Babičky na jeden večer

I když se titulek zdá „tajuplný“, vyjadřuje současnou praktickou situaci: manželé, případně rodiče nebo rodič s malým dítětem mají zájem večer navštívit divadelní nebo filmové představení či jinou kulturní akci, ale nemají nikoho, kdo by jim po tuto dobu pohlídal dítě. Právě v těchto případech přichází v úvahu realizace uvedeného titulku.

Tyto situace je možné řešit pracovněprávním vztahem. V praxi však stále převládá domněnka, že tento vztah může vzniknout a existovat jen mezi právnickou osobou jako zaměstnavatelem a fyzickou osobou – zaměstnancem. V počátečním období účinnosti prvního zákoníku práce (dále ZP) od 1. ledna 1966 tomu tak bylo. Pracovní poměr bylo možné uzavřít mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a kromě toho mezi občany jen pro výkon osobních služeb a za mzdu.

Legislativní vývoj s ohledem na ekonomickou a společenskou praxi však pokročil a v současnosti je situace jiná. Pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, může vzniknout mezi občany bez omezení a v některých případech je dokonce nejběžnějším, nejúčinnějším a jediným možným právním vztahem.

Kdo může zaměstnávat

V poslední době se rozšířilo – a v praxi se také osvědčuje – uzavírání pracovněprávního vztahu k opatrování a hlídání dětí. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Podle dřívějšího ZP osoba (např. nezletilé dítě zdědilo živnost) nemohla však právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel, dokud nedosáhla 18 let věku.Nemohla tedy uzavírat s jiným občanem pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. Např. studentka, které bylo 17 let a chtěla uzavřít pracovní smlouvu k opatrování své babičky, nemohla platně učinit tento právní úkon.

Přivolení soudu

Po účinnosti občanského zákoníku (dále NOZ) od 1. ledna 2014 je situace jiná. Podle § 31 NOZ každý, kdo nenabyl plné svéprávnosti (nedosáhl věku 18 let), je způsobilý k právním jednáním, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilého. Jeho zákonný zástupce mu však může udělit souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu ve shodě se zvyklostmi soukromého života. Nezletilý je pak schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno. (§ 32 NOZ).

Ustanovení § 33 NOZ stanoví podrobnější pravidla k činnosti nezletilého v oblasti zaměstnávání a použije se podpůrně (subsidiárně). Udělil–li zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plně svéprávnosti např. dosažením 18 let,souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, stává se nezletilý způsobilý k jednáním, jež jsou s touto činností spojena. K platnosti souhlasu se vyžaduje přivolení soudu, který posuzuje všechny okolnosti spojené např. s uzavíráním pracovněprávního vztahu s jiným občanem. Jedná se např. o práva a povinnosti, které z tohoto vztahu vyplývají a mohly by mít právní následky pro nezletilého.

Příklad: Nezletilá studentka bude mít zájem uzavřít pracovněprávní vztah jako zaměstnavatel s jinou osobou k opatrování dítěte nebo k provádění jiných pracovních úkonů (např. doučování). K tomu však potřebuje souhlas zákonného zástupce a přivolení soudu.

Pracovní smlouva

Ještě za platnosti dřívějšího ZP se v praxi osvědčila akce s názvem „Babičky na jeden večer.“ Jednalo se o legislativní řešení situací, kdy manželé s malým dítětem měli zájem navštívit večer kulturní představení, ale péče o dítě a dozor nad ním, jim to neumožňovala. Proto matka dítěte uzavřela dohodu o provedení práce např. se studentkou, která tak vykonávala tuto „ službu „ v pracovněprávním vztahu. I když se třeba jednalo o práci jen na několik hodin nebo na jeden večer.

Současná právní úprava v ZP umožňuje řešení podobných situací v širším měřítku. Předmětem této pracovní činnosti nejčastěji je hlídání a opatrování dětí, které může být jednorázové, nebo dlouhodobé. Podle toho je pak nutné volit vhodnou právní formu.

Pokud se fyzická osoba, např. matka malého dítěte, rozhodne sjednat s jinou osobou (občanem – např. studentkou) pracovněprávní vztah, který by měl být třeba i jen na několik hodin, je vhodné uzavřít pracovní smlouvu. V ní by si oba účastníci měli dohodnout nejdůležitější práva a povinnosti. Může se uzavřít i dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

Zaměstnavatel (např. fytzická osoba) pak v pracovní náplni např. uvede, že součástí pracovní činnosti zaměstnance bude nejen hlídání dítěte, ale i výuka, pomoc při výkonu školních povinností, doprovod dítěte do školky nebo školy apod.

Zvláštnosti v pracovní době

Právní vztahy vznikající při opatrování a hlídání dětí jsou specifické a vyžadují přesné legislativní vyjádření. Jedná se např. o určení pracovní doby, které se projeví v jejím rozvrhu. Bude-li matka dítěte – zaměstnavatelka požadovat na studentce-zaměstnankyni např. doprovod dítěte do školy a ze školy, výpomoc při zhotovování školních úkolů apod., měla by být v pracovní smlouvě tato činnost časově vymezena. Např. každý den v týdnu se jedná o jednu hodinu práce při doprovodu dítěte do školy (doba od 7 do 8 hodin) a doprovod ze školy je závislý na ukončení vyučování a může být každý den rozdílný. Rovněž tak by měla být vymezena doba pro výpomoc při vykonávání přípravy do školy, např. úkoly.

U předškolních dětí přichází v úvahu zejména opatrování po dobu rodičů dítěte

Uskutečňuje-li se hlídání nebo opatrování dětí v pracovním poměru, nejsou žádné odchylky ani výjimky při posuzování práv a nároků zaměstnanců. Ti mají právo při splnění zákonných podmínek na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci, na náhradu škody, která jim při výkonu této činnosti vznikne (např. pracovní úraz) apod. Zaměstnavatel má povinnost jim zajistit vhodné pracovní prostředí a podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, přihlédnout k osobě zaměstnance (např. zvláštní pracovní podmínky u mladistvého zaměstnance, jako jsou některé zakázané práce) apod.

Dovětek

Nechtěl jsem ve výkladu titulku dnešního blogu zacházet do právních podrobností. Pokud se mi podařilo vysvětlit, že babičky mohou existovat i jen na jeden večer, budu spokojenJ


Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.