Jak si možná laskavý čtenář všimnul, snažím se názvy svých blogů vždy svázat s titulem nějakého filmu či knihy, který odráží jeho námět – tentokrát jsem ovšem trochu narazil. Existuje sice hned několik takových děl, avšak málokteré se hodí – byť třeba mají ve svém názvu kromě hromadného dopravního prostředku i barvu, čímž krásně dokreslují hlavní téma tohoto příspěvku.
Blog
Přečtěte si zajímavé příspěvky našich lektorů a spolupracovníků, kteří se pravidelně věnují vzdělávacím a
publikačním aktivitám v různých oblastech. Jejich názory, analýzy a doporučení najdete na našem blogu.
Když je člověk vzdělaný, tak má všechny důvody proto, být ještě vzdělanější. Může na cihličce svého dosavadního vzdělání stavět další cihly dalšího vzdělání a tak to jde pořád dokola, až se začne stavět celý dům, a poté, co se postaví celý dům, tak se začne stavět katedrála. Lidská touha po satisfakci nezná mezí a odvozuje se patrně od toho, že chceme být chváleni již od dětství, chceme mít pochvalu od rodičů za to, že se nám něco povedlo, a stejnou roli v tomto procesu hraje uznání od dalších formálních autorit, jako je škola apod. Všichni nás edukují, zažíváme nespravedlnosti i vítězství, a jdeme stále tou krkolomnou cestou za uznáním. Chceme, aby si nás ostatní vážili, a chceme si vážit sami sebe.
Když si přečteme zdůvodňovací zprávu devizové intervence rady České národní banky (www.cnb.cz, zápis ze zasedání rady ze 7.11.2013) nebo názor bývalého víceguvernéra Luďka Niedermayera (idnes.cz, 8.11., „Oslabení koruny ekonomice prospět nemusí“), neubráníme se dojmu, že avizovaná devizová intervence centrální banky je pouze výstřelem do prázdna.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.