01/2009
Ústav práva a právní vědy, o.p.s.
Studie č. 1/2009
K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů
I.
Ústav práva a právní vědy, o.p.s. (dále jen „Ústav") obdržel dne 6. února 2009 žádost ministra spravedlnosti České republiky, JUDr. Jiřího Pospíšila, o vyjádření k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon").
K žádosti podává Ústav následující.
II.
Vyjádření k ust. § 7 odst. 6 navrženého znění novely:
V uvedeném ustanovení se jeví Ústavu jako legislativně nepřesné používání termínu „předseda okresního soudu", které by mohlo evokovat nesprávný dojem, že exekutora pověřuje výkonem funkce v konkrétním případě předseda okresního soudu, ač orgánem oprávněným k takovému pověření je ex lege soudce okresního soudce.
Vyjádření k ust. § 8b a § 8c navrženého znění novely:
K odst. 1: bez připomínek
K odst. 2: bez připomínek
K odst. 3: bez připomínek
K odst. 4:
Na závěr textu doplnit slova „nebo odmítne" a dále normativní větu: Nepodá-li ministerstvo ve stanovené lhůtě žalobu, účinky pozastavení účinků aktu Komory pominou.
Odůvodnění:
Z důvodu, že nelze vyloučit, že Komora učiní podání, které nepovede k věcnému zamítnutí, ale k procesnímu odmítnutí rozkladu z důvodů aprobovaných správním řádem, je třeba doplnit uvedené ustanovení o tuto alternativu, aby pak v aplikační praxi nevznikaly pochybnosti, zda je ministerstvo oprávněno rozklad Komory odmítnout, anebo je (a contrario) povinno rozklad projednat a buď mu vyhovět, nebo jej zamítnout, ač by podaný rozklad jinak měl podle standardních teoretických axiomat správní vědy vést k odmítnutí, aniž by byl „meritorně" projednáván. Je proto třeba takové odmítnutí normativně zakotvit.
Ústav dospívá k závěru, že je třeba s nečinností ministerstva při podání žaloby spojit účinky ve prospěch samosprávného subjektu - Komory, proto navrhuje zařazení fikce tak, jak je uvedeno shora a s nečinností ministerstva spojit pominutí účinků pozastavení účinků Aktů Komory.
V odst. 5: slova „usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření Komory" nahradit slovy „akt Komory"
Odůvodnění:
V odst. 1 je pro usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření Komory zavedena legislativní zkratka „akt Komory".
K odst. 6:
Ve větě za středníkem nahradit slovo „může" slovním spojením „je oprávněno", a doplnit druhou větu ve znění: „Na návrh osoby dotčené aktem Komory takovým aktem na jejích právech a oprávněných zájmech tak ministerstvo učiní vždy".
Odůvodnění:
Z důvodů legislativně technických se termín „může" nahrazuje termínem „je oprávněno", který lépe vystihuje skutečnost, že ministerstvo disponuje určitou pravomocí, určitým „oprávněním" a i z hlediska a gramatického působí „čistším", nehovorovým dojem; tím není dotčeno, že v řadě právních předpisů, zákony nevyjímaje, je slovo „může" (ku škodě věci, pozn. Ústavu) nezřídka používáno.
Vkládá se druhá věta, jejímž smyslem je stanovení oficiózní povinnosti ministerstvu podat žalobu v těch případech, kdy bylo v důsledku protiprávního aktu Komory zasaženo do práv a oprávněných zájmů; vedle v právním státě samozřejmé možnosti takové „dotčené osoby" brojit proti zásahu do jejích práv a oprávněných zájmů petitorním způsobem, zejména podáním žaloby, je vhodné normativně kodifikovat i povinnost ministerstva zahájit za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení ex officio soudní řízení proti aktu Komory, jež měl negativní následky závažného charakteru. Případná námitka, že by se jednalo o redundantní zdvojení právní ochrany, neobstojí, neboť zatímco petitorní ochrana „dotčené osoby" je zhmotněním soukromého zájmu, petitorní „aktivita" ministerstva by byla výrazem zájmu veřejného a byla by v podstatě výlučně sankční povahy.
Vyjádření k ust. § 8c navrženého znění novely:
„Komora na požádání zašle do 10 dní ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.".
Odůvodnění:
Z důvodu jednoznačnosti doporučujeme stanovit přesnou lhůtu.
Vyjádření k ust. § 124 navrženého znění novely:
„Za správní delikt lze Komoře uložit pokutu od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč."
„Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré efektivní úsilí, které bylo možno požadovat, aby nežádoucím následkům porušení právní povinnosti zabránila."
Odůvodnění:
Doporučujeme vložit i spodní hranici možné sankce, čímž by se eliminovala možnost „odpuštění" pokuty.
Exkulpace ve znění navržené novelou může působit nenaplnitelně. Pakliže protiprávní jednání Komory spočívá ve vydání aktu Komory, tedy aktivní činnosti Komory, pak lze jen stěží předpokládat, že by ten samý subjekt současně mohl aktivní činnosti vyvíjet iniciativu zabránění porušení právní povinnosti. Proto doporučuje konstruovat znění tak, jak uvedeno výše. Současně doporučujeme vložit slovo „efektivní", aby byl činěn na Komoru tlak k vyvinutí nikoli každého úsilí, ale toliko efektivnímu. Jiné než efektivní úsilí nemůže být exkulpačním důvodem. Alternativně by bylo možné vložit jako exkulpační důvod formulaci „součinnost Komory při odstraňování nežádoucích následků".
Stran celkové koncepce novely Ústav nicméně doplňuje, že bylo-li, resp. je-li smyslem a účelem navrhované právní úpravy rozšířit repertoár donucovacích instrumentů ministerstva vůči (exekutorské) samosprávě, je podle názoru Ústavu navrhovaná právní úprava ve vztahu k tomuto zamýšlenému účelu extenzivní, neboť v podstatě umožňuje jakýkoliv zásah ministerstva do jakýchkoliv interních aktů Komory, včetně všech rozhodovacích aktů jejích orgánů, a to jak Sněmu jako parlamentárního orgánu Komory, tak i prezidia jako orgánu exekutivy Komory. Uvedená tendence je podle názoru Ústavu z právně-politického hlediska nežádoucí, neboť představuje učebnicovou extenzi výkonné složky státní moci do samosprávy a jejích autonomních rozhodovacích mechanismů, což je fenomén v právním státě postaveném na liberální koncepci právního řádu vždy nežádoucí.
Takovou koncepci právní úpravy nelze odůvodnit ani faktickým porušováním zákona ze strany exekutorské samosprávy, neboť navrhovaná právní úprava se nevěnuje výlučně vytvoření sankčního mechanismu za shora zmíněné porušení zákona spočívající v „nezřízení" a „nevedení" Centrální evidence exekucí, ale rámec uvedeného „ad hoc případu" výrazně překračuje a otevírá přímou cestu k pozastavovacím a derogačním opatřením ministerstva vůči všem autonomním aktům exekutorské samosprávy.
Ústav současně dává ke zvážení i případné nežádoucí zatížení okresních soudů, resp. jejich předsedů, pakliže tito pravomoc stanovenou novelou nepožadují. Zvážení jak personálního, tak technického, administrativního či finančního zatížení ponechává Ústav v gesci předsedů okresních soudů, neboť jen ti jsou schopni kvalifikovaně své zatížení přiřčenou pravomocí zhodnotit. Pokud okresní soudy pravomoc stanovenou novelou požadují, lze jejich požadavek označit za legitimní a podpořit jej. V opačném případě však všestranné zatížení nutno znovu zvážit.
V Praze dne 12. února 2009
JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M., v.r.
Mgr. Bc. Patrik Frk, v.r.
JUDr. Bc. Martin Kohout, v.r.
Mgr. Barbora Frantová, v.r.
Zpět>>
Studie č. 1/2009
K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů
I.
Ústav práva a právní vědy, o.p.s. (dále jen „Ústav") obdržel dne 6. února 2009 žádost ministra spravedlnosti České republiky, JUDr. Jiřího Pospíšila, o vyjádření k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon").
K žádosti podává Ústav následující.
II.
Vyjádření k ust. § 7 odst. 6 navrženého znění novely:
V uvedeném ustanovení se jeví Ústavu jako legislativně nepřesné používání termínu „předseda okresního soudu", které by mohlo evokovat nesprávný dojem, že exekutora pověřuje výkonem funkce v konkrétním případě předseda okresního soudu, ač orgánem oprávněným k takovému pověření je ex lege soudce okresního soudce.
Vyjádření k ust. § 8b a § 8c navrženého znění novely:
K odst. 1: bez připomínek
K odst. 2: bez připomínek
K odst. 3: bez připomínek
K odst. 4:
Na závěr textu doplnit slova „nebo odmítne" a dále normativní větu: Nepodá-li ministerstvo ve stanovené lhůtě žalobu, účinky pozastavení účinků aktu Komory pominou.
Odůvodnění:
Z důvodu, že nelze vyloučit, že Komora učiní podání, které nepovede k věcnému zamítnutí, ale k procesnímu odmítnutí rozkladu z důvodů aprobovaných správním řádem, je třeba doplnit uvedené ustanovení o tuto alternativu, aby pak v aplikační praxi nevznikaly pochybnosti, zda je ministerstvo oprávněno rozklad Komory odmítnout, anebo je (a contrario) povinno rozklad projednat a buď mu vyhovět, nebo jej zamítnout, ač by podaný rozklad jinak měl podle standardních teoretických axiomat správní vědy vést k odmítnutí, aniž by byl „meritorně" projednáván. Je proto třeba takové odmítnutí normativně zakotvit.
Ústav dospívá k závěru, že je třeba s nečinností ministerstva při podání žaloby spojit účinky ve prospěch samosprávného subjektu - Komory, proto navrhuje zařazení fikce tak, jak je uvedeno shora a s nečinností ministerstva spojit pominutí účinků pozastavení účinků Aktů Komory.
V odst. 5: slova „usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření Komory" nahradit slovy „akt Komory"
Odůvodnění:
V odst. 1 je pro usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření Komory zavedena legislativní zkratka „akt Komory".
K odst. 6:
Ve větě za středníkem nahradit slovo „může" slovním spojením „je oprávněno", a doplnit druhou větu ve znění: „Na návrh osoby dotčené aktem Komory takovým aktem na jejích právech a oprávněných zájmech tak ministerstvo učiní vždy".
Odůvodnění:
Z důvodů legislativně technických se termín „může" nahrazuje termínem „je oprávněno", který lépe vystihuje skutečnost, že ministerstvo disponuje určitou pravomocí, určitým „oprávněním" a i z hlediska a gramatického působí „čistším", nehovorovým dojem; tím není dotčeno, že v řadě právních předpisů, zákony nevyjímaje, je slovo „může" (ku škodě věci, pozn. Ústavu) nezřídka používáno.
Vkládá se druhá věta, jejímž smyslem je stanovení oficiózní povinnosti ministerstvu podat žalobu v těch případech, kdy bylo v důsledku protiprávního aktu Komory zasaženo do práv a oprávněných zájmů; vedle v právním státě samozřejmé možnosti takové „dotčené osoby" brojit proti zásahu do jejích práv a oprávněných zájmů petitorním způsobem, zejména podáním žaloby, je vhodné normativně kodifikovat i povinnost ministerstva zahájit za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení ex officio soudní řízení proti aktu Komory, jež měl negativní následky závažného charakteru. Případná námitka, že by se jednalo o redundantní zdvojení právní ochrany, neobstojí, neboť zatímco petitorní ochrana „dotčené osoby" je zhmotněním soukromého zájmu, petitorní „aktivita" ministerstva by byla výrazem zájmu veřejného a byla by v podstatě výlučně sankční povahy.
Vyjádření k ust. § 8c navrženého znění novely:
„Komora na požádání zašle do 10 dní ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.".
Odůvodnění:
Z důvodu jednoznačnosti doporučujeme stanovit přesnou lhůtu.
Vyjádření k ust. § 124 navrženého znění novely:
„Za správní delikt lze Komoře uložit pokutu od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč."
„Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré efektivní úsilí, které bylo možno požadovat, aby nežádoucím následkům porušení právní povinnosti zabránila."
Odůvodnění:
Doporučujeme vložit i spodní hranici možné sankce, čímž by se eliminovala možnost „odpuštění" pokuty.
Exkulpace ve znění navržené novelou může působit nenaplnitelně. Pakliže protiprávní jednání Komory spočívá ve vydání aktu Komory, tedy aktivní činnosti Komory, pak lze jen stěží předpokládat, že by ten samý subjekt současně mohl aktivní činnosti vyvíjet iniciativu zabránění porušení právní povinnosti. Proto doporučuje konstruovat znění tak, jak uvedeno výše. Současně doporučujeme vložit slovo „efektivní", aby byl činěn na Komoru tlak k vyvinutí nikoli každého úsilí, ale toliko efektivnímu. Jiné než efektivní úsilí nemůže být exkulpačním důvodem. Alternativně by bylo možné vložit jako exkulpační důvod formulaci „součinnost Komory při odstraňování nežádoucích následků".
Stran celkové koncepce novely Ústav nicméně doplňuje, že bylo-li, resp. je-li smyslem a účelem navrhované právní úpravy rozšířit repertoár donucovacích instrumentů ministerstva vůči (exekutorské) samosprávě, je podle názoru Ústavu navrhovaná právní úprava ve vztahu k tomuto zamýšlenému účelu extenzivní, neboť v podstatě umožňuje jakýkoliv zásah ministerstva do jakýchkoliv interních aktů Komory, včetně všech rozhodovacích aktů jejích orgánů, a to jak Sněmu jako parlamentárního orgánu Komory, tak i prezidia jako orgánu exekutivy Komory. Uvedená tendence je podle názoru Ústavu z právně-politického hlediska nežádoucí, neboť představuje učebnicovou extenzi výkonné složky státní moci do samosprávy a jejích autonomních rozhodovacích mechanismů, což je fenomén v právním státě postaveném na liberální koncepci právního řádu vždy nežádoucí.
Takovou koncepci právní úpravy nelze odůvodnit ani faktickým porušováním zákona ze strany exekutorské samosprávy, neboť navrhovaná právní úprava se nevěnuje výlučně vytvoření sankčního mechanismu za shora zmíněné porušení zákona spočívající v „nezřízení" a „nevedení" Centrální evidence exekucí, ale rámec uvedeného „ad hoc případu" výrazně překračuje a otevírá přímou cestu k pozastavovacím a derogačním opatřením ministerstva vůči všem autonomním aktům exekutorské samosprávy.
Ústav současně dává ke zvážení i případné nežádoucí zatížení okresních soudů, resp. jejich předsedů, pakliže tito pravomoc stanovenou novelou nepožadují. Zvážení jak personálního, tak technického, administrativního či finančního zatížení ponechává Ústav v gesci předsedů okresních soudů, neboť jen ti jsou schopni kvalifikovaně své zatížení přiřčenou pravomocí zhodnotit. Pokud okresní soudy pravomoc stanovenou novelou požadují, lze jejich požadavek označit za legitimní a podpořit jej. V opačném případě však všestranné zatížení nutno znovu zvážit.
V Praze dne 12. února 2009
JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M., v.r.
Mgr. Bc. Patrik Frk, v.r.
JUDr. Bc. Martin Kohout, v.r.
Mgr. Barbora Frantová, v.r.
Zpět>>
