Právo

V důsledku virové pandemie řada zaměstnavatelů přistupuje ke zkrácení pracovní doby, např. jen na čtyři dny v týdnu, nebo zkracuje počet pracovních hodin v jednotlivých směnách,případně přerušuje výrobu nebo činnost. Jedná se o částečnou nezaměstnanost, tzv. kurzarbeit. Je to nejen současná situace, ale i případy,kdy se firmy potýkají s různými výrobními problémy, jako je např. nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, provozní důvody, apod.

Někteří zaměstnavatelé nemají v období koronavirové epidemie pro zaměstnance práci. Proto je možné, aby jim nařídili nástup dovolené. Jedná se pro zaměstnavatele o výhodnější postup, než nechat zaměstnance doma z důvodu překážek v práci nebo je propouštět. Přitom je nutné, aby zaměstnavatel dodržoval zákonná pravidla.

Podle zákoníku práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemii.

Zákoník práce (dále ZP) v § 317 umožňuje, aby zaměstnanci mohli pracovní činnost vykonával v moderních formách, jako je např. homeworking ( práce doma) nebo teleworking (práce na zavolání). Zaměstnanec tedy nemusí pracovat jen v prostorách zaměstnavatele. V současném období koronaviru zaměstnavatelé volí  často tento způsob zaměstnávání. 

O číhošťském zázraku toho v souvislosti s výročím umučení tamního faráře Josefa Toufara bylo napsáno víc než dost. Na první pohled se může zdát, že blog Ústavu práva a právní vědy není tím správným místem, kde bychom si o něm měli psát. Nicméně i zde si můžeme směle říct, že je třeba za vším hledat právo.

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit  v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoznačná.  Vláda schválila novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020. Vychází z dohody koalice,odborů a podnikatelů z 14.10.2019, podle níž  už nebudou koaliční partneři při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

V právní historii existuje pár soudních sporů, jejichž rozuzlení bylo v pravdě přelomové a zásadní. Jedním z nejzásadnějších pak zůstává spor Marbury vs Madison.

Patří teorie přirozeného práva do kategorie morálního objektivismu, tedy do předem daného hodnotového systému? Je samo soudní řízení procesem spadajícím do morálního objektivismu? Nejsou morálka, obecné principy právní, univerzální systémy spravedlnosti a dober pouhými artikly právního pozitivismu (právních norem a politické morálky)? Ponechává právo morálce vlastní prostor, nebo je morálka prostředkem aplikace práva? Tyto a další dotazy jsem si kladla při sepsání mého příspěvku, který se vztahuje k právnímu filozofovi Ronaldu Dworkinovi, jenž byl označován za morálního objektivistu. Morální objektivismus jsem si chtěla z hlediska jeho myšlenek a stoupeneckých názorů ověřit, neboť podle mého názoru morální objektivismus se hodně překrývá s morálním subjektivismem a velkou roli tady hraje úhel pohledu. U Ronalda Dworkina to bylo těžké, neboť veškeré právo podřizuje právu soudcovskému, což je na druhou stranu přiléhavé morálnímu subjektivismu, i když ne v každém případě tomu tak je. Posuďte sami.

Ochrana osobnosti je v poslední době velkým právním hitem. Nemalou měrou k tomu přispělo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákon č110/2019 Sb.,o zpracování osobních údajů, který zrušil zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Můžeme s hrdostí říci, že naše pracovněprávní legislativa „předešla“ evropské normy. Jako dlouholetý legislativní pracovník Ministerstva  práce a sociálních věcí mohu připomenout, že náš zákoník práce (dále ZP) z roku 2006 (č.262 Sb.zák.) obsahuje ustanovení (§ 316), které řeší pracovněprávní otázky v oblasti ochrany zaměstnanců.