ÚPPV
Obsah:
-
AI boom na hraně: miliardové investice, ale kde jsou zisky?
-
Musk chce vlastní čipy: Tesla a SpaceX plánují továrny za 20 miliard dolarů
-
Trhy pod tlakem geopolitiky
-
Energie zdražují a Evropa znervózněla
-
Adhezní nárok v praxi: jak získat náhradu škody přímo v trestním řízení
-
Dubaj pod tlakem: investoři mizí a trh zpomaluje
1. AI boom na hraně: miliardové investice, ale kde jsou zisky?

Dva světy AI: hype vs. realita
Tři roky po začátku AI boomu panuje na trhu zásadní rozkol. Na jedné straně stojí skeptici upozorňující na přehřátý trh, rostoucí dluhy a nejasné obchodní modely. Na druhé straně technologické firmy hlásí rekordní růst a masivní adopci.
Například OpenAI uvádí stovky milionů uživatelů, zatímco Google rychle škáluje svůj model Gemini.
Obří investice, ale bez jistoty návratnosti
Technologičtí giganti jako Microsoft, Amazon, Meta nebo Alphabet plánují letos investovat stovky miliard dolarů do AI infrastruktury.
Problém? Náklady rostou výrazně rychleji než příjmy. Provoz velkých jazykových modelů je extrémně nákladný – zejména kvůli čipům a energeticky náročným datovým centrům.
Slabá adopce tam, kde se čekal boom
Navzdory mediálnímu hype zůstává reálné využití AI v některých segmentech omezené. Například služba Copilot od Microsoftu má sice miliony uživatelů, ale stále jde jen o malý zlomek celkové klientské základny.
Firmy zároveň narážejí na problémy s přesností a spolehlivostí AI, což brzdí její širší nasazení v kritických procesech.
Trh se začíná třást
Některé AI akcie oslabují a investoři začínají být opatrnější. Například hodnota Palantir klesla z loňských maxim.
Současně dochází k výprodeji firem, které mohou být AI ohroženy – například v oblasti softwaru, marketingu nebo poradenství.
Revoluce, která mění pracovní trh
Navzdory pochybnostem AI reálně mění pracovní trh. Podle analýz může být významná část kvalifikovaných profesí – od právníků po vývojáře – vystavena automatizaci.
Naopak manuální profese zůstávají relativně odolné.
Klíčová otázka: kde je byznys model?
Budoucnost AI nebude záviset jen na technologii, ale především na schopnosti firem vydělávat.
Současné modely postavené na předplatném často nepokrývají náklady. Firmy proto hledají nové cesty – například reklamu nebo prémiové služby.
Bublina, nebo začátek nové éry?
Historie technologických revolucí ukazuje, že obě věci mohou existovat současně. Krátkodobě může dojít k přehřátí trhu, dlouhodobě však technologie zásadně změní ekonomiku.
AI tak může být zároveň bublinou i revolucí – jen v jiném časovém horizontu.
2. Musk chce vlastní čipy: Tesla a SpaceX plánují továrny za 20 miliard dolarů

Musk sází na vlastní výrobu čipů
Podnikatel Elon Musk oznámil plán vybudovat v texaském Austinu nový komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci. Projekt s názvem Terafab má stát přibližně 20 miliard dolarů.
Na projektu se budou podílet společnosti Tesla a SpaceX, které chtějí pokrýt vlastní rostoucí potřebu výpočetního výkonu.
Dvě továrny, dva typy čipů
Komplex bude tvořen dvěma specializovanými továrnami. Jedna se zaměří na čipy pro elektromobily Tesla a humanoidní roboty Optimus, druhá na výkonné čipy určené pro datová centra – včetně těch ve vesmíru.
Podle Muska bude produkce směřovat k dosažení kapacity až jedné terawatthodiny výpočetního výkonu ročně, což by znamenalo zásadní posun oproti současné výrobě v USA.
Reakce na nedostatek čipů
Projekt je reakcí na očekávaný nedostatek čipů. Musk uvedl, že současní dodavatelé jako TSMC, Samsung nebo Micron Technology nebudou schopni pokrýt budoucí poptávku jeho firem.
Vertikální integrace výroby tak má zajistit technologickou nezávislost a stabilitu dodávek.
Ambice ve vesmíru
Součástí širší strategie je také vývoj čipů schopných fungovat v extrémních podmínkách vesmíru. Ty mají být využity například v plánovaných orbitálních datových centrech.
Musk zároveň požádal Federal Communications Commission o povolení k vypuštění až milionu satelitů.
Velké plány, ale i skepse
Projekt Terafab patří mezi další ambiciózní plány Elona Muska. Někteří analytici však upozorňují na to, že řada jeho předchozích projektů – například Hyperloop nebo plně autonomní řízení – čelila zpožděním nebo nenaplnila původní očekávání.
Přesto platí, že pokud se projekt podaří realizovat, může zásadně proměnit globální trh s čipy a posílit pozici Muskových firem v oblasti AI.
3. Trhy pod tlakem geopolitiky

Americké akcie výrazně oslabily a hlavní indexy se dostaly na nejnižší úrovně za více než půl roku. Investory znepokojují dopady konfliktu mezi USA, Izrael a Írán na globální ekonomiku.
Indexy v korekci
Index Dow Jones Industrial Average klesl o 1,73 % a dostal se do pásma korekce, tedy více než 10 % pod svým posledním maximem.
Podobně ztrácel i S&P 500 a technologický Nasdaq Composite, který odepsal přes 2 %.
Všechny hlavní indexy zároveň zaznamenaly pátý týdenní pokles v řadě – nejdelší sérii od roku 2022.
Energie jako hlavní spouštěč
Klíčovým faktorem je růst cen energií způsobený omezením dopravy přes Hormuzský průliv, kudy proudí významná část světové ropy a plynu.
Vyšší ceny energií zvyšují inflační tlak a komplikují situaci centrálním bankám.
Inflace se vrací do hry
Analytici upozorňují, že trhy začínají znovu počítat s návratem inflace. To může znamenat odklad snižování úrokových sazeb nebo jejich opětovné zvýšení.
Dlouhodobě vyšší sazby přitom negativně dopadají zejména na technologické akcie.
Útěk k bezpečným aktivům
Napětí na trzích posiluje také americký dolar, který těží z rostoucí poptávky po bezpečných aktivech. Euro vůči dolaru oslabuje.
Investoři tak přehodnocují rizika a přesouvají kapitál do stabilnějších instrumentů.
4. Energie zdražují a Evropa znervózněla

Klíčová tepna světové energetiky pod tlakem
Napětí na Blízkém východě výrazně zasáhlo globální energetické trhy. Konflikt mezi Spojené státy americké, Izrael a Írán ohrožuje jednu z nejdůležitějších dopravních tras pro ropu a plyn – Hormuzský průliv.
Tímto úzkým hrdlem proudí přibližně pětina světového obchodu s energiemi.
Energie zdražují, trhy reagují okamžitě
Omezení dopravy se rychle promítlo do cen. Evropský plyn během několika dní zdražil z přibližně 32 eur za MWh až nad 65 eur, než se stabilizoval kolem 50 eur.
Podobné výkyvy zvyšují tlak na inflaci a zhoršují vyhlídky evropské ekonomiky.
Riziko nové inflační vlny
Vyšší ceny energií se promítají do nákladů firem i domácností. To může vést k opětovnému růstu inflace a následně i k dražším úvěrům.
Centrální banky by v takovém scénáři mohly odložit snižování úrokových sazeb nebo je dokonce znovu zvýšit.
Evropa jako nepřímá oběť
Ačkoliv Evropa není přímým účastníkem konfliktu, patří mezi regiony, které jeho dopady pocítí nejvíce. Zasaženy jsou nejen ceny energií, ale i dodavatelské řetězce.
Útoky na infrastrukturu, jako je ropovod BTC, navíc ukazují, že konflikt má širší geografický dopad.
Dlouhý konflikt = dlouhodobý problém
Podle vyjádření bývalého amerického prezidenta Donald Trump může konflikt trvat týdny, případně déle. To zvyšuje riziko, že se energetická krize stane strukturálním problémem.
Pro evropské ekonomiky – včetně České republiky – by to znamenalo kombinaci vyšší inflace, dražších energií a zpomalení růstu.
5. Adhezní nárok v praxi: jak získat náhradu škody přímo v trestním řízení

Co je adhezní nárok a proč je důležitý
Adhezní nárok představuje právo poškozeného domáhat se náhrady škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení přímo v rámci trestního nebo přestupkového řízení.
Výhodou je především rychlost – poškozený nemusí vést samostatné civilní řízení.
Uplatnění v trestním řízení
Podle trestní řád může poškozený svůj nárok uplatnit v rámci trestního řízení. Klíčové je, aby byl nárok:
- konkrétně vyčíslen
- řádně odůvodněn
- doložen důkazy
Pouhý odkaz na spis nebo obecné tvrzení nestačí. Soud může následně:
- přiznat nárok v plné výši
- přiznat jej částečně
- odkázat poškozeného na civilní řízení
Nemajetková újma a její prokazování
Vedle majetkové škody lze uplatnit i nemajetkovou újmu – tedy zásah do osobní sféry, psychiky nebo rodinného života.
Judikatura (např. rozhodnutí Nejvyšší soud) zdůrazňuje, že i zde musí být újma konkrétně popsána a finančně vyjádřena.
Kdy vás soud odkáže na civilní řízení
Trestní soud se primárně zabývá otázkou viny a trestu. Pokud by dokazování nároku bylo příliš složité nebo časově náročné, může poškozeného odkázat na civilní řízení.
Tento postup by však měl být spíše výjimečný – na což opakovaně upozorňuje i Ústavní soud.
Uplatnění ve správním (přestupkovém) řízení
V přestupkovém řízení je situace přísnější. Podle zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán nárok přiznat pouze tehdy, pokud:
- škoda byla prokázána
- nebyla dobrovolně nahrazena
- její výše je spolehlivě zjištěna
V opačném případě musí poškozeného odkázat na soud.
Praktický rozdíl: trestní vs. správní řízení
Zatímco v trestním řízení je cílem „přidruženě“ rozhodnout i o náhradě škody, ve správním řízení je důraz na přesné prokázání nároku ještě vyšší.
To v praxi znamená, že u složitějších nároků končí poškození častěji v civilním řízení.
6. Dubaj pod tlakem: investoři mizí a trh zpomaluje

Ještě nedávno patřila Dubaj mezi nejžhavější realitní destinace pro české investory. Dnes se situace dramaticky mění.
Geopolitické napětí na Blízkém východě začíná mít konkrétní dopady – a realitní trh je jedním z prvních, kde je to vidět.
Konflikt zasáhl i bezpečný přístav
Útoky v regionu, včetně dopadů dronů ve Spojených arabských emirátech, narušily obraz Dubaje jako stabilního a bezpečného investičního prostředí.
Omezení provozu na klíčovém letišti a incidenty v oblasti zasáhly nejen turismus, ale i důvěru investorů.
Češi pozastavili nákupy
Podle realitních kanceláří zájem nových českých investorů propadl až o 95 %.
Ti, kteří měli nákupy rozjednané, většinou vyčkávají.
Část investorů zároveň začíná diverzifikovat a zvažuje jiné destinace – například jižní Evropu.
Ceny neklesají, ale trh zamrzá
Zajímavým paradoxem je, že ceny nových nemovitostí zatím výrazně neklesají.
Developeři místo toho nabízejí nepřímé pobídky:
- odklady plateb
- snížení poplatků
- bonusy (např. vybavení nebo benefity)
Likvidita trhu je ale minimální – prodávající nechtějí prodávat a kupující čekají.
Problémy se přelévají i do financí
Napětí se promítá i do finančního sektoru.
Dluhopisy developerů jako Omniyat nebo Binghatti se dostávají do rizikového pásma.
Realitní index DFMRE odepsal během jediného měsíce téměř 30 %.
Riziková přirážka jen tak nezmizí
Experti upozorňují, že Dubaj si ponese tzv. „rizikovou přirážku“ ještě dlouho.
Současná situace totiž není jedinou příčinou – trh byl už dříve přehřátý a očekával se pokles cen.
Geopolitika tak funguje spíše jako katalyzátor než jako hlavní problém.
Co to znamená pro investory?
Dubaj zůstává atraktivní destinací, ale už ne bez rizika.
Investor dnes stojí před rozhodnutím:
- vyčkat na stabilizaci
- využít případné příležitosti
- nebo diverzifikovat jinam
Jedno je ale jisté – éra „bezpečné sázky“ je minimálně na čas pryč.