Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Délka zkušební doby
Zkušební doba slouží k ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, schopností zaměstnance i pracovních podmínek u zaměstnavatele. Zároveň umožňuje oběma stranám – zaměstnanci i zaměstnavateli – rychlé a operativní ukončení pracovního poměru.
Podle dosavadní právní úpravy (§ 35 ZP) mohla být zkušební doba sjednána nejvýše na tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucích zaměstnanců až na šest měsíců. Vedoucím zaměstnancem je dle § 11 ZP osoba, která má oprávnění stanovit úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a vydávat jim závazné pokyny. Patří sem rovněž vedoucí organizační složky státu.
Novela § 35 odst. 2 ZP nově stanoví maximální délku zkušební doby na čtyři měsíce u běžných zaměstnanců a osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Současně platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. Tato změna má přispět k důkladnějšímu prověření vhodnosti pracovního vztahu a zároveň zachovat ochranu zaměstnance jako slabší smluvní strany.
Příklad:
Je-li s vedoucím zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu určitou v délce jednoho roku, nemůže být zkušební doba delší než šest měsíců, přestože zákon umožňuje až osm měsíců. Maximální délka zkušební doby se uplatní pouze u pracovního poměru na dobu neurčitou.
Prodloužení zkušební doby
Novinkou je možnost prodloužit zkušební dobu nad původně sjednaný rozsah, a to i v jejím průběhu. Maximální možná délka však zůstává zachována – čtyři měsíce (osm měsíců u vedoucích zaměstnanců).
Tato změna reaguje na situace, kdy zaměstnavatel uzavře pracovní poměr na krátkou dobu (například na šest měsíců), po jejímž uplynutí rozhoduje o pokračování smluvního vztahu. V praxi to může vést k neformálnímu „prodlužování“ zkušební doby, čímž se zaměstnanec ocitá v nejistotě. Pokud by zaměstnavatel takto záměrně obcházel zákon, jednalo by se o rozpor s dobrými mravy.
Příklad:
Zkušební doba je sjednána na dva měsíce. V jejím průběhu může být po vzájemné dohodě prodloužena, avšak celkově nesmí přesáhnout čtyři měsíce, resp. osm měsíců u vedoucích zaměstnanců.
Zkušební doba se dále prodlužuje o dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu z důvodu překážek v práci, čerpání dovolené nebo neomluvené absence.
Písemná forma je podmínkou platnosti
Zkušební doba musí být sjednána písemně. Pokud by písemná forma nebyla dodržena, je ujednání o zkušební době neplatné. Výjimku tvoří případy, kdy obě strany vadu dodatečně napraví – tuto možnost poskytuje § 582 odst. 1 občanského zákoníku. Podle § 35 odst. 1 ZP může být zkušební doba sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní pozici (§ 33 odst. 3 ZP).
Kdy a kde zkušební dobu sjednat
Otázky vyvolává i načasování sjednání zkušební doby. Zákoník práce stanoví, že ji lze sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Není přitom podmínkou, že musí být výslovně uvedena v pracovní smlouvě – může být sjednána i v jiné dohodě, např. v manažerské smlouvě.
Uvedené se týká především vedoucích zaměstnanců, jejichž mzda je sjednána smluvně (dříve tzv. podnikatelské subjekty). Naopak u zaměstnavatelů, kteří odměňují platem (dříve tzv. nepodnikatelské subjekty), se tento postup neuplatní – viz § 109 odst. 2 a 3 ZP.
Neplatnost části zkušební doby
Podle novely může být zkušební doba sjednána maximálně na čtyři měsíce (u vedoucích osm). Pokud bude dohodnuta delší, nebude tím zcela neplatná – neplatná bude pouze ta část, která přesahuje zákonný limit. Uplatní se zde § 576 občanského zákoníku, který umožňuje oddělit neplatnou část právního jednání, pokud by smlouva byla uzavřena i bez této části.
Příklad z praxe:
Zkušební doba je sjednána s vedoucím zaměstnancem v délce osmi měsíců. V průběhu pracovního poměru však zaměstnanec ztratí statut vedoucího. Tato skutečnost nemá zpětný vliv na délku zkušební doby – platí délka sjednaná při vzniku pracovního poměru.
Naopak, pokud je zkušební doba sjednána na čtyři měsíce s běžným zaměstnancem, který se v průběhu doby stane vedoucím, nelze zkušební dobu zpětně navýšit. Dodatečné prodlužování není přípustné.