Jak proti nelegální práci

To je postup v rozporu se zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“), podle něhož práce vykazující znaky závislé činnosti musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, tedy v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Poslední změny v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále jen „ZOZ“) mají napomoci k omezování či vyloučení tohoto způsobu zaměstnávání.

Co je závislá činnost

Pro zjištění, zda se jedná o nelegální práci či nikoli, je rozhodující zhodnocení existence znaků závislé činnosti. Její obsah vyplývá z § 2 ZP.

Jde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené či dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

Některé znaky pracovněprávního vztahu jsou zřejmé ihned po zahájení pracovní činnosti (např. přidělování práce, práce podle pokynů nadřízeného, výplata mzdy apod.), zatímco jiné se mohou naplnit až v průběhu vztahu (např. sankční vztah – krácení dovolené za neomluvenou nepřítomnost v práci).

Živnostník a zaměstnavatel mají smluvní volnost při sjednávání právní formy pracovního vztahu, jsou však vázáni jeho obsahem. Měli by jej přesně charakterizovat a konkretizovat ve smlouvě, kterou spolu uzavírají.

Novinka – nerozhoduje soustavnost

Každý z nás se s nelegální prací setkává téměř na každém kroku. Při kontrole v obchodním řetězci odpoví vedoucí na dotaz inspekce práce, že pokladní pracuje na základě dohody o provedení práce. Přitom každý kupující ví, že pokladní svou činností značně přesahuje povolených 300 hodin práce podle této dohody v kalendářním roce. To je jeden z nejtypičtějších příkladů nelegální práce.

Podle původního návrhu novely ZOZ byl do definice nelegální práce zařazen požadavek, že tato práce nemusí být vykonávána soustavně. Doplnění definice bylo provedeno na základě rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2034/2019-313 ze dne 21. 1. 2020. Legislativní rada vlády se však s tímto doplňkem neztotožnila, a proto byla novela ZOZ předložena do Poslanecké sněmovny bez tohoto dodatku.

V nové definici nelegální práce již není uveden požadavek soustavnosti této činnosti. Jak uvádí důvodová zpráva k novele zákona:

„Je velmi obtížné prokazovat, že daná fyzická osoba pracovala déle než v době fyzické kontroly pracoviště, která obvykle trvá pouze v řádu hodin. Přitom zaměstnavatelé argumentovali, že nebyl naplněn znak soustavnosti závislé práce. U nelegálních zaměstnanců je obtížné zajistit jiné důkazy prokazující delší dobu výkonu práce, neboť zaměstnavatelé tyto zaměstnance většinou nijak neevidují a spolupráci s nimi často i okamžitě ukončí.“ 

Z tohoto důvodu se jevila jako potřebná změna definice nelegální práce zakotvené v § 5 písm. e) bod 1 ZOZ, aby bylo z dikce zákona patrné, že k délce výkonu závislé práce se nepřihlíží. To bylo také novelou ZOZ provedeno s účinností od 1. ledna 2025, což je v souladu se závěry vyplývajícími z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 2034/2019-313 ze dne 21. 1. 2020. 

Samotnou soustavnost bylo velmi obtížné při kontrole nelegální práce prokazovat, neboť tento znak nebyl definován. Odhalování nelegální práce tak bylo ztíženo. Z tohoto důvodu byla v ZOZ nahrazena definice nelegální práce v § 5 písm. e) bod 1 novým zněním, které vymezuje znaky závislé práce s vyloučením znaku soustavnosti.

Na tuto definici je navázáno spáchání přestupku dle § 139 odst. 1 písm. c) a d) a § 140 odst. 1 písm. c) ZOZ.

Pro závěr, že se jedná o nelegální práci, tedy není rozhodující její soustavný charakter. Novela definuje v § 5 písm. e) bod 1 ZOZ, že nelegální práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně, přičemž je vykonávána mimo pracovněprávní vztah.

Doplnilo se, že jedná-li se o nelegální práci, je rozhodné pouze naplnění těchto znaků a délka výkonu práce je nerozhodná. Tento postup povede ke zmírnění problémů vznikajících při kontrolní činnosti orgánů inspekce práce při prokazování výkonu nelegální práce.

Nová informační povinnost zaměstnavatele

Významnou legislativní novinkou, která má rovněž přispět ke snížení nelegální práce, je zavedení informační povinnosti zaměstnavatele.

Má-li nastoupit do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, u něhož se nevyžaduje povolení k zaměstnání (např. občan s trvalým pobytem, občan s uděleným azylem, rezident – viz § 87 ZOZ), je zaměstnavatel, nebo právnická či fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zahraničním zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinen o této skutečnosti informovat úřad práce ještě před okamžikem nástupu do zaměstnání.

Tato nová povinnost zaměstnavatele, účinná od 1. října 2025, je jedním z právních opatření, která mají snížit nelegální zaměstnávání. Obdobná povinnost se vztahuje i na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již tyto osoby povolení k zaměstnání nepotřebují. Tuto informační povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. 

Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 ZOZ. Jedná se například o identifikační údaje cizince, jeho adresu v zemi trvalého pobytu, identifikační údaje zaměstnavatele apod.

Informace uvedené v ustanovení § 77 a § 88 ZOZ je zaměstnavatel povinen doručit dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené úřadem práce.

Zaměstnavatel nebo právnická či fyzická osoba, ke které byly tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušný úřad práce o ukončení jejich zaměstnání nebo vyslání.