Age management a jeho úloha v prostředí moderní školy

Úvodem bych rád zmínil ono proklamované „Věda bez mládí je tragédie, věda bez stáří je komedie.“ Zde lze spatřit jistou podobu i v samotném školství, ve všech pracovních pozicích a na všech jeho stupních. Úspěch školy a její klima je do jisté podoby determinováno úspěchem ředitele jako „jednotlivce“, a na druhé straně jeho kolektivu jako nedílného celku. Před ředitelem v současné době stojí zvládnutí nesčetných úloh, a to z různých oblastí každodenního dění školy, které převážně plynou z jeho vedoucího pracovního místa. Za klíčové se zde považuje osvojení a získání kompetencí z teorie a praxe školského managementu, práva, řízení pedagogického procesu, vedení lidí a v neposlední řadě ekonomiky a finančního managementu.

Úvodem bych rád zmínil ono proklamované „Věda bez mládí je tragédie, věda bez stáří je komedie.“ Zde lze spatřit jistou podobu i v samotném školství, ve všech pracovních pozicích a na všech jeho stupních. Úspěch školy a její klima je do jisté podoby determinováno úspěchem ředitele jako „jednotlivce“, a na druhé straně jeho kolektivu jako nedílného celku. Před ředitelem v současné době stojí zvládnutí nesčetných úloh, a to z různých oblastí každodenního dění školy, které převážně plynou z jeho vedoucího pracovního místa. Za klíčové se zde považuje osvojení a získání kompetencí z teorie a praxe školského managementu, práva, řízení pedagogického procesu, vedení lidí a v neposlední řadě ekonomiky a finančního managementu.

Do nedávné doby a v některých případech bylo možno sic zřídka, ale spatřit, že v některých školách se začali formovat pedagogické sbory utvářené výhradně mladými pedagogy. Někteří ředitelé uchopili úlohu personalisty primárně jako ekonom, protože do jisté míry mladý uchazeč byl „levnější“, než-li jeho starší kolega. Myslím si, že při výběru vhodného kandidáta nemůžeme být pouze tím „chladným“ ekonomem, ale multifunkčním ředitelem v praxi.

Ač na první pohled se jeví, že mladí a mládí na trhu práce vítězí, v některých oblastech a oborech tomu tak není. Týká se to především „veřejné“ péče, do které mj. spadá zdravotnictví a školství. V žádných jiných oborech se tolik neprojevuje zakonzervovanost systému, nejisté pracovní vyhlídky a budoucnost, nestabilní právní a tedy i ekonomické podmínky, a zároveň silný vliv státní správy a místních samospráv. Na druhou stranu jsou lékaři a učitelé osoby s nadprůměrným vzděláním, což jim umožňuje vykonávat svou víceméně duševní profesi až do vysokého věku.

Starším generacím je často vytýkána jistá neochota učit se novým věcem. Povětšinou viditelná bariéra spočívá v neznalosti ICT, ale i tuto lze překonat. Podle výzkumů i starší člověk má potenciál k učení. Disponuje větším duševním kapitálem dosavadních znalostí, do kterých mohou nové „vrůstat“. Klasická mechanická paměť sice slábne, nicméně ji nahrazuje nový typ – paměť logická. Starší člověk se již nové věci „nenabifluje“, spíše si je logicky uspořádá do již známých kategorií, které během života již utvořil. A i když s věkem klesá jistá lehkost učení, motivace k němu je věcí individuální a často může být velmi vysoká. Lze říci, že starší lidé potřebují asi o 10-15 procent více času k učení než mladší lidé, často jsou ale lépe motivování a úkoly zvládají se stejnými výsledky. Lze i do jisté míry konstatovat, že starší kolegové přistupují k samotnému procesu výuky a jeho přípravy s větší dávkou vnitřní sebekázně, nadhledu, opírají se o své dlouholeté zkušenosti, umí velmi dobře odlišit „zrno od plev“. Starší pedagogové mohou těm mladším poskytnout především svou oporu, zralost, zkušenost s řešením složitějších pedagogických situací, osvědčené metody práce, případně i pomůcky. Vždy by mělo záležet na konkrétních lidech, na jejich zvídavosti a ochotě na sobě stále pracovat a také na managementu škol, na jeho prioritách a ochotě svůj tým motivovat a vést k uplatňování moderních metod, a to nejen v samotné výuce.

Dle mého názoru se domnívám, že každý zaměstnanec by měl dostat možnost naplnit svůj potenciál a nebýt znevýhodněn kvůli svému věku (který je ať už směrem nahoru či dolů), a to ve všech oborech, nevyjímaje tedy školství. V některých případech a profesích se domnívám, že věk není handicap, ale devíza a do jisté podoby skrývá životní zkušenosti nabité léty praxe. Je tedy zapotřebí mít aktivní postoj k řešení demografických změn na pracovišti obecně. Opatřeních, která v age managementu bojují s věkovými bariérami a nebo podporují diverzitu je zajisté mnoho, ale vše je především o nás, a o tom chtít.

Myslím si, že vše je o lidech a přístupu. Vše musí být přirozeně vyváženo, a to jako na misce vah, tedy i věkové spektrum a jeho rozložení průřezem jakékoliv společnosti či organizace, nevyjímaje školy. Zkušenosti by se měly vzájemně přejímat napříč věkovým spektrem/generacemi. Mějme tedy na paměti, i starší kolega může být duchem mladý a naopak. Důležité je aktivní přístup k životu i k práci, a tedy věk by neměl být rozhodujícím…

Zdroje:
CIMBÁLNÍKOVÁ, Lenka. Age Management: komparativní analýza podmínek a přístupů využívaných v České republice a ve Finsku. Vyd. 1. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, 2011, 78 s. ISBN 978-809-0453-128.


Autor příspěvku

PhDr. Mgr. Ing. Lukáš Smutný, MBA, MSc.

Pedagog a vedoucí pracovník ve školství, lektor a garant kvalifikačních studií. Již čtyři roky je garantem programu MBA pro ředitele škol a školských zařízení, pořádaného Ústavem práva a právní vědy, o.p.s. a v letošním roce 2016 se stal také autorizovaný lektor pro oblast společného vzdělávání.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.