Blog

Přečtěte si zajímavé příspěvky našich lektorů a spolupracovníků, kteří se pravidelně věnují vzdělávacím a publikačním aktivitám v různých oblastech. Jejich názory, analýzy a doporučení najdete na našem blogu.

Když jsem naposledy na blog Ústavu práva a právní vědy psal na téma Impeachmentu prezidenta USA, odvážil jsem se vyslovit na mé poměry docela zásadní závěr, že osobnost a charakter prezidenta Trumpa asi budou nadále předmětem kontroverzí a emocí, diskuzí a analýz, ale impeachmentu asi jen sotva. Dospěl jsem také k názoru, že si Američané prostě ve své ústavě vytvořili nástroj proto zbavit se prezidenta nebezpečného, nebo zločinného, ale nikoliv špatného nebo hloupého.

Přečíst celý článek

Poněkud krátká historie prvního vozítka, určeného především pro invalidy. První trojkolku jsem viděla, když jsem byla ještě dítě a nechápala jsem, jak vůbec něco takového mohlo být vyrobeno. Vždyť to bylo potažené látkou a mělo to tři kola. Když jsem měla do ní nastoupit, úzkostlivě jsem si trojkolku prohlížela a nakonec to vzdala z obav, abych se nepřeklopila, když vzadu to mělo jen jedno kolo a trojkolka byla tak lehká, že jsem se bála nejen do ní vlézt, ale i opřít se o ni, abych se s ní nesvážila na zem. Pozorovala jsem to nedůvěřivým zrakem a také to bylo k smíchu, když si takové malinkaté autíčko sebevědomě a vytrvale razilo cestu mezi uličkami. Nerozuměla jsem tomu, nevěděla jsem, že je to vzácnost. Možná si dnes na toto autíčko někdo vzpomene, třeba v něm i jel. Tak málo jich bylo vyrobeno. Trojkolka splňovala, pro mě až neuvěřitelně, tři funkce:

Přečíst celý článek

26. června oslavíme 56. výročí slavného proslovu, který přednesl prezident USA John F. Kennedy v Západním Berlíně. Kennedy tehdy v jednom ze svých nejpůsobivějších vystoupení chtěl dát a také dal světu najevo, na které stojí na straně Berlínské zdi. Kromě slavného „Ich bin ein Berliner“ tenkrát Kennedy v proslovu v němčině řekl ještě druhou, méně slavnou větu – „Lasst sie nach Berlin kommen“ – nechte je přijet do Berlína.    

Přečíst celý článek

Potřeba uchovat si text v nezaměnitelné podobě, v jeho originárním vyznění, potřeba čelit protivníkům a nenadálým reformačním výbojům, touha po stabilním intelektuálním prostředí a snaha vysvětlit životní situace šla ruku v ruce se vznikem a rozvojem knižní kultury. Knihy byly nejprve na české území dováženy a tudy se psané slovo opisem rozšiřovalo. V raném středověku neexistovaly na našem území školní instituce a potřeba vzdělávat se byla zaznamenána pouze v církevním prostředí, kde se utkvěle prosazovalo mluvené latinské slovo. Rukopisné knihy tak stály u zrodu a v počátcích růstu klášterů, kostelů a katedrál, kde byly pojímány jako součást liturgického procesí. Knihy byly bohoslužebné a řekněme účelové, byly komponentou celku, neexistovaly samy o sobě. Tvorbě knih se ujali jednotlivé osobnosti (povětšinou duchovní) spojované se založením či rozvojem církevního prostředí a tak vznikaly první knihovny jako součást sakrálního prostoru. Se snahou co nejvěrohodněji zachytit mluvené slovo o dané tématice se dostává prostor iluminaci. Vlivem nárůstu konzumentů knih se klášterní knihovny začínají rozšiřovat a stávají se základem pro budování nových, již samostatných knihoven, jež vzdělanost rozšiřovaly oborově. Se zakládáním prvních univerzit vznikají knihovní centra, jejichž důsledkem se vedle literatury náboženské píše literatura právnická, filozofická, díla uměnovědná několika oborů a směrů a literatura dobová reagující na reformy a jiné sociální události. Můj příspěvek pojednává o vzniku a vývoji českých knihoven a knih ve středověku, a jeho účelem je historicky ukázat, že psaná či obrazově psaná literatura byla velice vzácná a zaujímala přední místa ve vědění a poznání, což s obměnou knihy do tištěné podoby pokračuje dodnes.

Přečíst celý článek

Ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., instituce, která je v České republice leaderem v poskytování vzdělávacích programů MBA a LL.M., JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M. se kromě ředitelování a výkonu advokátní praxe živě zajímá také o oblast sportovního práva, které je aktuálně široce se rozvíjející právní disciplínou. Na téma Mistroství světa v ledním hokeji 2019, které začíná za několik dní na Slovensku, jsme s ním diskutovali, jak vidí šance našich hokejistů a na některé další aspekty v českém sportu obecně. S Luďkem Lisse jsme se sešli v rámci pracovní porady v holešovickém sídle Ústavu práva a právní vědy, kde jsme mu položili pár otázek.

Přečíst celý článek

Dítě a pohádky. Všechno má svůj vnitřní svět, svůj vnitřní účel. I pohádky, které mají na dítě prvotní vliv, a to především vliv psychologický a pedagogický, neboť formují jeho osobnost, pomáhají mu pochopit svoji roli, roli ostatních a přizpůsobit se okolnímu světu. Zúčastněností dítěte se svět pohádek překrývá s jeho vnitřním světem. Pohádky udávají dětské představivosti novou dimenzi. Pohádky vysvětlují. Pohádky připravují dítě do života také sociálně, a to ztělesněním postav, které jsou výkladem typologií osobností (Hippokrates, Kretschmer, Jung). Pohádky nejsou pravdivým ukazatelem reálného života a ani se o to nesnaží. Pohádky se odehrávají ve zcela odlišné rovině. Leckdy mají poučné jádro a k dítěti promlouvají. Tím potvrzují dítěti správnost  osvojované autority dospělých. Pohádky zdokonalují u dítěte jemnou motoriku; motoriku prstů a artikulační schopnosti. Dítě se pohádkami učí a rozvíjí se. Máme tady pohádky. Máme tady dětský svět.

Přečíst celý článek

Současným společenským děním u nás hýbou různé kauzy a palčivé problémy. Mezi ně patří rozvoj naší dálniční sítě. Nejedná se pouze o výstavbu nových dopravních tepen. Některé starší autostrády již mnoho let volají po rozsáhlých opravách. Předmětem celospolečenských diskuzí je také tempo budování. Největší emoce způsobuje management oprav versus řidiči. Musíme být optimisty a věřit, že jednou bude líp... Jak říkali staří latináři: „Dum spīrō, spērō – Dokud dýchám, doufám.“

Přečíst celý článek

Někdy se to tak stane, že při vší dobré vůli a záměrech autora, se výsledek obrátí proti svému tvůrci. A něco podobného se asi stalo v roce 1857 v USA, kdy se Nejvyšší soud postavil čelem k výzvě v podobě sporu o status otroka v otrokářských a svobodných státech Unie. Nejvyšší soud v podstatě řešil otázku, zda se otrok může stát členem politické komunity zřízené a postavené na základech ústavy USA a jako takový se stát adresátem všech práv a povinností, které z toho pro občany USA vyplývají? Neboli jinak – měli tvůrci ústavy USA záměr dát otrokům občanství?

Přečíst celý článek

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.