Tisk

Dodatečné úkony účastníků rozhodčího řízení

Seznamte se s publikační činností členů Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.:

Dodatečné úkony účastníků rozhodčího řízení

V praxi rozhodčího řízení je jedním ze zajímavých, ale účastníky rozhodčího řízení téměř nevyužívaným procesním institutem provedení tzv. dodatečných úkonů účastníků rozhodčího řízení. V právní úpravě je tato možnost normativně založena ust. § 21 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „RozŘ), kde se stanoví, že „Jestliže některá strana až do vyhotovení rozhodčího nálezu se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k uplatnění jejího práva, učiní rozhodci k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.“
 

 

Obsah institutu dodatečného úkonu

Ustanovení § 21 RozŘ není v praxi rozhodčího řízení příliš využíváno, i když poskytuje straně sporu poměrně zásadní procesní výhodu, spočívající v možnosti zamezit negativnímu dopadu objektivních okolností, které se vyskytly na její straně a které mohly nepříznivým způsobem ovlivnit výsledek sporu.[1] Může se jednat např. o případ, kdy v průběhu rozhodčího řízení dojde k objektivní události, která má nežádoucí důsledky v právní i sociální sféře jedné ze stran sporu. Vždy se však musí jednat o okolnost povahy objektivní, nespočívající v subjektivním rozhodnutí strany sporu. Takovou objektivní okolností je např. úmrtí člena statutárního orgánu účastníka rozhodčího řízení, nebo jeho vážné onemocnění či nehoda, které nastaly v průběhu rozhodčího řízení a byly příčinou toho, že strana v řízení nevykonala nějaký procesní úkon, který by jinak, pokud by takové negativní okolnosti nebylo, vykonavala. Jde tedy o  jakousi procesní „vis maior“, která měla vliv na průběh řízení.[2] Typicky se bude jednat o provádění důkazu a situaci, kdy strana v důsledku nepříznivé vnější okolnosti nenavrhla rozhodcům k provedení důkaz, který považuje pro rozhodnutí sporu za důležitý.

Zákon z tohoto důvodu stanoví pro tyto případy možnost obsaženou v ustanovení § 21 RozŘ. K tomu je třeba doplnit, že tyto okolnosti je třeba nazírat velice striktně a považovat je za z objektivního hlediska natolik extrémní, že je jim třeba na jedné straně díky jejich jedinečnosti vždy vyhovět, na druhé straně je však třeba s nemenší pozorností lustrovat, zda se ze strany sporu, která se provedení dodatečného procesního úkonu dožaduje, nejedná o obstrukční jednání. V takovém případě, pokud by rozhodci měli za to, že strana navrhuje důkaz v čase po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118a o.s.ř., o jejímž nastoupení byla řádně poučena,  a tento důkaz nebude mít podle jejich předběžného úsudku vliv na rozhodnutí o věci samé, měli by provedení takového důkazu a postup podle ust. § 21 RozŘ odmítnout. A to i za situace, kdy se návrh strany sporu na provedení navrhovaného důkazu opírá o okolnost vnější povahy.

Řízení návrhové

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že jde o řízení návrhové, neboť zákon exlicitně stanoví, že rozhodci učiní přiměřená opatření k návrhu. Jde tedy o dispoziční úkon té strany sporu, která se jeho provedení domáhá. Podobně jako u provádění důkazů v řízení platí i zde, že rozhodci návrh na provedení dodatečného procesního úkonu nemusí akceptovat a mohou jej odmítnout. Jak již bylo řečeno shora, jedná se skutečně o situaci do značné míry krajní a postupu podle § 21 RozŘ nesmí být ze strany kterékoliv strany sporu v řízení zneužíváno. Takový postup by byl v rozporu s ust. § 18 RozŘ, obsahujícím zásadu rovnosti stran sporu (zásada rovnosti zbraní, srov. výklad k tomuto ustanovení zákona), a v důsledku toho by takový postup rozhodců vystavoval rozhodčí nález riziku jeho zrušení (§ 31 písm. e/ RozŘ).

Časová limitace učinění dodatečného úkonu

Z hlediska časového platí, že rozhodci mohou návrhu na provedení dodatečného důkazu vyhovět až do vyhotovení rozhodčího nálezu.[3] Alexander Bělohlávek[4] v této souvislosti řeší praktickou otázku, zda lze rozhodčího řízení řádně ukončené formou vyhlášení výroku rozhodčího nálezu na ústním jednání posléze postupem podle § 21 RozŘ „znovu otevřít“. Dospívá k závěru, že tak již učinit nelze, s čímž se lze jedině ztotožnit. Stejný názor zaujala v této souvislosti i arbitrážní judikatura, která okamžik vyhotovení rozhodčího nálezu jako mezní limitu stanovenou v ust. § 21 RozŘ respektuje jen za předpokladu, že již nedošlo k vyhlášení rozhodčího nálezu stranám sporu, i když zde rozeznává určité modifikace[5].

Závěr

Zbývá shrnout, že pokud rozhodci straně sporu žádající o provedení dodatečného úkonu vyhoví, učiní přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. Poté se postupuje v rozhodčím řízení dále postupem podle § 19 RozŘ nebo postupem upraveným v řádu některého z tuzemských či zahraničních stálých rozhodčích soudů (§ 13 RozŘ), nebo ve všeobecných pravidlech rozhodčího řízení (§19 odst. 4 RozŘ).

Nebylo účelem tohoto příspěvku vyzývat účastníky rozhodčího řízení k účelovému zneužívání institutu návrhu na provedení dodatečného úkonu v řízení, ale přiblížit čtenářům (nejen) z řad účastníků rozhodčího řízení jeden z v praxi málo využívaných institutů, který má své ratio a může stranám pomoci v situaci, kdy bez svého zavinění některý z důležitých úkonů v řízení zameškaly učinit.


JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA
advokát v Praze a rozhodce Rozhodčího soudu při IAL SE

Článek byl publikován na serveru www.epravo.cz

ÚSTAV PRÁVA A PRÁVNÍ VĚDY POSKYTUJE NEJVĚTŠÍ NABÍDKU MANAŽERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ. Více informací

 
Přihlaste se a získejte studium prestižních manažerských programů MBA, LL.M., MPA a MSc. za cenu 99.000 Kč. Platí pouze při úhradě studia do 2. 1. 2018. Jako bonus získáte 5 seminářů zdarma!


DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
Na Dni otevřených dveří Vás budou očekávat lidé z vedení školy, jakož i lektoři, kteří Vám zodpoví veškeré Vaše dotazy týkající se studia MBA, BBA, LL.M., MPA, MSc. a DBA programů. Dozvíte se informace o průběhu studia, jak si správně zvolit studijní program, kdy se konají tematická setkání, jaké jsou podmínky přijetí ke studiu atd. Kromě malého občerstvení pro Vás budou připraveny materiály obsahující informace o studiu.


Nejbližší termín Dne otevřených dveří: 13. 12. 2017. Více informací zde

Chcete se dozvědět více?
Kontaktujte nás na bezplatné Zelené lince 800 208 008 nebo na tel.: +420 608 579 570, případně na e-mailové adrese cps@ustavprava.cz, kde si můžete sjednat osobní návštěvu.
 
Budeme se těšit na Vaši návštěvu.

 

Ing. Tereza Marková, DiS.
výkonná ředitelka
 
markova@ustavprava.eu
Tel.: 224 247 011
Zelená linka : 800 208 008

 

 

Proč studovat u násJak studium probíháPodmínky přijetí Lektorský týmPoplatky za studium

                      

 

 

800 208 008
ZAVOLEJTE NÁM
envelop
ZEPTEJTE SE
Odeslat
mobile
OZVEME SE
Odeslat
brochure
CHCI BROŽURU
Odeslat
Dotazy ke studiu Vám zodpovíme:
Po – Pá od 9 – 17hod.
Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

Zelená linka.: 800 208 008
Mobil: 608 579 570
Telefon: 224 247 011

cps@ustavprava.eu

Newsletter

Přihlaste se k odběru newsletteru a budeme Vás informovat o novinkách, které jsme pro Vás připravili.



 


 

 

Volejte zdarma

Zavolejte nám zdarma, rádi zodpovíme Vaše dotazy na MBA studia. Po-Pá od 9-17 hodin.

800 208 008
X
X