Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Úplně jiné pocity má pan Blažej. Ještě teď, když si na ně vzpomene, mu běží mráz po zádech. To se jednou k večeru vrátil ze zaměstnání, pozdravil manželku a svého potomka a zasedl do křesla k nezbytné siestě. Zaujal ho inzerát, kterým majitel nabízel prodej málo ojeté Octavie se zaručenou dohodou. Se svým rozhodnutím seznámil manželku, a pak se dlouho nerozpakoval. Odpověděl na inzertní nabídku a samozřejmě, že nezapomněl na slib o nějako té stovce navíc, neboť cena auta byla velmi příjemná. Měl štěstí! Inzerent s návrhem souhlasil, a tak se jednoho dne sešli oba – prodávající i kupující – u modré Octavie na periferní ulici. Po nezbytných seznamovacích formalitách si pan Blažej odložil aktovku s několika desítkami tisíc korun na zadní sedadlo, usedl s majitelem auta za volant a vydal se na zkušební jízdu pražskými ulicemi.
Náš příběh nyní může vyústit do několika verzí. Havárie s těžkým ublížením na zdraví? Krádež peněz? Stalo se, co se nejméně očekává. Pan Blažej spokojeně dokončil zkušební jízdu a vydal se do bytu majitele auta k sepsání kupní smlouvy. V ní si oba potvrdili fakt, že auto je v pořádku a dohodli se na kupní ceně. Byla s ohledem na ojeté auto dost vysoká, sto padesát tisíc korun. Ale pan Blažej se nenechal odradit. Zaplatil a zanedlouho byl, co by novopečený šťastný majitel u své manželky.
Následující jitra byla pro pana Blažeje toužebně očekávána. Mohl si trochu déle přispat, neboť do zaměstnání, vzdor dražšímu benzinu, nejezdil přecpanými tramvajemi a metrem, ale svým vlastním vozem.
Čtvrtý den ráno ho však na pracovišti marně očekávali. Jak se později zjistilo, zůstal „viset“ se svou škodovkou na cestě a nemohl dál. Byl odtažen havarijní službou a posudek odborníka, znalce z oboru motorismu, nebyl ani trochu povzbudivý: došlo k vážné havárii spojky, převodového ústrojí a k dalším motorickým poruchám.
Panu Blažejovi se úsměv ze rtů vytratil. Vždyť bývalý majitel mu zaručil v kupní smlouvě, že auto je bezvadné a dosahuje potřebných parametrů. Stopadesát tisíc, na které s manželkou tak dlouho šetřil, mu nedalo spát. Marně se s bývalým majitelem domlouval, aby mu peníze vrátil a auto, které nemohl užívat, si vzal zpět.
Jednoho dne panu Blažejovi někdo poradil, že podobné šlendriánství může dát k posouzení soudu. Od slov nebylo daleko k činům. Obvodní soud na návrh poškozeného rozhodl, že kupní smlouva se ruší a že bývalý majitel je povinen vrátit zaplacenou částku. Odvolal se přitom na posudek znalce a na § 2106 nového občanského zákoníku, podle něhož je vadné plnění podstatným porušením smlouvy a kupující má právo na odstoupení od smlouvy. Prodávající dobře věděl o poruše spojky a dalších poruchách, ale kupujícího na to neupozornil a prodával auto jakoby bez vady.
A tak pan Blažej má zase svoje peníze. O autech teď nechce ani slyšet, přesněji řečeno o těch, které prodávají občané z ruky do ruky. Přesvědčil se totiž o důsledcích koupě zajíce v pytli. Což platí nejen pro pana Blažeje.