Tisk

K novele zákona o obecně prospěšných společnostech

K novele zákona o obecně prospěšných společnostech

Mgr. Bc. Patrik Frk

I. Úvod

Dne 12. 7. 2010 podepsal prezident republiky Václav Klaus zákon ze dne 25. 6. 2010, kterým se mění zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela").[1]

Vzhledem k tomu, že jde o vskutku zlomové změny zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecně prospěšných společnostech" nebo „ZoOps"), které vedle technických korekcí obsahují i zásadní novoty, pokud jde o bytí obecně prospěšných společností, považujeme za vhodné uveřejnit tento aktuální text, který bude krátkým exkurzem do chystaných změn. Ostatně novela zákona o obecně prospěšných společnostech nabude účinnost 1. 1. 2011.

Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele, tato byla motivována čtyřmi základními cíly. Jednak má dojít k zvýšení odpovědnosti nově koncipovaného statutárního orgánu  - ředitele obecně prospěšné společnosti, jakož i správní rady, která má nově rozhodovat zejména o nakládání s majetkem obecně prospěšné společnosti. Dalším cílem novely je zajistit ochranu majetku vloženého nebo darovaného obecně prospěšné společnosti zakladatelem. Dojít by mělo též k posílení pozice zakladatele obecně prospěšné společnosti při likvidaci obecně prospěšné společnosti, je-li tímto zakladatelem stát nebo kraj. Konečně čtvrtým cílem novely je odstranění některých formálně technických nedostatků, jakož i nedostatků vyplývajících z aplikační praxe.[2]

II. Ředitel obecně prospěšné společnosti

Čl. I bod 13 novely přináší zcela nové, resp. nově vložené ustanovení § 9a zákona o obecně prospěšných společnostech, jehož první odstavec bude normovat skutečnost, že „ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenž řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem", přičemž „ředitele jmenuje a odvolává správní rada".  

Nezměněno zůstane, že ředitelem obecně prospěšné společnosti může být toliko bezúhonná[3] fyzická osoba, doplněno naopak bude (chtělo by se říci samozřejmost), že tato fyzická osoba musí být zároveň způsobilá k právním úkonům [srov. nové znění § 9a odst. 2 ZoOps].

Zachována zůstane i inkompatibilita funkce ředitele s členstvím ve správní radě a dozorčí radě, jakož i právo ředitele účasti na jednání těchto orgánů s poradním hlasem [srov. nové znění § 9a odst. 3 ZoOps].

Pokud jde o vztah ředitele a obecně prospěšné společnosti, pak bude nově platit, že ředitel bude vykonávat funkci ve smluvním poměru[4] [srov. nové znění § 9a odst. 4 ZoOps], přičemž pro výkon funkce ředitele bude obdobně platit nově formulované ustanovení § 10 odst. 5 zákona o obecně prospěšných společnostech, které bude normovat odpovědnost člena správní rady [srov. nové znění § 9a odst. 4 in fine ZoOps]; v podrobnostech k této odpovědnosti viz kapitola o správní radě. Podle nového ustanovení § 9a odst. 5 zákona o obecně prospěšných společnostech pak bude platit, že správní rada ředitele nejen volí a odvolává, ale bude činit i další úkony týkající se vztahu ředitele k obecně prospěšné společnosti, tedy např. uzavírat smlouvu o výkonu funkce ředitele, nikoliv však již stanovit výši odměny, neboť toto bude upravovat toliko zakládací listina (k tomu viz dále v textu).

Shora uvedenou změnu lze jistě přivítat, neboť se uleví značnému počtu obecně prospěšných společností minimálně proto, že jejichž akčnost byla, resp. stále je do jisté míry omezena tím, že rozhodovací procesy stávajícího statutárního orgánu (správní rady) nebyly vždy pružné[5], tedy alespoň v té míře, v níž to praxe a nutnost rychlého rozhodování vyžaduje. Navíc se fakticita stále víc a víc dostává do rozporu s objektivním právem, neboť ředitel obecně prospěšné společnosti (byla-li tato funkce zřízena) je fakticky jejím nejvýznamnějším exekutivním článkem, neboť zasedání správní rady se v zásadě koná v takových periodách, které vylučují, aby se tento orgán významněji zapojil do každodenního „obchodního" vedení obecně prospěšné společnosti.[6]

Čl. II odst. 2 novely pak normuje přechodné ustanovení, podle kterého bude správní rada obecně prospěšné společnosti, která ke dni nabytí účinnosti novely, nebude mít ustanovenu funkci ředitele, povinna nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely ředitele ustanovit. Do té doby bude statutární kompetence ředitele vykonávat správní rada.

Pokud naopak obecně prospěšná společnost již ředitele ustanoveného bude mít, pak se tento ředitel dnem nabytí účinnosti novely stává statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti ve smyslu novely [srov. čl. II odst. 3 novely].

III. Správní rada obecně prospěšné společnosti

V souvislosti s nově koncipovaným postavením ředitele obecně prospěšné společnosti dojde logicky ke zrušení § 10 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech a správní rada tak přestane být jejím statutárním orgánem [srov. čl. I bod 14 novely]. Nové znění ustanovení § 10 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech pak zejména opustí dosavadní úpravu, která stropovala maximální počet členů správní rady. Nově tak správní rada má mít podle čl. I bodu 15 novely sice stále nejméně tři členy, avšak již nebude stanovena horní limita, pouze bude muset být počet členů správní rady dělitelný třemi.[7]

Čl. I bod 16 novely opět vychází vstříc praxi a vypouští se nemožnost členství ve správní radě tehdy, je-li zamýšlený člen správní rady či osoby jemu blízké s dotčenou obecně prospěšnou společností v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. Opět jeden regulativ, který zbytečně svazuje personální volnost soukromoprávního subjektu, přičemž smysl a účel tohoto ustanovení, tj. chránit obecně prospěšnou společnost, bude lépe a účinněji řešit nová textace § 10 odst. 5 zákona o obecně prospěšných společnostech, která bude normovat právě odpovědnost členů správní rady a obdobně i ředitele. Nové znění ustanovení § 10 odst. 2 in fine zákona o obecně prospěšných společnostech naopak výslovně připustí možnost, aby až třetina členů správní rady byla v pracovněprávním vztahu k dané obecně prospěšné společnosti.

Nová textace § 10 odst. 4 zákona o obecně prospěšných společnostech zachová logickou neslučitelnost současného členství ve správní a dozorčí radě, avšak zruší se princip bezúplatnosti členství ve správní a dozorčí radě. Nově tedy bude možné členům správní a dozorčí rady stanovit za členství odměnu. V této souvislosti vkládá čl. I bod 2 novely do § 4 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech nové písm. j), platit tedy bude, že zakládací listina může obsahovat úpravu „odměňování a způsob stanovení výše odměny členů správní rady, členů dozorčí rady a ředitele".

Nyní se dostáváme k již avizovanému novému znění § 10 odst. 5 zákona o obecně prospěšných společnostech, který byl již zmíněn v souvislosti s nově koncipovaným institutem ředitele obecně prospěšné společnosti. S účinností od 1. 1. 2011 tak budou členové správní rady „povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo způsobit obecně prospěšné společnosti škodu. V případě pochybností, zda člen správní rady jednal s péčí řádného hospodáře, musí tento člen správní rady prokázat, že s péčí řádného hospodáře jednal. Ti členové správní rady, kteří společným jednáním způsobili obecně prospěšné společnosti porušením povinností při výkonu funkce škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Ujednání mezi členem správní rady a obecně prospěšnou společností vylučující nebo omezující odpovědnost člena správní rady za škodu je neplatné." Toto ustanovení takřka kopírující v obecné poloze úpravu odpovědnosti členů představenstva akciové společnosti bude jistě předpokladem lepší ochrany obecně prospěšné společnosti před excesy členů správní rady, jakož i svého ředitele. Ve své podstatě tato explicitní úprava poskytuje i větší právní jistotu samotným členům správní rady a osobě ředitele obecně prospěšné společnosti.

Jak správně upozornil předkladatel novely v důvodové zprávě, zbytečně přísným se jeví omezení, které zakazovalo zastávat funkci člena správní rady déle než ve dvou po sobě jdoucích (tříletých) funkčních obdobích. Novela § 11 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech provedená čl. I bodem 21 novely tak explicitně umožní opětovné členství ve správní radě a případnou regulaci tohoto nového pravidla odkazuje do zakládací listiny, jde tedy o vítaný respekt ke svobodě a autonomii vůle zakladatelů obecně prospěšných společností.

Změnu dozná též ustanovení § 11 odst. 4 zákona o obecných společnostech, když ve smyslu čl. I bod 22 novely se zruší obecné kogentní pravidlo, že při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady bez dalšího, nýbrž toto pravidlo je opět dispozitivně ponecháno na vůli zakladatele, který jej může vyloučit či změnit zakládací listinou nebo statutem.

S odkazem na výše uvedené zrušení časové limitace členství ve správní radě je pak logické, že dojde ke zrušení povinné rotace členů správní rady tak, jak je normována ve stávajícím ustanovení § 12 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech.

V nyní stále ještě platném a účinném ustanovení § 12 odst. 4 zákona o obecně prospěšných společnostech, který bude po novele označen jako odstavec třetí, jsou uvedeny zákonné důvody, kdy je zakladatel povinen odvolat člena správní rady. K těmto důvodům ex lege bude po novele lze přiřadit další důvody, které bude možné stanovit v zakládací listině; také zde novela vychází z trendu respektovat autonomii vůle zakladatele tam, kde není zásadního důvodu ji regulovat a tím omezovat.

Pokud nastanou důvody pro odvolání člena správní rady a zakladatel zůstane nečinný, vstupuje dnes do hry, jako ochrana před nečinností zakladatele, obec určená podle sídla obecně prospěšné společnosti, která odvolání člena správní rady uskuteční místo zakladatele. Po novele tuto pravomoc obec ztratí a nově bude v ustanovení § 12 odst. 4 (ex odstavec 5) zákona o obecně prospěšných společnostech touto pravomocí disponován obecný soud, a to „na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem". Obdobné bude platit i v případě jmenování nových členů správní rady, resp. v případě, kdy noví členové nebudou jmenováni ve stanovené lhůtě. Také zde pozbývá pravomoc příslušná obec a tyto nové členy správní rady bude v případě ochrany před nečinností zakladatele jmenovat „na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud" [čl. I odst. 27 novely].

Vzhledem k shora naznačenému dojde též k zásadní změně ustanovení § 13 zákona o obecně prospěšných společnostech, které nyní normuje působnost správní rady a nově bude působnost správní rady normována též nově formulovaným ustanovením § 14 zákona o obecně prospěšných společnostech, které dnes obsahuje ustanovení upravující postavení ředitele.

Ve smyslu čl. I bod 28 novely tak bude správní rada nově vydávat předchozí písemný souhlas ke všem právním úkonům, kterými bude obecně prospěšná společnost nabývat, zcizovat nebo zatěžovat nemovitou věc, nabývat nebo zcizovat movitou věc, zřizovat věcné břemeno nebo předkupní právo u movité věci, jejíž cena je vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nabývat nebo zcizovat autorská práva nebo průmyslová práva, jakož i k právním úkonům, jimiž se bude zakládat jiná právnická osoba a vkládat peněžitý nebo nepeněžitý majetek do této právnické osoby [srov. nové znění § 13 odst. 1 písm. a) až d) ZoOps].[8] Jak patrno, jde o zásadní právní úkony, při jejich realizaci je nutno ochránit majetek obecně prospěšné společnosti, proto jsou tyto regulativy namístě a jde nesporně o vhodné brzdy a vyvážení ve vztahu k nové koncepci monokratického statutárního orgánu.

Dále bude správní rada schvalovat rozpočet obecně prospěšné společnosti, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu obecně prospěšné společnosti a předmět tzv. doplňkových činností [srov. nové znění § 13 odst. 2 písm. a) až c) ZoOps]. To je působnost, která zůstává v zásadě nezměněna, pouze došlo k některým změnám v terminologii.[9]

Správní rada bude i dále rozhodovat o zrušení obecně prospěšné společnosti, nicméně nově i o případném určení obecně prospěšné společnosti, na kterou se převede likvidační zůstatek[10], a o přechodu ze zákona vyplývajících práv a povinností zakladatele na jinou osobu, zanikne-li jediný zakladatel bez právního nástupce nebo zemře-li jediný zakladatel a nestanoví-li zakládací listina jinak [srov. nové znění § 13 odst. 3 písm. a) až b) ZoOps].

Správní radě se nově nestanovuje povinnost k vydání statutu, nýbrž správní rada toliko „může vydat statut obecně prospěšné společnosti, který upravuje podrobnosti její činnosti; správní rada schvaluje změnu statutu obecně prospěšné společnosti, byl-li vydán" [srov. nové znění § 13 odst. 4 ZoOps]. Statut tedy pozbývá svého výlučného, resp. obligatorního postavení a stává se toliko fakultativním vnitřním dokumentem obecně prospěšné společnosti. Pokud bude statut vydán či později změněn, pak bude obecně prospěšná společnost povinna do 30 dnů ode dne jeho vydání (změny) uložit jej do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu [srov. nové znění § 13 odst. 5 ZoOps].

Zachována je též kompetence správní rady spočívající v tom, že správní rada je povinna dbát „zachování účelu, pro který byla obecně prospěšná společnost založena a na řádné hospodaření s jejím majetkem" [srov. nové znění § 13 odst. 4 ZoOps].

Zcela nového obsahu [srov. čl. I bod 28 novely] se dostane ustanovení § 14 zákona o obecně prospěšných společnostech, které dnes stále ještě normuje postavení ředitele. Nová textace tohoto ustanovení jednak upřesňuje postup správní rady v případě, kdy bude dávat souhlas ve smyslu nového znění ustanovení § 13 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech. Dále pak bude nově normován právní následek, nebude-li předchozí souhlas správní rady dán.

Předně bude platit, že správní rada bude povinna vydání předchozího souhlasu oznámit do sedmi dnů ode dne jeho vydání řediteli a dozorčí radě. V případě, že zakladatelem obecně prospěšné společnosti je Česká republika nebo územní samosprávný celek, bude správní rada povinna vydání předchozího souhlasu oznámit v téže lhůtě i zakladateli [srov. nové znění § 14 odst. 3 ZoOps]. Správní rada bude povinna odepřít předchozí souhlas, bylo-li by jím ohroženo plnění úkolů obecně prospěšné společnosti, nebo odporoval-li by novému znění § 4 odst. 3 zákona o obecně prospěšných společnostech [srov. nové znění § 14 odst. 2 ZoOps].

Pokud bude úplatně převáděna nemovitá věc nebo movitá věc, jejíž cena bude vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího veřejné zakázky a (tzn. kumulativně) zakladatelem obecně prospěšné společnosti bude Česká republika nebo územní samosprávný celek, pak cena bude muset být sjednána „nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze nemovitou věc nebo movitou věc převést pouze v případě, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí" [srov. nové znění § 14 odst. 1 ZoOps].

A konečně se dostáváme ke shora zmíněným právním následkům pro případ, že předchozího souhlasu správní rady nebylo. Novela je v tomto směru nekompromisní a takový právní úkon označuje za ex lege neplatný, nicméně za neplatný relativně, neboť „tyto úkony se považují za platné, pokud se zakladatel, správní rada nebo ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá" [srov. nové znění § 14 odst. 4 ZoOps].

Na tomto místě jistě stojí za to upozornit na kompetence, o které správní rada poté, co novela nabude účinnosti, přijde. Jak již uvedeno, zrušena bude povinnost správní rady vydat ve lhůtě šesti měsíců ode dne vzniku obecně prospěšné společnosti její statut [§ 13 odst. 1 písm. a) ZoOps]. Správní rada již nebude schvalovat změny zakládací listiny tak, jak to dosud činí ve smyslu § 13 odst. 1 písm. b) zákona o obecně prospěšných společnostech. Správní radě nebude již výslovně uloženo oprávnění „rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností obecně prospěšné společnosti nad rámec vymezený v zakládací listině" [§ 13 odst. 1 písm. g) ZoOps]. Je tedy evidentní, že správní rada mj. ztrácí kompetence ve vztahu k možným změnám či rozšiřování zakládací listiny. Lze tak hovořit o striktní vázanosti správní rady zakládací listinou a skrze tuto zakládací listinu vůlí zakladatele obecně prospěšné společnosti.

IV. Dozorčí rada

Největší změnou pokud jde o dozorčí radu je patrně skutečnost, že jsou zrušeny podmínky, za kterých se dozorčí rada ustavovala povinně, resp. možnost fakultativního zřízení dozorčí rady a po nabytí účinnosti novely se dozorčí rada stane obligatorním kontrolním orgánem obecně prospěšné společnosti [srov. nové znění § 15 odst. 1 ZoOps]. Podle čl. I bodu 29 novely bude dále platit, že dozorčí rada je i nadále nejméně tříčlenná a počet jejích členů musí být dělitelný třemi, opět dochází ke zrušení horní limitace členů orgánů obecně prospěšné společnosti, v případě dozorčí rady je stávající limita sedm členů [srov. nové znění § 15 odst. 2 ZoOps]. K upřesnění dojde, pokud jde o jmenování členů dozorčí rady, když doposud bylo stanoveno, že zakladatel jmenuje toliko první členy dozorčí rady, nově bude platit, že „členy dozorčí rady bude jmenovat zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak" [srov. nové znění § 15 odst. 3 ZoOps]. Naopak nezměněno zůstává, že v ostatním, „platí pro způsob ustanovení a členství v dozorčí radě obdobně ustanovení o správní radě" [srov. nové znění § 15 odst. 4 ZoOps].

Pokud jde o působnost dozorčí rady, tak vedle některých zpřesnění, které přinesou změny provedené čl. I bodem 30 novely lze upozornit na to, že dozorčí rada bude nejméně jedenkrát ročně podávat zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti nejen správní radě, ale nově též řediteli [srov. nové znění § 16 odst. 1 písm. b) ZoOps]. Stejně tak bude dozorčí rada nově povinna na porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, popřípadě na další nedostatky v činnosti obecně prospěšné společnosti upozornit vedle správní rady i ředitele [srov. nové znění § 16 odst. 3 ZoOps]. Čl. I bod 34 pak k právě citovanému ustanovení vložil ještě tyto věty „Dozorčí rada je oprávněna stanovit řediteli nebo správní radě lhůtu k zjednání nápravy. Není-li náprava zjednána, dozorčí rada neprodleně informuje o zjištěných nedostatcích zakladatele". Čl. I bod 32 naopak zruší kompetenci dozorčí rady spočívající v právu podávat správní radě návrh na odvolání ředitele.

Je tedy evidentní, že dozorčí rada je koncipována jako kontrolní nástroj sloužící zejména zakladateli obecně prospěšné společnosti, což vzhledem k novému statutárnímu postavení ředitele a nové koncepci působnosti správní rady je více než žádoucí.

V. Hospodaření obecně prospěšné společnosti

Významných změn dozná i pátá hlava zákona o obecně prospěšných společnostech rubrikovaná jako hospodaření obecně prospěšné společnosti.

Podle novely § 17 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech [srov. čl. I bod 35 novely] bude nově platit, že tzv. doplňkovou činnost bude obecně prospěšná společnost oprávněna vykonávat za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků (nikoliv jen majetku, jak je stanoveno nyní), přičemž se tím nesmí ohrozit kvalita, rozsah a dostupnost poskytovaných obecně prospěšných služeb. Podle navrhovatele novely má tato úprava zejména umožnit „vykonávat doplňkovou činnosti např. i v případě volných kapacit odborných pracovníků, což bude dle zkušeností z aplikační praxe častější důvod pro realizaci doplňkové činnosti než lepší využívání majetku"[11].

Čl. I bod 36 novely ruší též bez dalšího druhou větu ustanovení § 17 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech, která nyní reguluje zřizování organizačních jednotek v zahraničí. Obecně prospěšné společnosti tak v tomto nebudou nadále nijak species omezovány a budou na ně dopadat obecná tuzemská ustanovení, jakož i právní předpisy států, kde budou obecně prospěšné společnosti své organizační jednotky zřizovat.

Stejně tak bez náhrady dojde v souladu s čl. I bodem 37 novely ke zrušení ustanovení § 17 odst. 3 zákona o obecně prospěšných společnostech, které dnes upravuje problematiku převodu zisku do rezervního fondu. Navrhovatel novely k tomu dodává, že „v situaci, kdy se nejedná o peněžní fond, ale o fond, který není kryt deponovanými finančními prostředky, a tudíž nemůže sloužit k faktickému pokrytí ztrát v příštích obdobích, je stávající povinnost převádět veškerý zisk do rezervního fondu nadbytečná. Při zachování povinnosti použít zisk pro rozvoj obecně prospěšných služeb ... bude obecně prospěšná společnost nakládat se ziskem v souladu s předpisy o účetnictví"[12].

Zrušen bude čl. I bodem 38 novely též zcela bez náhrady § 18 zákona o obecně prospěšných společnostech. Toto ustanovení dnes upravuje materii týkající se dotačního financování obecně prospěšných společností. Motivem tohoto legislativního zásahu bylo, že stávající ustanovení je v rozporu s potřebou financovat neziskový sektor z více míst, jakož i to, že toto ustanovení ukládá duplicitně povinnosti i orgánům poskytujícím dotace, když tyto jsou předmětem samostatné právní úpravy.[13]

V. Účetnictví a výroční zpráva

Pokud jde o novelizaci ustanovení upravujících účetnictví obecně prospěšných společností, tak lze zmínit jednak terminologickou opravu § 19 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech tak, aby tato odpovídala terminologii zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dále pak čl. I bod 41 novely zruší (v souvislosti s tím, že dozorčí rada bude orgánem obligatorním) ustanovení § 19 odst. 2 písm. b) zákona o obecně prospěšných společnostech. Zrušeno bude i nadbytečné ustanovení § 19 odst. 3 zákona o obecně prospěšných společnostech [srov. čl. I bod 42 novely].

Pokud jde o povinnost vyhotovovat výroční zprávu, lze uvést především nově normovaný účel výroční zprávy. Čl. I bod 43, resp. 44 přinese vedle terminologické nápravy též zcela novou úpravu, pokud jde o legální definici účelu výroční zprávy. Tato definice vychází z definice obecné, upravené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a nově stanoví, že účelem výroční zprávy obecně prospěšné společnosti bude informovat o činnosti a hospodaření obecně prospěšné společnosti, přičemž touto definicí nebudou dotčeny povinnosti podle zvláštních předpisů[14].

Nově bude § 20 odst. 2 zákona o obecně prospěšných společnostech obsahovat obecnou povinnost obecně prospěšné společnosti uložit výroční zprávu do sbírky listin, a to do 30 dnů po schválení správní radou, přičemž v zakládací listině nebo ve statutu bude možné stanovit další způsoby zveřejňování výroční zprávy [srov. čl. I bod 45 novely]. Nově se též stanovuje povinnost zveřejnit opravy výroční zprávy [srov. nové znění § 19 odst. 3 ZoOps].

Změn dozná i ustanovení § 21 zákona o obecně prospěšných společnostech pokud jde o náležitosti výroční zprávy. Podle čl. I bodu 46 novely budou pro výroční zprávu jednak stanoveny obecné požadavky, které jsou na tento typ dokumentů kladeny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jednak budou dále vyjmenována specifika výroční zprávy tak, aby odpovídala specifikům obecně prospěšné společnosti.

Výroční zpráva tak bude muset též obsahovat informace o všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb a doplňkové činnosti a jejich zhodnocení, informace o lidských zdrojích, informace o          výnosech v členění podle zdrojů, vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni, informace o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře, informace o celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně výše nákladů na mzdu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady a informace o změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k nimž došlo v průběhu účetního období. I nadále bude nutno výroční zprávu ověřit auditorem, a to za obdobných podmínek, jako budou stanoveny pro audit řádné a mimořádné účetní závěrky [srov. nové znění § 19 odst. 2 ZoOps].

Přechodné ustanovení čl. II odst. 4 novely pak normuje, že pro vyhotovení a zveřejnění výroční zprávy obecně prospěšné společnosti za účetní období do dne nabytí účinnosti novely se použije zákon o obecně prospěšných společnostech ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novely.

VI. Zakládací listina, zápis do obchodního rejstříku

Vedle ryze technikální změny, kterou přinese novela provedená čl. I bod 1 novely, stojí za zmínku především změna, kterou přinese bod 2 citovaného článku. Jde o další obligatorní náležitosti zakládací listiny, které souvisejí s novým pojetím funkce ředitele a s tím, že dozorčí rada bude zřizována jako obligatorní orgán. Povinnou položkou zakládací listiny tak budou údaje, vztahují se k řediteli obecně prospěšné společnosti [srov. nové znění § 4 odst. 2 písm. g) ZoOps] a členům dozorčí rady [srov. nové znění § 4 odst. 2 písm. h) ZoOps]. Novotou bude i již zmíněný nový text § 4 odst. 2 písm. j) zákona o obecně prospěšných společnostech, který jako podstatnou náležitost zakládací smlouvy normuje „možnost odměňování a způsob stanovení výše odměny členů správní rady, členů dozorčí rady a ředitele".

Další náležitosti zakládací listiny budou nově demonstrativně vytčeny v § 4 odst. 3 zákona o obecně prospěšných společnostech. Zakládací listina tak bude dále muset stanovit „a) podmínky změn určeného druhu poskytovaných obecně prospěšných služeb, b) způsob jednání správní rady a dozorčí rady, c) volbu nebo jmenování určitého počtu členů správní rady, popřípadě dozorčí rady na návrh předem určeného okruhu občanů nebo na návrh určité právnické osoby, orgánu územní samosprávy nebo orgánu státní správy, d) možnost opětovného členství ve správní radě, e) důvody pro odvolání člena správní rady a dozorčí rady zakladatelem, f) podmínky zcizení nebo zatížení určitého majetku vloženého nebo darovaného zakladatelem".

Ohledně fakultativních náležitostí zakládací listiny čl. I bod 4 novely doplňuje § 4 odst. 4 zákona o obecně prospěšných společnostech v tom směru, že „zakládací listina může také vyloučit přechod práv a povinností zakladatele na jinou osobu". Toto ustanovení reaguje na zcela novou úpravu, pokud jde o umožnění přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu (k tomu blíže viz dále v textu).

Se shora uvedeným souvisí další víceméně technické změny v ustanovení § 5 odst. 3 zákona o obecně prospěšných společnostech, které přinese čl. I bod 5 a 6 novely a které se týkají údajů zapisovaných do obchodního rejstříku.

Otázka nových náležitostí zakládací listiny je též řešena v přechodných ustanoveních novely. V případě obecně prospěšných společností, které vznikly, resp. ještě vzniknou přede dnem nabytí účinnost novely, platí [srov. čl. II odst. 1 ZoOps], že jejich zakládací listina a statut musí být uvedeny do souladu s novelou nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí její účinnosti. Tento soulad je v případě zakládací listiny povinen učinit zakladatel a není-li ho, tak správní rada, v případě statutu tak učiní správní rada.

VII. Přechod práv a povinností jediného zakladatele

Zcela novou procedurální úpravu přináší čl. I bod 8 novely, který přidává sedmý odstavec do ustanovení § 8 zákona o obecně prospěšných společnostech. Upravena tak bude ustanovením § 12 odst. 5 zákona o obecně prospěšných společnostech (po novele bude označen jako odstavec 4) aprobovaná možnost přechodu práv a povinností stanovených zakladateli zákonem o obecně prospěšných společnostech na jinou osobu, a to pro případ zániku (smrti) jediného zakladatele bez právního nástupce.

Podle této nové úpravy tak bude platit, že v případě zániku nebo úmrtí jediného zakladatele bez právního nástupce, bude správní rada povinna ve lhůtě šesti měsíců počítané ode dne, kdy se o zániku nebo smrti zakladatele doví, rozhodnout o přechodu dotčených práv a povinností zakladatele, pokud zakládací listina nestanoví jinak, přičemž s tímto přechodem bude muset vyslovit předchozí souhlas dozorčí rada. Pokud správní rada zůstane ve stanovené lhůtě nečinná, rozhodne o přechodu práv a povinností zakladatele na jinou osobu soud, a to buď na návrh člena dozorčí rady anebo osoby, která osvědčí právní zájem, případně i bez návrhu. V každém případě bude muset s tímto přechodem vždy vyslovit souhlas osoba, na kterou práva a povinnosti zakladatele budou přecházet. Půjde tedy o dispozitivní ustanovení, od něhož se bude lze odchýlit, resp. jej bude lze vyloučit v zakládací smlouvě [k tomu srov. též nové znění § 4 odst. 4 in fine ZoOps], jak již uvedeno výše.

VIII. Likvidační zůstatek

Pokud jde o nakládání s likvidačním zůstatkem, pak novelou dojde ke změně ustanovení § 9 odst. 6 zákona o obecně prospěšných společnostech, a to ke zrušení ustanovení o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku, což navrhovatel odůvodnil tím, že „stávající úprava znamenala, že likvidační zůstatek může být převeden za úplatu, tj. prodán, a v takovém případě použit i k jiným účelům než k poskytování obecně prospěšných služeb, což se jeví jako nepřijatelné z důvodů možného zneužití majetku původně určeného k veřejně prospěšnému účelu - k poskytování obecně prospěšných služeb"[15].

Dotčené ustanovení tedy bude nově upravovat, že likvidační zůstatek nabídne likvidátor k převodu obci, ve které sídlí obecně prospěšná společnost v likvidaci, a to pouze v případě, kdy nejde o případ podle § 4 odst. 4 zákona o obecně prospěšných společnostech[16] a (kumulativně) zakladatelem obecně prospěšné společnosti není Česká republika nebo kraj.

Čl. I bod 8 novely pak do ustanovení § 9 zákona o obecně prospěšných společnostech vkládá nové znění odstavce 7 až 9 (stávající odstavce 7 a 8 budou přečíslovány na odstavce 10 a 11). Nový odstavce 7 stanoví, že „nejde-li o případ podle § 4 odst. 4 a je-li zakladatelem obecně prospěšné společnosti kraj, likvidační zůstatek nabídne likvidátor k převodu kraji".

Zcela jiný režim bude platit pro Českou republiku jakožto zakladatele, kde bez dalších výjimek bude vždy likvidační zůstatek přecházet na Českou republiku.

Bude-li jedním z více zakladatelů obecně prospěšné společnosti obec, dobrovolný svazek obcí, kraj nebo Česká republika, pak bude pro likvidátora platit povinnost nabídnout každému ze zakladatelů část likvidačního zůstatku, a to podle hodnoty jimi vložených vkladů nebo poskytnutých darů, případně rovným dílem za situace, kdy zakladatelé žádný vklad nevložili ani dar neposkytli [srov. nové znění § 9 odst. 9 ZoOps].

IX. Závěrem

Shora popsané změny, které přináší poslední novela zákona o obecně prospěšných společnostech, jsou vskutku zásadní a zlomové. Byť nový občanskoprávní kodex již s touto právní formou nepočítá, bylo nezbytné a pro tento možná zbytkový čas existence obecně prospěšných společností v českém právním řádu i prospěšné k těmto změnám přistoupit. Ostatně důvodnost poptávky po těchto legislativních změnách se možná zrcadlila v poměrně hladkém legislativním procesu. Nyní tedy nezbývá než s napětím a očekáváním vyčkat na první den roku 2011, kdy novela nabude účinnosti a pečlivě sledovat, které změny budou praxí osvědčeny a potvrzeny a které naopak nikoliv.



Mgr. Bc. Patrik Frk

tajemník

Ústav práva a právní vědy, o.p.s.


Summary

The amendment to the Public Service Companies Act

Patrik Frk

The article focuses on description of changes brought by the amendment to the Public Service Companies Act which come into force on 1. 1. 2011. Text of the article focuses especially on changes that will occure in context of the fact that Board will no longer be the statutory authority and it´s place takes Director of Public Service Companies. Mentioned are changes in scope of the Board as well as changes relating to the terms (elements) of the founding document of the Public Service Company. There are not omitted some ad hoc and technical changes in the wording of the Public Service Companies Act. There are also described changes in provisions governing the management of the Public Service Company, the bookkeeping, the publication of annual reports, the management of liquidation balance and new legislation of the transfer of rights and duties of the single fouder.



[1] http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6651.shtml.

[2] Viz první bod obecné části důvodové zprávy in http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=889&ct1=0.

[3] Podle nového § 9a odst. 2 in fine ZoOps bude platit, že pro posuzování bezúhonnosti se obdobně aplikuje nová textace § 10 odst. 3 ZoOps (ex odstavec 4). Za bezúhonného se považuje každý, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. Tento požadavek se v současné době výslovně vztahuje jen na člena správní rady.

[4] Ve vládním návrhu bylo stanoveno, že funkce bude vykonávána v pracovním poměru, což celkem zbytečně vylučovalo jiné smluvní typy, např. mandátní smlouvu apod. Petiční výbor navrhl úspěšný pozměňovací návrh, kterým bylo slovo pracovní nahrazeno slovem smluvní.

[5] Zvláště za předpokladu, kdy členství ve správní radě je bezúplatné a členovi správní rady může být maximálně uhrazena náhrada hotových výdajů, nicméně tato úprava byla novelou též změněna, resp. zrušena, k tomu viz dále v textu.

[6] Taktéž lze souhlasit s předkladatelem novely v tom, že zákon o obecně prospěšných společnostech je v rozporu se školským zákonem, alespoň v případech, kdy obecně prospěšná společnost působí jako základní či střední škola, neboť školský zákon stanoví, že statutárním orgánem školy je ředitel.

[7] Pokud na tomto místě hovoříme o rušení limit, tak lze zmínit, že se bez náhrady ruší též povinnost, aby správní rada zasedala nejméně dvakrát ročně.

[8] Ve své podstatě jde o zpřesnění a rozvedení působnosti správní rady tak, jak je stále platně a účinně upravena v § 13 odst. 1 písm. h) zákona o obecně prospěšných společnostech.

[9] Srov. stávající ustanovení § 13 odst. 1 písm. e) a f) zákona o obecně prospěšných společnostech.

[10] Stávající ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) in fine zákona o obecně prospěšných společnostech upravuje oprávnění správní rady určit obecně prospěšnou společnost, které bude likvidační zůstatek nabídnut.

[11] Viz zvláštní část důvodové zprávy k bodu 35-37 in http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=889&ct1=0.

[12] Tamtéž.

[13] Srov. tamtéž k bodu 38.

[14] Tím je podle nového textu poznámky pod čarou č. 9 např. vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

[15] Viz zvláštní část důvodové zprávy k bodu 8 in http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=889&ct1=0

[16] Tj. v případě, kdy zakládací listina určuje obecně prospěšnou společnost oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení obecně prospěšné společnosti s likvidací, případně stanoví, že určení takovéto obecně prospěšné společnosti provede správní rada v rozhodnutí o zrušení obecně prospěšné společnosti, případně (nově) stanoví, že přechod práv a povinností zakladatele na jinou osobu je vyloučen [srov. nové znění § 4 odst. 4 ZoOps].

ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

 
Přihlaste se a získejte studium prestižních manažerských programů MBA, LL.M., MPA a MSc. za cenu 95.000 Kč. Platí pouze při úhradě studia do 31. 10. 2017. Jako bonus získáte 5 seminářů zdarma!


DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Na Dni otevřených dveří Vás budou očekávat lidé z vedení školy, jakož i lektoři, kteří Vám zodpoví veškeré Vaše dotazy týkající se studia MBA, BBA, LL.M., MPA, MSc. a DBA programů. Dozvíte se informace o průběhu studia, jak si správně zvolit studijní program, kdy se konají tematická setkání, jaké jsou podmínky přijetí ke studiu atd. Kromě malého občerstvení pro Vás budou připraveny materiály obsahující informace o studiu.


Nejbližší termín Dne otevřených dveří: 25. 10. 2017. Více informací zde

Chcete se dozvědět více?
Kontaktujte nás na bezplatné Zelené lince 800 208 008 nebo na tel.: +420 608 579 570, případně na e-mailové adrese cps@ustavprava.cz, kde si můžete sjednat osobní návštěvu.
 
Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

 

Ing. Tereza Marková, DiS.
výkonná ředitelka
 
markova@ustavprava.eu
Tel.: 224 247 011
Zelená linka : 800 208 008

 

 

Proč studovat u násJak studium probíháPodmínky přijetí Lektorský týmPoplatky za studium

                      

 

 

800 208 008
ZAVOLEJTE NÁM
envelop
ZEPTEJTE SE
Odeslat
mobile
OZVEME SE
Odeslat
brochure
CHCI BROŽURU
Odeslat
Dotazy ke studiu Vám zodpovíme:
Po – Pá od 9 – 17hod.
Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

Zelená linka.: 800 208 008
Mobil: 608 579 570
Telefon: 224 247 011

cps@ustavprava.eu

Newsletter

Přihlaste se k odběru newsletteru a budeme Vás informovat o novinkách, které jsme pro Vás připravili.



 


 

 

Volejte zdarma

Zavolejte nám zdarma, rádi zodpovíme Vaše dotazy na MBA studia. Po-Pá od 9-17 hodin.

800 208 008
X
X