Autor
Současný stav
V dnešní globalizované světové ekonomice dochází k daňovým únikům v mezinárodním kontextu, časté je účelové přiznávání zisku v jurisdikcích s nízkou nebo dokonce nulovou sazbou daně z příjmů (tzv. daňových rájích). Toho se hodně dopouštějí velké nadnárodní korporace, které zakládají v daňových rájích svoje pobočky. Tyto korporace nezřídka vyvíjejí větší zisky, než jaký je hrubý domácí produkt chudých rozvojových zemí, kam firmy ze západního světa expandují.
Státy ovšem přijímají řadu účinných opatření, jak tomu předcházet. Prvním krokem je překonání nedostatku informací, což se v dnešní době moderních technologií dá vyřešit jednoduše – nastavením efektivní a intenzivní spolupráce mezi orgány daňové správy z více států. Pak už zkrátka nebude možné, aby podnikatelé přiznávali své zisky v dalekém zámoří a české úřady
se o nich nedozvěděly.
Ministerstvo financí České republiky, pro které byl boj proti daňovým únikům jednou z priorit právě končícího volebního období, nedávno připravilo novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. V této oblasti už několik let funguje také mnohostranná mezinárodní smlouva, na jejímž základě se zástupci daňových orgánů států pravidelně scházejí a vzájemně posuzují efektivitu vnitrostátních daňových systémů
včetně nastavené mezinárodní spolupráce.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spolu s nejvyspělejšími a rozvíjejícími se státy ze skupiny G-20 vyhlásila boj proti daňovým únikům a přesouvání zisků do jiných teritorií společnými silami. Nejúčinnějším nástrojem se má stát ambiciózní mnohostranná smlouva, která byla podepsána v Paříži v červnu 2017 a v následujících letech bude uplatňována v praxi. Nová smlouva, ke které se hned připojilo téměř sedmdesát států včetně České republiky, je postavena na výkladu jednotlivých dvoustranných smluv o zamezení dvojímu zdanění. Tyto smlouvy se mají uplatňovat takovým způsobem, aby nežádoucí daňovou optimalizaci neumožňovaly. Mnohostranná smlouva je velmi inovativní nástroj, který má potenciál přinést rychlejší výsledky než zdlouhavé postupné vyjednávání změn v jednotlivých dvoustranných daňových smlouvách.
Daně jsou v moci jednotlivých států
Daňová politika nepatří mezi sdílené ani výlučné pravomoci Evropské unie, zůstává stále mezi svrchovanými pravomocemi členských států. Evropská unie je nicméně aktivní i v boji proti daňovým únikům. Nemůže ovšem přímo ukládat státům povinnosti. Členské státy na poli EU vyjednaly směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, kterou budou mít povinnost v následujících letech promítnout do vnitrostátních právních řádů. Nově upravené předpisy se zaměří hlavně ty na nadnárodní korporace, které často využívají pro daňovou optimalizaci své pobočky ve vzdálených zemích. Kromě toho Evropská unie připravuje směrnici o harmonizovaném a konsolidovaném daňovém základu daně z příjmů právnických osob, která
zajistí, že zisk bude zdaněn tam, kde skutečně vzniká, a ne tam, kam je účelově nasměrován daňovou optimalizací.