Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Někdy může zhoršení zdravotního stavu nebo trvalá ztráta zdravotní způsobilosti zasáhnout i do citlivé oblasti – skončení pracovního poměru.
Ochranu zdraví v uvedených a dalších případech zajišťují pracovněprávní předpisy, zejména zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“).
Vstupní lékařská prohlídka
Ověřit zdravotní stav zaměstnance a jeho schopnost vykonávat sjednanou práci musí zaměstnavatel ještě před vznikem pracovního poměru.
ZP v § 32 stanoví, že v případech určených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce. Tímto předpisem je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podrobnosti upravuje § 59 tohoto zákona, ve znění účinném od 1. června 2025 v návaznosti na novelu ZP č. 120/2025 Sb.
Vstupní lékařská prohlídka je povinná, pokud je práce zařazena do druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté kategorie podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Je-li práce zařazena do první kategorie, může zaměstnavatel vyslat zaměstnance na prohlídku i z vlastní iniciativy.
Zaměstnavatel musí zaměstnance vyslat na vstupní prohlídku také tehdy, pokud součástí práce je činnost, pro kterou jsou zdravotní podmínky stanoveny zvláštním předpisem.
V některých případech může zaměstnavatel vyžadovat vstupní prohlídku i u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče.
Smluvní lékař pomáhá zaměstnavateli
Významnou úlohu při ochraně zdraví zaměstnanců má tzv. smluvní lékař, který poskytuje pracovnělékařské služby.
Ty zahrnují zejména:
- hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovního prostředí,
- posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
- sledování rizikových faktorů pracovních podmínek,
- vyhodnocování dopadů práce na zdravotní stav zaměstnanců.
Poskytovatelem těchto služeb je zpravidla lékař v oboru všeobecného praktického lékařství, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu.
Zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, by měl mít tuto smlouvu uzavřenou podle § 54 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb.
Smlouva se uzavírá podle občanského zákoníku a měla by podrobně upravovat rozsah služeb a formy spolupráce.
Změna práce ze zdravotních důvodů
V praxi se často stává, že zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní práci, aniž by splňoval podmínky pro invalidní důchod.
Například skladník předloží lékařský posudek, podle něhož nemůže z důvodu onemocnění pohybového aparátu vykonávat těžkou práci.
Posudek musí obsahovat závěr, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k dosavadní práci. Pouhé doporučení změny práce nepostačuje.
V takovém případě:
- zaměstnavatel nesmí zaměstnanci přidělovat původní práci (ani se souhlasem zaměstnance),
- je povinen převést ho na jinou vhodnou práci,
- musí přihlížet ke zdravotnímu stavu, schopnostem i kvalifikaci zaměstnance.
Zaměstnanec chrání své zdraví
Ochrana zdraví není pouze povinností zaměstnavatele. Povinnosti zaměstnanců upravuje § 106 ZP.
Zaměstnanec má právo odmítnout práci, o níž se důvodně domnívá, že bezprostředně a závažně ohrožuje jeho život nebo zdraví.
Takové odmítnutí nelze považovat za porušení pracovních povinností.
Zaměstnanec je dále povinen:
- dbát o svou bezpečnost a zdraví,
- chránit zdraví ostatních osob,
- dodržovat bezpečnostní předpisy,
- používat ochranné pracovní prostředky.
Na pracovišti je zakázáno kouření a požívání alkoholu. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům potřebné ochranné prostředky.