Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Dovolená v dohodách
Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění v ZP stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Zaměstnanec však musí splnit zákonné podmínky. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Nerozhoduje, zda a v jakém skutečném rozsahu počtu hodin týdně byla práce v dohodě sjednána a konána.
Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby.
Zaměstnanec pracující na základě DPČ a DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek. Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě podmínky (nepřetržité trvání dohody a výkon práce) splněny současně.
Délka dovolené
Se stanoví v souladu s § 213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně. Zaměstnanci tak při čtyřtýdenní dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na jednu dvaapadesátinu (1/52) z 80 hodin (20 × 4), tedy přibližně 1,5 hodiny dovolené.
Příklad:
-
U dohody o provedení práce je za každých 100 odpracovaných hodin 7,5 hodiny dovolené, tedy 22,5 hodiny.
-
Zaměstnanec pracuje na DPČ 8 hodin týdně – dvakrát po 4 hodinách. Za rok odpracuje celkem 416 hodin, tj. 52 × 8. Výměra dovolené u něj jsou 4 týdny.
-
Zaměstnanec odpracoval 20násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 1,5 hodiny volna za každých 20 odpracovaných hodin. Násobím 20,8 × 1,5 = přibližně 31 hodin dovolené. Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené.
Nebude-li mít zaměstnanec možnost si dovolenou vyčerpat ve volnu, zaměstnavatel mu za ni po skončení práce podle dohody poskytne náhradu mzdy.
Změny v sociálním a zdravotním pojištění
Od 1. ledna 2025 nebyla pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění rozhodující pevná částka, ale jedna čtvrtina stanovené průměrné mzdy pro příslušný kalendářní rok. Od roku 2026 došlo ke změně – účast na pojištění je u zaměstnance pracujícího podle DPP při měsíční odměně 12 000 Kč. Došlo tedy k navýšení o 500 Kč měsíčně. Příjmy (odměny) do tohoto limitu i nadále podléhají dani z příjmů, zaměstnanec však nebude účasten sociálního a zdravotního pojištění.
U druhého typu zaměstnávání mimo pracovní poměr – u dohod o pracovní činnosti – je limit pro placení odvodů i nadále v roce 2026 měsíčně 4 500 Kč.
Pracovní volno z osobních důvodů
ZP nevylučuje, aby „dohodáři“ měli nárok na pracovní volno s náhradou odměny, např. při důležitých osobních překážkách v práci nebo z důvodu obecného zájmu (§ 77 odst. 3 ZP). Jedná se např. o pracovní volno k lékařskému ošetření, k svatbě, k výkonu veřejné funkce, k činnosti dárce krve apod. Podmínkou však je, že toto volno bylo sjednáno přímo v dohodě nebo zaměstnavatel je vymezil ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP.
Rozvrh pracovní doby v dohodách o práci
V oblasti DPČ a DPP patří mezi problémové otázky rozvrh pracovní doby. Zaměstnavatel musí předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
Není vhodné sjednání velmi krátké lhůty pro seznámení s rozvrhem pracovní doby, třeba jen několik hodin. Může to být např. jeden nebo dva dny. Místo jednoho dne může být účelné dohodnout konkrétnější lhůtu pro seznámení, např. „nejpozději 12 hodin před nástupem směny“. Takové ujednání bude vhodné zejména při řešení některých dlouhodobě nepředvídaných skutečností, jako je např. klimatická situace, aktuální charakter počasí apod.
Změna na pracovní poměr
Významná je „novinka“, která může umožnit zaměstnanci přechod z DPČ nebo DPP do pracovního poměru. V praxi se zatím příliš neuplatňuje. Požádá-li zaměstnanec, jehož právní vztahy založené dohodami v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Může být kladná, směřující ke sjednání pracovního poměru, nebo záporná; zaměstnavatel ji odůvodní např. vážnými provozními důvody nebo povahou práce.