Jedna cigareta za padesát tisíc korun

Od 31. května letošního roku nabývá účinnosti nový zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb. (dále „nový zákon“). Spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.

Zákaz kouření na pracovišti

Kouření na pracovišti upravuje ZP v § 106 odstavec 4 písm. e). Nový zákon se na kouření na pracovišti vztahuje v části, která upravuje sankce při porušení zákazu kouření.

Zaměstnanci nesmí kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. To je automatická povinnost pro zaměstnance – kuřáky. Zákaz kouření je uveden mezi povinnostmi zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Ten může „chránit“ nekuřáky tím, že vydá např. ve vnitrofiremním opatření nebo v pracovním řádu obecný zákaz kouření na všech pracovištích. Nedodržení tohoto zákazu by mohlo být považováno za porušení pracovních povinností a v závažných případech by mohl zaměstnanec dostat výpověď z pracovního poměru.

Příklad: Při přestávce v průběhu pracovní porady si zaměstnanci „odskočí“ na chodbu pracoviště na cigaretu. Je-li stanoven zákaz kouření ve všech prostorách pracoviště, jde o porušení pracovních povinností. Kdyby tento zákaz nebyl vydán, tak by si stejně kuřáci nemohli „zapálit“, neboť by tím obtěžovali spolupracovníky –nekuřáky.

Zákaz kouření je i v prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem, kterým je vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Znamená to, že se nesmí kouřit na pracovních poradách, schůzích různých spolků a organizací apod.

V praxi se často objevují dotazy, zda zaměstnavatel je povinen zřizovat místnosti nebo prostor pro kuřáky. Tato povinnost  neexistuje.

Kouření o pracovní přestávce

Kuřáci mohou kouřit o pracovní přestávce. Musí však dodržet všechny uvedené povinnosti. Je-li zákaz na pracovišti, musí kouřit mimo něj. Kouřením však nesmí obtěžovat nekuřáky. V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanci jdou o přestávce kouřit na chodník před otevřenými okny pracoviště. Obtěžování spoluzaměstnanců je zřejmé: dým z cigaret proniká k nim okny.

Kouření o pracovní přestávce má však jeden háček: pokud by zaměstnanec „přetáhl“ 30minutovou pracovní přestávku, např. tím, že by spojil kouření s obědem, měl by napracovávat dobu nad stanovenou přestávku. Třicetiminutová přestávka na jídlo a oddech se sice do pracovní doby nezapočítává, ale o čas strávený kouřením by se přestávka, a tím i pracovní doba prodloužila.

Sankce podle nového zákona

Kontrolu dodržování povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek provádějí podle § 10 písm. e) a § 19 a § 20 odst. 1 písm.a) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Podle § 10 písm. e) nového zákona zaměstnavatel musí zajistit, aby ve stavebně odděleném prostoru, vyhrazeném ke kouření, se nezdržoval zaměstnanec při výkonu své práce v době, kdy se v něm kouří. Příslušné orgány mohou kontrolovat i dodržování § 19 nového zákona, zda zaměstnanci, jejichž charakter práce je uveden v tomto ustanovení, nepožívají alkohol. Obdobné ustanovení obsahuje i § 20 odst.1. písm. a) nového zákona.

Za tyto přestupky (včetně odmítnutí orientační nebo dechové zkoušky) může Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce uložit pokutu zaměstnanci až do částky 50 tisíc korun. O stejnou sankci se jedná v případě, kdy právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že podá nebo prodá alkoholický nápoj osobě, která bude vykonávat práci ohrožující zdraví a bezpečnost nebo při níž může poškodit majetek zaměstnavatele.

Sankce za porušení povinností

Porušil-li zaměstnavatel povinnost při zajišťování bezpečnosti práce stanovenou v § 103 ZP odstavec 1, písm. l,– nezajistil na pracovišti dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky, může mu být uložena pokuta až do částky 300 tisíc korun. Nezajistil-li zákaz kouření, který je stanoven zvláštním předpisem – může mu být uložena inspekcí práce pokuta až do částky 2 milionů korun.

Při stanovení výměry sankce kontrolující orgán přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a následkům. – Odpovědnost nevzniká, jestliže právnická a podnikající osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila (§ 40 nového zákona).

Uložené pokuty však nemusí zůstat bez odezvy u zaměstnanců, kteří porušili zákonné povinnosti. Např. zaměstnavatel, jehož zaměstnanec porušil zákaz kouření na pracovišti nebo požil alkoholický nápoj, může dostat pokutu od inspektorátu práce za to, že jako zaměstnavatel (právnická osoba) nezajistil dodržení zákonných povinností. Uloženou pokutu, případně její část, může pak zaměstnavatel vymáhat na zaměstnanci, který se provinil (např. na zaměstnanci, který si ,,zapálil“ na zakázaném místě). Zaměstnanec tímto svým protizákonným jednáním způsobil zaměstnavateli škodu, který ji na zaměstnanci může uplatňovat až do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Titulek našeho blogu není tedy nadsazený.




Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.