Slovensko ekonomicky vyspělejší než ČR? Kde se stala chyba?

Slovensko ekonomicky vyspělejší než ČR? Kde se stala chyba?

Ekonomie většinou nemá příliš příležitostí pro kontrolované experimenty. Ekonomická historie však občas údaje, obdobné experimentálním, s jistým odstupem nabízí. Je škoda, že nedávné výročí 25 let od listopadu nedalo větší prostor k rozborům ekonomických výsledků, který přinesl „experiment“ spojený s rozdělením Československa. Tyto výsledky byly totiž podstatně odlišné od představ, které alespoň na české straně na jeho počátku panovaly.

Ekonomické diskusi v Česku tehdy dominovaly odhady, kolik miliard ročně proudí „penězovody“ na Slovensko, o co je česká ekonomika historicky vyspělejší a jakou zátěž představuje pro Slovensko struktura jeho průmyslu. Po více než dvaceti letech od rozdělení „oslaví“ však letos Česko jinou událost, která pravděpodobně nebude příliš připomínána. Ekonomická úroveň Česka a Slovenska (vyjádřená v HDP na hlavu) se totiž velmi pravděpodobně vyrovná (pokud k tomuto vyrovnání již nedošlo). Vzhledem k současným předpovědím růstu v obou ekonomikách je přitom pravděpodobné, že ekonomická úroveň Slovenska tu českou v krátké době i předstihne.

Výsledky experimentu

Česká ekonomika je se slovenskou nadále výrazně provázána. Řada významných slovenských firem je ovládána z Česka a naopak. Struktura obou ekonomik je obdobná: obě jsou značně závislé na automobilovém průmyslu. Česká ekonomika má při tom ve srovnání se slovenskou některé výhody: výroba aut zde není natolik ekonomicky dominantní jako v SR, země je prostorově bližší zdravému německému hospodářství, její obyvatelstvo bylo historicky bohatší a vzdělanější. Dalo by se proto očekávat, že obě ekonomiky se budou vyvíjet podobně s mírnou převahou ve prospěch té české.

Skutečnost byla jiná. K podstatným rozdílům ve vývoji obou ekonomik však nedošlo v 90. letech, jak by to bylo možné očekávat v důsledku nižší výchozí základny SR. Hospodářsko-politické kroky byly v té době v obou zemích v zásadě obdobné: v ČR panoval bankovní socialismus provázený „českou cestou“ privatizace, na Slovensku „mečiarismus“, založený na rozdávání podniků politickým přívržencům. Ještě při vstupu obou zemí do EU byla úroveň HDP na hlavu (vyjádřeného v paritě kupní síly měny) v ČR ve srovnání se Slovenskem zhruba o polovinu vyšší. Situace se však již od začátku desetiletí měnila.

Slovenská ekonomika rostla po roce 2000 v průměru zhruba dvojnásobně rychlejšími tempy než česká. Mimo jiné i proto, že se jí v závěru desetiletí podstatně méně dotkly důsledky globální ekonomické krize. S výjimkou roku 2009 se růst slovenské ekonomiky (na rozdíl od české) trvale držel v pozitivních hodnotách. Podle představ tehdejší bankovní rady ČNB měla přitom česká koruna přinést domácí ekonomice (ve srovnání se Slovenskem, které krátce před tím přijalo euro) v době krize „podstatnou výhodu“ v důsledku „vyšší měnové flexibility“.

Vývoj obou ekonomik byl tak z pohledu ukazatelů ekonomické úrovně v posledních deseti letech až dramaticky odlišný. Náskok ČR ve výši HDP na hlavu (v přepočtu na paritu kupní síly měny) SR prakticky vyrovnala. Srovnání HDP na hlavu vycházející z tržního měnového kurzu hovoří přitom již nyní jasně ve prospěch SR.

Nepříznivá jsou i další srovnání

Nepříznivé výsledky týkající se růstu ekonomiky ve srovnání se Slovenskem lze alespoň částečně přičítat již zmíněné nižší startovní úrovni. Tentýž efekt by však měl vést k vyrovnávání ekonomické úrovně ČR ve vztahu ke státům ekonomicky vyspělejším. Relativní ekonomické zaostávání ČR však dokumentují i ukazatele charakterizující vývoj ekonomické úrovně v porovnání s těmito státy.

Slovensko je ekonomicky vyspělejší než ČR: Kde se stala chyba?

Český HDP na osobu (podle parity kupní síly měny) představoval v polovině 90. let zhruba 77 procent úrovně EU (v jejím dnešním složení); dnes je jen o tři procentní body vyšší. ČR tak výší ekonomické úrovně sice dohnala a nedávno předehnala Portugalsko, její absolutní odstup od vyspělých (a v minulosti stejně rozvinutých zemí) se však v daném období prohloubil. Pro srovnání: na Slovensku se stejný ukazatel v daném období zvýšil ze 48 na 76 procent, v Maďarsku z 52 na 67 procent, v Polsku ze 43 na 68 procent a ve Slovinsku ze 75 na 83 procent průměru EU. Není přitom třeba připomínat cíle či prognózy týkající se dohnání úrovně vyspělých zemí EU, kterými se čeští politikové trumfovali v devadesátých letech i později.

Slovenská ekonomika pochopitelně není bez problémů. Trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností i veřejným zadlužením. V průběhu minulého desetiletí se jí však podařilo provést řadu pozitivních změn, a to jak v oblasti veřejných výdajů (za které si vysloužila ocenění od Světové banky), tak ve sféře daní a ekonomické regulace. Snížení regulatorních nákladů a dalších překážek bránících podnikání se promítlo ve zlepšení pozice SR v mezinárodním srovnání snadnosti podnikání, kde v současné době zaujímá 37. místo ve světě oproti 44. místu ČR. Ta se v tomto ukazateli naopak propadla za Bulharsko.

Vítězství ideologií

Česká ekonomika má na hospodářské politiky i další „ekonomické experty“ smůlu. Ve svých záměrech a krocích se totiž zpravidla řídí spíše ideologií než znalostmi či mezinárodními zkušenostmi.

V devadesátých letech se touto ideologií stal trh bez přívlastků (tj. bez zákonů chránících soukromý majetek), v dalším desetiletí pak představa, že univerzálním receptem na ekonomické problémy jsou zvýšené státní výdaje a přerozdělování. Na ni navázala ideologie úspor a oddlužení, která vedla k tomu, že česká ekonomika, šetřící uprostřed hluboké krize, se stala jednou z těch, které tato krize zasáhla nejvíce. Ideologií se řídí i národovecky založené vedení ČNB, které pod vlajkou národně suverénní měnové politiky usiluje o suverénně nejrychlejší záměrné znehodnocení národní měny v dějinách. Národní bohatství však není založeno na schopnosti lacino prodávat do zahraničí a draze z něj nakupovat, ale na schopnosti přesně opačné.

Čeští politikové často zdůrazňují potřebu využívat národní komparativní výhody. Ve své většině však bohužel nepochopili, že v případě Česka tyto výhody spočívají nejen v efektivních investicích do dopravní infrastruktury, ve které ČR zaostává i ve srovnání s chudším Portugalskem (a jejímuž rozvoji brání především vysoká veřejná korupce), ale i v nízkých daních a co nejnižší státní byrokracii a překážkách podnikání. Tyto komparativní výhody budou účinné i ve vztahu k ekonomicky vyspělejšímu Slovensku.


Autor příspěvku

doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.

Absolvent VŠE a filozofické fakulty UK. Dlouhodobý vysokoškolský učitel managementu a ekonomie, působil jako šéfredaktor časopisu Ekonom a poradce v několika mezinárodních firmách.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.