Aktuality

Při restartu ekonomiky po období pandemie se mezi požadavky, které se dříve mezi zaměstnanci neobjevovaly, patří volnější (flexibilní) úprava pracovní doby. Pracovněprávní výhody na tomto úseku jsou významnými benefity, které mohou zaměstnavatelé využívat v personální praxi. Patří mezi ně pružná pracovní doba. Jaké jsou právní podmínky pro její poskytování a jak by měl zaměstnavatel při tomto „zvýhodňování“ zaměstnanců postupovat? Zákonná pravidla jsou uvedena v § 85 zákoníku práce (dále ZP).

Chápání a výklad demokratických principů v naší zemi s jistou mírou povrchnosti, tedy to jak demokracii reflektuje vnímaný obecný diskurz, má ve společnosti principiálně přijatelný rámec. Ovšem „pod povrchem“ neboli tak, jak prakticky funguje například vymahatelnost práva, je nasnadě toto vnímat s určitým znepokojením a proto dle mého názoru je relevantní přiřadit projevům tohoto druhu demokracie přívlastek „měkká demokracie“. Tato v jistém smyslu disfunkce systému způsobená oslabením jednoho z pilířů demokracie (vymahatelnost práva), posiluje negativní tendence ekonomického liberalismu. Jinými slovy demokracie, jejíž zásadní roli formují mravní principy a ty následně vymezují kulturní mantinely politiky každého demokratického státu, přestává plnit svojí funkci.

Očkování proti onemocnění covidu - 19 zasahuje i do pracovněprávní (personální) oblasti. Řada zaměstnavatelů (firem) využívá v postcovidovém období k nastolení nebo řešení problémů, které jsou spojeny s očkováním. Mezi nejzávažnější otázky, které se v pracovněprávní praxi často objevují, jsou v souvislosti s možností výpovědi z pracovního poměru v případě odmítnutí očkování zaměstnancem, možnosti poskytování odměn apod. Jak řešit podobné případy ve světle pracovněprávních předpisů ?

Před nedávnem bylo ve sdělovacích prostředcích zdůrazněno zjištění, že nikdy v minulosti se na pracovištích nepožíval alkohol v takové míře jako v koronavirové době a v současnosti. Jak se na tyto otázky dívají právní předpisy?

Mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců neví, že si mohou v pracovněprávních vztazích sjednat podmínky. Umožňuje to občanský zákoník (dále OZ) č. 89/2012 Sb., který se v těchto vztazích používá na základě principu subsidiarity (podpůrnosti). Protože zákoník práce (dále ZP) tuto možnost neuvádí, mohou účastníci pracovněprávního vztahu postupovat podle § 548 OZ a vázat poskytnutí nebo zánik (skončení) určitého práva (nároku) na splnění podmínky.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o nemocenském pojištění, kterou se prodlužuje otcovská dovolená. Novela reaguje na směrnici EU a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Jedná se o směrnici z 13.6.2019 (dále jen „směrnice“), která ruší dosavadní směrnici Rady č. 2010/18/EU od 2. srpna 2022. Účinnost nové právní úpravy je od 1.ledna 2022.

Titulek si nečiní nárok na přesné „právní „znění, ale takto označené způsoby skončení pracovního poměru se v praxi velmi často vyskytují. Jedná se o právní jednání, jímž účastník pracovněprávního vztahu skončí (nebo měl úmysl skončit) pracovní poměr nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr ústní formou. Zákoník práce (dále jen ZP) označuje takový způsob skončení tohoto vztahu jako jednání, k němuž se nepřihlíží.

Při práci vznikají specifické a komplikované úrazy a děje. Zaměstnavatelé – a ve sporných případech i advokáti - stojí často před otázkou, zda se o pracovní úraz vůbec jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.

Pracovněprávní předpisy počítají s tím, že některé přestávky v práci nejsou dobou odpočinku, ale započítávají se do pracovní doby. Zákoník práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) je neuvádí, odkazuje na zvláštní předpisy. Právní úprava je provedena zejména v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.(dále NV).

Podle výsledků různých průzkumů se na pracovištích tolik nepožíval alkohol a nekouřilo jako dnes.Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb.( dále „ zákon“) spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.