Aktuality

Když jsem si v 24.6.2021 po jednom z webinářů, pořádaných Institute for Management Development (IMD) v Lausanne objednával knihu Resseting Management (Girod, Králik, 2021), tušil jsem, že dynamická doba, relativně nově zastřená pandemickou mlhou, bude vyžadovat mnohé přenastavování (reset), včetně nastavení mysli.

Nejsem příliš velký zastánce „normování“ či standardizace všeho možného. Obvykle studentům říkám, že strategické řízení, ani zvládání změn nemají (naštěstí?) svůj „standard“ v podobě „ISO normy“. Na druhé straně při výuce projektového řízení nebo při práci na projektech s klienty prosazuji metodický základ PMI v podobě „Body of Knowlege“, tedy jakési základní kostry oblastí znalostí (Project Management Institut a jeho Project Management Body of Knowledge).

Nebude to „fičák“ (i když vás čeká přes 70 otázek k zamyšlení a inspiraci), ale spíše „syčák“. Ve hře jsou samá „S“.

Jak přemýšlíte o sobě? Jak přemýšlíte o druhých? Jak přemýšlíte o světě kolem vás? Jak přemýšlíte jako lídr, stratég nebo student? Co je skutečnost a co si namlouváte?

Studenti, manažeři, lektoři, poradci, konzultanti a další se setkávají se situacemi, kde je třeba připravit nějakou zprávu, text, prezentaci apod. V případě studia na ÚPPV a/nebo EBS jde zejména o seminární práce a dizertační (diplomové) práce.

V seminářích Strategické techniky a nástroje, Strategický management či Tvorba podnikové vize (jejichž jarní kolo 2019 se pro studenty MBA a dalších programů blíží), rozebíráme některé přístupy a modely k tvorbě vize a strategie. Rámec pro klasifikaci procesů (PCF), otevřený projekt APQC (American Productivity and Quality Center) zmiňuji na tematických setkáních spíše jako doplněk pro zajímavost. Nastal čas to změnit. Pouhým doplňkem a zajímavostí totiž nemusí být. (Pozor, nezaměňujte s metodikou APQP pro schvalování dílů do sériové výroby v automobilovém průmyslu.) 

„Hannibal ante portas!“ „Hannibal je před branami!“ Výkřiky údajně znějící Římem, když před jeho branami stanulo vojsko kartaginského vojevůdce a stratéga Hannibala. Bylo to během druhé punské války, více než dvě století před Kristem.

O 2200 let později stojíme před branami inovací a vývoje produktů. Robert G. Cooper (2011) představil před lety model etap a bran, který je znám pod názvem Stage-Gate. Slouží ke zefektivnění vývoje produktů a je (před)určen k tomu, aby se stal součástí inovačního úsilí podniků a firem. Zejména je-li toto inovační úsilí procesně popsáno, řízeno a je součástí širší strategie firmy.

Když se studenty MBA a dalších programů diskutujeme o strategii a strategickém managementu, je implementační (realizační) fáze obestřena nástroji, modely, technikami a „návody“ ze všech nejméně. Přizpůsobení a zorganizování zdrojů a činností do procesů, rutin a vhodné (organizační) struktury zasahuje do mnoha dalších „manažerských“ disciplín a zahrnuje řadu perspektiv a úhlů pohledu. 

Zrychlené tempo technologických změn vyvolává některé otázky, které míří přímo do srdce strategického řízení. Podniky, resp. jejich majitelé a manažeři možná budou muset přehodnotit:

• na kterých trzích působí, 

• jaké problémy řeší pro své zákazníky, 

• jaké je jejich úloha a postavení v hodnotovém řetězci nebo 

• do jaké míry jsou efektivní jejich současné podnikatelské a provozní modely. 

Musí také zvážit nové příležitosti vynořující se díky rozvoji technologií a zhodnotit, jak jsou připraveni na změny a schopni se jim přizpůsobit.

SWOT. Zdá se být notoricky známou zkratkou. Možná evokuje zkratkovité „strategické myšlení“. Možná je snadné ji zavrhnout, protože je to koncept z minulého tisíciletí. Možná je to jediný postup, kteří různí zpracovatelé „dokumentů“ znají. Možná…

SWOT je každopádně fenomén, a to dlouhodobý. Má však smysl v roce 2018 ještě psát o SWOT? Je SWOT hodna toho, aby se učila v předmětech MBA škol? Osobně se domnívám, že ano.