Aktuality

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoznačná.  Vláda schválila novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020. Vychází z dohody koalice,odborů a podnikatelů z 14.10.2019, podle níž  už nebudou koaliční partneři při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

Autosugesce je nejen poměrně jednoduchou, ale i velmi užitečnou technikou umožňující nám „řídit“  svou smysl. S úspěchem ji proto lze využít v nejrůznějších situacích: chceme-li změnit své zvyky,  čelit zbytečným obavám, ale i zvýšit svou výkonnost. 

V právní historii existuje pár soudních sporů, jejichž rozuzlení bylo v pravdě přelomové a zásadní. Jedním z nejzásadnějších pak zůstává spor Marbury vs Madison.

Jak přemýšlíte o sobě? Jak přemýšlíte o druhých? Jak přemýšlíte o světě kolem vás? Jak přemýšlíte jako lídr, stratég nebo student? Co je skutečnost a co si namlouváte?

Patří teorie přirozeného práva do kategorie morálního objektivismu, tedy do předem daného hodnotového systému? Je samo soudní řízení procesem spadajícím do morálního objektivismu? Nejsou morálka, obecné principy právní, univerzální systémy spravedlnosti a dober pouhými artikly právního pozitivismu (právních norem a politické morálky)? Ponechává právo morálce vlastní prostor, nebo je morálka prostředkem aplikace práva? Tyto a další dotazy jsem si kladla při sepsání mého příspěvku, který se vztahuje k právnímu filozofovi Ronaldu Dworkinovi, jenž byl označován za morálního objektivistu. Morální objektivismus jsem si chtěla z hlediska jeho myšlenek a stoupeneckých názorů ověřit, neboť podle mého názoru morální objektivismus se hodně překrývá s morálním subjektivismem a velkou roli tady hraje úhel pohledu. U Ronalda Dworkina to bylo těžké, neboť veškeré právo podřizuje právu soudcovskému, což je na druhou stranu přiléhavé morálnímu subjektivismu, i když ne v každém případě tomu tak je. Posuďte sami.

Ústav práva a právní vědy spustil další, v pořadí již 31. studijní cyklus manažerských programů MBA, DBA, BBA, LL.M. a dalších. Po imatrikulaci se rozjel seriál živých tematických setkání s lektory v rámci jednotlivých studijních modulů. Studenty čeká 12 až 14 měsíční studium, na jehož konci budou nositeli některého z prestižních profesních titulů.

Ochrana osobnosti je v poslední době velkým právním hitem. Nemalou měrou k tomu přispělo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákon č110/2019 Sb.,o zpracování osobních údajů, který zrušil zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Můžeme s hrdostí říci, že naše pracovněprávní legislativa „předešla“ evropské normy. Jako dlouholetý legislativní pracovník Ministerstva  práce a sociálních věcí mohu připomenout, že náš zákoník práce (dále ZP) z roku 2006 (č.262 Sb.zák.) obsahuje ustanovení (§ 316), které řeší pracovněprávní otázky v oblasti ochrany zaměstnanců.

Studenti, manažeři, lektoři, poradci, konzultanti a další se setkávají se situacemi, kde je třeba připravit nějakou zprávu, text, prezentaci apod. V případě studia na ÚPPV a/nebo EBS jde zejména o seminární práce a dizertační (diplomové) práce.

Když jsem naposledy na blog Ústavu práva a právní vědy psal na téma Impeachmentu prezidenta USA, odvážil jsem se vyslovit na mé poměry docela zásadní závěr, že osobnost a charakter prezidenta Trumpa asi budou nadále předmětem kontroverzí a emocí, diskuzí a analýz, ale impeachmentu asi jen sotva. Dospěl jsem také k názoru, že si Američané prostě ve své ústavě vytvořili nástroj proto zbavit se prezidenta nebezpečného, nebo zločinného, ale nikoliv špatného nebo hloupého.

SWOT analýza je poměrně široce využívána jako metoda hodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo jejího záměru, například nového produktu či služby. Ne vždy je však používána zcela správně a jen nepříliš často slouží v praxi i k tomu, k čemu byla vytvořena především - tvorbě podnikové strategie nebo jejích variant.