Kurzarbeit - řešení pro firmy v období koronaviru

V důsledku virové pandemie řada zaměstnavatelů přistupuje ke zkrácení pracovní doby, např. jen na čtyři dny v týdnu, nebo zkracuje počet pracovních hodin v jednotlivých směnách,případně přerušuje výrobu nebo činnost. Jedná se o částečnou nezaměstnanost, tzv. kurzarbeit. Je to nejen současná situace, ale i případy,kdy se firmy potýkají s různými výrobními problémy, jako je např. nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, provozní důvody, apod.

Náhrada mzdy pro zaměstnance

Částečná nezaměstnanost (kurzarbeit) je řešena v § 207 písm.b) a v § 209 odst.1. zákoníku práce č.262/2006 Sb (dále ZP) a v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ).

Podle § 207 písm.b) ZP  se o překážku v práci se jedná tehdy, jestliže přerušení práce bylo způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li  zaměstnanec převeden na jinou práci. Přísluší mu náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Toto ustanovení se však v případě koronaviru neuplatní.

Postupuje se podle § 209 odst. 1 ZP. Uvádí se v něm, že o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele jde také tehdy, kdy nemůže  přidělovat zaměstnanci práci  v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost.) Toto ustanovení se uplatňuje v současném období koronavirové epidemie a zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (100 %) 

 

 

Příspěvek pro zaměstnavatele

Vláda 31.3.2020 schválila nařízení, podle něhož mají firmy nárok na příspěvek na vyplacené mzdy zaměstnancům. Podle toho nařízení jsou firmy rozděleny  do dvou skupin: v první skupině jde o zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci jsou v karanténě nebo jim byly uzavřeny provozy. Na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku mohou zaměstnavatelé obdržet od úřadu práce příspěvek ve výši 80 %, maximálně do 39 000 Kč na jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel bude tedy zaměstnanci „doplácet“ 20 % jeho průměrného výdělku.

Ve druhé skupině jsou zaměstnavatelé, jimž byla v důsledku nouzového opatření vlády omezena výroba. Příspěvek náleží ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně 29 000 Kč. Zaměstnavatel bude tedy hradit zaměstnanci ze mzdových prostředků 40 % mzdy.

Nárok na výplatu bude za období od 12. března 2020  zatím do konce dubna. Podmínkou je, že zaměstnavatel bude postupovat podle zákoníku práce a zaměstnanci nejsou ve výpovědní době.

V e třetí skupině jsou fungující firmy, které zatím vyplácejí zaměstnancům 100% mzdy, ale potýkají se s poklesem výnosu nebo produkce o 30 či více procent.Budou  mít nárok na kompenzaci mezd ve výši 20 %. Opatření ve prospěch třetí skupiny ještě podléhá schválení vládou.

 

 

V zájmu komplexní informace 

je třeba uvést, že ZP umožňuje v § 209 odst.2 zaměstnavateli, aby v případech nemožnosti přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (současná situace),dohodl s odborovou organizací, že bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí –li u zaměstnavatele odborová organizace, může jednostranné opatření uvést ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP. Prozatímní zkušenosti s uplatňováním tohoto ustanovení ukazují, že zaměstnavatelé zatím této možnosti nevyužívají a zaměstnancům náhradu mzdy pod 100 % průměrného výdělku nesnižují.

 

Změna předmětu činnosti

Zaměstnavatel může však svou výrobní a odbytovou situaci řešit i přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou  předmětu činnosti. Např. odhodlá se v důsledku pandemie změnit předmět činnosti a provádět výrobu předmětů, o které je na trhu zájem (např. ochranné prostředky).Tuto možnost legislativně  upravuje § 117 zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti (dále ZOZ).  Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce . Jedná se o tzv. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ.  Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (v současnosti 14 600 korun). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 43 800 Kč.

Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem "nový podnikatelský program" může působit v praxi potíže. Je to  změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti. Při výkladu pojmu „podnikatelský program“ je vždy nutné vyjít z účelu  ustanovení § 117 ZOZ : aby nebyly    narušeny pracovní kolektivy a propouštění zaměstnanců. Jeho výklad pro praxi je tedy účelový, nikoliv pragmatický.

Pro období přechodu na nový podnikatelský program jsou charakteristické vedle technologických změn i organizační změny v oblasti pracovních sil. Příspěvek však nemůže dostat firma, která omezila provozní činnost pro  nezájem o její výrobky odběrateli nebo pro nasycenost trhu, kdy na přechodné období dojde k zastavení výroby, aby posléze – až se „změní okolnosti“ nebo situace u odběratelů a zákazníků  -byla opět zahájena výroba téhož výrobku. 




Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.