rozhoduje nejbližší schůze rady obce.

Stejně jako zastupitelstvo obce má rada zákonnou povinnost vydat předpis procesně-právního charakteru -  jednací řád, v němž na základě místní situace upraví konkrétní podrobnosti jednání rady obce. Zákon o obcích pochopitelně nestanoví taxativní či demonstrativní výčet bodů, které by měl zmíněný jednací řád obsahovat, z podstaty věci si dovolujeme doporučit, aby se v něm obecní rady věnovaly úpravě přípravy[13], svolání, průběhu, usnášení (hlasování) rady obce a v neposlední řadě procesní úpravě kontroly plnění usnesení rady obce. Taktéž je tu možné upravit, kdo je odpovědný za vyhotovení zápisu z jednání rady obce - např. tajemník obecního úřadu.

V praxi se často vyskytoval jev, že některé rady obce ve svých jednacích řádech nadbytečně opakovaly části právní předpisů[14]. Nebo se v těchto procesních řádech nadbytečně opakují ustanovení § 101 odst. 3 zákona o obcích ohledně toho, kdo podepisuje zápis z rady obce.  

Jak jsme konstatovali výše, tento postup není správný a jednací řády tak mj. ztrácí na přehlednosti a srozumitelnosti a taktéž je to nevhodné z teoreticko-právního hlediska jelikož „duplikační přesunutí" určitého ustanovení z roviny zákonné do „nižší" právní úrovně jednacího řádu nezpůsobuje samozřejmě zeslabení právní síly tohoto ustanovení[15], ale mohlo by narušit právní jistotu méně pozorných adresátů, kteří by se mohli domnívat, že se jedná pouze o normu (či její část) nižší právní síly. A dokonce by to u nich mohlo vést k mylnému dojmu, že k  změně těchto ustanovení[16] postačuje změna jednacího řádu rady obce a nikoliv změna zákona.

Obecně pro všechny jednací řády územních samosprávných celků[17] platí slova R. Cogana: „Případné mezery v jednacích řádech by měly být vyplňovány prostřednictvím běžných usnesení zastupitelstva obce (v tomto případě rady obce[18]) a v marginálnostech, pokud nebude dán návrh na řešení procesního postupu plénem, by o dalším průběhu měl rozhodovat ten, kdo řídí schůzi. Toto řešení je hospodárné a zabraňuje dlouhým diskusím o procesních problémech."[19]

Rada obce, výkonný obecní orgán, plní podle § 102 odst. 1 zákona o obcích jednak roli iniciační (resp. přípravnou) a rovněž tak úlohu realizační. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

A conto problematiky přípravy návrhů souhlasím s Z. Koudelkou, že pouze a jen zastupitelstvo obce je legálně oprávněno dát zpět radě její návrh k doplnění (či upřesnění) dalších podkladů a do jejich předložení si vymínit odklad rozhodnutí. Zmíněnou pravomoc k vrácení si nemůže atrahovat (nebo suplovat bez právního titulu) starosta obce ani, jak se v praxi někde děje, tajemník obecního (městského) úřadu.[20]

Radě obce je dále vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce[21] podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,  plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle  zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce [§ 84 odst. 2 ZoOb].

Zákonodárce systematicky správně vyňal z působnosti rady obce obecní policii[22]. Obecní policie je taktéž (stejně jako rada obce) relativně samostatným orgánem obce. Orgánem, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.

Radě obce je dále ze zákona bezprostředně vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, z povahy věci právní formou obchodní společnosti může být akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným.

Radě obce je ex lege vyhrazeno vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu [§ 109 odst. 2 ZoOb], na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V ustanovení § 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, se sice jasně určuje, že jmenování a odvolávání se děje vždy na návrh tajemníka nicméně soudní praxe tuto legální podmínku do jisté míry relativizuje.

Dle judikátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 3. 2005[23] jmenování do funkce nebo odvolání z funkce zaměstnance uvedeného v ustanovení § 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, o němž rozhodla rada obce, není neplatné jen proto, že bylo provedeno bez návrhu tajemníka obecního úřadu. Uvidíme, zda trend v pracovně-právní judikatuře ohledně oslabování pozice postavení tajemníka obecního úřadu v tomto bodě bude pokračovat. De lege ferenda bych se přikláněl (v souladu s výše citovaným judikátem NS ČR) k vypuštění podmínky „tajemníka navrhovatele".

Radě obce je dále ze zákona bezprostředně vyhrazeno zřizovat a zrušovat, podle potřeby[24], komise rady obce. Systematickou interpretací ustanovení § 102 odst. 2 písm. h) zákona o obcích dojdeme k závěru, že se tu jedná nejen o potřeby rady obce, ale obce jako takové, s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti a efektivnosti činnosti ve veřejné správě a k zásadě dobré správy jako takové.

Jen radě obce náleží oprávnění jmenovat a odvolávat z funkce předsedy výše zmíněných komisí a taktéž jejich jednotlivé členy.  Zákon sice expressis verbis nehovoří o jmenování a odvolání místopředsedů komisí, nicméně máme zato, že z povahy předmětného ustanovení toto oprávnění radě taktéž přináleží, místopředseda komise je nota bene členem komise, kterého rada jmenovat či odvolat smí. Bylo by paradoxní, a proti tradičnímu výkladovému pravidlu a minori ad maius, kdyby rada obce mohla jmenovat či odvolat předsedu komise (koneckonců „své" komise) a místopředsedu nikoliv.

Rada zřizuje komise nejenom na základě zákona o obcích, ale i dle zvláštních předpisů, např. podle § 78 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pole tohoto právního předpisu obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje přímo obecní rada.

Radě obce je dále ze zákona bezprostředně vyhrazeno právo kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné (nikoliv tedy přenesené) působnosti obce.

Rada obce má zákonné právo stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce. Žádný právní předpis nestanoví nejnižší anebo nejvyšší počet zaměstnanců obce, takže postavení rady je tu velice silné a je limitováno pouze ekonomickými (popř. komunálně-politickými[25]) mantinely, nikoliv právními.[26]

Podle zákoníku práce[27] jsou za zaměstnance pokládáni i pracovníci přijímaní na základě tzv. dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, takže při určení celkového počtu zaměstnanců obce je nutno pamatovat i na ně.[28] Uvědomění si tohoto faktu je podstatné proto, že z pozitivně-právní úpravy plyne, že o počtu pracovníků na DPP či DPČ  nemůže „operativně" rozhodovat tajemník či vedoucí odboru, ale je nutné, aby jejich počet stanovila vždy rada obce.

Ustanovení § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích je do značné míry průlomové v tom, že dovoluje obecní radě přesun kompetence, která je jí v § 102 odst. 2 zákona o obcích výslovně vyhrazena. Ve zmíněném „průlomovém" ustanovení je rada obce pověřena ukládat pokuty ve věcech samostatné (nikoliv přenesené) působnosti obce,  tuto  svou kompetenci  může  rada   obce  svěřit  příslušnému  odboru   obecního úřadu. Je na diskreci rady zda tak učiní zcela nebo jen částečně.

Obecní radě ex lege přísluší přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem opět jenom v samostatné působnosti.

Radě obce přísluší rozhodovat o uzavírání nájemních smluv[29] a smluv o výpůjčce, taktéž tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce, a to zcela nebo zčásti.

Rada obce má právo stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností.

Ad petice: V ČR upravuje petiční právo jako právo ústavní článek osmnáctý Listiny[30]. A dále pak „neústavní"[31] zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, podle kterého každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Rada obce tedy může ve formě interního (normativního) aktu stanovit pravidla přijímání a vyřizování petic, která však nesmí vést k omezení tohoto ústavního práva. Dodejme, že při podání petice k vyřízení musí být pod jejím textem podle § 5 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvedeno jméno, příjmení a bydliště osoby, která petici podává, v případě, že ji podává zřízený petiční výbor, je nutné, aby byly pod peticí uvedeny výše jmenované údaje všech členů výboru a také osoby, která petiční výbor zastupuje.[32] Tzv. podpisové archy pak musí ex lege[33] zahrnovat jméno, příjmení a bydliště osoby, která se k petici připojuje. V případě, že podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena. Dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

Ad stížnosti: Na rozdíl od práva petičního nemají „stížnosti" přímého ústavního zakotvení, nicméně to neznamená absolutní absenci tohoto institutu v naší normě norem. V. Mikule k této věci konstatuje, že oprávnění podat stížnost a povinnost orgánu veřejné správy na ni odpovědět vyplývají ze samotné povahy veřejné správy jakožto služby - neboť podle čl. 2 odst. 3 Ústavy „státní moc slouží všem občanům".[34]

Zajímavou a spornou otázkou je v oblasti stížností vztah mezi § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád") a ustanovením § 102 odst. 2 písm. n) zákona o obcích. V citovaném ustanovení vyhrazuje zákon o obcích radě obce mj. pravomoc stanovit pravidla pro příjímání a vyřizování stížností. Dnešní legislativa nedává jasnou odpověď, který z výše zmíněných zákonů je v postavení zákona speciálního (tudíž majícího prioritu) vůči tomu druhému, mám za to, že praxe si v tomto směru vyžádá novelu (patrně zákon o obcích). Nyní nelze než radám obcí doporučit, aby svá „stížnostní pravidla" harmonizovaly se správním řádem, nicméně nelze to na nich - dle mého soudu - kategoricky vynucovat.[35] Pokud zákonodárce chtěl omezit akční rádius obecních rad v oblasti stížností, tak to měl tehdy  expressis verbis učinit, to se však nestalo. 

Mezi vyhrazené kompetence rady patří také oprávnění schvalovat organizační řád obecního úřadu. O (ne)schválení organizačního řádu obecního úřadu nelze samozřejmě rozhodovat v místním referendu.[36]

Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce  nebo   pokud  si   je  zastupitelstvo  obce nevyhradilo. Absolutní zákaz převodu rozhodovací kompetence je zakotven v ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích. Rada obce nikdy nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle § 102 odstavce 2 zákona o obcích s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m) citovaného zákona.

Zvláštní situace nastává v těch obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce [tedy dle § 99 odst. 2 ZoOb], a kde je zastupitelstvu obce zcela exkluzivně vyhrazeno rovněž rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l) citovaného ustanovení.

Novelizace provedená zákonem č. 313/2002 Sb. vyřešila v ustanovení § 102 odst. 5 zákona o obcích situaci při en bloc odvolání rady obce - tedy je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce[37], vykonává dosavadní rada svou pravomoc až do zvolení nové rady obce. Váhavější anebo znesvářené samosprávy musí tedy legálně „strpět" původní radu až do zvolení rady nové, oproti minulé právní úpravě se jedná o jisté novum, které by mohlo přispět k zefektivnění práce obecní samosprávy.

Pravomoci rady obce, jsou tedy upraveny taxativním způsobem. Předmětné pravomoci nemůže rada přenést na žádný jiný orgán obce ani si je nemůže žádný jiný orgán obce atrahovat s výjimkou případů zákonem předvídaných. Připomeňme si, že zákon o obcích v § 84 odst. 4 výslovně zakazuje zastupitelstvu obce, aby si toto při existenci rady obce „přivlastnilo" některé z jejích pravomocí uvedené v tomto ustanovení.

V případě, že by si zastupitelstvo obce popř. starosta v rozporu  se  zákonem o obcích privilegoval některou z  pravomocí, které jsou  vyhrazeny radě,  a v  rámci této  pravomoci vykonával  její působnost, jednalo by  se o absolutně neplatné úkony, pokud by z povahy věci přímo nevyplývala jejich nicotnost.[38]

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

Katedra správní vědy a správního práva

Právnická fakulta

Masarykova univerzita v Brně


Summary


Legal Aspects of  Municipal Council

Petr Kolman

In the present article we will deal with the legal aspects of the village council (the city), is one of the key local authorities. Council community can be characterized as the executing agency for the independent activity of the village. Article discusses the issue of community board members. The author also deals with topics of petitions and complaints. Board community has the right to establish rules for the reception and processing of petitions and complaints.



[1] Bulvární novinář by patrně poznamenal, že s touto akcí bude jistě spojen nejeden skandál.

[2] Srov. např. Průcha, P.: Správní právo. obecná část. PrF MU v Brně, Brno 2003, s.133.

[3] Bude rozebráno níže.

[4] Srov. Folprecht, J.: Organizace a řízení úřadu mají svůj pevný řád. Veřejná správa 6/2004, s. 29.

[5] Za diskuzi by tento model, dle mého soudu, stál u statutárních měst.

[6] V dřívějším znění zákona o obcích - před účinností novely provedené zákonem č. 313/2002 Sb., do 31. 12. 2002  - byla tato obligatornost zakotvena v ust. § 15 odst. 1 věta první ZoOb.

[7] Právní úprava do 31. 12. 2002 nepoužívala termínu „vzdání se funkce" ale „rezignace na funkci" při stejném legálním následku tudíž pozbytí členství v radě obce. Mám za to, že praktický dopad je stejný, zákonodárce se patrně snažil pouze „počeštit" jazyk právního předpisu.

[8] Pokud liché číslo definujeme jako 2n - 1, takže jeden exstarosta nebo místostarosta, zde hraje nepopiratelně důležitou úlohu.

[9] Viz. § 100 odst. 1 ZoOb.

[10] Např. dohled nad komisemi obecní rady -  Srov.  Koudelka, Z.: Zákon o obcích - Komentář. Linde, Praha 2005, s. 330.

[11] Viz. § 83 odst. 1 ZoOb.

[12] Zákon o obcích od roku 2000 tedy explicitně zavádí povinnost vypracovávat podle zákona o svobodném přístupu k informacím zápis ze schůze rady [§ 101 odst. 3].  To je oproti předchozímu obecnímu zřízení novinka a také krok směrem k realizaci práva občanů na informace.

[13] Např. v jaké podobě a rozsahu mají být připraveny podkladové materiály pro schůzi rady obce.

[14] Např. ustanovení ZoOb o tom, co rozhoduje rada obce. Což je samozřejmě nadbytečné, jelikož zmíněné oprávnění vzniká ex lege a nikoliv z jednacího řádu rady obce.

[15] Jelikož to přirozeně zůstává v původním zákonu.

[16] Např. ve snaze o rozšíření kompetencí rady obce.

[17] A samozřejmě nejen jich.

[18] Poznámka autora.

[19] Cogan,R.: Jednací řád zastupitelstva obce. Právní rádce č.7/2003.

[20] Ke stejnému názoru dochází i Ondruš, R.: Zákon o obcích - Komentář. Linde, Praha 2005, s. 334.

[21] Legislativní pojem „zabezpečuje hospodaření" je volnější než pouhé striktní „hospodaří", takže rada má možnost - a vzhledem ke každodennímu životu v obci i nutnost - některé úkoly a kompetence spojené s hospodařením delegovat na jednotlivé útvary či pracovníky obce. (Např. na tajemníka či vedoucí odborů obecního či městského úřadu).

[22] V obcích, které jsou městy nebo statutárními městy, a v hlavním městě Praze se tato policie označuje jako městská policie. V městysech se označuje taktéž jako obecní nikoliv městysová  policie.

[23] Viz. judikatura  NS ČR ze dne 8. 3. 2005 - Jc 109/2005 21 Cdo 1708/2004.

[24] Systematickou interpretací dojdeme k závěru, že se tu jedná nejen o potřeby rady obce ale obce jako takové, s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti a efektivnosti činnosti ve veřejné správě a k zásadě dobré správy jako takové.

[25] A to především když se blíží volby do zastupitelstev obcí.

[26] Srov. Ondruš, R., op. cit.  s. 337.

[27] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[28] Byť v praxi se na toto hodně zapomíná (resp. zapomínalo).

[29] Nejčastěji tu půjde o nájemní smlouvy k obecním bytům, ale může se jednat např. o nájem objektu, který obec pronajme kupříkladu Skautu, Sokolu či Orlu za účelem zřízení klubovny

[30]Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.  Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou."

[31] Samozřejmě není tím myšleno protiústavní, ale standardní právní síly.

[32] Srov. Sedláková, D.: Přijetí petice radou obce. ASPI  - LIT 30228, ze dne 14. 4. 2008.

[33] Podle § 4 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.  

[34] V. Mikule in Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 5. rozšířené vydání, C.H.Beck, 2003, s. 53, srov. též Sedláková, D.: op.cit.

[35] Subjektivně se domnívám, že problém tkví ve skutečnosti, že zákonodárce při přípravě a schvalování nového správního řádu opomněl existenci ustanovení § 102 odst. 2 písm. n) ZoOb.

[36] Srov. Vedral, J.: Komentář k zákonu o místním referendu, ASPI č. 25226 (lit).

[37] Samozřejmě pokud by došlo ihned ke zvolení nové rady, tak to ustanovení ztrácí z logiky věci samé svůj raison d etre, zákonodárce tak nepřímo vede obecní samosprávy k tomu, aby neponechávaly své orgány nezvolené.

[38] K podobnému závěru dochází i Ondruš, R. in Komentář k zákonu č.128/2000, o obcích. Linde, Praha 2002, ASPI lit. Eviden.č. 21803 (lit).


ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

 
Přihlaste se a získejte studium prestižních manažerských programů MBA, LL.M., MPA a MSc. za cenu 99.000 Kč. Platí pouze při úhradě studia do 2. 1. 2018. Jako bonus získáte 5 seminářů zdarma!


DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Na Dni otevřených dveří Vás budou očekávat lidé z vedení školy, jakož i lektoři, kteří Vám zodpoví veškeré Vaše dotazy týkající se studia MBA, BBA, LL.M., MPA, MSc. a DBA programů. Dozvíte se informace o průběhu studia, jak si správně zvolit studijní program, kdy se konají tematická setkání, jaké jsou podmínky přijetí ke studiu atd. Kromě malého občerstvení pro Vás budou připraveny materiály obsahující informace o studiu.


Nejbližší termín Dne otevřených dveří: 13. 12. 2017. Více informací zde

Chcete se dozvědět více?
Kontaktujte nás na bezplatné Zelené lince 800 208 008 nebo na tel.: +420 608 579 570, případně na e-mailové adrese cps@ustavprava.cz, kde si můžete sjednat osobní návštěvu.
 
Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

 

Ing. Tereza Marková, DiS.
výkonná ředitelka
 
markova@ustavprava.eu
Tel.: 224 247 011
Zelená linka : 800 208 008

 

 

Proč studovat u násJak studium probíháPodmínky přijetí Lektorský týmPoplatky za studium

                      

 

 

800 208 008
ZAVOLEJTE NÁM
envelop
ZEPTEJTE SE
Odeslat
mobile
OZVEME SE
Odeslat
brochure
CHCI BROŽURU
Odeslat
Dotazy ke studiu Vám zodpovíme:
Po – Pá od 9 – 17hod.
Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

Zelená linka.: 800 208 008
Mobil: 608 579 570
Telefon: 224 247 011

cps@ustavprava.eu

Newsletter

Přihlaste se k odběru newsletteru a budeme Vás informovat o novinkách, které jsme pro Vás připravili.



 


 

 

Volejte zdarma

Zavolejte nám zdarma, rádi zodpovíme Vaše dotazy na MBA studia. Po-Pá od 9-17 hodin.

800 208 008
X
X