Obsah:

• Trestní odpovědnost firem 2026: compliance jako obranná strategie

• Energetická infrastruktura jako nový investiční faktor regionů

• Evropské akcie na rekordech, kapitál se přesouvá z USA

• Konflikt na Blízkém východě ochromil globální leteckou dopravu

• AI Act mění pravidla pro CorpTech a využívání AI ve firmách

• Věkové limity pro děti na sociálních sítích pod politickým tlakem

• Stablecoiny nastartovaly tichou finanční revoluci v Asii

1. Trestní odpovědnost právnických osob prochází zásadní změnou

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (zákon č. 270/2025 Sb.) účinná od 1. ledna 2026, resp. částečně od 1. července 2026, výrazně mění postavení compliance programů v trestním řízení proti firmám.

Zásadní posun spočívá v tom, že soud bude nově při stanovení trestu výslovně přihlížet k tomu, zda měla právnická osoba zaveden účinný systém preventivních opatření a jak reagovala po spáchání trestného činu. Jinými slovy – nestačí mít formální směrnice. Rozhodující bude jejich skutečné fungování a schopnost firmy reagovat ex post.

Vedle stávající možnosti vyvinění právnické osoby novela posiluje význam funkčního compliance management systému (CMS). Soud bude hodnotit:

• existenci preventivních opatření,
• jejich reálnou aplikaci,
• snahu o nápravu škod,
• zavedení nápravných mechanismů po zjištění pochybení.

Praktický dopad je zřejmý: investice do funkčního CMS se stává nejen prevencí, ale i nástrojem zmírnění trestních následků.

Nová role compliance „kontrolora“

Novela zavádí také prvek externí kontroly – přípravu a realizaci preventivních opatření budou dozorovat osoby schválené státním zástupcem nebo soudem, typicky advokáti či auditoři specializovaní na compliance.

Tím se compliance posouvá z interní administrativy do roviny procesního nástroje pod dohledem orgánů činných v trestním řízení.

Co to znamená pro management

Novela se vztahuje i na již probíhající řízení. Pro vedení společností to znamená jediné:

Compliance už není pouze regulatorní povinnost.
Stává se obranou strategií firmy i managementu.

2. Energetická infrastruktura mění hodnotu regionů

Výstavba jednoho z největších bateriových úložišť v Česku, které připravuje SUAS Group ve spolupráci se slovenským EIF, je důležitým milníkem nejen pro energetiku, ale i pro širší podnikatelské prostředí. Projekt o kapacitě 120 MWh vzniká v lokalitě bývalé obce Lipnice u Vintířova a navazuje na strukturální transformaci regionu po těžbě uhlí.

Z pohledu trhu nemovitostí a investic jde o víc než technologickou stavbu. Moderní akumulační infrastruktura zvyšuje stabilitu elektrizační soustavy a umožňuje pružnější reakci na cenové výkyvy na trhu s elektřinou. Ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS bude zařízení poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy – tedy klíčový prvek pro stabilitu sítě v éře decentralizované výroby.

Pro business sektor to znamená několik věcí:

• rostoucí význam energetické bezpečnosti jako faktoru při rozhodování o lokalitě,
• vyšší atraktivitu brownfieldů napojených na silnou síťovou infrastrukturu,
• posun regionu směrem k dlouhodobě udržitelným investicím,
• a potvrzení trendu, že energetická flexibilita se stává strategickým aktivem.

Energetická infrastruktura dnes není jen technické zázemí. Stává se jedním z hlavních parametrů hodnoty území – a tím i součástí investičního rozhodování developerů, průmyslových podniků i kapitálových investorů.

3. Evropské akcie na rekordu. Začíná strukturální přesun kapitálu?

Evropské akcie směřují k nejdelší růstové sérii od roku 2013. Index Stoxx Europe 600 si za únor připisuje přibližně čtyři procenta a drží směr k osmému měsíci růstu v řadě. Region zároveň zaznamenává rekordní objemy zpětných odkupů akcií a stabilní příliv kapitálu do fondů zaměřených na evropské trhy.

Podle dat citovaných Bank of America přiteklo od začátku roku do evropských akciových fondů 18 miliard dolarů. Trend tak naznačuje postupné snižování expozice investorů vůči Spojeným státům.

Proč Evropa právě teď?

Růst není tažen technologickými tituly, ale tradičními sektory. Od začátku roku dominují:

• základní suroviny
• energetika
• telekomunikace
• veřejné služby

Některá z těchto odvětví dosahují dvouciferných výnosů až kolem 25 %. Struktura evropského trhu tak aktuálně těží z obav investorů z přehřátých valuací amerických technologických firem a z nejistoty kolem budoucích výdajů na umělou inteligenci.

Zjednodušeně řečeno: investoři hledají stabilnější, cyklicky navázané segmenty ekonomiky.

Co to znamená pro investory a firmy

Pokud bude trend pokračovat, může mít několik dopadů:

• stabilnější vývoj tradičních sektorů
• vyšší atraktivitu dividendových titulů
• růst významu evropských trhů v globálních portfoliích
• zvýšený zájem o průmyslové a infrastrukturní projekty

Otázkou zůstává, zda jde o krátkodobou rotaci kapitálu, nebo začátek hlubšího strukturálního přesunu.

4. Konflikt ochromil klíčový letecký koridor mezi Evropou a Asií

Pokračující napětí mezi USA, Izraelem a Íránem vedlo k uzavření části vzdušného prostoru nad Blízkým východem a k narušení tisíců letů. Zásah utrpěla zejména letiště v Dubaj, Abú Zabí a Kuvajtu, tedy klíčové přestupní uzly spojující Evropu a Asii.

Podle dat platformy FlightAware byly od zahájení útoků postiženy tisíce letů. Dopady se přitom neomezují pouze na region – narušení hlavních tranzitních bodů zasahuje globální síť letecké dopravy.

Nákladnější trasy, vyšší ceny

Uzavření vzdušného prostoru přichází v době, kdy aerolinky již několik let nemohou využívat ruské nebe. Alternativní trasy jsou delší, palivově náročnější a logisticky komplikovanější.

Dopady lze očekávat v několika rovinách:

• prodloužení letových časů mezi Evropou a Asií
• vyšší náklady na palivo
• zpoždění v cargo přepravě
• tlak na ceny letenek i letecké přepravy zboží

Pro exportně orientované firmy to znamená zvýšené logistické riziko a potenciální narušení dodavatelských řetězců.

5. CorpTech vstupuje do éry přímé regulace

Umělá inteligence dnes není pouze nástrojem automatizace. V korporátním prostředí se stává součástí regulované infrastruktury – zasahuje do uzavírání smluv, řízení obchodních korporací, due diligence i plnění regulatorních povinností.

Právní rámec této transformace stanoví AI Act, který zavádí rizikově orientovaný model regulace systémů AI. Česká republika jej doplní adaptačním zákonem, jenž vytvoří institucionální a sankční zázemí pro jeho aplikaci.

Compliance 2.0: dokumentace, dohled, odpovědnost

AI Act vyžaduje zejména u systémů vysokého rizika:

• řízení rizik a kvalitu dat,
• technickou dokumentaci,
• lidský dohled,
• transparentnost rozhodování.

Porušení pravidel může vést k pokutám až do výše 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu.

Používání AI tak získává obdobnou regulatorní logiku jako uvádění regulovaného produktu na trh. Firmy budou muset vést dokumentaci o souladu, nastavit interní AI governance a upravit smluvní vztahy s poskytovateli technologií.

Due diligence a nový standard odborné péče

AI se běžně využívá při transakčním prověřování společností. Automatizované systémy dokáží analyzovat tisíce dokumentů a identifikovat rizikové klauzule.

To však zvyšuje nároky na odbornou péči:

• právní tým musí znát limity použitého nástroje,
• výstupy musí být přezkoumány lidským úsudkem,
• odpovědnost nelze přenést na poskytovatele AI.

Argument, že „chybu způsobila AI“, nebude akceptovatelný.

Strategický závěr

Digitalizace již není čistě technologický projekt.

Je to regulatorní projekt s přímými dopady na odpovědnost statutárních orgánů, právníků i compliance oddělení. CorpTech a AI tak vstupují do fáze, kdy jejich implementace musí být od počátku řízena jako právně-regulatorní proces.

6. Státy zpřísňují přístup dětí k sociálním sítím

To, co začalo regulačním experimentem v Austrálie, se rychle proměnilo v globální trend. Řada států napříč Evropou i Asií zvažuje nebo zavádí věkové limity pro přístup dětí a teenagerů k sociálním sítím.

Politici argumentují ochranou duševního zdraví mladé generace. Kritici však upozorňují, že plošné zákazy mohou mít opačný efekt – přesun mladistvých na méně regulované platformy a obcházení restrikcí pomocí VPN či falešných údajů.

Regulace algoritmů místo zákazů?

Debata se postupně posouvá od otázky „zda zakázat“ k otázce „jak regulovat“.

Odborníci upozorňují, že klíčovým problémem nejsou samotné platformy, ale jejich algoritmy – tedy způsob, jakým personalizují obsah, zesilují emočně nabité příspěvky a vytvářejí uzavřené informační bubliny.

Zaznívají návrhy na:

• omezení agresivní personalizace u mladistvých
• povinné nastavení vyšší ochrany soukromí
• transparentnější fungování doporučovacích systémů
• větší odpovědnost technologických firem

Společenský rozměr problému

Debata o sociálních sítích se mezitím stala silným politickým tématem. Otázka však přesahuje generaci teenagerů – dotýká se celého způsobu produkce a konzumace obsahu v digitální společnosti.

Jádrem sporu tak není jen věková hranice, ale vymezení odpovědnosti:
Má nést hlavní díl rodič, stát, nebo technologická platforma?

7. Tichá finanční revoluce mimo západní banky

Zatímco Afrika v minulém desetiletí ukázala sílu mobilního bankovnictví, těžiště finanční inovace se nyní přesouvá do Asie – a jejím nástrojem nejsou tradiční banky, ale stablecoiny.

Pro vývojáře v Láhauru či chůvu v Manile se chytrý telefon stal plnohodnotnou „kryptobankou“. Stablecoiny – digitální tokeny navázané zpravidla na americký dolar – umožňují rychlé a levné přeshraniční převody bez bankovních poplatků, které mohou v některých zemích dosahovat až jednodenní mzdy.

Adopce navzdory přísné regulaci

Paradoxně se kryptoměny prosazují i tam, kde je regulace přísná. Indie zdaňuje zisky z kryptoměn 30 % a z každé transakce strhává 1 %, přesto mezi roky 2024–2025 do země přitekly kryptoměny v hodnotě 338 miliard dolarů.

Podle dat společnosti Chainalysis se Indie již třetím rokem drží na prvním místě globálního indexu adopce kryptoměn. Devět z dvaceti nejvýše hodnocených zemí pochází z Asie – včetně Pákistánu, Vietnamu, Japonska či Jižní Koreje.

Od spekulace k infrastruktuře

Zásadní posun spočívá ve změně účelu. Stablecoiny už nejsou pouze nástrojem obchodování či spekulace. V mnoha asijských ekonomikách se stávají alternativní finanční infrastrukturou:

• levné remitence
• ochrana proti měnové nestabilitě
• rychlé B2B platby
• náhrada nedostupných bankovních služeb

Jinými slovy – kryptoměny řeší konkrétní problémy reálné ekonomiky.

Dopady na tradiční banky

Stablecoiny představují tichou, ale strukturální výzvu pro bankovní sektor. Pokud digitální dolar může obíhat mimo bankovní systém, mění to roli finančních institucí i regulatorní rámec.

Otázkou zůstává, zda se banky adaptují – nebo zda vznikne paralelní platební infrastruktura mimo jejich kontrolu.