Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Minimální mzda podle zákoníku práce
Právní úprava zdůrazňuje ochranu práv zaměstnance na mzdu nebo plat podle ZP a právních předpisů vydaných k jeho provedení. Tato zásada se vztahuje i na mzdu, kterou s ním zaměstnavatel sjednal v souladu s právními předpisy, případně s odborovou organizací, nebo kterou stanovil vnitřním předpisem či oznámil písemně.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 ZP. Také mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.
Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Zaměstnavatel doplácí
Může se stát, že si zaměstnanec vydělá méně, než činí minimální mzda. Pokud by měl po odečtení mzdy či platu za práci přesčas, příplatků za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendech nižší mzdu, než je zákonná hranice, musí mu zaměstnavatel rozdíl doplatit.
Doplatek se určuje jako rozdíl mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo jako rozdíl mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje ZP sjednáním či určením formy doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatek do minimální hodinové mzdy.
Minimální odměna v dohodách
V poslední době výrazně vzrostl zájem zaměstnanců o dohody o pracovní činnosti a o dohody o provedení práce. Vedle „novinky,“ že mají tito zaměstnanci nárok i na příplatky (např. za práci v sobotu a v neděli, za noční práci či práci ve ztíženém pracovním prostředí), se na ně vztahuje také minimální mzda (odměna).
V těchto vztazích se nejedná o mzdu, ale o odměnu. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy se vztahuje na všechny zaměstnance a všechny typy odměn za práci. Podle ZP se tedy vztahuje i na odměny za práci konanou na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Odměna za práci podle dohod není pevně limitována, uplatňuje se smluvní volnost s ohledem na charakter práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl respektovat zásadu rovnosti v pracovněprávních vztazích. Odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracovišti a výkonu a měla by být přiměřená.
Vyšší příspěvek na zapracování
Nová výše minimální mzdy se neprojevuje jen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale promítá se i do celé řady pracovněprávních předpisů. Nároky zaměstnanců se tak od 1. ledna 2026 zvyšují. Jedním z nich je i příspěvek na zapracování.
Tento příspěvek má zajistit, aby uchazečům o zaměstnání, jimž úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – dále jen „ZOZ“), byla tato podpora poskytnuta také u zaměstnavatelů v počátcích jejich pracovního začlenění. Zejména se to týká osob, které nastupují do pracovního procesu bezprostředně po absolvování školy.
Příspěvek se poskytuje jednorázově zpětně, a to na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tedy 11 200 Kč. Celkově tak může dosáhnout až 33 600 Kč (dosud 31 200 Kč).
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Výše příplatku se liší podle druhu pracoviště. U zaměstnanců podnikatelských subjektů činí tento příplatek 10 % minimální mzdy.
Zaměstnanci nepodnikatelských subjektů, na něž se vztahuje zaručený plat, dostanou za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek v rozmezí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy za každý ztěžující faktor (např. hluk, vibrace, ionizující záření, nadměrná teplota apod.). Konkrétní výši určí zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a délky působení ztěžujících vlivů.
Zaručený plat a skupiny prací
Zaručený plat je plat, na který má zaměstnanec právo podle ZP, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Uplatňuje se pouze u nepodnikatelských subjektů (viz § 109 odst. 3 ZP), např. ve veřejné správě.
Základní principy fungování zaručeného platu zůstávají stejné. Plat těchto zaměstnanců nesmí být nižší než příslušná měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu.
Nově ZP stanoví 4 úrovně (skupiny) prací:
- 1. skupina prací – 1násobek minimální mzdy (22 400 Kč),
- 2. skupina prací – 1,2násobek minimální mzdy (26 880 Kč),
- 3. skupina prací – 1,4násobek minimální mzdy (31 360 Kč),
- 4. skupina prací – 1,6násobek minimální mzdy (35 840 Kč).
Nedosáhne-li plat (bez příplatků za práci přesčas, ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí nebo o víkendech) příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen doplatit rozdíl mezi dosaženým platem a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.