Mediace v občanských a obchodních věcech

JUDr. Daniela Kovářová

členka správní rady na Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a Lektor na European Business School SE

ID: LAW-14-11-314

 

Anotace k předmětu

Mediace (česky zprostředkování) je způsob pokojného řešení sporů, jehož cílem je dohoda. Mediace (z lat. mediare = být uprostřed) je způsob řešení sporů, který se uplatňuje v právu i mimo ně. Jedná se o mimosoudní řešení konfliktů. Základem mediace je, že mezi znesvářené strany vstoupí třetí, nezávislá osoba, tzv. mediátor, která se jim stává prostředníkem ke smírnému, kompromisnímu řešení sporných otázek. Podmínkou je, že mediátor musí být nestranný, nemůže jím být osoba spojená s jednou ze stran sporu, neboť pak by mediátor nespravedlivě ovlivňoval druhou stranu a mohl by ji např. přimět akceptovat jako kompromis řešení, jež by pro ni bylo nevýhodné. Výsledek takové nelegitimní mediace zakládá nárok na náhradu škody.

Mediací (angl. mediation, fr. médiation) se tedy rozumí formální řízení, ve kterém dvě nebo více stran sporu samy dobrovolně usilují o dosažení dohody o vyřešení sporu za pomoci mediátora.1) Mediace je jedním z tzv. alternativních způsobů řešení sporů, přičemž tento střechový termín by se dal označit zkráceně jako "ADR" (Alternative Dispute Resolutions). Mediace je proces asistované negociace.3) Je to takový institut, ve kterém se strany sporu snaží za pomoci třetí osoby mediátora - systematicky izolovat sporné body od nesporných, nacházet nová alternativní řešení pro nastalý rozpol a zvažovat veškeré kompromisy za účelem dosažení shodného způsobu vyřešení jejich konfliktu. Zatímco soudce, stejně jako rozhodce, nejprve posoudí předmětný skutkový stav a hmotněprávní stránku věci, aby následně subsumoval daný případ pod příslušnou právní normu a uložil jedné ze stran povinnost něco vykonat, něco strpět, něco nekonat nebo něco snášet, mediátor vede účastníky ke komunikaci, napomáhá jim vybřednout z negociačního dilematu a v rámci dialogu nalézt takové řešení, které bude výhodné pro obě strany sporu.

V platném právním řádu absentuje zákon upravující mediaci. Návrh takového zákona byl dokončen v roce 2008, leč na konci listopadu 2009 opětovně vrátila Legislativní rada vlády tento návrh ministerstvu k dopracování. Iniciace k přijetí právní úpravy obsahující tento alternativní způsob řešení sporů patrně plyne rovněž z nutnosti transformovat již výše zmíněnou směrnici 2008/52/ES. S ohledem na charakter samotného řízení a jeho výsledek není právní úprava mediace nutností. Přesto lze snahu o přijetí takového zákona uvítat z několika důvodů (např. zvýšení důvěryhodnosti, úprava postavení mediátora atd.).

 

Obsah předmětu

Předmět Vám ukáže, že v mnohých případech bude vhodné, aby mediátor vedl účastníky k tzv. ventilation, neboli k vylíčení jejich pocitů a emocí. Tento institut je v praxi často využíván a namnoze je vhodný pro kreativní urovnání partnerských vztahů, což v mnohých případech napomůže i k následnému vyřešení věcného sporu, a to zejména tehdy, je-li spor veden mezi dlouholetými obchodními partnery. Poté, co strany přednesly úvodní řeči a nastínily hranice diskuse, je vhodné, aby pod vedením mediátora počaly vést konstruktivní dialog o sporných faktech. Mediátor by měl precizně formulovanými otázkami vést strany k tomu, aby nalezly kontroverzní bod v jejich závazkovém vztahu, historii vzniku konkrétního sporu a na to navazující možná řešení. Modul seznámí posluchače s možnostmi mediace v občanských a obchodních věcech, i s tím, jak profesionálně vyjednávat v rámci vztahů mezi dvěma obchodními společnosti, nebo obchodní společností a jejím věřitelem či dlužníkem, a výsledek dohody vtělit do mediační dohody nebo do soudního smíru, notářského zápisu či do rozhodčího nálezu. Představí mediaci jako moderní metodu řešení závazkových vztahů.

 

Cíl předmětu

Cílem modulu je seznámit jeho posluchače se základy alternativního způsobu řešení sporů, s historickými kořeny mediace, jejími nejpoužívanějšími metodami a jednotlivými fázemi, předmětem modulu bude též objasnění zákonné regulace mediace, oprávnění vykonávat činnost mediátora, organizace mediace ve smyslu zákona a vynutitelnost dohod vztahujících se k mediaci. V průběhu modulu budou se studenty diskutovány otázky týkající se vymezení alternativního řešení sporů na území ČR, zákon o mediaci, evropské směrnice týkající se mediace v občanských a obchodních věcech. Bude jim přiblížena mediace a její historické kořeny, jaké jsou aktuálně nejpoužívanější metody řešení sporů a jaké místo zaujímá mezi nimi mediace. Seznámí se s výhodami a nevýhodami mediace, uvede v rámci tematického setkání praktické příklady, neboť lektora tohoto modulu je zkušená mediátorka.

 

Struktura předmětu

Druhy mediace

Konciliace

Rodinná mediace

Kde se využívá mediace

Konciliace, mediace

Asociace mediátorů

Zákon o mediaci

Zapsaný mediátor

Mediační dohoda

Smír

 

Literatura

HOLÁ, Lenka. Mediace v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 270 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4731-346.

SCHOLZ, Petr. Zákon o finančním arbitrovi: komentář. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 110 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-807-4000-911.

RŮŽIČKA, Michal a Mirka KOLLNEROVÁ. Mediace a rodinná mediace: metodický  materiál k předmětu USS/UMED, USS/UMER. Vyd. 1. Olomouc: Michal Růžička, 2011, 1  CD-ROM. ISBN 978-80-260-1470-6.

NOVOTNÁ, Věra. Řešení konfliktů a sporů mediací. Právní rádce. 2003, 11, s. 20.

ZOULÍK, František. Mediace jako alternativa soudního sporu. Bulletin advokacie. 2001, -7-8, s. 28.

KORBEL, František. Mediace v netrestních věcech. Právní rozhledy. 2009, 24, s. II

ČELADNÍK, Filip. Opomíjená mediace v občanských a obchodních věcech. Právní rádce. 2010, 2, s. 11.

SPIROVÁ, Klára. Alternativní způsoby řešení sporů – mediace. Právní fórum. 2010, 3, s. 119.

HORÁČEK, Tomáš. Mediace v soukromoprávních věcech jako předmět samostatné právní úpravy. Právní fórum. 2010, 3, s. 123.

DOLEŽALOVÁ, Martina, van LEYNSEELE, Patrick a van de PUTTE, Florence: Mediace jako doplněk (či  alternativa?) soudního procesu.. Bulletin advokacie. 2002, 8, s.30.

SCHOLENSKÝ Robert. Nové pojetí povinnosti mlčenlivosti a legislativní předpoklady mediace. Právní fórum. 2010, 3, s. 128.

JILKOVÁ, Renata. Alternativní způsoby řešení sporů. Proč mediace?. Bulletin advokacie. 2002, 10. s. 69.

HLADÍKOVÁ, Irena. Alternativní způsoby řešení sporů. Proč mediace?, Bulletin advokacie. 2002, 10, s. 69

LASÁK, Jan. Směrnice o některých aspektech zprostředkování v obchodních a občanských věcech aneb návrh právního rámce pro mediaci v EU. Právní rozhledy. 2007, 2, s. 56.

ŠTANDERA, Jan. Mediace – možná cesta z labyrintu soudního řízení. Právní rozhledy. 2011, 22, s. 803

BĚHOUNEK, Tomáš. Mediace v civilním řízení. Právní rozhledy. 2004, 19, s. 713

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.