Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Možnosti v pracovní smlouvě
Zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout, že bude pracovat doma, např. podle pokynů zaměstnavatele, případně agentur zprostředkovávajících práci nebo podle telefonické výzvy zaměstnavatele apod. Přesné podmínky práce doma si zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou v pracovní smlouvě. Zaměstnanec si určuje rozvrh pracovní doby, takže svůj pracovní režim a výkon ( intenzitu) práce z domova si ovlivňuje sám. Zaměstnavatel do rozvrhu pracovní doby nezasahuje, " zajímá " ho jen výsledek práce.
Při tomto způsobu práce je nutno počítat s některými odlišnostmi oproti zaměstnancům pracujícím přímo na pracovišti zaměstnavatele.Vyplývají ze skutečnosti, že zaměstnavatel nemůže ve většině případů s ohledem na místo výkonu práce kontrolovat průběh pracovního výkonu ( často velká vzdálenost mezi sídlem zaměstnavatele a místem výkonu práce zaměstnance pracujícího ve svém bydlišti).
Charakter této práce může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem zdůraznit časovým omezením trvání tohoto druhu pracovního poměru. ZP sice v ustanovení § 39 omezuje možnosti ke sjednávání tohoto druhu pracovního poměru, ale zaměstnavatel i zaměstnanec by mohli využít odstavec 4 tohoto ustanovení. Sjednáním pracovního poměru na dobu určitou může zaměstnavatel řešit např. vážné provozní důvody na své straně nebo zvláštní povahu práce. Tyto důvody by pak zaměstnavatel měl vymezit v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem. Pokud na pracovišti není ustavena odborová organizace, určuje si tyto důvody zaměstnavatel sám. Mezi tyto důvody můžeme zařadit i současné období virové pandemie.
Zvláštnosti právní úpravy
ZP upravuje zvláštním způsobem práva a nároky zaměstnanců, kteří pracují doma v § 317.
Tito zaměstnanci mohou k provádění sjednaných prací a úkolů používat své vlastní nářadí, stroje nebo jiné předměty. Tuto závažnou okolnost je třeba dohodnout v pracovní smlouvě. Měla by obsahovat konkrétní údaje, zda zaměstnanci budou používat své vlastní nářadí a pracovní předměty nebo zda zaměstnavatel poskytne potřebné předměty sám. V případě, že dojde mezi ním a zaměstnancem k dohodě o používání vlastních předmětů zaměstnanců, nemělo by se v pracovní smlouvě zapomenout na určení výše náhrad, které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za použití jeho nářadí, zařízení, a předmětů potřebných pro výkon práce. Jde o paušální částky zahrnující náhradu za opotřebení těchto předmětů i za případnou spotřebu energie k jejich pohonu a na osvětlení pracoviště.
U zaměstnanců se předpokládá osobní výkon práce, přestože u nich je prakticky vyloučena soustavná kontrola, zda vykonávají sjednané práce bez pomoci cizích osob, zejména rodinných příslušníků. Proto rozsah práce, který zaměstnavatel určuje množstvím materiálu a předává zaměstnanci ke zpracování (např. materiál k výrobě zdravotnických pomůcek, potřeb apod.) nemá většinou přesahovat množství práce, jaké podle konkrétních norem spotřeby práce odpovídá týdenní pracovní době obecně stanovené pro výkon prací tohoto druhu.
Pracovní doba a překážky v práci
Pracovní doba je i pro tyto zaměstnance nejvýše 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci mají možnost přizpůsobovat si svou pracovní dobu osobním časovým možnostem, není nutné jim zajišťovat ve většině případů náhradu mzdy při osobních překážkách v práci.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb.,kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, umožňuje, aby se těmto zaměstnancům poskytovala náhrada ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku jen při těchto osobních překážkách v práci: úmrtí rodinných příslušníků, vlastní svatba, svatba dětí, přestěhování (pokud zaměstnanec má svou vlastní domácnost - bytové zařízení).
Naproti tomu za nezbytně zameškanou dobu pro překážky z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, občanské povinnosti - svědek apod.) se poskytuje těmto zaměstnancům náhrada ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku.
Skutečnost, že na tyto zaměstnance se nevztahuje ustanovení ZP o rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy má další důsledek: nemohou uplatňovat nárok na příplatek za práci přesčas nebo ve svátek.
Specifika ve veřejné správě
Není problém, aby se práce z domova uplatňovala např. i u zaměstnanců územních samosprávných celků (ÚSC.) ZP pro tuto oblast nemá žádné výjimky. Je však nutné přihlédnout k specifičnosti práce v ÚSC. To by se mělo zohlednit v pracovní smlouvě, kde bude místo výkonu práce sjednáno např. jako bydliště zaměstnance. U některých zaměstnanců v ÚSC nebude práce z domova možná např. po plně stanovenou dobu v týdnu. Zejména u úředníků, kteří vyřizují agendu v tzv. návštěvních (klientských) dnech. U nich by bylo možné práci z domova sjednávat např. mimo tyto návštěvní dny. U jiných kategorií zaměstnanců na administrativním nebo hospodářském úseku (např. účetní) se nemusí práce z domova odchylovat od obecného rozvrhu pracovní doby a mohou pracovat doma po celý týden.
Práce doma může být také časově omezena, např. po dobu jednoho měsíce apod. k zvládnutí nárazových a aktuálních pracovních úkolů (např. uzávěrky, výkazy, zajištění sezonních nebo nárazových prací apod.). Pracovní smlouva by mohla být rovněž kombinována s dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, sjednaný druh práce by však nemohl být totožný.