Ústavní pořádek ČR

ID: SP-01-06-601

Anotace k předmětu

Najít jednoznačnou definici ústavního pořádku není snadné. Definic je samozřejmě více a každá z nich je v podstatě věci správná. Jedna chápe ústavní pořádek jako soubor právních předpisů nejvyšší právní síly. Jiná jej chápe jako soubor právních předpisů se silou ústavního zákona, které lze měnit opět pouze ústavním zákonem. Poslední ze tří nejuváděnějších definic pojímá ústavní pořádek jako soubor právních předpisů, které tvoří prameny ústavního práva jako odvětví – zároveň se tak jedná o definici ústavního práva v objektivním smyslu.

Sám pojem „ústavní pořádek“ je českou specialitou, v jiných státech totiž není tento pojem obvyklý. U nás vznikl v roce 1993 rozpadem ČSFR. Základním dokumentem uskutečňování veřejné moci je Ústava, kterou v současných podmínkách ČR netvoří jediný dokument, ale soubor ústavních zákonů, označovaný jako „ústavní pořádek“. Součástí ústavního pořádku ČR je i Listina základních práv a svobod, která naopak garantuje občanům standard lidských a občanských práv a chrání je před svévolným zneužíváním veřejné moci.

Obsah předmětu

Student po absolvování kurzu umí vysvětlit pojem konstitucionalismus, význam ústavních principů, popsat strukturu a pravomoci zákonodárné v ČR, moci výkonné v ČR, moci soudní v ČR, umí navrhnout možná řešení aktuálních ústavněprávních problémů, vyhledávat a analyzovat relevantní informace.

Cíl předmětu

Cílem tohoto modulu je objasnění základních institutů ústavního práva, zejména vymezení předmětu, systému a pramenů ústavního práva, vysvětlení vztahu ústavního práva a veřejné správy, vysvětlení pojmu ústavní činnosti a jejích forem. Modul je zaměřen na výklad Ústavy jako základního zákona státu, spolu s dalšími úzce souvisejícími normami. Jeho cílem je rozbor základních vztahů mezi občanem a státem a mezi státními orgány navzájem. Náš zájem je zaměřen na vytváření a aplikaci státní moci ve státě, její dělbu a stanovení limitů, určení pravomoci jednotlivých státních orgánů a vztahy mezi nimi. Kromě otázek realizace státní moci se budeme zabývat problematikou lidských práv. Při studiu je pracováno také s mezinárodními smlouvami a nálezy Ústavního soudu ČR jako primárními prameny práva.

Cílem studia není pouze vyřešit určité pojmy, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují a co je limituje.

Struktura předmětu

Vymezení předmětu, prameny, vývoj

Kontinuita a diskontinuita ústavního vývoje ČR. Koncepce ústavního pořádku.

Konstitucionalismus (význam a obsah ústavy)

Ústava ČR – koncepce, význam ústavních principů. Preambule.

Moc zákonodárná: Parlament ČR – koncepce bikameralismu.

Jednací řády a vnitřní struktura komor PČR. Status poslance a senátora. Legislativní proces.

Moc výkonná 1: prezident ČR

Moc výkonná 2 (exekutivní): vláda ČR a ostatní orgány moci výkonné

Moc soudní: postavení soudů v systémech dělby moci (nezávislost)

Soustava soudů v ČR a vztah k mezinárodním soudům

Právo na soudní ochranu (hlava V. Listiny)

Správní a ústavní soudnictví

Listina práv a svobod, Charta OSN

Literatura

BLAHOŽ, J.: Soudní kontrola ústavnosti. Linde, Praha 2001.

BLAHOŽ, J., BALAŠ, V., KLÍMA, K.: Srovnávací ústavní právo. Linde, Praha 2011.

FILIP, J., HOLLÄNDER, P., ŠIMÍČEK, V.: Zákon o Ústavním soudu – komentář. Prospektrum, Praha 2007.

KLÍMA, K.: Ústavní právo. Aleš Čeněk, Plzeň 2010.

KLÍMA, K. a kol.: Praktikum českého ústavního práva. Aleš Čeněk, Plzeň 2009.

KLÍMA, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Aleš Čeněk, Plzeň 2006.

PEZL, T., PEZL, M.: Dokumenty ke studiu ústavního práva. Aleš Čeněk, Plzeň 2010.

SLÁDEČEK, V.: Ústavní soudnictví. C. H. Beck, Praha 2003.

ŠIMÍČEK, V.: Ústavní stížnost. C. H. Beck, Praha 2005.

WAGNEROVÁ, E. a kol.: Listina základních práv a svobod. Komentář. C. H. Beck, Praha 2012.