Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Akční plán vlády
Cílem Akčního plánu je postupné zvyšování počtu zaměstnavatelů s uzavřenou kolektivní smlouvou (dále jen „KS“) a zrovnoprávnění pozice sociálních partnerů. Zvýší se také příspěvek státu a evropské dotace na projekty, které povedou k rozšíření KS na více zaměstnanců. Cílem je, aby tyto dohody o pracovních podmínkách či růstu mezd pokrývaly 80 % zaměstnavatelů (nyní je to 35 %).
Výhody pro zaměstnance jsou zřejmé. Zaměstnanci ve firmách s kolektivní smlouvou si v roce 2023 vydělali v průměru o 60 408 Kč ročně více než v podnicích bez KS a zároveň odpracovali v průměru o 5 hodin méně za měsíc.
Tyto otázky jsou vysoce aktuální zejména v závěru letošního roku, kdy se připravují kolektivní smlouvy na rok 2026.
Vyšší práva ve mzdové a platové oblasti
Akční plán vlády a směrnice EU kladou značný důraz na zvyšování mezd a platů. Právní pravidla pro jejich úpravu mají být obsažena právě v kolektivních smlouvách. Personální praxe potvrzuje, že právě v této oblasti se vyskytuje nejvíce pochybení a sporů.
Například při sjednávání průměrného procentního zvýšení mezd vznikají konflikty mezi vedením zaměstnavatele a odborovou organizací, která požaduje větší navýšení, než navrhuje zaměstnavatel.
Právní úprava dává velký prostor pro kolektivní vyjednávání. V kolektivní smlouvě může být dohodnuta výše mzdy. KS se tak vedle pracovní či jiné smlouvy (např. manažerské), vnitřního mzdového předpisu nebo mzdového výměru stává důležitou právní formou sjednání mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Zákoník práce v dalších mzdových ustanoveních upravuje pouze nejnižší částky jednotlivých forem mezd. Kolektivní smlouva je může navýšit. Např. za práci přesčas (§ 114 ZP) přísluší dosažená mzda zvýšená nejméně o čtvrtinu. Při kolektivním vyjednávání lze však sjednat náhradní volno nebo vyšší příplatek za práci přesčas.
Mzda se zaručuje i za práci ve svátek (§ 115 ZP). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Podrobnosti lze rovněž sjednat v KS.
Rovněž odměňování pracovní pohotovosti lze dojednat v kolektivní smlouvě. Zaměstnanci mají zaručeno nejméně 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v KS jinak (§ 140 ZP).
V kolektivní smlouvě lze dále sjednat např.:
- vyšší příplatek za noční práci než 10 % průměrného výdělku (§ 116 ZP),
- vyšší příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí než 10 % minimální mzdy (§ 117 ZP),
- vyšší příplatek za práci v sobotu a v neděli než 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Dále může být sjednána i výše naturální mzdy vyplácené v penězích, která musí být nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy nebo nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikl nárok na mzdu nebo její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo KS sjednáno kratší než měsíční období splatnosti.
Jsou mzdy tajné?
Některé kolektivní smlouvy obsahují ustanovení, že zaměstnanci nesmí sdělovat informace o výši a struktuře mzdy, platu nebo odměny z dohody.
Novela ZP č. 120/2025 Sb., účinná od 1. června 2025, však přinesla zásadní změnu: zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohod.
K takovému zákazu se nepřihlíží. I kdyby byl uveden v kolektivní nebo pracovní smlouvě, je neplatný. Z těchto právních písemností by měl být odstraněn. Jinak by mohla být zaměstnavateli podle zákona o inspekci práce (§ 11 odst. 1 písm. e) a § 24 odst. 1 písm. e)) uložena pokuta až do výše 400 000 Kč.
Další výhody pro zaměstnance
Vedle vyšších mzdových nároků mohou kolektivní smlouvy obsahovat i další výhody, např.:
- odstupné sjednané nad rámec § 67 ZP (tj. nad 3, případně 12 měsíců),
- odstupné nebo odchodné i při rozvázání pracovního poměru z jiných důvodů (např. dohodou na návrh zaměstnavatele),
- zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy,
- započítání části doby potřebné k osobní očistě po skončení práce do pracovní doby,
- vyšší náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele z důvodu prostoje nebo přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy (§ 207 ZP),
- delší pracovní volno nebo pracovní volno i v jiných případech tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci,
- prodloužení dovolené u zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou, nad zákonné 4 týdny (a to nejen o týdny, ale i o jednotlivé dny),
- širší okruh pracovního volna s náhradou mzdy nebo bez ní při zvyšování kvalifikace (§ 232 ZP),
- další případy, kdy zaměstnanec nebude povinen hradit náklady z kvalifikační dohody (§ 235 odst. 3 ZP).
Všechny pracovněprávní nároky mohou zaměstnanci uplatňovat u soudu, případně u rozhodce.