Hrady a zámky v ČR - kam o prázdninách na výlet?

Česká republika je z hlediska památek mimořádně krásným a zajímavým státem. V každém kraji se rozkládá mohutný hrad či zámek, nebo kostely, kláštery a jejich drobné odnože, kupř. kapličky, náhrobky, kříže apod. Pojďme se nyní blíže podívat na některé z hradů, zámků či jiných národních kulturních památek, které se rozkládají na území našeho státu.

1) Hlavní město Praha

Pražský hrad

je monumentálním komplexem budov, chrámů a fortifikací, rozložených kolem tří nádvoří, Jiřského náměstí a Jiřské ulice. Jeho počátky sahají do doby po pol. 9. století, kdy se stal sídelním hradem Přemyslovců. Zde kníže Bořivoj založil r. 875 (?) první zděný kostelík Panny Marie, před r. 921 postavil jeho syn Vratislav kostel sv. Jiří a v r. 930 kníže Václav zde dal vybudovat rotundu kostela sv. Víta. Podnes součásti Pražského hradu tvoří: 1. areál Pražského hradu, 2. kaple sv. Kříže, 3. Galerie Pražského hradu, 4. chrám sv. Víta, 5. královský palác s Vladislavským sálem, 6. kaple Všech svatých, 7. kostel sv. Jiří, 8. Lobkowický palác, 9. Staré purkrabství – Dům čs. dětí, 10. Zlatá ulička s věží Daliborka, 11. Jízdárna Pražského hradu, 12. Míčovna, 13. Královský letohrádek, 14. arcibiskupský palác, 15. Šternberský palác, 16. morový sloup se sochou Panny Marie, 17. Schwarzenberský palác, 18. Toskánský palác, 19. Martinický palác, 20. kostel sv. Jana Nepomuckého, 21. Loreta, 22. Černínský palác, 23. býv. kostel sv. Rocha, 24. Strahovský klášter, 25. Lobkovický palác, 26. Palác pánů z Hradce.

2) Středočeský kraj

Sázavský klášter

Původní benediktinský klášter se slovanskou liturgií založil r. 1032 kníže Oldřich a poustevník sv. Prokop, který byl kanonizován r. 1204. Benediktinský klášter byl v 11. století ohniskem slovanské liturgie, vzdělanosti a kulturní tvorby, zvláště staroslověnského písemnictví v hlaholici. Z gotické přestavby kláštera se částečně zachovala kapitulní síň s významnými nástěnnými malbami z doby kolem roku 1370. V roce 1785 byl klášter zrušen a novoslohově přestavěn na zámek.

3) Jihočeský kraj

Hluboká nad Vltavou

Královský hrad Frohnburg či Hluboká byl založen Přemyslem Otakarem II. ve 2. pol. 13. století. Lehce zalomenou východní stranu hradu chránila dodnes celkem zachovaná válcová Červená věž. Pozdně gotické úpravy zahájil po r. 1490 zástavní držitel Vilém z Pernštejna, zejm. opevněním hradu prstencem rondelů. Dalším významným držitelem byli páni z Hradce, Malovcové a po bitvě na Bílé hoře Don Baltazar de Marradas, jehož příbuzní v r. 1661 prodali zámek Hluboká Schwarzenbergům. Hlubocký zámek se stal předním schwarzenberským sídlem i jedním z nejreprezentativnějších objektů v Čechách.

4) Plzeňský kraj

Zřícenina hradu a zámek Velhartice

Hrad dvoupalácové dispozice stojí na úzkém skalnatém ostrohu, chráněném hlubokou roklí říčky Pstružné. Založili ho pánové z Velhartic, dále byl budován Buškem starším a Buškem mladším z Velhartic, komorníky Karla IV. Nejstarší část hradu má obrys protáhlého zaobleného trojúhelníku s půlválcovou věží na východní špici. Ve 2. čtvrt. 15. stol., za panství Menharta z Hradce byl hrad na západě rozšířen o protáhlé předhradí, chráněné hradbou se dvěma půlválcovými baštami a dovnitř otevřenou vstupní věží v jihozápadním cípu. K lomeným portálům paláce a věže umožňovaly přístup jen padací můstky. Svou délkou i smělou konstrukcí nemá most v soudobé hradní architektuře obdoby.

5) Karlovarský kraj

Zámek Kynžvart

je rovněž národní kulturní památkou, umístěnou na úpatí jižních svahů Slavkovského lesa. Postaven byl na místě starší tvrze kolem r. 1690 jako trojkřídlá raně barokní jednopatrová budova. Do dnešní podoby jej dal v r. 1835 – 1839 přestavět Klement V. Metternich, rakouský státní kancléř. Přestavbu v empírovém slohu navrhl významný vídeňský architekt Petr Nobile. Zámek má velmi hodnotné a stylově jednotné původní vybavení s empírovým nábytkem, dobovými portréty, nebo kolekcí holandských krajin ze 17. století.

6) Ústecký kraj

Zámek Ploskovice

Zámek nechala postavit na místě tvrze po r. 1720 Anna Marie Toskánská podle návrhu Octavia Broggia z Litoměřic. Jedná se o podélnou budovu se středním převýšeným rizalitem, krytým kupolí, která stojí na jižní straně čestného dvora, jehož doplňkem jsou otevřené arkády, spojené s bočními pavilóny. Budova zámku byla upravována r. 1816, do dnešní podoby ji v r. 1850 – 1853 přestavěl Jan Bělský z Prahy za účasti sochařů Václava Levého a Josefa Effenbergera. Z interiérů je nejhodnotnější oválný vestibul s vrcholně barokní výzdobou.

7) Liberecký kraj

Zřícenina hradu Trosky

Tato národní kulturní památka stojí na dvou čedičových sloupech spojených nižším sedlem, které jsou viditelné i ze vzdálenějších míst Českého ráje. Hrad byl založen Markvartici, v r. 1396 byl již písemně doložen jako majetek Čeňka z Vartemberka. Hrad byl založen na polaritě dvouvěžové dispozice; západní hranolová věž Baba byla nižší a rozložitější, zatímco vyšší a vznosnější Panna na východě byla rozšířena. Točité schodiště na rozhlednu dal postavit r. 1841 Alois Lexa z Aehrenthalu.

8) Královéhradecký kraj

Betlém (Skalní skulptury)

Tento výjimečný areál byl vybudován 2,5 km západně od Kuksu nákladem Františka Antonína Šporka. Rozhodující část Betléma byla vybudována v letech 1726 – 1733; Matyáš Bernard Braun a jeho dílna vytvořili plastickou výzdobu Betléma z balvanů ležících na místě a ve skalách. Dominují mu postavy Onufria a Juana Garina ze španělské barokní legendy. Mimo velké izolované postavy tvořily bohatou výzdobu i reliéfy a plastické obrazy. Dnes se z Betléma nejvíce dochovaly postavy Onufria a Garina, které se právem řadí k nejhodnotnějším sochařským dílům českého baroka.

9) Pardubický kraj

Zámek Litomyšl

je národní kulturní památkou, která zůstala dochována v originálním exteriéru siluetově složitých renesančních štítů, která završují všechna vnější průčelí. Zámek s dvoupatrovými arkádami a sgrafitovou výzdobou byl postaven v r. 1568 – 1581 Vratislavem z Pernštejna. V barokním zámeckém pivovaru se 2. března r. 1824 narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, syn místního sládka; je zde umístěna stylizovaná expozice jeho rodného bytu.

10) Kraj Vysočina

Zámek v Náměsti nad Oslavou

Hrad na ostrožně nad důležitým přechodem řeky byl vybudován ve 2. pol. 13. stol. Přestavba hradu na renesanční zámek proběhla v letech 1572 – 1579 za Jana staršího ze Žerotína, který jej učinil svým hlavním sídlem. V dnešním zámku nejsou patrné stopy nejstarší kamenné výstavby, původní dispozici naznačují pouze nepravidelnosti, terénní konfigurace a rozvrh sklepů. Důsledkem renesanční přestavby byla změna přístupu do zámku, který byl veden z nástupní terasy kamenným tříobloukovým mostem do nové brány předzámčí.

11) Jihomoravský kraj

Zřícenina hradu Nový Hrádek

Hrad založil po r. 1358 markrabě Jan Jindřich. Nejstarší částí je zadní hrad plášťového typu, který je tvořen dvěma soustřednými ovály hradby a další obytnou budovou, která vznikla přepažením jihozápadního cípu plochy. Protější cíp zaujal komplikovanější celek, který zřejmě původně tvořily kaple a kuchyně. Po připojení k vranovskému panství hrad chátral a r. 1645 byl silně poškozen Švédy. Na poč. 19. stol. byla do předhradí vestavěna hájovna a přední hrad byl upraven k loveckým pobytům.

12) Olomoucký kraj

Hrad Bouzov

je národní kulturní památka založená kolem r. 1300 nebo poč. 14. stol., s vysokou věží Hláskou, která je dominantou krasového kraje. Hrad i předhradí je obkrouženo mohutným příkopem s vnější pozdně gotickou hradbou se dvěma baštami na jižní straně. Hrad r. 1558 vyhořel, kolem r. 1617 podnikl Fridrich z Oppersdorfu přístavby a úpravy ve vnitřním hradě, v r. 1696 koupil hrad řád německých rytířů, který jej vlastnil až do r. 1939. Podle projektu Georga J. Hauberissera byl v letech 1895 – 1910 s využitím starších kontrukcí vybudován nynější novogotický hrad. Pseudoslohové interiéry byly vybaveny novorenesančními malbami, řezbami a cenným historickým mobiliářem.

13) Moravskoslezský kraj

Důl Michal

je důlním areálem, technicky a stavebně autenticky dochovaným. Jáma byla založena r. 1843 montánním erárem, později přešla na Společnost Severní dráhy Ferdinandovy. Pojmenována byla podle c. k. dvorního rady ministerstva financí ve Vídni Michaela Laiera, který se mimořádně zasloužil o rozvoj těžby uhlí v rakouské monarchii. Při reorganizaci těžby došlo k úplné přestavbě povrchových objektů a technického zařízení na jeden z nejmodernějších elektrifikovaných důlních podniků. Téměř celý původní soubor s těžní věží, šachetní budovou, strojovnou, dílnami a kotelnou je dochován v autentickém stavu.

14) Zlínský kraj

Zámek Vizovice

Na místě dnešního zámku existoval od r. 1261 klášter cisterciáků Smilheim, založený Smilem ze Střílek. Objekt má trojkřídlou půdorysnou dispozici a čestný dvůr. Posledním článkem výstavby byla prostorná zámecká kaple s pozdně barokní dekorací. Zvláštní pozornost zaslouží bohatá fresková výzdoba reprezentačního hlavního sálu. Mezi nejpozoruhodnější obrazové zámecké kolekce patří vizovická blümegenovská galerie. Zakladatelem souboru byl stavebník zámku Heřman Hannibal Blümegen (1716 – 1774).[1]

Co závěrem doplnit? Památek je mnoho, stačí si vybrat. Pojďme udělat si pěkné léto...

[1]Text o národních kulturních památkách byl čerpán z následující literatury:

1) VÁŇA, Václav, FRIČOVÁ, YVONNA. Národní kulturní památky a památky České republiky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Praha – Zlín: Nakladatelství Titanic, spol. s r.o. v koedici s nakladatelstvím Tigris, spol. s r.o. 2001. 119 s. ISBN 80-85909-69-3 (Titanic), ISBN 80-86062-05-8 (Tigris).

2) Státní památkový ústav středních Čech v Praze ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče. Průvodce po hradech a zámcích a dalších vybraných památkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Druhé rozšířené vydání. Praha, 2001. 315 s. ISBN 80-86516-04-0.

3) KUČA, Karel a kolektiv. Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. 1. vydání. Praha: Národní památkový ústav, generální ředitelství. 2013. 351 s. ISBN 978-80-87104-96-5.

4) GLATZ C. Anton, HLOBIL, Ivo a kol. ABC kulturních památek Československa. 1. vydání. Praha: Panorama. 1985. 663 s. 11-076-85.