Statut
STATUT
Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
(UPAV)
Preambule
„Ústav práva a právní vědy svoji činností navazuje na dobré tradice evropského vědeckého učení a myšlení a v souladu s Ústavou České republiky na nedotknutelné hodnoty lidské důstojnosti a svobody. Ústav je svobodnou a demokratickou institucí, založenou na úctě k lidským právům, na zásadách občanské společnosti a právního státu. Ústav je součástí kultur evropských a světových vědeckých institucí, působících za účelem rozvoje kulturních, hmotných a duchovních hodnot, řídících se všemi osvědčenými principy liberálního myšlení a využívajících všech poznatků vědecké licence. Ústav práva a právní vědy je svobodným a dobrovolným sdružením rovnoprávných členů a nevyvíjí žádnou politickou činnost".
Oddíl I
Statut a činnost
Čl. 1
Právní statut Ústavu práva a právní vědy
(1) Zřizuje se právnická vědecká instituce „Ústav práva a právní vědy, o.p.s." (dále jen „Ústav").
(2) Sídlo Ústavu je Štěpánská 633/49, 110 00 Praha 1.
(3) Ústav působí na celém území České republiky a na území členských států Evropské unie a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána, i v zahraničí.
(4) Ústav vyvíjí činnost na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a rozhodnutí Městského soudu v Praze o zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, oddíl O 358. Identifikační číslo Ústavu je 27200248, daňové identifikační číslo je CZ27200248. Číslo bankovního účtu Ústavu vedeného u Československé obchodní banky, a.s. je 195341605/0300.
(5) Veškerá vědecká, odborná i jiná činnost Ústavu musí být v souladu s právním řádem České republiky a respektovat Českou republikou ratifikované mezinárodní dohody.
(6) Ústav je právnickou osobou založenou za účelem rozvoje vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů a školství. Ústav se zabývá pedagogickou, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí (např. legislativní) činností oprávněnou požádat o akreditaci studijního programu[1] a udělovat absolventům vzdělávacích programů diplomy, osvědčení a tituly.
(7) Ústav je vědeckou institucí ve smyslu zvláštních právních předpisů[2] a zapisuje se do seznamu vědeckých ústavů vedených Ministerstvem spravedlnosti České republiky.
(8) Ústav je státem aprobovaným právním zástupcem ve smyslu ustanovení § 35 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, a dalších právních předpisů, a čl. 3 písm. h) tohoto Statutu.
(9) Ústav je samosprávnou profesní organizací ve smyslu vyhlášky č. 476/1991 Sb., vydané k provedení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 3 odst. 2 písm. d) tohoto Statut. Za tímto účelem spolupracuje s Komorou insolvenčních správců jako samosprávnou profesní organizací.
(10) Ústav je institucí působící za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Ústavu jako zkušební komise ve smyslu odborné zkoušky v oblasti právní praxe podle § 6 odst. 1 poslední věta zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; Ústav je dále institucí působící za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Ústavu jako zkušební komise ve smyslu profesní zkoušky na komerčního právníka podle § 7 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
(11) Ústav je institucí spolupracující s orgány činnými v trestním řízení.
(12) vypuštěno,
(13) vypuštěno,
(14) vypuštěno,
(15) Ústav je samosprávnou organizací působící v oblasti kapitálového trhu, spolupracuje s Českou národní bankou, organizuje podle vyhlášek České národní banky zkoušky na makléře (makléřské zkoušky) a navrhuje Komisi pro cenné papíry prominutí makléřské zkoušky ve smyslu zvláštního právního předpisu[3].
(16) Ústav je institucí spolupracující s Rozhodčím soudem České republiky, k.s. na řešení majetkových sporů vyplývajících ze smluv uzavřených mezi stranami a dále na vzdělávání rozhodců ve smyslu ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto Statutu.
Čl. 2
Cíle činnosti Ústavu
(1) Cílem Ústavu je obecně prospěšná činnost a poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, a to zejména:
a) zvyšovat odbornou úroveň členů a zaměstnanců Ústavu, členů a zaměstnanců dalších vědeckých institucí, a osob z řad odborné i laické právní veřejnosti,
b) vykonávat pedagogickou, zejména přednáškovou a seminární činnost pro právnické osoby, fyzické osoby a organizační složky státu z oblasti veřejného i soukromého práva, ale i jiných oblastí veřejného života,
c) vytvářet základnu pro vznik efektivních postupů, rozvoj standardních metod a dotváření legislativy, rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení,
d) hájit a zastupovat společné zájmy členů Ústavu a vytvářet prostor pro spolupráci mezi jeho členy,
e) navazovat spolupráci Ústavu s dalšími profesními organizacemi, orgány státní a veřejné moci České republiky, Akademií věd ČR, vědeckými institucemi, vysokými školami, právnickými osobami a jednotlivci v ČR, orgány státní a veřejné moci, vědeckými institucemi a profesními organizacemi, vědeckými institucemi a jednotlivci v členských státech Evropské unie a v zahraničí pro zkvalitnění procesu legislativy a rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení.
(2) Cílem Ústavu je dále obecně prospěšná činnost a poskytování doplňkových obecně prospěšných služeb veřejnosti, a to zejména služeb uvedených v čl. 3 tohoto Statutu, schválených státními orgány České republiky. Pedagogická a jiná vzdělávací činnost Ústavu, při které jsou udělovány diplomy, osvědčení a tituly může být akreditována státními orgány České republiky, stanoví-li možnost k získání akreditace zákon.
Čl. 2a
(1) Při Ústavu práva a právní vědy působí jako asociace rozhodců ad hoc Rozhodčí soud České republiky (dále jen „rozhodčí soud") jako administrativní centrum rozhodců ad hoc poskytující jim materiální, technické a organizační zázemí pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. Rozhodčí soud je pracovištěm Ústavu a nemá vlastní právní subjektivitu. Úkony učiněné předsedou rozhodčího soudu podle odst. 2 zavazují Ústav. Rozhodčí soud České republiky není stálým rozhodčím soudem ve smyslu ust. § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
(2) V čele rozhodčího soudu je předseda jmenovaný správní radou Ústavu na dobu 5 let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání správní rady Ústavu. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy a 2 členů. Jménem předsednictvo jedná navenek předseda.
(3) Rozhodci asociovaní u rozhodčího soudu rozhodují majetkové spory podle § 4 a souvisejících ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Předseda rozhodčího soudu je oprávněn zřizovat expozitury (pobočky) rozhodčího soudu po předchozím písemném souhlasu správní rady Ústavu.
(4) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Jednací řád rozhodčího soudu, jakož i další pravidla pro řízení před rozhodci asociovanými u rozhodčího soudu, uveřejněná na www.rozhodcisoud.net.
.
Čl. 3
a) zvyšování odborné úrovně a právního vědomí fyzických i právnických osob z řad odborné i laické právní veřejnosti, včetně státních úředníků a úředníků územních samosprávných celků, advokátů, notářů, soudců a dalších osob z řad odborné právní veřejnosti.
b) pedagogická, zejména přednášková a seminární činnost pro právnické osoby, fyzické osoby a organizační složky státu, územní a zájmovou samosprávu z oblasti veřejného i soukromého práva, ale i jiných oblastí veřejného života,
c) vytváření základny pro vznik efektivních postupů, rozvoj standardních metod a dotváření legislativy, rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení, ovlivňování legislativního procesu, zejména formou připomínek, odborných analýz a studií,
d) spolupráce Ústavu s dalšími profesními organizacemi a vědeckými institucemi, orgány státní a veřejné moci České republiky, Akademií věd ČR, vysokými školami, územní a zájmovou samosprávou a s dalšími relevantními fyzickými či právnickými osobami, jakož i orgány státní a veřejné moci, dalšími vědeckými institucemi a profesními organizacemi, územní a zájmovou samosprávou a s dalšími fyzickými či právnickými osobami v členských státech Evropské unie a v zahraničí pro zkvalitnění procesu legislativy a rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení,
e) přispívání k právní osvětě občanů České republiky v oblasti poznatelnosti práva platného v právním prostředí Evropských společenství a Evropského hospodářského prostoru,
f) vědecká a činnost, realizované zejména formou zpracování stanovisek, studií, posudků, rozborů, analýz a expertiz,
g) ochrana proti diskriminaci; předmětem této činnosti je zejména zastupování ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace[5],
h) zastupování ve věcech diskriminace z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace[6], jakož i podle jiných právních předpisů umožňujících takovéto zastupování. Za Ústav v takovém případě jednají jeho zaměstnanec nebo člen písemně pověření k zastupování ředitelem Ústavu.
(2) Doplňkovými obecně prospěšnými službami poskytovanými Ústavem jsou:
a) podávání návrhů na jmenování znalců z titulu vědecké instituce[7]; v rámci výkonu této činnosti se Ústav na žádost ministra spravedlnosti, popřípadě předsedy krajského soudu vyjadřuje, zda navrhovaný znalec splňuje podmínky pro jmenování,
b) zajišťování řádného výkonu znalecké činnosti související s činnostmi vykonávanými v souvislosti s postavením Ústavu, a to v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob[8],
c) realizace legislativně připomínkového řízení; pro účely výkonu této činnosti je Ústav považován za připomínkové místo; v souvislosti s výkonem této činnosti podává Ústav dále návrhy zákonů a spolupracuje na jejich tvorbě s jednotlivými zákonodárci či jejich poslaneckými kluby,
d) realizace odborných zkoušek a podávání návrhů na zápis určité osoby do seznamu insolvenčních správců[9]; za tímto účelem je Ústav oprávněn vydat na žádost osoby žádající o zápis do seznamu insolvenčních správců takové osobě osvědčení,
e) realizace odborných zkoušek souvisejících s výkonem rozhodčích řízení jeho členy a problematikou soudního řízení obecně (zkoušky na rozhodce), spolupráce s rozhodčími soudy a soudy obecně,
f) realizace odborných profesních zkoušek na komerčního právníka,
g) vypuštěno,
h) podávání návrhů Komoře exekutorů České republiky na započtení praxe komerčního právníka do exekutorské praxe[10] a uznání profesní zkoušky na komerčního právníka za exekutorskou zkoušku[11],
ch) zpracování a podávání podnětů orgánům činným v trestním řízení, zda lze učinit závěr o spáchání trestného činu, jakož i zpracování odborných vyjádření, znaleckých posudků[12] a posudků ústavu[13],
i) zpracování posudků, potvrzení a odborných vyjádření pro potřeby a na vyžádání soudů[14], a dále i rozhodčích soudů realizujících rozhodčí řízení[15], obdobně jako pro potřeby rozhodců sdružených a působících u Rozhodčího soudu České republiky, nebo jiné obdobné instituce,
j) spolupráce s Českou národní bankou a dalšími subjekty kapitálového trhu, realizace zkoušek obdobných makléřským zkouškám realizovaným Českou národní bankou a podávání návrhu na prominutí složení makléřských zkoušek Českou národní bankou, a dále podávání návrhů na zápis určitých osob do seznamu nucených správců a likvidátorů vedeného Českou národní bankou. Pro tyto účely je Ústav samosprávnou organizaci působící v oblasti kapitálového trhu ve smyslu zákona[16],
k) vypuštěno,
l) vypuštěno,
m) vypuštěno,
n) vypuštěno,
o) vypuštěno,
p) vypuštěno,
q) vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce,
r) výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv,
s) zprostředkování obchodu a služeb,
t) činnost informačních a zpravodajských kanceláří,
u) poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,
v) výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd,
w) testování, měření, analýzy a kontroly,
x) reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení,
y) překladatelská a tlumočnická činnost,
z) služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy,
za) mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
zb) provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a odborných akcí,
zc) výroba, obchod a služby jinde nezařazené.
(3) vypuštěno.
(4) Ústav je oprávněn používat na těchto listinách malý státní znak historicky užívaný státním útvarem na území našich historických zemí, nikoliv však státní znak současný[17].
Čl. 4
Podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb
(1) Podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb musí být pro všechny uchazeče o poskytnutí obecně prospěšné služby rovné a musí být poskytovány za stejných podmínek. Uchazeč o poskytnutí obecně prospěšné služby musí splňovat alespoň tyto podmínky:
a) být starší 18 let,
b) být plně způsobilý k právním úkonům.
(2) V případě žádosti o poskytnutí kvalifikované obecně prospěšné služby musí uchazeč splňovat zvláštní podmínky, a to
a) v případě žádosti o poskytnutí kvalifikované obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. c) být členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo Senátu Parlamentu České republiky, nebo jeho asistentem, popř. jinou vhodnou osobou,
b) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. f) mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a příslušnou dobu právní praxe, popř. absolvovat právní praxi, jejíž uznání má být navrhováno,
d) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. h) být orgánem činným v trestním řízení nebo osobou mající zájem na zjištění, zda došlo ke spáchání trestného činu,
e) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle
čl. 3 odst. 2 písm. ch) být soudcem působícím u soudu, který je součástí obecné soustavy soudů České republiky nebo soustavy soudů ve státě, který je členem Evropské unie, nebo působícím u ústavního soudu některého z členských států Evropské unie, popř. Evropského soudu pro lidská práva, Evropského soudního dvora nebo u mezinárodního soudu, jehož příslušnost zakládá mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, popř. být rozhodcem rozhodčího soudu některého z členských států Evropské unie,
f) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle
čl. 3 odst. 2 písm. i) mít alespoň středoškolské vzdělání a přiměřenou praxi v oblasti obchodování s investičními instrumenty,
g) vypuštěn,
(2) Rovné podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
(3) Při poskytování obecně prospěšných služeb podle Zakládací smlouvy a tohoto Statutu je Ústav oprávněn vydávat uchazečům o jejich poskytnutí, zejména pak absolventům Ústavem individuelně nebo ve spolupráci s vysokými školami nebo jinými vhodnými institucemi pořádaných nebo vypisovaných pedagogických a jiných vzdělávacích programů, nebo absolventům zkoušek na komerčního právníka[18] či zkoušek na rozhodce[19], diplomy, osvědčení nebo jiné doklady potvrzující absolvování kursu či zkoušky, a udělovat tituly „Dr.", a „Dr. iura" (doktor práva) a čestný titul „UPAV" (čestný doktor práva) psaných před jménem a tituly „LL.A." (Law Litigation Arbiter) a „LMA" (Law Master Administration) psaných za jménem. Tyto tituly nejsou akademickými tituly ve smyslu zákona a výhradní právo na jejich udělování náleží Ústavu. Vzdělávání podle tohoto odstavce není vzděláváním ve smyslu ustanovení § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti stanoví Statut Ústavu a prováděcí vnitřní předpisy Ústavu.
(4) Podrobnosti o podmínkách poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb, jejich rozsahu, obsahu a odměně za jejich poskytování mohou být dále specifikovány vnitřním předpisem Ústavu.
Oddíl II
Členství v Ústavu
Čl. 5
(1) Ústav je oprávněn přiznávat určitým osobám statut členství. Členství v Ústavu je dobrovolné. Členství v Ústavu má následující formy:
a) řádné,
b) čestné.
(2) Řádným členem Ústavu se může stát každá fyzická osoba (občan České republiky i cizinec) splňující následující podmínky:
a) dosáhla věku 25 let,
b) má ukončené nejméně středoškolské nebo jemu odpovídající vzdělání,
c) je plně způsobilá k právním úkonům,
d) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a
e) souhlasí se Zakládací smlouvou a tímto Statutem a složí slib člena Ústavu; odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jakoby se nestal členem.
(3) Řádným členem Ústavu se dále může stát česká právnická osoba a právnická osoba se sídlem na území členského státu Evropské unie, má-li dobrou pověst a lze-li důvodně předpokládat, že její členství bude pro Ústav přínosem.
(4) O přijetí řádného člena rozhoduje Správní rada Ústavu (dále jen „Rada") na základě žádosti uchazeče a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro přijetí. O přijetí osoby za člena rozhodne Rada Ústavu do 60 dní ode dne podání žádosti. Nerozhodne-li Rada Ústavu v uvedené lhůtě, má se za to, že s členstvím uchazeče vyjádřila nesouhlas.
(5) Slib člena Ústavu zní: „Slibuji na svou čest, že budu zachovávat ústavní pořádek České republiky a zákony České republiky, jsou-li v jeho mezích, Zakládací smlouvu a Statut Ústavu práva a právní vědy. Slibuji, že budu ctít a zachovávat v úctě hodnoty právní vědy a filozofie".
Čl. 6
(1) Čestným členem se může stát fyzická osoba (občan ČR, cizinec i apatrida) splňující tyto podmínky:
a) věnuje se vědecké, publikační či pedagogické činnosti v oblasti teorie práva, v příbuzných oborech nebo vykonává funkci soudce či rozhodce či je váženým členem či zaměstnancem vysoké školy či vědecké instituce, popř. je jinak právně-teoreticky činná,
b) kterákoliv jiná osoba, jejíž odborné kvality či morální autorita budou pro Ústav přínosem.
(2) K přijetí osoby za čestného člena je oprávněna Rada Ústavu po předchozí žádosti uchazeče o čestné členství nebo z vlastního podnětu. Člen Vědecké rady má na čestné členství právní nárok a jeho žádosti o čestné členství není Rada oprávněna nevyhovět. Čestní členové jsou osvobození od povinnosti platit příspěvky. Jsou oprávněni se účastnit práce v orgánech Ústavu, a to zejména v odborných komisích.
Čl. 7
(1) Člen je oprávněn ukončit členství písemným oznámením doručeným řediteli Ústavu bez uvedení důvodu. Členství v takovém případě zaniká okamžikem doručení oznámení o ukončení členství řediteli Ústavu nebo dnem určeným v oznámení, který nesmí předcházet den doručení oznámení.
(2) vypuštěn
(3) Poruší-li některý z členů Statut nebo Etický kodex, může mu být podle Smírčího a disciplinárního řádu uložena sankce, příp. může být podle stupně závažnosti porušení povinností rozhodnutím ředitele Ústavu vyloučen.
(4) O vyloučení musí být člen písemně vyrozuměn. Rozhodnutí o vyloučení musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Členství v Ústavu zaniká dnem doručení tohoto rozhodnutí. Proti rozhodnutí o vyloučení je člen oprávněn podat odvolání k Radě Ústavu, která je povinna o odvolání rozhodnout na svém prvním zasedání poté, co se o odvolání člena dozvěděla. Proti rozhodnutí Rady o odvolání proti vyloučení se nelze odvolat.
(5) Při zániku členství se provede vypořádání pohledávek a závazků člena vůči Ústavu, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení členství.
Oddíl III
Orgány Ústavu
Čl. 8
(1) Orgány Ústavu jsou:
a) správní rada,
b) ředitel,
c) Vědecká rada,
d) odborné a poradní komise zřízené Radou Ústavu nebo ředitelem, zejména Advokátní komise, Konkursní komise, Arbitrážní a mandátní komise, Smírčí a disciplinární komise.
Čl. 9
Správní rada
(1) Správní rada (dále i předtím též „Rada") je nejvyšším orgánem Ústavu, který vykonává veškeré funkce, nejsou-li tyto svěřeny jiným orgánům Ústavu. Rada je statutárním orgánem Ústavu.
(2) Do působnosti Rady patří:
a) vydávat a měnit Statut,
b) schvalovat změny zakládací listiny,
c) rozhodovat o zrušení Ústavu a určení obecně prospěšné společnosti, které nabídne likvidační zůstatek,
d) dbát na zachovávání účelu, pro který byl Ústav založen,
e) schvalovat rozpočet Ústavu a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost (správu) Ústavu,
f) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu Ústavu,
g) rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností Ústavu nad rámec vymezený v zakládací listině,
h) udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku Ústavu nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku,
i) jmenovat a odvolávat ředitele Ústavu, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu,
j) rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje zakládací listina.
(3) Rada se koná nejméně dvakrát ročně. Svolává ji ředitel Ústavu nebo předseda správní Rady písemnou pozvánkou, která musí být doručena členům Rady nejpozději 10 dní přede dnem konání Rady. V pozvánce musí být uveden program jednání Rady. Ve stavu legislativní nouze nebo v jiném naléhavém případě, kdy je třeba urychleně projednat záležitost zásadního významu a věc nesnese odkladu, lze Radu svolat rovněž jinou vhodnou formou sdělení členům Rady nejméně 3 dny přede dnem konání Rady.
(4) Předseda Rady Ústavu je povinen svolat Radu vždy nejpozději do třiceti dnů, požádá-li o to písemnou formou polovina řádných členů Ústavu nebo ředitel Ústavu. Ředitel Ústavu je oprávněn Radu svolat i z vlastního podnětu.
(5) Každý člen Rady má jeden hlas, nestanoví-li členský a příspěvkový řád jinak. Účast v zastoupení není možná. Rada je usnášeníschopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina řádných členů.
(6) V případě, že Rada nebude usnášeníschopná v termínu uvedeném v pozvánce, koná se náhradní Rada; termín jeho zahájení je uveden v pozvánce, a není-li, koná se náhradní Rada do 30 minut později, než se měl konat Rada. Náhradní Rada s nezměněným programem je schopen usnášení bez ohledu na počet přítomných členů.
(7) Usnesení Rady jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů (přítomných řádných členů. Hlasování se provádí zvednutím ruky; pouze s předchozím souhlasem zakladatele Ústavu lze hlasovat per rollam.
(8) Za předpokladu uplatnění práva veta ředitelem je totožný návrh hlasovatelný nejdříve na následující Radě; návrh je přijat, vysloví-li se pro něj písemně všichni členové Rady v prohlášení doručeném řediteli Ústavu do 15 dní ode dne využití práva veta ředitelem Ústavu.
(9) Z jednání Rady se pořizuje zápis, který podepisují ověřovatel zápisu a přítomní členové Ústavu. Zápis si mohou vyžádat všichni členové. Usnesení Rady jsou závazná pro všechny členy Ústavu a jeho orgány.
Čl. 10
(1) Správní rada je statutárním orgánem Ústavu. Správní rada má 3 členy. Správní radu jmenuje zakladatel. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jméno jednoho člena správní rady, jehož funkční období skončí po roce, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech.
(2) Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni noví členové.
(3) vypuštěn,
(4) Předsedu správní rady jmenuje na základě doporučení zakladatele správní rada z řad členů správní rady jmenovaných zakladatelem. Správní rada jmenuje rovněž ředitele[20] Ústavu.
Čl. 11
(1) Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům a není ani sama ani osoby jí blízké[21] s Ústavem v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. Za bezúhonného se pro účely tohoto Statutu považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. Pouze se souhlasem zakladatele se členem Ústavu může stát i osoba právnická.
(2) Členům správní rady nepřísluší odměna za výkon funkce člena, je jim však poskytována náhradu výdajů do výše určené právním předpisem[22].
(3) Funkční období členů správní rady je tříleté. Funkci člena správní rady nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. Po šestiletém členství ve správní radě Ústavu může být stejná osoba opět jejím členem nejdříve po uplynutí jednoho roku.
(4) Členové správní rady Ústavu volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady.
(5) Při rozhodování je hlasovací právo členů správní rady rovné. Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady.
(6) Členství ve správní radě zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) úmrtím,
c) odstoupením,
d) odvoláním.
(7) Zakladatel odvolá člena správní rady, přestane-li tento člen splňovat podmínky pro členství ve správní radě podle § 10 odst. 3 zákona nebo porušil-li člen závažným způsobem nebo opakovaně zákon, zakládací listinu nebo tento Statut.
(8) Zakladatel odvolá člena správní rady do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu odvolání dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod nastal. Neodvolá-li zakladatel člena správní rady ve stanovené lhůtě nebo není-li zakladatel a nepřešla-li práva zakladatele na jinou osobu, odvolá člena správní rady obec příslušná podle sídla Ústavu, a to na návrh správní rady.
(9) Člen správní rady má právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce je účinné okamžikem doručení písemného oznámení o odstoupení z funkce Radě. Člen Rady, který ze své funkce odstoupil, je povinen vypořádat své závazky a jiné vztahy k Radě do 30 dní ode dne odstoupení a v téže lhůtě informovat Radu o všech důležitých skutečnostech spojených s výkonem jeho funkce. Neučiní-li tak, jeho právo na vypořádací podíl odpovídající jeho účasti na činnosti Ústavu zaniká. Člen Rady, který ze své funkce odstoupil, je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se při výkonu své funkce dozvěděl, popř. o skutečnostech, jejichž vyzrazení by mohlo Ústavu způsobit škodu či poškodit jeho dobrou pověst.
Čl. 13
Ředitel Ústavu
(1) Ředitel Ústavu je výkonným orgánem Ústavu a nejvyšším orgánem Ústavu mezi zasedáními Rady. Za svoji činnost je odpovědný Radě. Rada je oprávněna udělovat řediteli pokyny k výkonu jeho činnosti a vyžadovat si zprávy o poskytnutých službách a stavu bankovního účtu Ústavu.
(2) Ředitelem Ústavu může být pouze fyzická osoba. Ředitel Ústavu může být zaměstnancem Ústavu nebo vykonávat svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce. Funkční období ředitele je pětileté.
(3) Ředitel Ústavu rozhoduje o všech věcech, pokud nejsou vyhrazeny Radě. Ředitel zejména
a) svolává Radu,
b) navrhuje Radě program jednání,
c) připravuje a předkládá Radě výroční zprávu, účetní závěrku a návrh rozpočtu,
d) předkládá Radě ke schválení návrh organizačního řádu,
e) zadává stanoviska a vyjádření Vědecké radě a stanoví její strategické úkoly,
f) organizuje a řídí činnost Ústavu v rozsahu nezbytném k zabezpečení úkolů plynoucích ze zákona a Statutu,
g) spravuje majetek Ústavu,
h) jedná jménem Ústavu způsobem uvedeným v čl. 16 tohoto Statutu,
i) jmenuje vedoucí odborných komisí a jiných orgánů Ústavu a vydává Řád odměn, v němž určuje rozsah jejich oprávnění a odměn,
j) zřizuje Smírčí a disciplinární komisi Ústavu a její členy,
k) ustavuje odborné komise Ústavu a řídí jejich činnost,
l) rozhoduje o podání návrhu na zápis určité osoby do seznamu znalců ve smyslu čl. 1 odst. 13 tohoto Statutu,
m) pověřuje osoby z řad členů Ústavu k zastupování ve smyslu č. 1 odst. 8 tohoto Statutu a stanoví odměny pověřeným osobám za činnost vykonanou v rámci zastoupení,
n) volí a odvolává Konkursní komisi Ústavu a její členy a schvaluje Zkušební řád správců konkursní podstaty ve smyslu odborných zkoušek za účelem zápisu do seznamu správců konkursní podstaty v souvislosti s činností podle čl. 1 odst. 9 tohoto Statutu a stanoví odměny pověřeným osobám za činnost vykonanou v rámci provádění odborných zkoušek,
o) vypuštěn,
p) pověřuje vedením agendy spolupráce s orgány činnými v trestním řízení ve smyslu čl. 1 odst. 11 a čl. 3 odst. 2 písm. h) tohoto Statutu,
q) vydává diplomy, pracovní a jiné posudky, osvědčení, dobrozdání a doporučení ve smyslu čl. 19 odst. 1 tohoto Statutu, a uděluje vědecké hodnosti neakademického typu ve smyslu čl. 4 odst. 4 Zakládací smlouvy a čl. 19 odst. 3 tohoto Statutu,
r) iniciuje a podporuje činnosti podle čl. 15 odst. 2 písm. b) tohoto Statutu a činí písemné dotazy stran jejich plnění,
s) jmenuje a odvolává likvidátora Ústavu,
t) předkládá Radě ke schválení smlouvu o sloučení s jinou obecně prospěnou společností.
(4) Ředitel Ústavu je volen Radou Ústavu na funkční období 5 let. Řediteli přísluší za výkon funkce odměna stanovená Radou Ústavu, náhrada účelně vynaložených nákladů a náhrada za ztrátu času.
(5) Při své činnosti plní ředitel úkoly uložené Radou a vykonává další působnost v rámci Statutu Ústavu. Ředitel má právo veta vůči rozhodnutím Rady; postup při hlasování Rady v případě uplatnění práva veta ředitelem se řídí ustanovením čl. 9 odst. 8 tohoto Statutu; setrvá-li Rada hlasy všech svých členů na svém původním návrhu, je ředitel bez dalšího povinen se jejím rozhodnutím řídit.
(6) Vztah mezi Ústavem a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. To neplatí, jde-li o výkon funkce v pracovně-právním vztahu[23].
(7) Závazek k výkonu funkce ředitele je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena Radou Ústavu.
(8) Jakékoliv plnění Ústavu ve prospěch ředitele nebo třetí osoby, na které neplyne právo z právního předpisu, ze smlouvy, rozhodnutí Rady nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem zakladatele, není-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce, pracovní smlouvě nebo jiné obdobné smlouvě; Ústav plnění neposkytne, jestliže výkon funkce nebo poskytnutá služba či výkon určité činnosti či provedení práce zřejmě přispěly k poškození dobrého jména Ústavu, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
(9) Ředitel má právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce je účinné okamžikem doručení písemného oznámení o odstoupení z funkce Radě.
Čl. 14
Vědecká rada
(1) Vědecká rada Ústavu je složena z předních odborníků českého doktrinárního práva a doktrinární i zájmové jurisprudence. Členem Vědecké rady Ústavu může být pouze osoba splňující podmínky členství v Ústavu stanovené podle čl. 5 odst. 2 tohoto Statutu a dále následující podmínky:
a) dosáhla věku 30 let,
b) publikovala v listinných odborných právních časopisech nejméně 20 odborných právně-teoreticky zaměřených příspěvků, rozborů, statí či esejí,
c) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je v tomto oboru činná nejméně 5 let.
(2) O členství ve Vědecké radě Ústavu rozhodne ředitel Ústavu na žádost uchazeče. Při splnění podmínek uvedených v odst. 1 tohoto článku je ředitel Ústavu oprávněn žádost o členství zamítnout jen z důležitých důvodů. O žádosti o členství ve Vědecké radě rozhodne ředitel Ústavu do 60 dní ode dne podání žádosti. Nerozhodne-li ředitel Ústavu v uvedené lhůtě, má se za to, že s členstvím uchazeče vyjádřil nesouhlas.
(3) Vědecká rada Ústavu plní úkoly zadané ředitelem nebo Radou Ústavu. Vědecká rada Ústavu zejména zpracovává odborná vyjádření a posudky k zadané právní problematice, stanoviska, memoranda, rozbory a právní analýzy a expertizy z oblasti veřejného i soukromého práva, a to na základě žádostí fyzických a právnických osob či orgánů veřejné moci ČR, popř. jiných institucí. Vědecká rada je dále oprávněna lektorovat odborná vyjádření zpracovaná členy Ústavu a třetími osobami pro Ústav.
(4) Vědecká rada Ústavu je oprávněna se souhlasem nejméně 5 jejích členů požádat Radu Ústavu o svolání sympozia k aktuální právní problematice. Náklady hradí Ústav. Ke svolání mezinárodního sympozia se vyžaduje souhlas všech členů Vědecké rady a ředitele Ústavu. Rada Ústavu je takové žádosti oprávněna nevyhovět pouze z rozpočtových důvodů.
Čl. 15
Odborné a poradní komise
(1) Ředitel nebo Rada zřizují podle potřeby další odborné a poradní komise Ústavu, odbory a oddělení a volí jejich vedoucí a členy z řádných nebo čestných členů nebo po pečlivém uvážení též z nečlenů.
(2) Za činnost odborných a poradních komisí odpovídají jejich vedoucí.
(3) Odbornými a poradními komisemi Ústavu jsou zejména:
a) vypuštěn,
b) Konkursní komise Ústavu; Konkursní komise Ústavu realizuje za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Konkursní komise jako zkušební komise odborné zkoušky v oblasti odborné praxe podle vyhlášky č. 476/1991 Sb., vydané k provedení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, za účelem vydání osvědčení o odborné způsobilosti k zápisu do seznamu správců konkursní podstaty. Podrobnosti stanoví Zkušební řád Konkursní komise Ústavu. Konkursní komise Ústavu spolupracuje s jinými profesními organizacemi působícími na úseku úpadkového práva; za tímto účelem je vedoucí funkcionář Konkursní komise Ústavu oprávněn se souhlasem ředitele Ústavu uzavřít smlouvu o spolupráci.
c) Mandátní komise Ústavu; Mandátní komise Ústavu za podmínek uvedených v Řádu mandátní komise zastupuje fyzické a právnické osoby v řízení podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního, zákona o rozhodčím řízení, zákona o konkursu a vyrovnání, správního řádu a zvláštních právních předpisů. Mandátní komise svojí činností přispívá k spravedlivé ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků a k naplňování občanských práv a svobod. Podrobnosti stanoví Řád Mandátní komise Ústavu. Mandátní komise je oprávněna svoji činnost vykonávat rovněž prostřednictvím advokáta, vysokoškolského pedagoga nebo jiné obdobné vhodné osoby.
d) Smírčí a disciplinární komise Ústavu napomáhá řešení sporů mezi jednotlivými orgány a členy Ústavu. Předseda a členové jsou voleni Radou. Se složením komise musí souhlasit ředitel. Členové Ústavu jsou povinni řešit své spory nejprve prostřednictvím této komise. Smírčí a disciplinární komise dále prošetřuje přijatá oznámení disciplinárních provinění. Disciplinární komise je tříčlenná. Členové jsou voleni z řádných členů Radou na období tří let. Postup komise může upravit Smírčí a disciplinární řád.
f) další komise, a to zejména odborné.
Čl. 16
Jednání jménem Ústavu
(1) Jménem Ústavu jedná navenek ředitel. V nepřítomnosti ředitele jej zastupuje zástupce ředitele písemně pověřený ředitelem Ústavu. V případě, že v průběhu funkčního období zanikne mandát ředitele, vykonává jeho funkci zástupce ředitele; nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku mandátu ředitele svolá předseda Rady Radu, která zvolí nového ředitele.
(2) Podepisování jménem Ústavu se děje tak, že k předepsanému nebo otištěnému názvu Ústavu připojí ředitel nebo zástupce ředitele svůj vlastnoruční podpis s uvedením funkce.
(3) V případě, že jde o dispozici s majetkem společnosti nebo o uzavírání smluv s plněním nad 100.000,- Kč, jedná jménem společnosti ředitel po předchozím souhlasu předsedy správní rady, v takovém případě je nutná písemná forma zde specifikovaných právních úkonů, které podepisuje ředitel a předseda správní rady tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis.
(4) V případě, že jde o dispozici s majetkem společnosti nebo o uzavírání smluv s plněním nad 1.000.000,- Kč, jedná jménem společnosti ředitel po předchozím souhlasu správní rady, v takovém případě je nutná písemná forma zde specifikovaných právních úkonů, které podepisuje ředitel, předseda správní rady a jeden člen správní rady tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis.
Čl. 17
Práva a povinnosti členů
(1) Všichni členové Ústavu mají právo
a) účastnit se jednání Rady, podílet se na činnosti Ústavu a požívat výhod členství, podávat návrhy a hlasovat na jednáních orgánů, jejichž jsou členy,
b) vyjadřovat se písemně k předloženým materiálům, dávat písemné podněty k přezkoumání hospodaření Ústavu; za písemné se považují i vyjádření a podněty učiněná protokolárně na zasedáních Rady,
c) využívat všech dostupných informací shromážděných Ústavem v rámci jeho činnosti,
d) nahlížet do materiálů Ústavu, s výjimkou těch jejich částí, které obsahují informace osobní povahy,
e) na přiměřenou odměnu za zpracování Studie, stanoviska, analýzy, expertizy, zpracování grantového či jiného projektu a vykonání jiné činnosti prospěšné pro Ústav; výši odměny stanoví Rada na základě Řádu odměn a vlastního uvážení,
f) být voleni do všech orgánů Ústavu.
(2) Všichni členové Ústavu mají povinnost:
a) přispívat ke společenské prestiži a dobrému jménu Ústavu,
b) přispívat svými zkušenostmi ke zdokonalení metodických postupů a příslušné legislativy a poskytovat Radě písemné informace o své odborné činnosti sloužící k tomuto účelu,
c) dodržovat zákony, nezúčastňovat se jakýchkoliv akcí, které by mohly poškodit dobré jméno Ústavu a jeho společenskou prestiž,
d) upozorňovat ředitele a správní radu na případná porušení právních předpisů,
e) dodržovat Statut, Etický kodex, řády, jiné vnitřní předpisy, usnesení Rady Ústavu a pokyny ředitele.
(3) Práva a povinnosti členů může dále upravit Členský a příspěvkový řád.
Oddíl IV
Hospodaření
Čl. 18
(1) Majetek Ústavu tvoří:
a) členské příspěvky,
b) dotace, dary a příspěvky sponzorů,
c) státní granty a dotace,
d) příjmy z vlastní obecně prospěšné činnosti, zejména odborné a pedagogické činnosti.
(2) Ústav je oprávněn nabývat movitý i nemovitý majetek a zřizovat účelové fondy.
(3) Všechny finanční prostředky jsou spravovány centrálně. Čerpání prostředků je možné jen na základě zúčtovatelných účetních dokladů v rámci stanovených finančních limitů daných rozpočtem na běžný kalendářní rok.
(4) O čerpání finančních prostředků musí být vedena přesná a průkazná evidence. Za vedení účetnictví odpovídá Rada Ústavu, která je oprávněna vedením účetnictví pověřit jinou osobu za odměnu.
(5) Rozpočet Ústavu nesmí být vypracován jako ztrátový.
(6) Ústav nesmí jakýmkoliv způsobem zajišťovat závazky jiných osob a poskytovat půjčky, úvěry a jiná plnění třetím osobám, ledaže by takové poskytnutí bylo pro Ústav zjevně výhodné; pro takový případ je třeba sjednat vhodný zajišťovací instrument nejméně ve výši poskytnutých finančních prostředků, za který se pro účely hospodaření Ústavu nepovažuje směnka vlastní ani jiný obdobně nevhodný zajišťovací instrument.
Oddíl V
Vydávání doporučení pro členy
Čl. 19
(1) Vydávání diplomů, osvědčení, dobrozdání, pracovních a jiných posudků a doporučení Ústavu jeho členům za účelem výkonu té či oné funkce či zaměstnání či účasti na soukromém, státním, mezinárodním nebo jiném odborném projektu, sympoziu či školení je podmíněno aktivní činností vykonanou pro Ústav; stejná podmínka platí pro souhlasné vyjádření Ústavu k žádosti člena o vyhotovení dobrozdání pro účely jeho žádosti o výkon některé z funkcí v orgánu veřejné moci, vysoké školy, vědecké instituce, obchodní společnosti či orgánu jiné právnické osoby nebo pro žádost o vyhotovení diplomů, osvědčení, dobrozdání, pracovních a jiných posudků a doporučení pro jiné účely.
(2) Aktivní činností vykonanou pro Ústav se rozumí zejména plnění povinností ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) tohoto Statutu, publikace odborných příspěvků v rámci webové nebo jiné mediální prezentace ve prospěch Ústavu (tj. např. s uvedením skutečnosti, že autor prezentace je členem Ústavu), aktivní participace na vyřízení grantového projektu za účelem získání finančních prostředků pro další činnost Ústavu, zpracování odborné Studie, odborného stanoviska, analýzy, expertizy, grantového projektu a další odborná či jiná obecně nebo pro Ústav vykonaná prospěšná činnost.
(3) Při poskytování obecně prospěšných služeb podle této Smlouvy je Ústav oprávněn vydávat vzdělávacích programů, nebo absolventům zkoušek na komerčního právníka[24] či zkoušek na rozhodce[25], diplomy, osvědčení nebo jiné doklady potvrzující absolvování kursu či zkoušky ve smyslu ust. čl. 4 odst. 3 tohoto Statutu a udělovat tituly „Dr.", a „Dr. iura" (doktor práva) a čestný titul „UPAV" (čestný doktor práva) psaných před jménem a tituly „LL.A." (Law Litigation Arbiter) a „LMA" (Law Master Administration) psaných za jménem. Vzdělávání podle tohoto odstavce není vzděláváním ve smyslu ustanovení § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Osvědčení vydává a tituly uděluje správní rada po předchozím souhlasu ředitele.
Oddíl VI
Závěrečná a přechodná ustanovení
Čl. 17
(1) Před ustavením Vědecké rady Ústavu podle Oddílu III. čl. 14 tohoto Statutu vykonává její funkci Rada Ústavu nebo ředitel Ústavu. Vykonával-li člen Ústavu svoji funkci aktivně, odborně a svědomitě, je Rada oprávněna jej ustavit členem Vědecké rady i při nesplnění podmínek podle čl. 14 odst. 1 písm. b) a c) tohoto Statutu.
(2) Ústav se rozpouští na základě rozhodnutí Sněmu:
a) dobrovolně,
b) sloučením s jinou vědeckou institucí.
(3) Při zániku Ústavu provede jeho majetkové vypořádání zakladatelem nebo všemi zakladateli jmenovaný likvidátor.
(4) Tento Statut byl sepsán ve dnech 15. - 31. 3. 2005 v Rakovníku a v Praze.
Poslední novela: Novela Statutu č. 1/2009 sepsána v Praze dne 21. dubna 2009.
Statut nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho schválení.
V Praze dne 31. března 2005
Šípek, v.r.
Daněk, v.r.
Szuťanyi, v.r.
© 2005
V Praze dne 10. července 2008
Frk, v.r.,
Lisse, v.r.
Kolář, v.r.
© 2008
v Praze dne 21. dubna 2009
Frk, v.r.,
Lisse, v.r.
Charvát, v.r.
© 2009
[1] Ust. § 81 a související ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Např. zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Srov. čl. 9 odst. 3 Ústavy České republiky.
[5] Ust. § 26 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Ust. § 35 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Ust. § 5 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
č. 37/1967 Sb., vydaná k provedení uvedeného zákona, a dále čl. 2 odst. 6 této Zakládací smlouvy.
[8] Ust. § 1 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
č. 37/1967 Sb., vydaná k provedení uvedeného zákona.
[9] Ust. § 21 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[10] Ust. § 9 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudní exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
[11] Ust. § 9 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudní exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
[12] Ust. § 105 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[13] Ust. § 110 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[14] Ust. § 127 o.s.ř., ve znění pozdějších předpisů.
[15] Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
[16] Ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
[17] Ust. § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o používání státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
[18] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. f) a g) Zakládací smlouvy.
[19] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) Zakládací smlouvy.
[20] Ust. § 14 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.
[21] § 116 ObčZ.
[22] Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
[23] Srov. ust. § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
[24] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. f) a g) Zakládací smlouvy.
[25] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) Zakládací smlouvy.
Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
(UPAV)
Preambule
„Ústav práva a právní vědy svoji činností navazuje na dobré tradice evropského vědeckého učení a myšlení a v souladu s Ústavou České republiky na nedotknutelné hodnoty lidské důstojnosti a svobody. Ústav je svobodnou a demokratickou institucí, založenou na úctě k lidským právům, na zásadách občanské společnosti a právního státu. Ústav je součástí kultur evropských a světových vědeckých institucí, působících za účelem rozvoje kulturních, hmotných a duchovních hodnot, řídících se všemi osvědčenými principy liberálního myšlení a využívajících všech poznatků vědecké licence. Ústav práva a právní vědy je svobodným a dobrovolným sdružením rovnoprávných členů a nevyvíjí žádnou politickou činnost".
Oddíl I
Statut a činnost
Čl. 1
Právní statut Ústavu práva a právní vědy
(1) Zřizuje se právnická vědecká instituce „Ústav práva a právní vědy, o.p.s." (dále jen „Ústav").
(2) Sídlo Ústavu je Štěpánská 633/49, 110 00 Praha 1.
(3) Ústav působí na celém území České republiky a na území členských států Evropské unie a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána, i v zahraničí.
(4) Ústav vyvíjí činnost na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a rozhodnutí Městského soudu v Praze o zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, oddíl O 358. Identifikační číslo Ústavu je 27200248, daňové identifikační číslo je CZ27200248. Číslo bankovního účtu Ústavu vedeného u Československé obchodní banky, a.s. je 195341605/0300.
(5) Veškerá vědecká, odborná i jiná činnost Ústavu musí být v souladu s právním řádem České republiky a respektovat Českou republikou ratifikované mezinárodní dohody.
(6) Ústav je právnickou osobou založenou za účelem rozvoje vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů a školství. Ústav se zabývá pedagogickou, vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí (např. legislativní) činností oprávněnou požádat o akreditaci studijního programu[1] a udělovat absolventům vzdělávacích programů diplomy, osvědčení a tituly.
(7) Ústav je vědeckou institucí ve smyslu zvláštních právních předpisů[2] a zapisuje se do seznamu vědeckých ústavů vedených Ministerstvem spravedlnosti České republiky.
(8) Ústav je státem aprobovaným právním zástupcem ve smyslu ustanovení § 35 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, a dalších právních předpisů, a čl. 3 písm. h) tohoto Statutu.
(9) Ústav je samosprávnou profesní organizací ve smyslu vyhlášky č. 476/1991 Sb., vydané k provedení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 3 odst. 2 písm. d) tohoto Statut. Za tímto účelem spolupracuje s Komorou insolvenčních správců jako samosprávnou profesní organizací.
(10) Ústav je institucí působící za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Ústavu jako zkušební komise ve smyslu odborné zkoušky v oblasti právní praxe podle § 6 odst. 1 poslední věta zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; Ústav je dále institucí působící za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Ústavu jako zkušební komise ve smyslu profesní zkoušky na komerčního právníka podle § 7 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
(11) Ústav je institucí spolupracující s orgány činnými v trestním řízení.
(12) vypuštěno,
(13) vypuštěno,
(14) vypuštěno,
(15) Ústav je samosprávnou organizací působící v oblasti kapitálového trhu, spolupracuje s Českou národní bankou, organizuje podle vyhlášek České národní banky zkoušky na makléře (makléřské zkoušky) a navrhuje Komisi pro cenné papíry prominutí makléřské zkoušky ve smyslu zvláštního právního předpisu[3].
(16) Ústav je institucí spolupracující s Rozhodčím soudem České republiky, k.s. na řešení majetkových sporů vyplývajících ze smluv uzavřených mezi stranami a dále na vzdělávání rozhodců ve smyslu ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto Statutu.
Čl. 2
Cíle činnosti Ústavu
(1) Cílem Ústavu je obecně prospěšná činnost a poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, a to zejména:
a) zvyšovat odbornou úroveň členů a zaměstnanců Ústavu, členů a zaměstnanců dalších vědeckých institucí, a osob z řad odborné i laické právní veřejnosti,
b) vykonávat pedagogickou, zejména přednáškovou a seminární činnost pro právnické osoby, fyzické osoby a organizační složky státu z oblasti veřejného i soukromého práva, ale i jiných oblastí veřejného života,
c) vytvářet základnu pro vznik efektivních postupů, rozvoj standardních metod a dotváření legislativy, rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení,
d) hájit a zastupovat společné zájmy členů Ústavu a vytvářet prostor pro spolupráci mezi jeho členy,
e) navazovat spolupráci Ústavu s dalšími profesními organizacemi, orgány státní a veřejné moci České republiky, Akademií věd ČR, vědeckými institucemi, vysokými školami, právnickými osobami a jednotlivci v ČR, orgány státní a veřejné moci, vědeckými institucemi a profesními organizacemi, vědeckými institucemi a jednotlivci v členských státech Evropské unie a v zahraničí pro zkvalitnění procesu legislativy a rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení.
(2) Cílem Ústavu je dále obecně prospěšná činnost a poskytování doplňkových obecně prospěšných služeb veřejnosti, a to zejména služeb uvedených v čl. 3 tohoto Statutu, schválených státními orgány České republiky. Pedagogická a jiná vzdělávací činnost Ústavu, při které jsou udělovány diplomy, osvědčení a tituly může být akreditována státními orgány České republiky, stanoví-li možnost k získání akreditace zákon.
Čl. 2a
(1) Při Ústavu práva a právní vědy působí jako asociace rozhodců ad hoc Rozhodčí soud České republiky (dále jen „rozhodčí soud") jako administrativní centrum rozhodců ad hoc poskytující jim materiální, technické a organizační zázemí pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. Rozhodčí soud je pracovištěm Ústavu a nemá vlastní právní subjektivitu. Úkony učiněné předsedou rozhodčího soudu podle odst. 2 zavazují Ústav. Rozhodčí soud České republiky není stálým rozhodčím soudem ve smyslu ust. § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
(2) V čele rozhodčího soudu je předseda jmenovaný správní radou Ústavu na dobu 5 let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání správní rady Ústavu. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy a 2 členů. Jménem předsednictvo jedná navenek předseda.
(3) Rozhodci asociovaní u rozhodčího soudu rozhodují majetkové spory podle § 4 a souvisejících ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. Předseda rozhodčího soudu je oprávněn zřizovat expozitury (pobočky) rozhodčího soudu po předchozím písemném souhlasu správní rady Ústavu.
(4) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Jednací řád rozhodčího soudu, jakož i další pravidla pro řízení před rozhodci asociovanými u rozhodčího soudu, uveřejněná na www.rozhodcisoud.net.
.
Čl. 3
Obecně prospěšné služby
(1) Ústav práva a právní vědy poskytuje na základě Smlouvy, Statutu Ústavu, ústavního pořádku České republiky a v souladu s nadústavními principy demokratického právního státu obecně prospěšné služby. Cílem poskytování obecně prospěšných služeb je zejména ochrana základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem České republiky a ochrana podstatných náležitostí demokratického právního státu[4]. Obecně prospěšnými službami poskytovanými Ústavem jsou zejménaa) zvyšování odborné úrovně a právního vědomí fyzických i právnických osob z řad odborné i laické právní veřejnosti, včetně státních úředníků a úředníků územních samosprávných celků, advokátů, notářů, soudců a dalších osob z řad odborné právní veřejnosti.
b) pedagogická, zejména přednášková a seminární činnost pro právnické osoby, fyzické osoby a organizační složky státu, územní a zájmovou samosprávu z oblasti veřejného i soukromého práva, ale i jiných oblastí veřejného života,
c) vytváření základny pro vznik efektivních postupů, rozvoj standardních metod a dotváření legislativy, rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení, ovlivňování legislativního procesu, zejména formou připomínek, odborných analýz a studií,
d) spolupráce Ústavu s dalšími profesními organizacemi a vědeckými institucemi, orgány státní a veřejné moci České republiky, Akademií věd ČR, vysokými školami, územní a zájmovou samosprávou a s dalšími relevantními fyzickými či právnickými osobami, jakož i orgány státní a veřejné moci, dalšími vědeckými institucemi a profesními organizacemi, územní a zájmovou samosprávou a s dalšími fyzickými či právnickými osobami v členských státech Evropské unie a v zahraničí pro zkvalitnění procesu legislativy a rozvoj právní komparatistiky a právně-vědního učení,
e) přispívání k právní osvětě občanů České republiky v oblasti poznatelnosti práva platného v právním prostředí Evropských společenství a Evropského hospodářského prostoru,
f) vědecká a činnost, realizované zejména formou zpracování stanovisek, studií, posudků, rozborů, analýz a expertiz,
g) ochrana proti diskriminaci; předmětem této činnosti je zejména zastupování ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace[5],
h) zastupování ve věcech diskriminace z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace[6], jakož i podle jiných právních předpisů umožňujících takovéto zastupování. Za Ústav v takovém případě jednají jeho zaměstnanec nebo člen písemně pověření k zastupování ředitelem Ústavu.
(2) Doplňkovými obecně prospěšnými službami poskytovanými Ústavem jsou:
a) podávání návrhů na jmenování znalců z titulu vědecké instituce[7]; v rámci výkonu této činnosti se Ústav na žádost ministra spravedlnosti, popřípadě předsedy krajského soudu vyjadřuje, zda navrhovaný znalec splňuje podmínky pro jmenování,
b) zajišťování řádného výkonu znalecké činnosti související s činnostmi vykonávanými v souvislosti s postavením Ústavu, a to v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob[8],
c) realizace legislativně připomínkového řízení; pro účely výkonu této činnosti je Ústav považován za připomínkové místo; v souvislosti s výkonem této činnosti podává Ústav dále návrhy zákonů a spolupracuje na jejich tvorbě s jednotlivými zákonodárci či jejich poslaneckými kluby,
d) realizace odborných zkoušek a podávání návrhů na zápis určité osoby do seznamu insolvenčních správců[9]; za tímto účelem je Ústav oprávněn vydat na žádost osoby žádající o zápis do seznamu insolvenčních správců takové osobě osvědčení,
e) realizace odborných zkoušek souvisejících s výkonem rozhodčích řízení jeho členy a problematikou soudního řízení obecně (zkoušky na rozhodce), spolupráce s rozhodčími soudy a soudy obecně,
f) realizace odborných profesních zkoušek na komerčního právníka,
g) vypuštěno,
h) podávání návrhů Komoře exekutorů České republiky na započtení praxe komerčního právníka do exekutorské praxe[10] a uznání profesní zkoušky na komerčního právníka za exekutorskou zkoušku[11],
ch) zpracování a podávání podnětů orgánům činným v trestním řízení, zda lze učinit závěr o spáchání trestného činu, jakož i zpracování odborných vyjádření, znaleckých posudků[12] a posudků ústavu[13],
i) zpracování posudků, potvrzení a odborných vyjádření pro potřeby a na vyžádání soudů[14], a dále i rozhodčích soudů realizujících rozhodčí řízení[15], obdobně jako pro potřeby rozhodců sdružených a působících u Rozhodčího soudu České republiky, nebo jiné obdobné instituce,
j) spolupráce s Českou národní bankou a dalšími subjekty kapitálového trhu, realizace zkoušek obdobných makléřským zkouškám realizovaným Českou národní bankou a podávání návrhu na prominutí složení makléřských zkoušek Českou národní bankou, a dále podávání návrhů na zápis určitých osob do seznamu nucených správců a likvidátorů vedeného Českou národní bankou. Pro tyto účely je Ústav samosprávnou organizaci působící v oblasti kapitálového trhu ve smyslu zákona[16],
k) vypuštěno,
l) vypuštěno,
m) vypuštěno,
n) vypuštěno,
o) vypuštěno,
p) vypuštěno,
q) vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce,
r) výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv,
s) zprostředkování obchodu a služeb,
t) činnost informačních a zpravodajských kanceláří,
u) poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,
v) výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd,
w) testování, měření, analýzy a kontroly,
x) reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení,
y) překladatelská a tlumočnická činnost,
z) služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy,
za) mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
zb) provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a odborných akcí,
zc) výroba, obchod a služby jinde nezařazené.
(3) vypuštěno.
(4) Ústav je oprávněn používat na těchto listinách malý státní znak historicky užívaný státním útvarem na území našich historických zemí, nikoliv však státní znak současný[17].
Čl. 4
Podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb
(1) Podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb musí být pro všechny uchazeče o poskytnutí obecně prospěšné služby rovné a musí být poskytovány za stejných podmínek. Uchazeč o poskytnutí obecně prospěšné služby musí splňovat alespoň tyto podmínky:
a) být starší 18 let,
b) být plně způsobilý k právním úkonům.
(2) V případě žádosti o poskytnutí kvalifikované obecně prospěšné služby musí uchazeč splňovat zvláštní podmínky, a to
a) v případě žádosti o poskytnutí kvalifikované obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. c) být členem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo Senátu Parlamentu České republiky, nebo jeho asistentem, popř. jinou vhodnou osobou,
b) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. f) mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a příslušnou dobu právní praxe, popř. absolvovat právní praxi, jejíž uznání má být navrhováno,
d) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle čl. 3 odst. 2 písm. h) být orgánem činným v trestním řízení nebo osobou mající zájem na zjištění, zda došlo ke spáchání trestného činu,
e) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle
čl. 3 odst. 2 písm. ch) být soudcem působícím u soudu, který je součástí obecné soustavy soudů České republiky nebo soustavy soudů ve státě, který je členem Evropské unie, nebo působícím u ústavního soudu některého z členských států Evropské unie, popř. Evropského soudu pro lidská práva, Evropského soudního dvora nebo u mezinárodního soudu, jehož příslušnost zakládá mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, popř. být rozhodcem rozhodčího soudu některého z členských států Evropské unie,
f) v případě žádosti o poskytnutí obecně prospěšné služby podle
čl. 3 odst. 2 písm. i) mít alespoň středoškolské vzdělání a přiměřenou praxi v oblasti obchodování s investičními instrumenty,
g) vypuštěn,
(2) Rovné podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
(3) Při poskytování obecně prospěšných služeb podle Zakládací smlouvy a tohoto Statutu je Ústav oprávněn vydávat uchazečům o jejich poskytnutí, zejména pak absolventům Ústavem individuelně nebo ve spolupráci s vysokými školami nebo jinými vhodnými institucemi pořádaných nebo vypisovaných pedagogických a jiných vzdělávacích programů, nebo absolventům zkoušek na komerčního právníka[18] či zkoušek na rozhodce[19], diplomy, osvědčení nebo jiné doklady potvrzující absolvování kursu či zkoušky, a udělovat tituly „Dr.", a „Dr. iura" (doktor práva) a čestný titul „UPAV" (čestný doktor práva) psaných před jménem a tituly „LL.A." (Law Litigation Arbiter) a „LMA" (Law Master Administration) psaných za jménem. Tyto tituly nejsou akademickými tituly ve smyslu zákona a výhradní právo na jejich udělování náleží Ústavu. Vzdělávání podle tohoto odstavce není vzděláváním ve smyslu ustanovení § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti stanoví Statut Ústavu a prováděcí vnitřní předpisy Ústavu.
(4) Podrobnosti o podmínkách poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb, jejich rozsahu, obsahu a odměně za jejich poskytování mohou být dále specifikovány vnitřním předpisem Ústavu.
Oddíl II
Členství v Ústavu
Čl. 5
(1) Ústav je oprávněn přiznávat určitým osobám statut členství. Členství v Ústavu je dobrovolné. Členství v Ústavu má následující formy:
a) řádné,
b) čestné.
(2) Řádným členem Ústavu se může stát každá fyzická osoba (občan České republiky i cizinec) splňující následující podmínky:
a) dosáhla věku 25 let,
b) má ukončené nejméně středoškolské nebo jemu odpovídající vzdělání,
c) je plně způsobilá k právním úkonům,
d) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a
e) souhlasí se Zakládací smlouvou a tímto Statutem a složí slib člena Ústavu; odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jakoby se nestal členem.
(3) Řádným členem Ústavu se dále může stát česká právnická osoba a právnická osoba se sídlem na území členského státu Evropské unie, má-li dobrou pověst a lze-li důvodně předpokládat, že její členství bude pro Ústav přínosem.
(4) O přijetí řádného člena rozhoduje Správní rada Ústavu (dále jen „Rada") na základě žádosti uchazeče a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro přijetí. O přijetí osoby za člena rozhodne Rada Ústavu do 60 dní ode dne podání žádosti. Nerozhodne-li Rada Ústavu v uvedené lhůtě, má se za to, že s členstvím uchazeče vyjádřila nesouhlas.
(5) Slib člena Ústavu zní: „Slibuji na svou čest, že budu zachovávat ústavní pořádek České republiky a zákony České republiky, jsou-li v jeho mezích, Zakládací smlouvu a Statut Ústavu práva a právní vědy. Slibuji, že budu ctít a zachovávat v úctě hodnoty právní vědy a filozofie".
Čl. 6
(1) Čestným členem se může stát fyzická osoba (občan ČR, cizinec i apatrida) splňující tyto podmínky:
a) věnuje se vědecké, publikační či pedagogické činnosti v oblasti teorie práva, v příbuzných oborech nebo vykonává funkci soudce či rozhodce či je váženým členem či zaměstnancem vysoké školy či vědecké instituce, popř. je jinak právně-teoreticky činná,
b) kterákoliv jiná osoba, jejíž odborné kvality či morální autorita budou pro Ústav přínosem.
(2) K přijetí osoby za čestného člena je oprávněna Rada Ústavu po předchozí žádosti uchazeče o čestné členství nebo z vlastního podnětu. Člen Vědecké rady má na čestné členství právní nárok a jeho žádosti o čestné členství není Rada oprávněna nevyhovět. Čestní členové jsou osvobození od povinnosti platit příspěvky. Jsou oprávněni se účastnit práce v orgánech Ústavu, a to zejména v odborných komisích.
Čl. 7
(1) Člen je oprávněn ukončit členství písemným oznámením doručeným řediteli Ústavu bez uvedení důvodu. Členství v takovém případě zaniká okamžikem doručení oznámení o ukončení členství řediteli Ústavu nebo dnem určeným v oznámení, který nesmí předcházet den doručení oznámení.
(2) vypuštěn
(3) Poruší-li některý z členů Statut nebo Etický kodex, může mu být podle Smírčího a disciplinárního řádu uložena sankce, příp. může být podle stupně závažnosti porušení povinností rozhodnutím ředitele Ústavu vyloučen.
(4) O vyloučení musí být člen písemně vyrozuměn. Rozhodnutí o vyloučení musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Členství v Ústavu zaniká dnem doručení tohoto rozhodnutí. Proti rozhodnutí o vyloučení je člen oprávněn podat odvolání k Radě Ústavu, která je povinna o odvolání rozhodnout na svém prvním zasedání poté, co se o odvolání člena dozvěděla. Proti rozhodnutí Rady o odvolání proti vyloučení se nelze odvolat.
(5) Při zániku členství se provede vypořádání pohledávek a závazků člena vůči Ústavu, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení členství.
Oddíl III
Orgány Ústavu
Čl. 8
(1) Orgány Ústavu jsou:
a) správní rada,
b) ředitel,
c) Vědecká rada,
d) odborné a poradní komise zřízené Radou Ústavu nebo ředitelem, zejména Advokátní komise, Konkursní komise, Arbitrážní a mandátní komise, Smírčí a disciplinární komise.
Čl. 9
Správní rada
(1) Správní rada (dále i předtím též „Rada") je nejvyšším orgánem Ústavu, který vykonává veškeré funkce, nejsou-li tyto svěřeny jiným orgánům Ústavu. Rada je statutárním orgánem Ústavu.
(2) Do působnosti Rady patří:
a) vydávat a měnit Statut,
b) schvalovat změny zakládací listiny,
c) rozhodovat o zrušení Ústavu a určení obecně prospěšné společnosti, které nabídne likvidační zůstatek,
d) dbát na zachovávání účelu, pro který byl Ústav založen,
e) schvalovat rozpočet Ústavu a jeho změny a jmenovitě náklady na vlastní činnost (správu) Ústavu,
f) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu Ústavu,
g) rozhodovat o předmětu a rozsahu doplňkových činností Ústavu nad rámec vymezený v zakládací listině,
h) udělovat souhlas ke zcizení či zastavení nemovitého majetku Ústavu nebo s jeho pronájmem na dobu delší jednoho roku,
i) jmenovat a odvolávat ředitele Ústavu, dohlížet na jeho činnost a stanovit mu mzdu,
j) rozhodovat o dalších otázkách, které do působnosti správní rady svěřuje zakládací listina.
(3) Rada se koná nejméně dvakrát ročně. Svolává ji ředitel Ústavu nebo předseda správní Rady písemnou pozvánkou, která musí být doručena členům Rady nejpozději 10 dní přede dnem konání Rady. V pozvánce musí být uveden program jednání Rady. Ve stavu legislativní nouze nebo v jiném naléhavém případě, kdy je třeba urychleně projednat záležitost zásadního významu a věc nesnese odkladu, lze Radu svolat rovněž jinou vhodnou formou sdělení členům Rady nejméně 3 dny přede dnem konání Rady.
(4) Předseda Rady Ústavu je povinen svolat Radu vždy nejpozději do třiceti dnů, požádá-li o to písemnou formou polovina řádných členů Ústavu nebo ředitel Ústavu. Ředitel Ústavu je oprávněn Radu svolat i z vlastního podnětu.
(5) Každý člen Rady má jeden hlas, nestanoví-li členský a příspěvkový řád jinak. Účast v zastoupení není možná. Rada je usnášeníschopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina řádných členů.
(6) V případě, že Rada nebude usnášeníschopná v termínu uvedeném v pozvánce, koná se náhradní Rada; termín jeho zahájení je uveden v pozvánce, a není-li, koná se náhradní Rada do 30 minut později, než se měl konat Rada. Náhradní Rada s nezměněným programem je schopen usnášení bez ohledu na počet přítomných členů.
(7) Usnesení Rady jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů (přítomných řádných členů. Hlasování se provádí zvednutím ruky; pouze s předchozím souhlasem zakladatele Ústavu lze hlasovat per rollam.
(8) Za předpokladu uplatnění práva veta ředitelem je totožný návrh hlasovatelný nejdříve na následující Radě; návrh je přijat, vysloví-li se pro něj písemně všichni členové Rady v prohlášení doručeném řediteli Ústavu do 15 dní ode dne využití práva veta ředitelem Ústavu.
(9) Z jednání Rady se pořizuje zápis, který podepisují ověřovatel zápisu a přítomní členové Ústavu. Zápis si mohou vyžádat všichni členové. Usnesení Rady jsou závazná pro všechny členy Ústavu a jeho orgány.
Čl. 10
(1) Správní rada je statutárním orgánem Ústavu. Správní rada má 3 členy. Správní radu jmenuje zakladatel. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jméno jednoho člena správní rady, jehož funkční období skončí po roce, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech.
(2) Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni noví členové.
(3) vypuštěn,
(4) Předsedu správní rady jmenuje na základě doporučení zakladatele správní rada z řad členů správní rady jmenovaných zakladatelem. Správní rada jmenuje rovněž ředitele[20] Ústavu.
Čl. 11
(1) Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům a není ani sama ani osoby jí blízké[21] s Ústavem v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu. Za bezúhonného se pro účely tohoto Statutu považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. Pouze se souhlasem zakladatele se členem Ústavu může stát i osoba právnická.
(2) Členům správní rady nepřísluší odměna za výkon funkce člena, je jim však poskytována náhradu výdajů do výše určené právním předpisem[22].
(3) Funkční období členů správní rady je tříleté. Funkci člena správní rady nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. Po šestiletém členství ve správní radě Ústavu může být stejná osoba opět jejím členem nejdříve po uplynutí jednoho roku.
(4) Členové správní rady Ústavu volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady.
(5) Při rozhodování je hlasovací právo členů správní rady rovné. Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy správní rady.
(6) Členství ve správní radě zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) úmrtím,
c) odstoupením,
d) odvoláním.
(7) Zakladatel odvolá člena správní rady, přestane-li tento člen splňovat podmínky pro členství ve správní radě podle § 10 odst. 3 zákona nebo porušil-li člen závažným způsobem nebo opakovaně zákon, zakládací listinu nebo tento Statut.
(8) Zakladatel odvolá člena správní rady do jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu odvolání dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy tento důvod nastal. Neodvolá-li zakladatel člena správní rady ve stanovené lhůtě nebo není-li zakladatel a nepřešla-li práva zakladatele na jinou osobu, odvolá člena správní rady obec příslušná podle sídla Ústavu, a to na návrh správní rady.
(9) Člen správní rady má právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce je účinné okamžikem doručení písemného oznámení o odstoupení z funkce Radě. Člen Rady, který ze své funkce odstoupil, je povinen vypořádat své závazky a jiné vztahy k Radě do 30 dní ode dne odstoupení a v téže lhůtě informovat Radu o všech důležitých skutečnostech spojených s výkonem jeho funkce. Neučiní-li tak, jeho právo na vypořádací podíl odpovídající jeho účasti na činnosti Ústavu zaniká. Člen Rady, který ze své funkce odstoupil, je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se při výkonu své funkce dozvěděl, popř. o skutečnostech, jejichž vyzrazení by mohlo Ústavu způsobit škodu či poškodit jeho dobrou pověst.
Čl. 13
Ředitel Ústavu
(1) Ředitel Ústavu je výkonným orgánem Ústavu a nejvyšším orgánem Ústavu mezi zasedáními Rady. Za svoji činnost je odpovědný Radě. Rada je oprávněna udělovat řediteli pokyny k výkonu jeho činnosti a vyžadovat si zprávy o poskytnutých službách a stavu bankovního účtu Ústavu.
(2) Ředitelem Ústavu může být pouze fyzická osoba. Ředitel Ústavu může být zaměstnancem Ústavu nebo vykonávat svou funkci na základě smlouvy o výkonu funkce. Funkční období ředitele je pětileté.
(3) Ředitel Ústavu rozhoduje o všech věcech, pokud nejsou vyhrazeny Radě. Ředitel zejména
a) svolává Radu,
b) navrhuje Radě program jednání,
c) připravuje a předkládá Radě výroční zprávu, účetní závěrku a návrh rozpočtu,
d) předkládá Radě ke schválení návrh organizačního řádu,
e) zadává stanoviska a vyjádření Vědecké radě a stanoví její strategické úkoly,
f) organizuje a řídí činnost Ústavu v rozsahu nezbytném k zabezpečení úkolů plynoucích ze zákona a Statutu,
g) spravuje majetek Ústavu,
h) jedná jménem Ústavu způsobem uvedeným v čl. 16 tohoto Statutu,
i) jmenuje vedoucí odborných komisí a jiných orgánů Ústavu a vydává Řád odměn, v němž určuje rozsah jejich oprávnění a odměn,
j) zřizuje Smírčí a disciplinární komisi Ústavu a její členy,
k) ustavuje odborné komise Ústavu a řídí jejich činnost,
l) rozhoduje o podání návrhu na zápis určité osoby do seznamu znalců ve smyslu čl. 1 odst. 13 tohoto Statutu,
m) pověřuje osoby z řad členů Ústavu k zastupování ve smyslu č. 1 odst. 8 tohoto Statutu a stanoví odměny pověřeným osobám za činnost vykonanou v rámci zastoupení,
n) volí a odvolává Konkursní komisi Ústavu a její členy a schvaluje Zkušební řád správců konkursní podstaty ve smyslu odborných zkoušek za účelem zápisu do seznamu správců konkursní podstaty v souvislosti s činností podle čl. 1 odst. 9 tohoto Statutu a stanoví odměny pověřeným osobám za činnost vykonanou v rámci provádění odborných zkoušek,
o) vypuštěn,
p) pověřuje vedením agendy spolupráce s orgány činnými v trestním řízení ve smyslu čl. 1 odst. 11 a čl. 3 odst. 2 písm. h) tohoto Statutu,
q) vydává diplomy, pracovní a jiné posudky, osvědčení, dobrozdání a doporučení ve smyslu čl. 19 odst. 1 tohoto Statutu, a uděluje vědecké hodnosti neakademického typu ve smyslu čl. 4 odst. 4 Zakládací smlouvy a čl. 19 odst. 3 tohoto Statutu,
r) iniciuje a podporuje činnosti podle čl. 15 odst. 2 písm. b) tohoto Statutu a činí písemné dotazy stran jejich plnění,
s) jmenuje a odvolává likvidátora Ústavu,
t) předkládá Radě ke schválení smlouvu o sloučení s jinou obecně prospěnou společností.
(4) Ředitel Ústavu je volen Radou Ústavu na funkční období 5 let. Řediteli přísluší za výkon funkce odměna stanovená Radou Ústavu, náhrada účelně vynaložených nákladů a náhrada za ztrátu času.
(5) Při své činnosti plní ředitel úkoly uložené Radou a vykonává další působnost v rámci Statutu Ústavu. Ředitel má právo veta vůči rozhodnutím Rady; postup při hlasování Rady v případě uplatnění práva veta ředitelem se řídí ustanovením čl. 9 odst. 8 tohoto Statutu; setrvá-li Rada hlasy všech svých členů na svém původním návrhu, je ředitel bez dalšího povinen se jejím rozhodnutím řídit.
(6) Vztah mezi Ústavem a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. To neplatí, jde-li o výkon funkce v pracovně-právním vztahu[23].
(7) Závazek k výkonu funkce ředitele je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena Radou Ústavu.
(8) Jakékoliv plnění Ústavu ve prospěch ředitele nebo třetí osoby, na které neplyne právo z právního předpisu, ze smlouvy, rozhodnutí Rady nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem zakladatele, není-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce, pracovní smlouvě nebo jiné obdobné smlouvě; Ústav plnění neposkytne, jestliže výkon funkce nebo poskytnutá služba či výkon určité činnosti či provedení práce zřejmě přispěly k poškození dobrého jména Ústavu, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
(9) Ředitel má právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce je účinné okamžikem doručení písemného oznámení o odstoupení z funkce Radě.
Čl. 14
Vědecká rada
(1) Vědecká rada Ústavu je složena z předních odborníků českého doktrinárního práva a doktrinární i zájmové jurisprudence. Členem Vědecké rady Ústavu může být pouze osoba splňující podmínky členství v Ústavu stanovené podle čl. 5 odst. 2 tohoto Statutu a dále následující podmínky:
a) dosáhla věku 30 let,
b) publikovala v listinných odborných právních časopisech nejméně 20 odborných právně-teoreticky zaměřených příspěvků, rozborů, statí či esejí,
c) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je v tomto oboru činná nejméně 5 let.
(2) O členství ve Vědecké radě Ústavu rozhodne ředitel Ústavu na žádost uchazeče. Při splnění podmínek uvedených v odst. 1 tohoto článku je ředitel Ústavu oprávněn žádost o členství zamítnout jen z důležitých důvodů. O žádosti o členství ve Vědecké radě rozhodne ředitel Ústavu do 60 dní ode dne podání žádosti. Nerozhodne-li ředitel Ústavu v uvedené lhůtě, má se za to, že s členstvím uchazeče vyjádřil nesouhlas.
(3) Vědecká rada Ústavu plní úkoly zadané ředitelem nebo Radou Ústavu. Vědecká rada Ústavu zejména zpracovává odborná vyjádření a posudky k zadané právní problematice, stanoviska, memoranda, rozbory a právní analýzy a expertizy z oblasti veřejného i soukromého práva, a to na základě žádostí fyzických a právnických osob či orgánů veřejné moci ČR, popř. jiných institucí. Vědecká rada je dále oprávněna lektorovat odborná vyjádření zpracovaná členy Ústavu a třetími osobami pro Ústav.
(4) Vědecká rada Ústavu je oprávněna se souhlasem nejméně 5 jejích členů požádat Radu Ústavu o svolání sympozia k aktuální právní problematice. Náklady hradí Ústav. Ke svolání mezinárodního sympozia se vyžaduje souhlas všech členů Vědecké rady a ředitele Ústavu. Rada Ústavu je takové žádosti oprávněna nevyhovět pouze z rozpočtových důvodů.
Čl. 15
Odborné a poradní komise
(1) Ředitel nebo Rada zřizují podle potřeby další odborné a poradní komise Ústavu, odbory a oddělení a volí jejich vedoucí a členy z řádných nebo čestných členů nebo po pečlivém uvážení též z nečlenů.
(2) Za činnost odborných a poradních komisí odpovídají jejich vedoucí.
(3) Odbornými a poradními komisemi Ústavu jsou zejména:
a) vypuštěn,
b) Konkursní komise Ústavu; Konkursní komise Ústavu realizuje za podmínek uvedených ve Zkušebním řádu Konkursní komise jako zkušební komise odborné zkoušky v oblasti odborné praxe podle vyhlášky č. 476/1991 Sb., vydané k provedení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, za účelem vydání osvědčení o odborné způsobilosti k zápisu do seznamu správců konkursní podstaty. Podrobnosti stanoví Zkušební řád Konkursní komise Ústavu. Konkursní komise Ústavu spolupracuje s jinými profesními organizacemi působícími na úseku úpadkového práva; za tímto účelem je vedoucí funkcionář Konkursní komise Ústavu oprávněn se souhlasem ředitele Ústavu uzavřít smlouvu o spolupráci.
c) Mandátní komise Ústavu; Mandátní komise Ústavu za podmínek uvedených v Řádu mandátní komise zastupuje fyzické a právnické osoby v řízení podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního, zákona o rozhodčím řízení, zákona o konkursu a vyrovnání, správního řádu a zvláštních právních předpisů. Mandátní komise svojí činností přispívá k spravedlivé ochraně práv a oprávněných zájmů účastníků a k naplňování občanských práv a svobod. Podrobnosti stanoví Řád Mandátní komise Ústavu. Mandátní komise je oprávněna svoji činnost vykonávat rovněž prostřednictvím advokáta, vysokoškolského pedagoga nebo jiné obdobné vhodné osoby.
d) Smírčí a disciplinární komise Ústavu napomáhá řešení sporů mezi jednotlivými orgány a členy Ústavu. Předseda a členové jsou voleni Radou. Se složením komise musí souhlasit ředitel. Členové Ústavu jsou povinni řešit své spory nejprve prostřednictvím této komise. Smírčí a disciplinární komise dále prošetřuje přijatá oznámení disciplinárních provinění. Disciplinární komise je tříčlenná. Členové jsou voleni z řádných členů Radou na období tří let. Postup komise může upravit Smírčí a disciplinární řád.
f) další komise, a to zejména odborné.
Čl. 16
Jednání jménem Ústavu
(1) Jménem Ústavu jedná navenek ředitel. V nepřítomnosti ředitele jej zastupuje zástupce ředitele písemně pověřený ředitelem Ústavu. V případě, že v průběhu funkčního období zanikne mandát ředitele, vykonává jeho funkci zástupce ředitele; nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku mandátu ředitele svolá předseda Rady Radu, která zvolí nového ředitele.
(2) Podepisování jménem Ústavu se děje tak, že k předepsanému nebo otištěnému názvu Ústavu připojí ředitel nebo zástupce ředitele svůj vlastnoruční podpis s uvedením funkce.
(3) V případě, že jde o dispozici s majetkem společnosti nebo o uzavírání smluv s plněním nad 100.000,- Kč, jedná jménem společnosti ředitel po předchozím souhlasu předsedy správní rady, v takovém případě je nutná písemná forma zde specifikovaných právních úkonů, které podepisuje ředitel a předseda správní rady tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis.
(4) V případě, že jde o dispozici s majetkem společnosti nebo o uzavírání smluv s plněním nad 1.000.000,- Kč, jedná jménem společnosti ředitel po předchozím souhlasu správní rady, v takovém případě je nutná písemná forma zde specifikovaných právních úkonů, které podepisuje ředitel, předseda správní rady a jeden člen správní rady tak, že k napsanému nebo vytištěnému názvu společnosti připojí svůj podpis.
Čl. 17
Práva a povinnosti členů
(1) Všichni členové Ústavu mají právo
a) účastnit se jednání Rady, podílet se na činnosti Ústavu a požívat výhod členství, podávat návrhy a hlasovat na jednáních orgánů, jejichž jsou členy,
b) vyjadřovat se písemně k předloženým materiálům, dávat písemné podněty k přezkoumání hospodaření Ústavu; za písemné se považují i vyjádření a podněty učiněná protokolárně na zasedáních Rady,
c) využívat všech dostupných informací shromážděných Ústavem v rámci jeho činnosti,
d) nahlížet do materiálů Ústavu, s výjimkou těch jejich částí, které obsahují informace osobní povahy,
e) na přiměřenou odměnu za zpracování Studie, stanoviska, analýzy, expertizy, zpracování grantového či jiného projektu a vykonání jiné činnosti prospěšné pro Ústav; výši odměny stanoví Rada na základě Řádu odměn a vlastního uvážení,
f) být voleni do všech orgánů Ústavu.
(2) Všichni členové Ústavu mají povinnost:
a) přispívat ke společenské prestiži a dobrému jménu Ústavu,
b) přispívat svými zkušenostmi ke zdokonalení metodických postupů a příslušné legislativy a poskytovat Radě písemné informace o své odborné činnosti sloužící k tomuto účelu,
c) dodržovat zákony, nezúčastňovat se jakýchkoliv akcí, které by mohly poškodit dobré jméno Ústavu a jeho společenskou prestiž,
d) upozorňovat ředitele a správní radu na případná porušení právních předpisů,
e) dodržovat Statut, Etický kodex, řády, jiné vnitřní předpisy, usnesení Rady Ústavu a pokyny ředitele.
(3) Práva a povinnosti členů může dále upravit Členský a příspěvkový řád.
Oddíl IV
Hospodaření
Čl. 18
(1) Majetek Ústavu tvoří:
a) členské příspěvky,
b) dotace, dary a příspěvky sponzorů,
c) státní granty a dotace,
d) příjmy z vlastní obecně prospěšné činnosti, zejména odborné a pedagogické činnosti.
(2) Ústav je oprávněn nabývat movitý i nemovitý majetek a zřizovat účelové fondy.
(3) Všechny finanční prostředky jsou spravovány centrálně. Čerpání prostředků je možné jen na základě zúčtovatelných účetních dokladů v rámci stanovených finančních limitů daných rozpočtem na běžný kalendářní rok.
(4) O čerpání finančních prostředků musí být vedena přesná a průkazná evidence. Za vedení účetnictví odpovídá Rada Ústavu, která je oprávněna vedením účetnictví pověřit jinou osobu za odměnu.
(5) Rozpočet Ústavu nesmí být vypracován jako ztrátový.
(6) Ústav nesmí jakýmkoliv způsobem zajišťovat závazky jiných osob a poskytovat půjčky, úvěry a jiná plnění třetím osobám, ledaže by takové poskytnutí bylo pro Ústav zjevně výhodné; pro takový případ je třeba sjednat vhodný zajišťovací instrument nejméně ve výši poskytnutých finančních prostředků, za který se pro účely hospodaření Ústavu nepovažuje směnka vlastní ani jiný obdobně nevhodný zajišťovací instrument.
Oddíl V
Vydávání doporučení pro členy
Čl. 19
(1) Vydávání diplomů, osvědčení, dobrozdání, pracovních a jiných posudků a doporučení Ústavu jeho členům za účelem výkonu té či oné funkce či zaměstnání či účasti na soukromém, státním, mezinárodním nebo jiném odborném projektu, sympoziu či školení je podmíněno aktivní činností vykonanou pro Ústav; stejná podmínka platí pro souhlasné vyjádření Ústavu k žádosti člena o vyhotovení dobrozdání pro účely jeho žádosti o výkon některé z funkcí v orgánu veřejné moci, vysoké školy, vědecké instituce, obchodní společnosti či orgánu jiné právnické osoby nebo pro žádost o vyhotovení diplomů, osvědčení, dobrozdání, pracovních a jiných posudků a doporučení pro jiné účely.
(2) Aktivní činností vykonanou pro Ústav se rozumí zejména plnění povinností ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) tohoto Statutu, publikace odborných příspěvků v rámci webové nebo jiné mediální prezentace ve prospěch Ústavu (tj. např. s uvedením skutečnosti, že autor prezentace je členem Ústavu), aktivní participace na vyřízení grantového projektu za účelem získání finančních prostředků pro další činnost Ústavu, zpracování odborné Studie, odborného stanoviska, analýzy, expertizy, grantového projektu a další odborná či jiná obecně nebo pro Ústav vykonaná prospěšná činnost.
(3) Při poskytování obecně prospěšných služeb podle této Smlouvy je Ústav oprávněn vydávat vzdělávacích programů, nebo absolventům zkoušek na komerčního právníka[24] či zkoušek na rozhodce[25], diplomy, osvědčení nebo jiné doklady potvrzující absolvování kursu či zkoušky ve smyslu ust. čl. 4 odst. 3 tohoto Statutu a udělovat tituly „Dr.", a „Dr. iura" (doktor práva) a čestný titul „UPAV" (čestný doktor práva) psaných před jménem a tituly „LL.A." (Law Litigation Arbiter) a „LMA" (Law Master Administration) psaných za jménem. Vzdělávání podle tohoto odstavce není vzděláváním ve smyslu ustanovení § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Osvědčení vydává a tituly uděluje správní rada po předchozím souhlasu ředitele.
Oddíl VI
Závěrečná a přechodná ustanovení
Čl. 17
(1) Před ustavením Vědecké rady Ústavu podle Oddílu III. čl. 14 tohoto Statutu vykonává její funkci Rada Ústavu nebo ředitel Ústavu. Vykonával-li člen Ústavu svoji funkci aktivně, odborně a svědomitě, je Rada oprávněna jej ustavit členem Vědecké rady i při nesplnění podmínek podle čl. 14 odst. 1 písm. b) a c) tohoto Statutu.
(2) Ústav se rozpouští na základě rozhodnutí Sněmu:
a) dobrovolně,
b) sloučením s jinou vědeckou institucí.
(3) Při zániku Ústavu provede jeho majetkové vypořádání zakladatelem nebo všemi zakladateli jmenovaný likvidátor.
(4) Tento Statut byl sepsán ve dnech 15. - 31. 3. 2005 v Rakovníku a v Praze.
Poslední novela: Novela Statutu č. 1/2009 sepsána v Praze dne 21. dubna 2009.
Statut nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho schválení.
V Praze dne 31. března 2005
Šípek, v.r.
Daněk, v.r.
Szuťanyi, v.r.
© 2005
V Praze dne 10. července 2008
Frk, v.r.,
Lisse, v.r.
Kolář, v.r.
© 2008
v Praze dne 21. dubna 2009
Frk, v.r.,
Lisse, v.r.
Charvát, v.r.
© 2009
[1] Ust. § 81 a související ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Např. zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Srov. čl. 9 odst. 3 Ústavy České republiky.
[5] Ust. § 26 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Ust. § 35 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Ust. § 5 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
č. 37/1967 Sb., vydaná k provedení uvedeného zákona, a dále čl. 2 odst. 6 této Zakládací smlouvy.
[8] Ust. § 1 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška
č. 37/1967 Sb., vydaná k provedení uvedeného zákona.
[9] Ust. § 21 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[10] Ust. § 9 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudní exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
[11] Ust. § 9 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudní exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
[12] Ust. § 105 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[13] Ust. § 110 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[14] Ust. § 127 o.s.ř., ve znění pozdějších předpisů.
[15] Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
[16] Ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
[17] Ust. § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o používání státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
[18] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. f) a g) Zakládací smlouvy.
[19] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) Zakládací smlouvy.
[20] Ust. § 14 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.
[21] § 116 ObčZ.
[22] Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
[23] Srov. ust. § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
[24] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. f) a g) Zakládací smlouvy.
[25] Ust. čl. 3 odst. 2 písm. e) Zakládací smlouvy.
