§ Hra s ohněm

(Ze soudní síně)

Hra s ohněm se nikdy nevyplácí, neboť oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Doslova na vlastní kůži se o tom přesvědčili dva řemeslníci jednoho podniku, kteří pracovali na stavbě nových bytových jednotek při pokládání gumové podlahy. Na dveře místnosti, kde pracovali, umístili viditelnou tabulku s výrazným upozorněním, že se do místnosti nesmí s otevřeným ohněm, poněvadž je nebezpečí výbuchu benzinových plynů. Postupovali tedy přesně podle bezpečnostních předpisů, a proto i když byli náruživí kuřáci, chodili si cigarety zapalovat dosti daleko od nebezpečného místa až do zaměstnavatelem vymezeného kuřáckého prostoru.

Jednou do místnosti při pracovní přestávce přišel, prý na návštěvu ke kamarádům, instalatér Otakar, mezi spolupracovníky krátce nazývaný Otík. S hořícívou lampou se však nedostal dále, než mezi dveře. Oba kladeči ho energicky vyzvali, aby odešel. Patrně z  důvodů nevlídné pohostinnosti dvou pilně pracujících kamarádů Otík do místnosti nevstoupil, postavil však lampu k jejím dveřím na chodbě a odešel.

Karbidová lampa sehrála úlohu časované nálože. Za malou chvíli nastal výbuch benzinových plynů a místnost byla ihned v plamenech. Jednomu z uvnitř pracujících řemeslníků se podařilo proběhnout plameny na chodbu a vyváznout s menšími popáleninami.

Do poněkud horší situace se dostal druhý pracovník. Trochu zaváhal a plameny proniknout nemohl. V zoufalství a velké rychlosti, kdy nebyl čas na důkladné rozjímání, zvolil řešení nejriskantnější: skok z okna místnosti, která se nacházela v prvním poschodí. V souladu se zákony fyziky o volném pádu neskončil jeho nouzový výstup z hořící místnosti šťastně. Utrpěl zlomeninu končetiny a nalomení žeber – v právnické i lékařské terminologii – těžké ublížení na zdraví.

Původce nebylo těžké zjistit. I samotný Otík přiznal svou neopatrnost s karbidovou lampou, a proto trest odnětí svobody pro obecné ohrožení přijal. Obzvláště, když soud přihlédl k jeho dosavadní bezúhonnosti a příkladné pracovní morálce a povolil mu výkon trestu 6 měsíců podmíněně na zkušební dobu dvou roků.

Současně mu v rozhodnutí připomněl ustanovení zákoníku práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a povinnosti zaměstnanců. Byl povinen podniku uhradit škodu za způsobený pracovní úraz, který nepřímo zavinil svou nedbalostí. Vždyť spolupracovník se musel doslova „zachránit„ skokem z okna …


Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.