Rajčata před soudem – 10. 5. 1893: den, kdy se stala rajčata zeleninou!

Musím se na úvod přiznat, že moc rád čtu vtipné a záživné Soudničky, které pro blog Ústavu pravidelně píše pan doktor Jouza. Já tak pěkně psát neumím, ale řekl jsem si, že Vám zkusím odprezentovat také jednu ze soudniček, a to rovnou jednu mezinárodní, která se hodí do kuchyně.

 

Odvyprávím Vám jednu pohádku o smutném rajčátku, které nevědělo, kam vlastně patří. Pohodlně se usaďte, lehněte si, či se jinak uvelebte a počněme s vyprávěním.

Žilo, bylo jedno rajčátko, které tak úplně nevědělo, co je vlastně zač – zelenina, nebo ovoce? Nám lidem to možná nepřijde až tak důležité, jak se cítí naše potraviny, ale i tak mezi nimi děláme veliké rozdíly a pak se divíme, že máme talíře plné zmatených rajských jablek.

Každý z nás přece pozná rozdíl mezi zeleninou a ovocem. Každý ví, že ovoce je lahodné a lákavé na rozdíl od zeleniny. Přece si nikdo z nás nedovede představit, že by v Rajské zahradě bůh zakázal Adamovi a Evě jíst jako plod poznání dobrého a zlého třeba chřest. Nebo snad máte pocit, že by starověký svět stál několik let na nohou a že by Trojskou válku rozpoutala třeba ředkvička? A už vůbec nemluvě o tom, jak by vypadala pověst o Hádovi, Persefoně a Démeter, kdyby místo plátku granátového jablka hrála jednu z hlavních rolí třeba kapusta?

Ne, ne – role jsou jasné, ovoce válí a zelenina je to zelené, co si děti strkají po talíři, když dojí opravdové jídlo. Nelze se pak co divit zoufalému rajčeti, které chtělo mít jistotu, kam patří.

Rajská jablíčka jsou jednou z nejzcestovalejších plodin – jsou to skuteční světáci a tak není s podivem, že nejsou původem z Evropy. Rajčata pochází z Jižní Ameriky a do Evropy jí přivezl jako okrasnou rostlinu Kryštof Kolumbus. Rajčata se pak na naše stoly dostala v masovém měřítku v 18. století. Tak se z okrasné kytičky stala součást jídelníčku, ale hrdá součást jídelníčku!

Co s tím měla rajčata dělat? Zlá doba rodí velké hrdiny – světácká americká rajčata pod vedením rajského kečupu si věděla rady – co je jediné, co zmůže něco se zkostnatělým státem a co nám dodá status, který nám patří? Přece nezávislé soudy!

Rajčata čekala trpělivě – a v roce 1886, respektive 1893 se dočkala. V tu dobu totiž obchodník John Nix přivezl do New Yorku várku Západoindických rajčat a odmítnul se podrobit výzvě celního úředníka Edwarda Heddena k zaplacení 10% cla v souladu s celním sazebníkem – Tariff Act of 1883. Tato norma totiž zatěžovala import cizích druhů zeleniny. Nix, který byl zběhlý v botanice, namítal, že rajská jablíčka jsou ovoce a jako taková by měla být od tohoto cla osvobozena, respektive by mu vůbec neměla podléhat.

Tento spor se dostal až k Nejvyššímu soudu USA (Nix v. Hedden, 149 U.S. 304 1893), kde v roce 1893 soudce Horace Gray rozhodl, že rajčata jsou zeleninou. Žalobce sice uváděl definice odborných slovníků – Webster’s Dictionary, Worcester’s Dictionary, a Imperial Dictionary, předvedl i dva svědky – obchodníky s ovocem a zeleninou, kteří podpořili nárok rajčat na status ovoce.

Botanicky řečeno, prohlásil soudce Gray, jsou rajčata zeleninou, stejně jako okurky, fazole a hrášek, ale v jazyce běžných lidí…všechno toto ovoce…je konzumováno spolu s hlavním jídlem – polévkou, rybou nebo masem, což z nich činí součást jídla – zeleninu, nikoliv desert, což je ovoce.

Toto nebylo poprvé, kdy v podobné věci Nejvyšší soud USA rozhodoval o botanickém zatřídění plodin. V roce 1886 ve sporu Robertson v. Salomon soudce Joseph Bradley rozhodl o tom, že fazole jsou zeleninou (dovozce prohlašoval, že se jedná o semena, žalovaný zase předkládal recept na pečené fazole v tomatové omáčce. Dobový tisk v Iowě to bral jako velké vítězství fazolí).

V následujících letech soudy v USA ještě rozhodly, že lanýže, cibule i kotvice plovoucí jsou zeleninou, zatímco reveň – tedy pro naše účely spíše rebarbora je ovoce – a to i s odůvodněním, že se z ní dělají vynikající koláče, tudíž se nemůže jednat o zeleninu. Stejně tak v roce 1895 rozhodoval Nejvyšší soud USA Sonn v. Magone, 159 U.S. 417 (1895) o čočce, jakožto o zelenině.

Rajčata sice u soudu svého velkého vítězství nedosáhla, ale na počátku nového tisíciletí jim přispěchala na pomoc Evropská unie. Ta je v příloze č. III směrnice 113/2001, třeba spolu s mrkví prohlásila za ovoce, alespoň pro účely výroby zavařeniny. „pro účely této směrnice se rajčata, jedlé části lodyh rebarbory, mrkev a sladké brambory, okurky, dýně, melouny a melouny vodní pokládají za ovoce.

A co říci závěrem? Snad jen to, že se dočkal i rajský kečup – i ten je na základě některých zákonů v USA podáván ve školních jídelnách jako zelenina.


Autor příspěvku

Mgr. Jan Kust

Autor v roce 2005 vystudoval obor právo na FPR-ZČU a v roce 2006 úspěšně absolvoval studia na Sydney Australian Pacific College (AUS) v oboru ekonomie.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu souhlasíte.