Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Pracovní doba ve prospěch matek
Nová právní úprava v ZP dává zaměstnanci možnost rozvrhnout si pracovní dobu samostatně. Tímto způsobem si může vytvořit příznivější podmínky nejen pro ochranu zdraví při práci, ale i pro kvalitnější rodinný život. Rozvrh pracovní doby podle vlastních potřeb tak představuje významnou výhodu zejména pro ženy s malými dětmi.
Podle nového ustanovení § 87a ZP, účinného od 1. ledna 2025, si může zaměstnanec rozvrhnout pracovní dobu do směn sám, a to na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Tato dohoda může být uzavřena samostatně, v pracovní smlouvě nebo v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.
Zákoník práce nestanovuje konkrétní podmínky pro samotný rozvrh pracovní doby, nicméně zaměstnanec je povinen dodržovat například minimální nepřetržitý denní odpočinek, týdenní odpočinek, přestávky na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávky dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. V dohodě je možné sjednat i další omezení – například že si zaměstnanec nesmí rozvrhnout směnu na noční hodiny, o víkendu nebo ve svátek. Zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování těchto podmínek a zároveň je sám respektovat.
Novela tak činí ZP flexibilnějším – dříve byla možnost samostatného rozvrhu pracovní doby dostupná pouze v rámci práce na dálku. Od 1. ledna 2025 je možné tento režim uplatnit i na běžných pracovištích. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, může si zaměstnanec sám rozhodovat, kdy bude pracovat. Pro matky s malými dětmi je tato možnost obzvlášť přínosná.
Krátkodobý pracovní poměr
Pracovní poměr na dobu určitou může být vhodnou formou řešení krátkodobých pracovních potřeb. Podle § 39 ZP může být sjednán nejdéle na 3 roky a opakován maximálně dvakrát. Opakováním se rozumí i jeho prodloužení, což znamená, že pracovní poměr může být uzavřen až třikrát a trvat maximálně 9 let (např. 3 + 3 + 3 roky).
Novela však zavádí výjimku. Pokud je pracovní poměr sjednáván z důvodu zástupu za dočasně nepřítomného zaměstnance (např. během mateřské, otcovské či rodičovské dovolené nebo dovolené dle § 217 odst. 5 ZP), pak omezení počtu opakování neplatí. Celková doba trvání tohoto pracovního poměru mezi týmiž smluvními stranami však nesmí přesáhnout 9 let.
Příklad:
Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Po tuto dobu může zaměstnavatel uzavírat pracovní poměr na dobu určitou s jinou zaměstnankyní i více než třikrát, např. čtyřikrát vždy na půl roku, tedy celkem na 2 roky.
Návrat do zaměstnání po mateřské a rodičovské dovolené
Mateřská dovolená trvá 28 týdnů, v případě porodu dvou a více dětí se prodlužuje na 37 týdnů. Po jejím skončení má zaměstnankyně nárok na rodičovskou dovolenou až do tří let věku dítěte (§ 196 ZP). Rozsah rodičovské dovolené závisí na žádosti zaměstnankyně – může si zvolit kratší dobu podle svých potřeb i výše rodičovského příspěvku. Stejný nárok má i zaměstnanec, pokud o dítě pečuje.
Nový § 47 ZP upravuje zařazení zaměstnance po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené. Do 1. června měl zaměstnanec právo na zařazení na původní práci a pracoviště pouze po mateřské dovolené. Novela přiznává toto právo i těm, kteří se vracejí z rodičovské dovolené – za podmínky, že se do práce vrátí před dnem, kdy dítě dosáhne dvou let. Pokud původní práce nebo pracoviště již neexistuje, musí zaměstnavatel nabídnout jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.
Příklad:
Žena má ve smlouvě uveden druh práce „účetní“ a pracuje jako mzdová účetní na oddělení mezd. Po návratu z mateřské či rodičovské dovolené má nárok na stejnou práci na stejném místě – tedy „mzdová účetní na oddělení mezd“. Před novelou mohla být zařazena na jiném pracovišti, například ve skladovém hospodářství. U rodičovské dovolené platí toto právo pouze v případě návratu do zaměstnání před dovršením dvou let věku dítěte.
Další pracovní poměr u stejného zaměstnavatele
Novela mění dosavadní ustanovení § 34b odst. 2 ZP. Dříve zaměstnanec nesměl u téhož zaměstnavatele vykonávat jinou práci stejného druhu (např. „mzdová účetní“) v dalším základním pracovněprávním vztahu, jako je dohoda o pracovní činnosti.
Nově se toto omezení nevztahuje na zaměstnance, kteří budou vykonávat stejný druh práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce – avšak pouze po dobu čerpání mateřské, rodičovské dovolené nebo její části.