Právo

Tak lze nazvat některé chybné kroky vedoucích zaměstnanců- manažerů, které mají důsledky pro celou firmu. Jedná se např. o nesplňování předpokladů a požadavků, které od nich vyžaduje ZP. Např. musí dobře organizovat a řídit práci, důsledně kontrolovat plnění úkolů, správně a objektivně hodnotit zaměstnance, zejména při poskytování odměn apod. Riziko vyplývající z nesprávného postupu může být velmi citelné: nejen zkrácení či odnětí pohyblivých složek mzdy, ale i možná výpověď z pracovního poměru.

V současném období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňují práci z domova (home office).Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku prá ce (dále ZP) vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu záporných stránek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.

Vláda 16.listopadu 2020 rozhodla, že od 1. ledna 2021 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 15 200 Kč (dříve 14 600 Kč) za měsíc nebo 90,50 (dříve 87,30 Kč za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni. Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.

V zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále ZP) dojde od 1. ledna 2021 podle jeho novely č. 285/2020 Sb., k dalším změnám. Nabývají účinnosti ustanovení, která zásadním způsobem zasahují do právní úpravy dovolené, zaměstnavatelům se umožňuje zřídit sdílená pracovní místa, škoda za pracovní úrazy se rozšiřuje o další formy apod.

V právní úpravě dovolené po novele zákoníku práce (dále ZP) nastávají s účinností od 1.ledna 2021 koncepční změny. Týkají se zejména zaměstnanců, kteří mají kratší pracovní dobu nebo odpracují vyšší počet hodin za směnu. Rovněž se přechází na počítání dovolené po dnech.

V souvislosti s koronavirovou situací se v praxi firem objevuje snaha po snížení mzdy. Ve většině případů není postup zaměstnavatelů v souladu s pracovněprávními předpisy. Rozhodující je, zda mzda byla sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnancem, nebo byla stanovena jednostranně zaměstnavatelem např. ve vnitřním předpisu nebo byla určena mzdovým výměrem.

V důsledku virové pandemie řada zaměstnavatelů přistupuje ke zkrácení pracovní doby, např. jen na čtyři dny v týdnu, nebo zkracuje počet pracovních hodin v jednotlivých směnách,případně přerušuje výrobu nebo činnost. Jedná se o částečnou nezaměstnanost, tzv. kurzarbeit. Je to nejen současná situace, ale i případy,kdy se firmy potýkají s různými výrobními problémy, jako je např. nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, provozní důvody, apod.

Někteří zaměstnavatelé nemají v období koronavirové epidemie pro zaměstnance práci. Proto je možné, aby jim nařídili nástup dovolené. Jedná se pro zaměstnavatele o výhodnější postup, než nechat zaměstnance doma z důvodu překážek v práci nebo je propouštět. Přitom je nutné, aby zaměstnavatel dodržoval zákonná pravidla.

Podle zákoníku práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemii.

Zákoník práce (dále ZP) v § 317 umožňuje, aby zaměstnanci mohli pracovní činnost vykonával v moderních formách, jako je např. homeworking ( práce doma) nebo teleworking (práce na zavolání). Zaměstnanec tedy nemusí pracovat jen v prostorách zaměstnavatele. V současném období koronaviru zaměstnavatelé volí  často tento způsob zaměstnávání.