MBA studium – učebna, online, (hybrid)…? (K panelu MIT Sloan Management Review, s „českou“ anketou)

S ÚPPV (Ústav práva a právní vědy a EBS (European Business School) spolupracuji jako lektor jubilejním 10. rokem. Umožnilo mi to poznat mnoho studentů v různých perspektivách a situacích – jejich (studium, kariéra, příslušnost k organizaci, motivace ke studiu apod.) i mých vlastních (vývoj předmětů, zájem o „má tematická setkání“ a důvody pro něj, můj pohled na jejich práci, vnímání náročnosti, „srovnávání“ s vlastním studiem na Sheffield Hallam University apod.

A teď mám novou zkušenost. Před pár týdny) se mi poprvé stalo, že se neuskutečnilo mé plánované tematické setkání. Nechám stranou možné reálné důvody. Nic není jisté, vždy existuje riziko. Dovolím si spíše zaspekulovat. V průběhu času cítím (a „covid období“ s online výukou to potvrdilo), že roste (i ze strany ÚPPV a EBS) nabídka a „zpohodlnění“ výuky (či její doplnění pro studenty) díky webinářům, video lekcím, písemným podkladům… Obecně možnosti studia „vzdálenou formou“. Utváří se hybridní forma, která má prostor, protože MBA studium v Česku není součást „full-time“ konceptů studia a jde pouze o celoživotní vzdělávání bez nostrifikace.

 

 

Jaké jsou misky vah?

Vášnivé diskuse typu „off-line“ nebo „on-line“, hybridní práce, home office atd. se v posledních 3 letech rozproudily na mnoha frontách.

 

Pokud jde o MBA (event. DBA) studium vzdálenou formou (ve vztahu ke studiu na ÚPPV/EBS, ale i jinde), výhody vidím mj. v následujícím:

  • Pohodlné studium („z křesla“ a od „domácího“ psacího stolu). Výhodou je v takovém případě i posílení sebedisciplíny.
  • Možnost zvolit své tempo a postup, bez ohledu na termíny vypsaných tematických setkání (či výuky v učebnách).
  • Pro introverty(?) možnost projít studiem bez nějaké extra „společenské angažovanosti“, z vlastní jeskyně.
  • Nižší cena i nižší „provozní náklady“ - pro mimopražské ušetření času a peněz za cestování, event. přespávání.

 

Každá mince má dvě strany, takže jsou zde jistě i nevýhody vzdáleného přístupu (a výhody, které hovoří pro „off-line formu“):

  • Setkat a kontaktovat se s kolegy studenty (a lektory) s možností „potřást si rukou“ a interkativně (se všemi výhodami osobní komunikace) s nimi promluvit, vč. okamžité zpětné vazby.
  • Vidět, slyšet, ptát se, vnímat ve 3D reálném prostoru a rozvinout i neformální komunikaci a vztahy (populární networking).
  • Poznat reálný styl vyučujících a být s nimi v interakci „tady a teď“ (zapojit se do diskuse s očním kontaktem, do her a řešení otázek…).
  • Změnit prostředí (i perspektivu), zapojit další smysly do hry (a procesu učení).

 

Jistě si dosadíte vlastní argumenty a důvody „pro“ a „proti“, v závislosti na své vlastní perspektivě, zkušenosti a prioritách

Osobně chci spíše zmínit, že jde také o dva potenciálně různé „zážitky“ ze studia. A zážitky jsou jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují vnímání našeho štěstí a prospívání. I na studium budete nějak „zážitkově“ vzpomínat. (To jsem se během éry lockdownů naučil při online kurzu o štěstí a prospívání na jedné z amerických prestižních univerzit.)

 

 

Fórum Sloan Management Review

Zaujalo mě proto v létě fórum Sloan Management Review s panelovou diskusí na téma, zda online studium ohrozí tradiční pojetí MBA studia. To je ve Spojených státech dvouleté a je tzv. „full-time“. Není to tedy pouze doplněk a součást celoživotního vzdělávání jako u nás. Ta otázka však má obecnější společný základ a z mého pohledu je to jeden z důvodů proč (snad) již dochází k ohrožení prezenční formy, třeba díky menší angažovanosti studentů a menšímu zájmu o tematická setkání na půdě ÚPPV/EBS. Z mé strany je to pouhá hypotéza, která uvozuje další text.

Strategického fóra SMR se zúčastnilo 25 panelistů z univerzit v USA, Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Německa, Hong Kongu, Francie, Itálie a Švýcarska. (Byl mezi nimi např. i Richard Florida z univerzity v Torontu, tvůrce konceptu „kreativních tříd“.)

 

Panelová otázka či spíše tvrzení bylo následující: „Online vzdělávání a specializované stupně vzdělávání nahradí tradiční dvouleté full-time MBA“.

 

A jak to dopadlo? Zde jsou výsledky, pokud jde o míru souhlasu s předcházejícím výrokem a tématem diskuse:

  • Zcela souhlasím – 4% (1/25)
  • Souhlasím – 12% (3/25)
  • Ani souhlas, ani nesouhlas – 4% (1/25)
  • Nesouhlasím – 52% (13/25)
  • Zcela nesouhlasím – 28% (7/25)

 

 

Obr. 1– Výsledky 25 účastníků panelové diskuse

Zdroj: Strategické fórum MIT SMR

 

Nešlo jen o „hlasování“, ale také o (panelovou) diskusi a argumenty.

 

16% souhlasných s názorem, že online vzdělávání nahradí tradiční pojetí MBA uvedlo argumenty jako:

  • Tradiční MBA neslouží všem potřebám.
  • Studenti, kteří jsou citlivější na cenu a náklady příležitosti nebo kteří se chtějí zdokonalit bez změny zaměstnavatele, shledají tyto nové formáty a možnosti atraktivní.
  • Drtivá většina online a specializovaných nabídek jsou legitimní substituty, které nabízejí některé z hlavních výhod MBA, často za nižší školné a poplatky.

 

I zde však zněl argument, že tradiční dvouletý MBA pravděpodobně přežije na elitních školách, ovšem s velkorysou finanční pomocí k přilákání špičkových studentů, dodávání lesku těmto elitním značkám a poskytujícím hybnou sílu pro  škálování jejich online či specializovaných nabídek.

 

20 panelistů z 25 (80%) věří v udržitelnost tradičního pojetí MBA. Jejich argumenty zahrnovaly např.:

  • Řada komentářů se týkala „skutečné, spontánní lidské interakce“ v učebně a místě výuky.
  • Zmíněna byla důležitost „osobních lidských interakcí tváří v tvář … pro budování důvěry a komfortu“
  • Příležitosti k networkingu, které se lidem, jež se navzájem neznají, mohou odehrát pouze osobně.
  • To, co online programy nikdy nebudou schopny replikovat, je hodnota spojení a pocit pevně spjaté skupiny (kohorty).
  • V praxi všeobecná povaha tradičního MBA dobře slouží mnoha lidem – zejména těm, kteří mají zájem být manažery.
  • Online programy jednoduše nenabízejí účinnou náhradu za certifikaci ani za komunitní role osobních programů. Specializované úrovně jsou pro někoho zajímavé, ale nevyškolí obecné manažery.

 

Statisticky to vůbec nic neznamená. Je to jen dílek puzzle a výseč názorů. I příklad, který mě inspiroval (a přiznám se, že nesleduji, zda a s jakými výsledky se vedou podobné diskuse v ČR, třeba na různých konferencích apod.)

 

 

Anketa pro vás (není to panel a spíše pro zajímavost)

Netroufl bych si zpochybňovat výsledky panelové diskuse (navíc bych podle argumentů v úvodu patřil k optimistické většině panelistů). Nechci ani tuto otázku otevírat jako výzkumný projekt či něco podobného. Jen mě panelová diskuse inspirovala k vytvoření ankety, kde se budou mísit zainteresované strany a různé ne/odborné pohledy. Týká se téhož – budoucnosti MBA studia či specializovaných programů v podobě, odehrávající se v učebnách či online prostoru. Střední cesta je zřejmá a u nás mnohde reálná – hybridní forma, kterou nabízí i ÚPPV a EBS.

Jsem si vědom že jde pouze o anketu a jakýsi „snímek“ (bez restrikcí několikanásobného hlasování apod.), čímž mohou být zkresleny výsledky. Nehodlám také z výsledků dělat sáhodlouhé závěry a vývody. Vše závisí na detailech a úspěšnost v podobě míry odezvy.

 

Přesto laskavé čtenáře prosím o zapojení se a vyplnění ankety

 

na tomto odkazu>>

 

Anketa je mou osobní aktivitou, není komerční a nesouvisí nijakým způsobem se získáváním studentů pro studium MBA na ÚPPV či EBS. Jen jsem zvídavý, což je jedna z mých přirozených silných stránek osobnosti. Děkuji vám za zapojení (do 18.12.2022).

 

 

Byznys modely MBA škol jako výzva?

On-/off-line, prezenčně, vzdáleně… Z hlediska byznys modelů jde o nabídku hodnoty pro cílové segmenty studentů-manažerů (zákazníků) a volbu kanálů k poskytnutí této hodnoty, při vědomí dopadů na vztahy s těmito zákazníky.

(Zvu na webinář 1.12.2022 k byznys modelům.)

 

Panelisté v diskusi MIT SMR považují z hlediska budoucnosti a možných změn otázku „souboje“ online a tradiční formy v MBA vzdělávání a specializovaných programech za evergreen.

V ČR jsou byznys modely „MBA škol“ různorodé, stejně jako důvody pro poptávku. Vše podtrženo tím, že MBA studium není považováno za součást vysokoškolského studia. Byť v počátcích stály (a leckde stále stojí) v pozadí poskytovatelů rozmanité (a různě kvalitní) univerzity ze zahraničí.

Vše výše zmíněné vyvolává otázky a výzvy pro nastavení strategií a byznys modelů „MBA škol“, což se týká také množství poskytovatelů tohoto typu manažerského vzdělávání v ČR, mezi něž patří dlouhodobě i ÚPPV a EBS.

Sám jsem zvědav, jak se „vyvrbí“ mé další plánované tematické setkání. Bez ohledu na jeho ne/uskutečnění vám přeji vše dobré v životě, podnikání či studiu a děkuji za účast v popsané kratičké anketě. Můžete se jí vyplnit zde>>.

 

 

 

Použité zdroje:

 

 




Autor příspěvku

Ing. Libor Friedel, MBA

Působí již řadu let jako lektor, kouč a konzultant národních i nadnárodních firem v oblasti strategického řízení podniku. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně (1987), titul MBA získal v roce 2000 na Sheffield Hallam University. Během své profesní kariéry strávil přes 11 000 hodin v přímé práci se zákazníky v komerční, veřejné i univerzitní sféře. Na Ústavu práva a právní vědy a European Business School SE se věnuje oblasti profesionálního výkonu strategického managementu.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.