Strategický management a AI: Mapa nového strategického prostoru pro studenty (manažery 21. století)

Umělá inteligence (AI) přestává být pouze nástrojem výkonu, produktivity a efektivity (byť v tomto duchu se mi zdá, že stále dominuje a mnozí z nás do toho expresu naskakujeme, aniž bychom věděli, kam cestujeme a kde je cílová stanice). A tak přichází doba, kdy se AI stává spolu-tvůrcem strategického myšlení. Pomáhá vidět to, co bylo dříve pro člověka neviditelné – vzorce v datech, budoucí trendy, slabé signály změn. Naše lidské smysly a vnímání k tomu nejsou uzpůsobeny, tak si pomáháme technologií.

Nejen v českém kontextu MBA studia je proto třeba vytvořit nový typ kompetence, která zahrnuje schopnost propojit klasické strategické myšlení, člověčí "čich" a úsudek s digitální inteligencí a datovou logikou.

Článek nastiňuje možnou mapu tohoto prostoru, z mého pohledu garanta programu MBA Strategický management. Je to střípek pro přehled, jak se na křižovatce strategie a AI orientovat, kam zaměřit pozornost a co se z pohledu manažera skutečně učit. Článek píšu krátce před svým prvním tematickým setkáním v předmětu Strategický management a AI.

Strategie a AI jako vzájemně se učící systémy

Základní pochopení se zdá jednoduché, ale pro mě hluboké:

• Strategie = proces učení se organizace, jak vytvářet hodnotu a prosperovat/udržovat se/přežít v dynamicky a rychle se měnícím světě (od něhož Česko není odděleno).
• Umělá inteligence = systém učení se strojů, jak z dat (algoritmicky) vytvářet poznání, které pomáhá lidem v rozhodování.

Obě disciplíny jsou svým způsobem o učení, rozhodování a přizpůsobování (adaptaci). Podstatný a důležitý rozdíl (alespoň pro mě) je v tom, že strategie pracuje s hodnotami, vizí a smyslem, zatímco AI s daty, modely a pravděpodobností.

Osobně se rád učím, experimentuji a rád propojuji koncepty, takže i v jejich propojení vidím vznik nové manažerské schopnosti – učit se společně s technologií.

Obr. 1 – Křivka DIKW. Data, informace a syrové znalosti se mohou stát doménou AI. Moudrost zůstává na lidech. Zdroj: vlastní zpracování podle Nonaky a Takeuchiho.

Proč je toto téma důležité (pro české MBA)

Poznal jsem, jak české firmy procházejí postupnou změnou a transformací. Není povětšinou nikterak revoluční, na rozdíl od amerického prostředí, kde AI často přímo definuje nebo podstatně inovuje byznys modely (např. Amazon, Tesla, OpenAI). V českém kontextu AI zatím hlavně podporuje řízení – zlepšuje rozhodování, zrychluje reporting, automatizuje rutinu apod.

Zřejmě nezvratně ovšem přichází okamžik, kdy manažeři potřebují pochopit:

• že AI není pouhé téma pro IT,
• že hodnota AI se projeví teprve tehdy, když se stane součástí strategie,
• že úspěšná organizace bude taková, která propojí lidskou moudrost s "datovou inteligencí".

MBA studium proto není studium technologie a technologického know-how, ale studium strategických důsledků nasazení a využití technologie.

Tři základní vrstvy obsahu předmětu 

Předmět „Strategický management a AI“ zahrnuje tři úrovně, které na sebe navazují a prolínají se:

Zjednodušeně dohromady tvoří kruhový rámec pochopení vztahu mezi strategií a umělou inteligencí.

Klíčové teoretické východisko: Strategie jako proces učení

Z tradičního pohledu (Porter, Ansoff, Andrews aj.) byla strategie obvykle specifickým druhem plánu. Z pohledu "strategického safari" a jedné z 10 škol strategie – školy učení (Learning School), je strategie proces neustálého učení a kontinuální adaptace.

Umělá inteligence koncept učení paradoxně „oživuje“. Organizace se může učit v reálném čase a neustále, nejen periodicky při tvorbě a aktualizaci strategického plánu. Oživují se tak i pojetí "páté disciplíny" - učících se organizací (Senge, 2016) a jejich čtyř disciplín (mentální modely, osobní mistrovství, společně sdílenou vizi a týmové učení).

Oproti klasickému a přijímanému pojetí AFI

Analýza → Formulace → Implementace

vzniká jiný strategický cyklus:

Sense → Learn → Adapt

neboli

Vnímání → Učení → Přizpůsobení

AI v tomto pojetí poněkud ne-lidsky funguje jako nervový systém organizace, a to tím, že zachycuje signály, předvídá, učí se z chování a rozhodování (např. zákazníků). Naštěstí manažer/stratég je stále mozkem a srdcem systému. Dává všemu smysl, určuje směr a hodnoty! Je smutné a zarážející, že tato smysluplnost a hodnotová orientace není u všech organizací obvyklá", alespoň z těch stovek, které jsem za svou kariéru poznal. Osobně v tom vidím příležitost. AI totiž může lidem uvolnit ruce k sebe-vědomí čí lidskosti a nezůstat u slepé výkonnosti a růstu (stresu a tlaku), bez vědomého smyslu a hodnotového základu, který poněkud otupuje, zplošťuje a odpojuje spoustu manažerů a podnikatelů od obyčejného života a žití (tady a teď).

Strategické školy v éře AI

Již zmíněná (a má oblíbená) kniha Strategy Safari (Mintzberg a kol., 1998) rozlišuje deset přístupů ke strategii. Při podrobnějším zkoumání a reflexi těchto strategických škol zjistíte, že AI do každé z nich může vstupovat jinak. Pár příkladů uvádím v tabulce.

Tento rámec ukazuje, že AI není jedna „škola“ strategie, ale umělo-inteligentní meta-podpora, která propojuje všechny ostatní školy.

Kde může být AI ve strategickém řízení užitečná

V MBA prostředí je důležité studenty vybavit a inspirovat přehledem praktických strategických oblastí, kde má AI už dnes reálný dopad.

Tento naznačený přehled doufám může pomoci studentům-manažerům najít vlastní „strategickou mezeru“ a oblast zájmu, kde se AI stává/stane relevantní pro jejich profesní praxi v organizaci, v níž jsou angažováni.

Nové role strategického manažera v éře AI

S nástupem AI se také mění kompetenční profil manažera/stratéga. Místo obvyklého plánování, organizování, vedení a kontroly přichází:

1. Kurátor inteligence – propojuje lidské a algoritmické poznání.
2. Facilitátor učení – vytváří prostředí pro adaptaci organizace.
3. Architekt smyslu – překládá data do vize, hodnot a účelu.
4. Strážce etiky – hlídá, aby rozhodnutí zůstala v souladu s odpovědností a důvěrou.
5. Dirigent a orchestrátor změny (a vědomí/všímavosti) – kombinuje rychlost technologií s hloubkou lidskosti.

Budoucí stratég pravděpodobně (pokud zkrotí své ego) nebude ten, kdo má všechny odpovědi, nýbrž ten, kdo bude umět vést takový systém, který se neustále učí a přizpůsobuje.

Výzvy a dilemata pro manažery 

Ale POZOR!!! AI ruku v ruce přináší také zcela nové strategické paradoxy. Jsem přesvědčen, že se vyplatí být spíše opatrně skeptický než neopatrně optimistický. Proč?

Tato dilemata se dostávají do strategické diskuse. Proto by se MBA studenti neměli ani tak ptát „jak AI funguje“, ale spíše „jaký má AI dopad na způsob, jak přemýšlíme o strategii (a moci).“

Česko – zatím mezi opatrností a potenciálem

České firmy mají zřejmě v oblasti AI velký potenciál. Máme poměrně silné technické know-how, rozvíjející se inovační ekosystém a někde i kvalitní univerzitní výzkum. Strategické využití AI se teprve rozvíjí. Jak to vnímám já osobně a ze zkušeností?

• Často převládá technokratický přístup – AI funguje spíše jako IT projekt (CRM apod.), ne jako strategická iniciativa.
• Firmy mají historicky slabou datovou kulturu a málo propojené týmy strategie a IT, reporting je převážně operativní a taktický
• Mnoho manažerů AI buď optimisticky nebo nekriticky přeceňuje nebo jí naopak nevěří. Skepse je podle mě na místě, strategický fokus rovněž.

MBA studium by proto mohlo a mělo pomoci studentům rozvíjet AI gramotnost, tedy porozumění tomu, co AI umí, co neumí a co od ní lze (ve spolupráci s lidmi) strategicky očekávat.

Mapa pro studenty MBA 

Aby se studenti „neutopili“ v množství pojmů, algoritmů a strategií, doporučuji řídit se podle této orientační mapy.

Každý student si tak může vybrat svou „strategickou specializaci“, aby se MBA program pro něj mohl stát jakousi osobní laboratoří učení, ne přednáškami o nástrojích či "letem světem AI".

Závěr – Strategie jako lidsko-strojové učení

Spojení strategického managementu a umělé inteligence se přibližuje paradigmatu myšlení (a vědomí). Není to jen technologický skok. Je všeobecné klišé, že "AI je disruptorem". Změna, kterou přináší AI, však není pouze disruptivní, je transformační. Učí nás totiž přemýšlet jinak o hodnotách, času, odpovědnosti i o nás samotných jako lidech. Alespoň já to tak poslední dva roky mám.

Proto očekávám, že strategický manažer budoucnosti musí zvládnout určité "minimum".

• Chápat AI jako spoluhráče v rozhodování, nikoli jako soupeře nebo nepřítele (byť nejsem bez obav).
• Vést organizaci jako učící se systém, a tomu přizpůsobit i vedení lidí.
• Chránit přitom vše, co je „naše“ lidské – smysl, charakter, vědomí, emoce a odpovědnost.

Věřím, že studenti budou schopni toto vlastním kritickým pohledem vyjádřit ve svých seminárních pracích. AI pravděpodobně z/mění to, jak přemýšlíme o strategii. Bude fajn, když k tomu pro studenty přispěje i jejich MBA studium. Ale skutečná strategie začíná tam, kde končí výpočty a algoritmy – u člověka, u nás lidí!

(Proto i následující dodatek ke článku.)

----------

Dodatek: AI jako (paradoxní) cesta k lidskosti (nejen ve strategii)

Z mého pohledu se právě s nástupem umělé inteligence otevírá ve světě strategií – i v samotných firemních kulturách a samozřejmě nás všech – staro/nový prostor pro lidskost.

První vlna "digitalizace" přinesla další tlak na výkon, rychlost a efektivitu, vlna AI přináší kromě této "svaté trojice byznysu" navíc i existenciální otázky:

• Kdo jsme (když část rozhodování přebírají algoritmy)?
• Co znamená být lídrem (když data umožní AI vědět víc než my)?
• Co dělá organizaci skutečně „inteligentní“ – stroje/technologie nebo my, lidé?

AI jako (studené) zrcadlo, které (doufám) zvýrazňuje lidskost

Umělá inteligence nás paradoxně neodlidšťuje, ale naopak více nasvěcuje a zviditelňuje to lidské. To je má perspektiva, s níž se jako transformační kouč na diskutované téma AI dívám. Tam, kde AI přebírá rutinní, prediktivní a přesnou/precizní činnosti, tam se jako lidé také znovu setkáme s otázkami, které nám žádný algoritmický model sám o sobě a bez kontextu nezodpoví:

• Jaký má naše práce smysl?
• Jak se rozhodujeme v nejistotě?
• Jak tvoříme (bezpečné, otevřené...) vztahy, důvěru a odvahu ve změně a transformaci, která nás obklopuje?

AI tak v organizacích a jejich strategiích a přístupech vytváří prostor, kde se "člověčina" - např. lidská zranitelnost, autenticita a empatie – stávají nejen osobními hodnotami, ale i dalšími rozličnými strategickými zdroji. Doufám, že v době, kdy mohou být všechny firmy datově chytré, budou nabývat vrchu (v černobílém zkreslení tzv. "vítězit" ty, které budou/jsou zároveň emocionálně moudré a citlivé.

Psychologické bezpečí a „PsyCap“ jako strategická výhoda

V manažerské psychologii (Luthans a kol., 2015) se stále častěji můžeme setkat s konceptem psychologického kapitálu (PsyCap). V jádru jde o soubor čtyř pozitivních psychologických zdrojů, které v sobě ukrývá "hrdinský akronym" - HERO.

• Hope (naděje),
• Efficacy (sebeúčinnost – víra ve vlastní schopnosti),
• Resilience (odolnost),
• Optimism (optimismus).

V éře odlidštěné AI se psychologický kapitál stává strategickým kapitálem. Zatímco technologie dává firmám data, PsyCap dává lidem odvahu a směr. Je to hrdinská cesta určitého návratu k sobě. Bez psychologického bezpečí, prostoru, kde se lidé mohou učit, chybovat, selhat, přemýšlet a vyjadřovat se bez obav a strachu (z následků, zesměšnění, ponížení apod.) se žádná organizace nemůže skutečně učit ani inovovat.

AI může poskytnout informaci, ale pouze psychologické bezpečí a vnímaný, žitý a skutečný bezpečný prostor umožní transformaci a přerod.  To je jeden ze základních pilířů transformačního provázení. Průvodce tzv. "drží prostor" pro práci provázeného na své proměně. I o tomto fenoménu byl můj školní webinář 16.10.2025.

Zranitelnost jako síla lídra 

V minulosti byl za lídra častokrát považován ten, kdo měl odpovědi, zejména na palčivé otázky. Dnes je lídrem stává ten, kdo umí otevřeně přiznat, že hledá. Tato zranitelnost se ve strategickém kontextu stále více stává novou formou odvahy. Je to odvaha přemýšlet jinak, učit se z chyb, připustit, že i algoritmus může mít pravdu, ale také vědět, že smysl a kontext vždy vytváří člověk. Je to zranitelnost ve vztahu k technologii a sebe-vědomí ve vztahu k tomu, co je stále lidské.

Autentický lídr v éře AI může být ten, kdo:

• se nebojí přiznat limity vlastního poznání,
• propojuje "tvrdou" racionalitu s "měkkou" intuicí,
• vede svůj dialog mezi daty a duchem organizace.

Takový lídr pak netvoří jen strategie, ale kulturu důvěry a smyslu. To je podle mého přesvědčení v době AI největší (a úplně jinak než obvykle vnímaná) konkurenční výhoda.

AI a návrat ke smyslu

Umělá inteligence nás vrací k otázkám, které jsme předtím, v éře KPI, výkonu a produktivity (a také odpojení, vyhoření manažerů...) až příliš často potlačovali. Na sklonku konzultační kariéry jsem si tím také prošel a mnozí z nás v tom pokračují).

• Proč vůbec děláme to, co děláme?
• Jakou hodnotu vytváříme pro sebe a společnost, nejen pro vlastníky a akcionáře?
• Co znamená být „úspěšný“ (ve světě, který najednou mění algoritmy a zdatně mu přizvukují svépomocné příručky "jak na to")?

AI najednou odhaluje, že strategie bez smyslu je prázdná a smysl bez strategie může být bezmocný. Skutečné vedení spočívá ve schopnosti propojovat obojí – lidskou moudrost s technologickou racionalitou. Čemu dáte přednost vy?

Být více člověkem v éře umělosti a inteligence

AI zřejmě nezvratně mění pravidla hry, naštěstí však (ještě?) nikoli hřiště. Stále jde o člověka a lidi, o to, jak přemýšlíme, jak tvoříme vztahy a jak se rozhodujeme. Je dobré si neustále připomínat, že stroje se učí z dat. My lidé se učíme z příběhů, vztahů a smyslu. Byť se někdy zdá, že vztahy a smysl mizí v mlze a příběhy vypráví média na zakázku.

Jedna z největších výzev i naděje pro budoucí manažery podle mě spočívá v tom, naučit se používat umělou inteligenci k prohloubení lidské inteligence. I já si v tom hledám cestu po 30 letech consultingu a lektorování v rozmanitých firmách. Doplňovat své transformační provázení a koučování výukou v MBA/DBA... programech, které zahrnují fenomén AI, je jedna ze stezek, po níž mohu kráčet. 

Pevně věřím, že strategie budoucnosti nebude chladným plánem v rukou algoritmu. Bude to živý proces učení, v němž se technologie a lidé stávají partnery, a kde se lidskost stává novou formou strategické výhody. (Až tak daleko jsme to dotáhli.) 

Budoucnost strategie je v tom být více člověkem, nikoli strojem. S pomocí "inteligence", kterou jsme jako lidé vytvořili a teď hledáme cesty, jak se učit s ní žít a spolupracovat.

Libor Friedel

lektor předmětu Strategický management a AI

garant programu MBA Strategický management

(článek vyjadřuje mé osobní stanovisko a pohled, nemusí nutně být v souladu s oficiálním přístupem ÚPPV a EBS)

Diskusní otázky pro studenty MBA

Pokud chcete, nechte se inspirovat několika otázkami di diskuse – sami se sebou nebo s kolegy v práci.

1. Jakým způsobem vám AI pomáhá lépe porozumět vlastní organizaci – jejím rozhodnutím, kultuře, nebo zákazníkům?
2. Kde naopak přítomnost AI odhalila, že ve firmě chybí něco jako „lidský filtr“, tedy smysl, kontext nebo empatie?
3. Jaké podmínky musí ve firmě existovat, aby lidé mohli s AI experimentovat bez obav z chyb?
4. Vidíte rozdíl mezi „chytrou“ organizací (poháněnou daty) a „učící se“ organizací (poháněnou učením)?
5. V čem může být zranitelnost manažera/lídra v éře AI výhodou?
6. Můžete si vybavit situaci, kdy přiznání / uznání „nevím/e“ posunulo tým nebo rozhodnutí dál?
7. Jak se podle vás liší „datový kapitál“ od „psychologického kapitálu“?
8. Dá se psychologický kapitál (HERO – viz. dodatek k článku), považovat za měřitelný zdroj konkurenční výhody? Jak byste ho rozvíjeli ve svém týmu?
9. Co pro vás osobně znamená být „ještě více člověkem“ v éře AI?
10. Kdy se lidskost může stát strategickou výhodou? Kdy může být slabinou?

Literatura 

• LUTHANS, Fred, a kol. Psychological capital and beyond. New York: Oxford University Press. 248 s. ISBN 0-199-31648-1. 
• MINTZBERG, Henry a kol. Strategy Safari: A Guided Tourthrough The Wilds Of Strategic Management. New York: The Free Press, 1998. 405 s. ISBN 0-684-84743-4.
• SENGE, Peter. Pátá disciplína: Teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press, 2016. 439 s. ISBN 978-80-7261-428-8.

• https://www.ebschool.cz/umela-inteligence-ai-ve-sluzbach-strategickeho-rizeni-1-uvodni-poznamky
• https://www.ebschool.cz/umela-inteligence-ai-ve-sluzbach-strategickeho-rizeni-2-vyhody-a-prinosy
• https://www.ebschool.cz/umela-inteligence-ai-ve-sluzbach-strategickeho-rizeni-3-otazniky-a-vyzvy