Obsah:

• Kybernetická bezpečnost pod novými pravidly. Výrobcům softwaru hrozí milionové pokuty

• Revolut otevírá cestu k investicím do soukromých firem. Nová platforma má odstartovat v roce 2027

• Kyberbezpečnost může zkomplikovat prodej firmy. Zahraniční investory čeká státní prověřování

• Meta chystá investiční ofenzivu. Na vývoj superinteligence chce získat 95 miliard dolarů

• Prodej firmy bez zbytečných rizik. Jak ochránit citlivé informace před konkurencí

1. Kybernetická bezpečnost pod novými pravidly. Výrobcům softwaru hrozí milionové pokuty

Evropský Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, CRA) přináší nové povinnosti výrobcům softwaru a digitálních zařízení. Od září 2026 musí oznamovat aktivně zneužívané bezpečnostní zranitelnosti a závažné incidenty. Nová regulace zároveň výrazně posiluje odpovědnost za bezpečnost digitálních produktů.

Kybernetická bezpečnost se stává právní povinností

CRA představuje nový evropský rámec pro bezpečnost produktů s digitálními prvky. Vztahuje se na široké spektrum softwarových i hardwarových produktů, od běžných aplikací přes chytrá zařízení až po průmyslové systémy.

Jeho cílem je zajistit, aby výrobci řešili kybernetickou bezpečnost během celého životního cyklu produktu, nikoliv pouze při jeho uvedení na trh.

Regulace se přitom může vztahovat i na bezplatný software. U open-source projektů však platí některá zvláštní pravidla.

Na oznámení zranitelnosti zbývá jen 24 hodin

Od 11. září 2026 platí nové oznamovací povinnosti podle článku 14 CRA.

Výrobci musí při zjištění aktivně zneužívané zranitelnosti dodržet především tyto lhůty:

• Do 24 hodin: předběžné varování.
• Do 72 hodin: podrobnější oznámení a prvotní vyhodnocení.
• Do 14 dnů od zpřístupnění nápravného opatření: závěrečná zpráva.

U závažných bezpečnostních incidentů se závěrečná zpráva předkládá do jednoho měsíce od podrobnějšího oznámení.

Oznamování probíhá prostřednictvím jednotné evropské platformy provozované agenturou ENISA.

Odpovědnost nekončí u vlastního kódu

Významnou změnou je také důraz na bezpečnost komponent třetích stran.

Výrobci budou muset sledovat nejen vlastní software, ale také externí knihovny, open-source komponenty a další technologické závislosti, které jsou součástí jejich produktů.

Současně musí za stanovených podmínek informovat dotčené uživatele o bezpečnostních rizicích a možnostech ochrany.

Sankce mohou dosáhnout 15 milionů eur

Většina dalších ustanovení CRA se začne uplatňovat od 11. prosince 2027. Výrobce čekají například požadavky na bezpečný vývoj, posuzování shody a poskytování bezpečnostních aktualizací.

Za některá závažná porušení může podle článku 64 CRA hrozit pokuta až 15 milionů eur nebo 2,5 procenta celosvětového ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší.

Nové povinnosti navíc nenahrazují GDPR ani pravidla NIS2. Jeden kybernetický incident proto může vyvolat více souběžných oznamovacích a regulatorních povinností.

Shrnutí

CRA zásadně mění přístup k odpovědnosti za digitální produkty. Kybernetická bezpečnost již nebude pouze záležitostí vývojářů a IT oddělení, ale také managementu, právních týmů a řízení podnikových rizik.

Pro firmy budou klíčové zejména tři kroky:

• zmapovat produkty a používané softwarové komponenty,
• nastavit procesy pro rychlé vyhodnocování a oznamování incidentů,
• připravit se na širší bezpečnostní požadavky účinné od prosince 2027.

Bezpečnost softwaru se tak stává nejen technologickým standardem, ale také významnou součástí právní odpovědnosti podnikatelů.

2. Revolut otevírá cestu k investicím do soukromých firem. Nová platforma má odstartovat v roce 2027

Investování do rychle rostoucích technologických společností ještě před jejich vstupem na burzu by se mohlo stát dostupnějším. Revolut připravuje platformu Revolut Ventures, která má vybraným drobným investorům umožnit vstup na trh dosud přístupný především institucionálním a kvalifikovaným investorům.

Investiční příležitosti se přesouvají mimo burzu

Technologické společnosti dnes často zůstávají v soukromém vlastnictví podstatně déle než v minulosti. Na veřejné trhy tak vstupují až ve chvíli, kdy už mají za sebou významnou část svého růstu.

Drobní investoři tím přicházejí o možnost podílet se na vytváření hodnoty v ranějších fázích rozvoje úspěšných podniků.

Revolut chce tuto bariéru částečně odstranit prostřednictvím nové investiční platformy, kterou připravuje ve spolupráci se společností Carne Group.

Soukromé investice přímo v mobilní aplikaci

Revolut Ventures má být součástí stávající aplikace a doplnit nabídku veřejně obchodovaných akcií, ETF, dluhopisů a dalších investičních produktů.

Nová služba má způsobilým zákazníkům nabídnout přístup k investicím do neveřejně obchodovaných technologických společností.

Pro Revolut jde o další krok v rozšiřování finančního ekosystému. Z původně jednoduché aplikace pro směnu měn se postupně stává platforma propojující bankovnictví, investování a správu osobních financí.

Vyšší potenciál znamená také vyšší riziko

Investice do soukromých společností se zásadně liší od nákupu běžných burzovních akcií.

Investoři musí počítat zejména s:

• omezenou možností rychlého prodeje investice,
• obtížnějším oceňováním podílů,
• nižší informační transparentností,
• rizikem ztráty významné části nebo celého kapitálu.

Právě proto nebude platforma automaticky dostupná všem uživatelům. Přístup mají získat pouze zákazníci splňující stanovené podmínky způsobilosti.

Shrnutí

Revolut Ventures představuje další krok v otevírání soukromých kapitálových trhů širšímu okruhu investorů.

Zásadní změnou není pouze nabídka nových investičních produktů, ale postupné odstraňování tradiční hranice mezi veřejným a soukromým investováním.

Pro investory může jít o zajímavou příležitost k diverzifikaci portfolia. Současně však bude nezbytné pečlivě posuzovat likviditu, oceňování a skutečný rizikový profil jednotlivých investic.

3. Kyberbezpečnost může zkomplikovat prodej firmy. Zahraniční investory čeká státní prověřování

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti nepřináší firmám pouze přísnější požadavky na ochranu dat a informačních systémů. U některých společností může zásadně ovlivnit také vstup zahraničních investorů, změny vlastnické struktury nebo realizaci akvizic.

Kybernetická regulace zasahuje i do vlastnictví firem

Společnosti spadající do režimu vyšších povinností podle zákona o kybernetické bezpečnosti nebo mezi subjekty kritické infrastruktury musí počítat s další významnou regulatorní souvislostí.

Při vstupu zahraničního investora, který získává účinnou míru kontroly, může vzniknout povinnost předchozího státního prověření investice.

Rozhodující přitom nemusí být získání většinového podílu. Účinná míra kontroly může vzniknout již při možnosti nakládat alespoň s 10 procenty hlasovacích práv.

Riziko pro akvizice a investiční transakce

Povinnost podat žádost o povolení leží na zahraničním investorovi. Cílová společnost by však měla své regulatorní postavení včas identifikovat a investora o něm informovat.

Nesplnění pravidel může mít závažné důsledky:

• prodloužení nebo zablokování transakce,
• omezení výkonu vlastnických či hlasovacích práv,
• významné finanční sankce,
• v krajním případě povinnost získaný podíl prodat.

Prověřování zahraničních investic se tak stává důležitou součástí právního due diligence a plánování korporátních transakcí.

Rozhoduje správné zařazení společnosti

Zásadní význam má určení, zda firma skutečně spadá do režimu vyšších povinností.

Posuzuje se zejména charakter poskytovaných služeb, velikost podniku a případné vazby na další společnosti ve skupině. Zvýšenou pozornost si zaslouží například poskytovatelé cloudových služeb, datových center nebo řízených IT a bezpečnostních služeb.

Nesprávné vyhodnocení regulatorního postavení může znamenat nejen problém s kybernetickou compliance, ale také komplikace při budoucím prodeji společnosti.

Rok 2027 přinese další důležitý termín

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je účinný od listopadu 2025. Podle uvedených údajů ohlásilo regulované služby již více než 4 800 organizací.

Většině registrovaných společností má v únoru 2027 skončit lhůta pro zavedení požadovaných bezpečnostních opatření.

Firmy proto musí současně řešit technickou připravenost, interní procesy i širší právní důsledky svého zařazení.

Shrnutí

Kybernetická bezpečnost přestává být pouze otázkou IT a ochrany dat. Stává se také významným faktorem při investicích, akvizicích a změnách vlastnických struktur.

Pro management a vlastníky společností z toho vyplývají tři praktické úkoly:

• ověřit regulatorní zařazení společnosti,
• posoudit případnou povinnost prověřování zahraničních investic,
• zahrnout regulatorní povolení mezi podmínky dokončení plánované transakce.

Zanedbání kybernetické regulace tak může mít dopad nejen na bezpečnost firmy, ale i na její investiční atraktivitu a možnost úspěšně realizovat prodej.

4. Meta chystá investiční ofenzivu. Na vývoj superinteligence chce získat 95 miliard dolarů

Meta plánuje získat na kapitálových trzích 95 miliard dolarů na další rozvoj umělé inteligence. Mimořádně rozsáhlé financování má podpořit výstavbu datových center, vývoj pokročilých AI systémů a ambici společnosti stát se jedním z lídrů budoucí éry superinteligence.

Miliardy na další technologickou expanzi

Meta chce nový kapitál získat ve dvou etapách. Nejprve plánuje veřejnou emisi akcií za 35 miliard dolarů, následně hodlá dalších 60 miliard získat postupným prodejem akcií na trhu.

Prostředky mají směřovat především do:

• výstavby a rozšiřování datových center,
• vývoje pokročilých modelů umělé inteligence,
• rozvoje AI agenta Muse,
• integrace AI do stávajících aplikací a služeb.

Společnost tím potvrzuje, že umělá inteligence představuje jednu z jejích hlavních dlouhodobých strategických priorit.

AI mění ekonomiku technologických gigantů

Meta letos očekává kapitálové výdaje mezi 135 a 145 miliardami dolarů. Jde o mimořádný objem prostředků, který ukazuje, jak kapitálově náročným odvětvím se vývoj nejpokročilejší AI stává.

Technologické společnosti už nesoutěží pouze kvalitou algoritmů. Stále důležitější je přístup k výpočetnímu výkonu, energetické infrastruktuře a schopnost financovat rozsáhlá datová centra.

Právě dostupnost kapitálu se tak může stát jednou z hlavních konkurenčních výhod.

Investoři začínají být opatrnější

Meta sice vykázala meziroční růst tržeb o 26 procent na 64,6 miliardy dolarů a překonala očekávání analytiků, pozornost trhu se však přesunula k vysokým investičním nákladům.

Záporný volný peněžní tok a další navyšování plánovaných výdajů vyvolávají otázky ohledně návratnosti celé AI strategie.

Emise nových akcií navíc znamená potenciální ředění podílů stávajících akcionářů. Meta proto bude muset prokázat, že nový kapitál dokáže proměnit v dlouhodobě udržitelné příjmy a ziskovost.

Shrnutí

Plán Mety ukazuje, že závod o nejpokročilejší umělou inteligenci vstupuje do nové fáze. Vedle technologických schopností bude stále více rozhodovat finanční síla a schopnost budovat vlastní infrastrukturu.

Pro investory budou zásadní zejména tři otázky:

• Dokáže Meta své investice do AI efektivně monetizovat?
• Přinese superinteligence nové zdroje příjmů?
• Vyváží budoucí růst náklady a ředění akcionářských podílů?

AI se tak stává nejen technologickým závodem, ale také jednou z největších kapitálových sázek současné ekonomiky.

5. Prodej firmy bez zbytečných rizik. Jak ochránit citlivé informace před konkurencí

Hledání investora nebo kupce firmy vyžaduje sdílení důležitých obchodních informací. Jejich předčasné zpřístupnění však může ohrozit konkurenční postavení společnosti. Klíčem k bezpečné transakci je správně nastavená dohoda o mlčenlivosti, prověření zájemce a postupné zpřístupňování dokumentace.

Právo na informace neznamená právo je předávat

Společník s.r.o. má podle § 155 zákona o obchodních korporacích právo požadovat informace o společnosti a nahlížet do jejích dokumentů.

To však automaticky neznamená, že získané podklady může předat potenciálním investorům. Dokumentace společnosti může obsahovat obchodní tajemství, osobní údaje nebo strategicky citlivé informace.

O jejich zpřístupnění třetím osobám proto musí být rozhodováno s ohledem na zájmy samotné společnosti, nikoliv pouze prodávajícího společníka.

Teaser může prozradit více, než se zdá

První oslovení investorů zpravidla probíhá prostřednictvím anonymizovaného investičního profilu, takzvaného teaseru.

Ani odstranění názvu společnosti však nemusí zajistit anonymitu. Kombinace údajů o odvětví, regionu, obratu nebo počtu zaměstnanců může zkušenému konkurentovi umožnit firmu snadno identifikovat.

Proto je vhodné již v úvodní fázi omezit rozsah informací na nezbytné minimum.

NDA je základ, nikoliv úplná ochrana

Dohoda o mlčenlivosti (NDA) představuje důležitý právní nástroj, sama o sobě však nezaručuje bezpečnost transakce.

Zvláštní opatrnost je nutná v případě, kdy potenciálním kupujícím je přímý konkurent.

Citlivé mohou být zejména:

• ceny a obchodní marže,
• smluvní podmínky významných zákazníků,
• dodavatelské vztahy,
• technologické know-how,
• připravované obchodní strategie.

Předávání těchto údajů může za určitých okolností vyvolat také rizika podle práva hospodářské soutěže.

Informace zpřístupňovat postupně

Bezpečně nastavený prodejní proces by měl vycházet z principu postupného otevírání informací.

V praxi se osvědčuje následující postup:

1. Anonymní teaser: základní představení investiční příležitosti.
2. Prověření investora a NDA: ověření totožnosti, zájmu a schopnosti transakci financovat.
3. Podrobnější informace: finanční a provozní údaje potřebné pro předběžnou nabídku.
4. Datová místnost: kontrolovaný přístup k detailní dokumentaci v rámci due diligence.

U konkurenčních zájemců může být vhodné využít také oddělený tým odborníků, který vyhodnocuje citlivé informace bez jejich předávání obchodnímu vedení kupujícího.

Shrnutí

Úspěšný prodej společnosti nezačíná až podpisem smlouvy, ale již prvním kontaktem s potenciálním investorem.

Pro vlastníky a management jsou zásadní tři pravidla:

• chránit obchodní tajemství již při přípravě teaseru,
• prověřit investora a správně nastavit NDA,
• zpřístupňovat citlivé informace pouze v nezbytném rozsahu a ve správné fázi transakce.

Dobře řízený informační proces chrání nejen důvěrná data, ale také samotnou hodnotu prodávané společnosti.