Právo

„Tak jsem tady šéfe,“stroze konstatoval Venda po vstupu do kanceláře svého vedoucího a dodal: „Už jste si to rozmysleli a dáte mi doporučení…? Vedoucí jen provinile sklonil hlavu a kamarádsky Vendu odbyl: „Ale ještě ne, pořád to projednáváme a tak nevím, jak dopadneme…“

(Ze soudní síně)

Emil. Přesto, že mu není ještě ani třicet let, má už dostatek zkušeností. Nejen životních, ale i pracovních. Protože vystřídal již několik zaměstnání, dobře ví, kde mu to může nejvíce „sypat.“ „ Stačí jen trochu zavrzat mozkem a je po starostech,“ je jeho životní krédo. Tím se také řídil. Výsledek jeho usilovných úvah, jak přijít k penězům bez větší námahy, se dostavil. Večer vytáhl z garáže modrou škodovku a vydal se do ztichlých městských ulic. Vybral si nejvhodnější dobu, kdy končily kulturní a společenské akce, na střechu připevnil tabulku s nápisem „Taxi“ a o zábavu, vlastně zaměstnání, bylo postaráno.

V poslední době se ve sdělovacích prostředcích objevují právní názory, které vysvětlují, kdy zavedení kamerového systému na pracovišti může zasahovat do ochrany soukromí zaměstnance. Mnohdy se jedná o stanoviska, která nejsou zcela v souladu s právem EU a s pracovněprávními předpisy, zejména zákoníkem práce.