Smlouvy jako formulář

Titulek nelže: je to překvapující a pozoruhodné zároveň. Smlouvy nebo dohody, které mají vyplynout ze vzájemného právního jednání stran (účastníků smlouvy), mohou  být vyhotoveny na formuláři nebo tiskopisu, kde jsou předepsány různé rubriky. Nový občanský zákoník s takovým smluvním jednáním počítá. Upravuje tzv. smlouvy adhezní.

Je to tehdy, jestliže jedna strana určí obsah smlouvy nebo smluvní podmínky. Tím je její obsah vymezen podle pokynů jedné strany. Je to poněkud omezený způsob smluvního jednání, neboť k vytvoření smlouvy by měly mít aktivní spoluúčast obě, případně všechny smluvní strany. Druhá strana nemá možnost nabídku na uzavření smlouvy, která je v podobě formuláře nebo tiskopisu, měnit ani doplnit, nebo jinak upravit. Může smlouvu přijmout tak, jak je, nebo ji neuzavřít. Výraznější a silnější postavení v tomto vztahu má strana, která smlouvu připravila a předkládá ji na formuláři.

Myslím si, že další vysvětlení tohoto typu smluv je nutné a vhodné, neboť jsou v každodenním životě běžné. Setkáváme se s nimi např. při sjednávání smlouvy na dodávku elektřiny, plynu, vody, s bankovními a pojišťovacími společnostmi, mnohdy i v obchodě apod.

Klady a zápory

Je pravda, že v mnohých případech tyto smlouvy „odstraňují“ nebo snižují byrokratickou zátěž a předkladatelům usnadňují administrativní praxi.Naproti tomu nelze nevidět jejich zápornou stránku. Mohu uvést příklady z pracovněprávní oblasti.Zaměstnavatel předloží uchazeči o práci návrh pracovní smlouvy, která je vyhotovena na předtištěném formuláři. Její obsah zástupce zaměstnavatele budoucímu zaměstnanci dostatečně nevysvětlí nebo její některé doložky (ujednání) jsou čitelné jen se zvláštní mi obtížemi (např. malý typ písma). Zájemce o práci smlouvu podepíše, aniž by se k jednotlivým rubrikám vyjádřil, nebo vznesl námitky. (Poznámka: i ekonomika zde hraje určitou roli: nedostatek pracovních příležitostí). Později v průběhu pracovního poměru se ukáže, že v adhezní smlouvě bylo ujednání o zkušební době a možné odvolatelnosti z vedoucího pracovního místa. Zaměstnavatel těchto doložek využije a se zaměstnancem zruší pracovní poměr ve zkušební době (může to udělat i bez uvedení důvodů) nebo ho odvolá z vedoucího místa. Zaměstnanci se pak diví, co to vlastně podepsal.

Neplatné doložky

Další příklad mohu uvést z vlastní advokátní praxe. Starší manželé podepsali smlouvu s nebankovní institucí na půjčku na bytové zařízení. Nebyla jim ovšem dostatečně vysvětlena doložka, že při nezaplacení některé ze splátek bude zavedena exekuce na jejich domek.

V tomto a řadě dalších případů se ukázal klad nové právní úpravy, který je obsažen v novém občanském zákoníku (§ 1800).Obsahuje –li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka neplatná, působí –li slabší straně újmu nebo neprokáže –li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

Manželé pak prokázali, že jim význam ujednání o ztrátě splátek nebyl dostatečně vysvětlen. Ještě ke všemu tato doložka byla zahrnuta do smlouvy písmem, které nebylo možné přečíst ani za pomoci lupy. Tato ujednání byla z těchto důvodů s odkazem na občanský zákoník neplatná.

Podobně mohou postupovat i zaměstnanci, kteří mají v adhezních smlouvách nevýhodná ujednání, jestliže jsou splněny zákonné podmínky uvedené v občanském zákoníku. Mohou např. uplatňovat návrh na neplatné zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo neúčinné odvolání z vedoucího místa, i když tato ujednání byla uvedena v adhezní smlouvě. V této úpravě je velký klad občanského zákoníku, který ve výkladech a komentářích dosud nebyl doceněn. Této výhodné úpravy se mohou rovněž dovolávat i občané, kteří si na předváděcích akcích různých výrobců a prodejců podle předtištěné smlouvy zakoupí různé spotřební předměty.

Zákonná podmínka

Občanský zákoník při řešení podobných situací, v nichž se nacházejí občané nebo i budoucí zaměstnanci, vychází z průměrné rozumové vyspělosti. Ovšem i při posuzování této podmínky, vidím v občanském zákoníku pozitivum. Uvádí: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku očekávat.“ Zákonodárce legislativním zněním „má se za to„ vychází z vyvratitelné domněnky, že každý občan by měl být na určité „duševní „ úrovni. Opak bude jen velmi těžko prokazatelný a záleželo by na soudu, jak by osobu – zřejmě na základě znaleckých posudků – hodnotil se zaměřením na zjištění rozumové vyspělosti.

A na závěr

Jinak řečeno, každý občan, který není zbaven svéprávnosti, má právo domáhat se neplatnosti určitých částí smluv, které byly uzavřeny adhezním způsobem. Průměrnou rozumovou vyspělost u něj zákon vždy předpokládá …


Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.