§ Sen a skutečnost

(Ze soudní síně)

Když za sebou Tomáš zabouchl dveře svého pokoje, bylo už hodně po desáté hodině večer. I ostatní členové rodiny a přátelé se pomalu vytratili z obývacího pokoje. Teď s sebou  hodil do křesla, do toho, co stálo nejblíže u dveří, a přemýšlel, jestli by za daných okolností nebylo jednodušší v něm strávit celou noc. Velká únava po příjemně prožitém víkendu na chatě u vody a ještě pár sklenek dobře chlazeného vína vypitého s přáteli, byly soupeři, s nimiž Tomáš jen velmi obtížně zápasil. I přesto se mu však podařilo svléknout šaty a na cestě k lůžku dokonce i boty a ponožky. Zanedlouho pak byl v opravdové říši snů…

Vrátil se tam, kde je tráva zelená, les vonný a voda čirá. Začal se mu odvíjet film s dějem v překrásném údolí řeky, obklopené hlubokým lesem a tam někde nahoře ve stráni, uviděl svou chatu. V zájmu přesnosti je však nutno vysvětlit: chatu jeho rodičů.

Po lyrickém úvodu Tomášův sen pak dostal dramatický spád: jeho kajak se na rozbouřené řece převrhával, ale nikdy nepřevrhl, jeho skútr stále sjížděl mimo lesní cestu, ale vůbec nehavaroval, na fotbalovou branku, kde stál a hrál jako brankář, se valil útok za útokem, ale gól nepadl… Když přímo na něj směřovala dobře mířená střela a zdálo se, že se srážce s míčem nevyhne, unavený a upocený Tomáš se probudil…

Druhý den pak neměl od snu daleko ke skutečnosti. Požádal vedoucího v práci o poskytnutí dvou týdnů dovolené. Mistr měl k realizaci tužeb a snů malé pochopení. „To kamaráde nejde si brát dovolenou, kdy si vzpomeneš. Máme plno práce, tak s tím ještě počkej. A kromě toho myslím, že máš dovolenou o nějaký den kratší, za loňskou absenci. Podívej se raději do personálního…“ odbyl mistr Tomášovo přání.

Leč to neznáte Tomáše! Nešel za personálním referentem, ale druhý den ráno odjel přímo na chatu. Asi aby proměnil sen ve skutečnost. Ze snění ho však za několik týdnů vyléčil okresní soud. Poučil Tomáše, že podle zákoníku práce nástup dovolené určuje vedení podniku podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborové organizace a že ten, kdo nerespektuje zákonný předpis, porušuje pracovní kázeň. Tomáš byl odsouzen k náhradě škody, kterou způsobil podniku tím, že nastoupil na nepovolenou dovolenou. Podnik si musel obstarat za jeho neoprávněný odchod ze zaměstnání na dovolenou dočasnou náhradu, aby zajistil splnění plánovaných zakázek. Některým zaměstnancům pak podnik musel nařídit a zaplatit přesčasy.

A tak dnes Tomáš už dobře ví, že snění a skutečnost jsou pojmy přece jen na hony vzdálené.


Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.