Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Evidence pracovních úrazů
Zaměstnavatel povede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost, nebo pokud neschopnost nepřesahovala 3 kalendářní dny.
Nově se zavádí pojem závažný pracovní úraz. Jedná se o úraz, pokud hospitalizace postiženého zaměstnance trvá více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu předpokládat. Do této kategorie se zahrnuje také životu nebezpečný či hromadný pracovní úraz podle právního předpisu upravujícího bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo bezpečnost provozu při hornické činnosti.
Evidence pracovního úrazu má obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Měla by být spolehlivým podkladem pro:
- odpovědné zjištění příčiny a všech okolností vzniku pracovního úrazu,
- sepsání záznamu o úrazu podle výsledků šetření,
- stanovení potřebných opatření proti opakování podobných úrazů včetně kontroly jejich provedení.
Nová povinnost se vztahuje i na zaměstnavatele, k němuž byl přidělen zaměstnanec na práci podle § 43a zákoníku práce a u kterého k pracovnímu úrazu došlo. Tento zaměstnavatel musí úraz bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli, u něhož je přidělený zaměstnanec zaměstnán.
Povinnosti k ohlášení
Pokud dojde k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel povinen jej bez zbytečného odkladu ohlásit příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, a to elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.
Dále musí zaměstnavatel úraz oznámit odborové organizaci a zástupci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nasvědčují-li okolnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin, ohlašuje zaměstnavatel událost také příslušnému útvaru Policie České republiky.
Co musí obsahovat záznam o úraze
Záznam se sepisuje bezprostředně po úrazu a musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze k NV. Shrnují se v něm výsledky šetření, které musí být zahájeno ihned poté, co se zaměstnavatel o úrazu dozví.
Záznam má obsahovat především okolnosti, za jakých k úrazu došlo. Musí z něj být patrné, zda zaměstnavatel dodržel všechny povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zda nedošlo k porušení předpisů ze strany zaměstnavatele apod. Uvádí se také skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro zproštění zaměstnavatele odpovědnosti za vzniklou škodu (např. porušení předpisu ze strany zaměstnance, jeho lehkomyslné jednání nebo opilost).
Nařízení vlády stanoví, že záznam o úrazu má být vyhotoven co nejdříve, nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu. Řadu rozhodných skutečností lze zjistit nejlépe bezprostředně po úrazu. Správně vyplněný záznam přispívá k rychlejšímu vyřízení odškodnění, proto nelze tuto povinnost podceňovat.
Záznam o úrazu má být objektivním obrazem úrazového děje a příčin. Může se stát důležitým dokladem i pro pozdější dobu, protože zaměstnanec může nárok na náhradu škody uplatnit až později, pokud se projeví dodatečné následky úrazu.
Úraz i bez záznamu
Častým omylem je představa, že neohlásí-li zaměstnanec pracovní úraz a nebyl-li sepsán záznam, nemá nárok na odškodnění. Záznam však není jediným důkazem. Pracovní úraz lze prokázat i jinak – např. svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem nebo listinnými důkazy.
V pracovním sporu o odškodnění je záznam o úrazu důležitým dokladem pro zjišťování skutečného stavu věci. Pokud však nejsou údaje v záznamu úplné či objektivní, může soud dospět k odlišným závěrům, často v neprospěch zaměstnance.
Například Nejvyšší soud v rozhodnutí č. 24/1965 Sbírky rozhodnutí čs. soudů uvedl, že i když záznam obsahoval údaje svědčící o pracovním úrazu, na základě výpovědí svědků bylo zjištěno, že se nejednalo o pracovní úraz ve smyslu zákonných předpisů. Naopak se mohou vyskytnout případy, kdy záznam obsahuje údaje, které vůbec neodpovídají skutečnosti.
Nejde o rozhodnutí
Záznam o úrazu nemá charakter rozhodnutí, nezakládá právní nároky a nejde o akt určitého odvětví práva. Je pouze jedním z důkazních prostředků, jimiž lze prokázat existenci pracovního úrazu, a je prvotním dokladem o jeho vzniku.
Nevyhotovení záznamu v případech, kdy to ukládá právní předpis, se považuje za porušení povinnosti zaměstnavatele. V praxi se stává, že zaměstnanec úraz neohlásí, protože se jeho následky projeví až později. I v takových případech může dostat náhradu škody, pokud prokáže, že úraz utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. K tomu slouží obvyklé důkazní prostředky, např. svědecké výpovědi spolupracovníků nebo lékařská zpráva.
Je proto v zájmu zaměstnanců, aby úraz oznámili ihned svému nadřízenému. Pozdější prokazování bývá složitější. Na druhou stranu ani zaměstnanci nesmí právní úpravu zneužívat – časté jsou případy, kdy v pondělí ráno po víkendu hlásí „pracovní úrazy,“ které se zjevně staly mimo zaměstnání, například na chatě. Takový postup je pokusem přenést odpovědnost na zaměstnavatele.
Aktualizace záznamu
Nařízení vlády přineslo významnou novinku: zaměstnavatel je povinen odeslat aktualizovaný záznam o úrazu, pokud se dodatečně dozví o skutečnostech, které mění údaje uvedené v původním záznamu.
Jde o tzv. hlášení změn – např. když hospitalizace zaměstnance přesáhla 5 dnů, pracovní neschopnost skončila až po odeslání záznamu, nebo došlo ke změně v posouzení příčiny úrazu. Změny musí zaměstnavatel nahlásit elektronicky nebo v listinné podobě těm subjektům, kterým byl záznam odeslán.