Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o nemocenském pojištění, kterou se prodlužuje otcovská dovolená. Novela reaguje na směrnici EU a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Jedná se o směrnici z 13.6.2019 (dále jen „směrnice“), která ruší dosavadní směrnici Rady č. 2010/18/EU od 2. srpna 2022. Účinnost nové právní úpravy je od 1.ledna 2022.
Aktuality
Titulek si nečiní nárok na přesné „právní „znění, ale takto označené způsoby skončení pracovního poměru se v praxi velmi často vyskytují. Jedná se o právní jednání, jímž účastník pracovněprávního vztahu skončí (nebo měl úmysl skončit) pracovní poměr nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr ústní formou. Zákoník práce (dále jen ZP) označuje takový způsob skončení tohoto vztahu jako jednání, k němuž se nepřihlíží.
Při práci vznikají specifické a komplikované úrazy a děje. Zaměstnavatelé – a ve sporných případech i advokáti - stojí často před otázkou, zda se o pracovní úraz vůbec jedná, zvláště když k poškození zdraví došlo při netypické pracovní činnosti nebo když jde o méně častý či netypický úraz. V takovém případě musí být prokázána příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví. Většinu případů bude možné správně kvalifikovat jen za spolupráce lékaře, technika a právníka.
Pracovněprávní předpisy počítají s tím, že některé přestávky v práci nejsou dobou odpočinku, ale započítávají se do pracovní doby. Zákoník práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) je neuvádí, odkazuje na zvláštní předpisy. Právní úprava je provedena zejména v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.(dále NV).
Podle výsledků různých průzkumů se na pracovištích tolik nepožíval alkohol a nekouřilo jako dnes.Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb.( dále „ zákon“) spolu se zákoníkem práce (dále ZP) vytváří podmínky pro to, aby na pracovištích zaměstnanci nekouřili a nepožívali alkoholické nápoje.
Problémy s přidělováním práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby může zaměstnavatel řešit přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou předmětu své činnosti. Takový postup představuje zásadní rozdíl od právní úpravy příspěvku při částečné práci v novele č.248/2021 Sb., kterou se od 1.7. 2021 změnil zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
Zákonodárné orgány přijaly novou právní úpravu kurzarbeitu. V novele zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále zák.o zaměstnanosti) se opustil tento termín a do legislativní praxe se dostává nový pojem „příspěvek při částečné práci“ (dále „příspěvek“). Cesta k nové právní úpravě nebyla jednoduchá. Od září 2020, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo první návrh novely, proběhla řada jednání, např. na úrovni vlády a sociálních partnerů a v Radě hospodářské a sociální dohody. Připomínky k novele přijali i poslanci ve výborech Poslanecké sněmovny, zástupci zaměstnavatelů, odborové centrály apod. Výsledkem je doplnění zák.o zaměstnanosti o řadu nových ustanovení § 120a až 120f, které stanoví podmínky pro poskytování příspěvku.
Nejsem příliš velký zastánce „normování“ či standardizace všeho možného. Obvykle studentům říkám, že strategické řízení, ani zvládání změn nemají (naštěstí?) svůj „standard“ v podobě „ISO normy“. Na druhé straně při výuce projektového řízení nebo při práci na projektech s klienty prosazuji metodický základ PMI v podobě „Body of Knowlege“, tedy jakési základní kostry oblastí znalostí (Project Management Institut a jeho Project Management Body of Knowledge).
„Válečný stav“ nebo „válečná medicína“, tak bývá přirovnávána současná situace u poskytovatelů zdravotních služeb, tedy v nemocnicích v době pandemické. I když nepřehledné a nepředvídatelné, ale přitom nutně rychlé jednání, které zachraňuje životy. Omezený počet lůžek a stejně tak i limitovaný počet zdravotnického personál a to včetně lékařů. Prozatímně jsou rušena „nepotřebná“ nebo přeorganizována oddělení, tak aby pacienti mohli být příjímání na speciálně vytvořená kovidová oddělení. Lékaři jsou tedy přemísťováni ze svých mateřských oddělení na oddělení, která neodpovídají jejich potřebné medicínské specializaci. Otázka tedy zní, jestli je možné takto lékaře přemísťovat bez jejich předchozího souhlasu na jiné oddělní anebo dokonce i do jiných nemocnic? A navíc, kdo ponese odpovědnost, pokud dojde ať už úmyslnému nebo nedbalostnímu jednání ze strany lékaře, při zanedbání péče a postižený pacient anebo jeho pozůstalí budou se domáhat náhrady újmy?
Nebude to „fičák“ (i když vás čeká přes 70 otázek k zamyšlení a inspiraci), ale spíše „syčák“. Ve hře jsou samá „S“.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.